|
|
The effect of hypothermia on outcome and neurologic injury after prolonged cardiac arrest treated by emergency preservation and delayed resuscitation
Drábek, Tomáš ; Jech, Robert (vedoucí práce) ; Hess, Ladislav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
6 Souhrn: Úspěšnost resuscitace obětí srdeční zástavy je stále neuspokojivá. Srdeční zástava způsobená traumatem a následným vykrvácením má za použití konvenčních technik resuscitace velmi špatnou prognózu. Většina těchto pacientů umírá přímo na místě, přestože poranění by mohla být při patřičném vybavení chirurgicky ošetřitelná. Emergency Preservation and Resuscitation (EPR) je nová resuscitační metoda, která využívá masivní infuze ledové tekutiny do tepenného řečiště k navození hypotermie jako hlavního ochranného mechanismu (Emergency Preservation). Navozená hypotermie pro období srdeční zástavy umožňuje získat čas pro převoz raněného do zdravotnického zařízení. Po chirurgické kontrole krvácení je odložená resuscitace následně zahájena s využitím mimotělního oběhu (Resuscitation), obdobně jako je tomu v srdeční chirugii. Ve výzkumu jsme nejprve využívali model na psu, který nejlépe odpovídá klinické praxi. Zjistili jsme, že hloubka hypotermie koreluje s dobou zástavy, po níž je ještě možné docílit příznivého neurologického výsledku. Co nejčasnější navození hypotermie po nastalé zástavě je spojeno s příznivějšími výsledky. Úloha léků se jeví jako omezená. Prodloužená doba krvácení před zástavou není překážkou úspěchu EPR. Krevní deriváty a energetické substráty mohou mít kladný vliv. V nově vyvinutém...
|
|
|
The role of angiotensin receptors in neuropathic pain
Kalynovska, Nataliia ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Krůšek, Jan (oponent)
Neuropatická bolest je jednou z chorob významně poškozujících pacienty. V současnosti dostupná léčba neuropatické bolesti je stále neúspěšná, neboť má pouze omezený léčebný efekt a pacienti trpí nežádoucími vedlejšími účinky. Zdá se, že vyšší účinnost by mohly vykazovat léčebné postupy založené na mechanismech vzniku neuropatické bolesti. Objasněním patologických mechanismů neuropatické bolesti se proto zabývá řada studií. Jedním z mechanismů, které mohou způsobovat neuropatickou bolest, je neuroinflamace. Nedávné studie naznačují, že angiotensin II (hlavní efektorová molekula renin- angiotensinového systému) může být zapojen v procesu neuroinflamace prostřednictvím svých receptorů v centrální nervové soustavě. Cílem této práce bylo za použití animálního modelu zjistit úlohu angiotensinových receptorů typu 1 na rozvoj a průběh neuropatické bolesti. Jako model periferní neuropatie jsme použili podvázání míšního nervu (SNL, L5). Naše výsledky prokázaly, že aplikace losartanu, působícího jako blokátor AT1R, výrazně snížila tepelnou hyperalgezii a omezila zvýšenou sensitivitu vůči mechanickým podnětům u SNL-operovaných potkanů. To naznačuje možnou úlohu AT1 receptorů v rozvoji neuropatické bolesti, pravděpodobně díky snížení neuroinflamace v nervovém systému po poškození nervu. Tyto poznatky a další studie...
|
|
| |
host ::
RSS.