Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  předchozí11 - 13  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vyhodnocení účinnosti mechanického a nitrifikačního biologického filtru při provozu recirkulačního systému s intenzivním chovem ryb
OLBERT, Karel
Cíl mé práce je objasnit vliv intenzivního chovu okouna říčního na kvalitu vody a analyzovat činnost mechanického bubnového filtru a fluidních biofiltrů. Okoun říční chovaný v recirkulačním systému byl rozdělen na začátku pokusu do šesti skupin v závislosti na tělesné hmotnosti. Skupiny ryb s počáteční váhou (g) {$\pm$} SD a biomasou (kg) 232,9 {$\pm$} 10,0; 15,14 (I), 196,4 {$\pm$} 8,1; 15,32 (II), 139,8 {$\pm$} 6,1; 15,10 (III), 102,4 {$\pm$} 5,5; 15,06 (IV), 59,4 {$\pm$} 5,5; 15,04 (V), 37,7 {$\pm$} 7,5; 15,00 (VI) byly nasazeny do umělohmotných nádrží (600 l). Během pokusu proběhly tři měření s krmenými rybami a tři s rybami bez přísunu krmiva. Krmný den byl organizován jako dvanácti hodinová krmná perioda (světelná fáze) a dvanáct hodin bez krmení (temnostní fáze). První část mé práce pojednává o dopadu mechnické filtrace na odstranění pevných látek a zaznamenává změny pro průchodu vody mechanickým filtrem. Mechanický filtr dokázal po celou dobu pokusu držet jednotlivé parametry v optimálních hodnotách. Druhá část účinnosti biologické filtrace. I v této části se projevil výkon biologických filtrů jako dostatečný, protože svým výkonem udržel hladinu amoniaku, dusitanů a dusičnanů v optimu. Třetí část mé práce pojednává o spotřebě kyslíku a produkci amoniaku. U krmených ryb byli pozorovány významné změny spotřeby kyslíku a produkce amoniaku v průběhu dne. Pro nekrmené ryby byly pozorovány v průběhu dne podstatné změny pouze u spotřeby kyslíku. Změny ve vylučování amoniaku nebyly signifikantní.
Výtěr domestikovaných okounů říčních trvale chovaných v kontrolovaných podmínkách chovu ryb
TRNKA, Petr
Okoun říční (Perca fluviatilis Linnaeus, 1758) je považován za velmi perspektivní druh pro chov v intenzivní akvakultuře, kde byl úspěšně aklimatizován. Spotřeba okouna říčního se v současnosti zvětšuje. Největší nárůst spotřeby je především v zemích alpínského regionu a ve skandinávských zemích. Cílem pokusu bylo sledovat a popsat výtěr aklimatizovaných okounů říčních v kontrolovaných podmínkách chovu. Při jednotlivých výtěrech stanovit plodnost a následně oplozenost jiker. Dalším cílem bylo provést inkubaci oplozených jiker s cílem zjistit líhnivost. Po vylíhnutí byla stanovena celková délka těla embryí a jejich kvalita pomocí osmotických šoků. Aklimatizovaná forma okouna říčního se v kontrolovaných podmínkách chovu bez problémů vytírá. V určitých výtěrových charakteristikách jsou dosažené parametry horší než u divoké formy okouna říčního, ale tento problém by se měl s přibývajícími poznatky o výtěru okouna říčního vyřešit. Největší problém při výtěru aklimatizované formy je líhnivost jiker, která je velmi nízká.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   předchozí11 - 13  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.