|
|
Porovnání Chalupské a Jezerní slatě (NP Šumava) z hlediska jejich návštěvnosti
DUTKA, Ladislav
Šumavské slatě jsou velmi cenným biotopem s výskytem vyhraněné flóry a fauny, včetně glaciálních reliktů. Zároveň jsou to lokality turisticky atraktivní, proto je důležité najít vhodný kompromis mezi jejich návštěvností a ochranou. Práce se zabývá turistickou návštěvností Chalupské a Jezerní slati. Je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, obsahuje literární rešerši informací o charakteristice, historii a využití Chalupské a Jezerní slatě. Praktická část práce monitoruje návštěvnost obou slatí a zpracovává dotazníkové šetření, zaměřené na porovnání oblíbenosti Chalupské a Jezerní slatě. Během pěti terénních pozorování, sčítání a dotazníkového šetření bylo mimo jiné zjištěno, že oproti Jezerní slati není Chalupská slať navštěvovanější lokalitou. Obě slatě navštívili převážně čeští turisté, informační tabule hodnotili jako přínosné, i když většina z nich nestuduje tabuli celou. Většina návštěvníků, kteří navštívili slatě, přijeli na kole. Turisté zde byli na dovolené delší než sedm dní a dávali přednost ubytování v penzionu před bydlením v kempu. V závěru práce je nastíněn problém únosnosti návštěvnosti a turismu na zkoumaných lokalitách.
|
|
|
Rozvoj cestovního ruchu v Národním parku Šumava
GAISLEROVÁ, Eva
Práce se zabývá problematikou cestovního ruchu a jeho rozvoje v přísně chráněném území Národního parku Šumava. Toto území disponuje potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Správa Národního parku Šumava neustále připravuje četné projekty a programy pro širokou návštěvnickou veřejnost. Rozvoj cestovního ruchu v této oblasti představuje příležitosti i pro místní podnikatele a příliv finančních prostředků do oblasti. Jako návrh vyplynulo propojení destinačního managementu s myšlenkami ekologické certifikace služeb cestovního ruchu. To by znamenalo zvýšení atraktivity území a také jeho konkurenceschopnost.
|
|
|
Vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a stavem smrkových ekosystémů v oblasti Černé hory a Smrčiny
VAČKÁŘOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi napadením lýkožroutem smrkovým a zdravotním stavem smrkových porostů. Terénní práce probíhaly v Národním parku Šumava na dvou výzkumných lokalitách, na Černé hoře a na Smrčině. K hodnocení zdravotního stavu smrkových porostů byla použita metodika Cudlína a kol. (2001). Bylo sledováno především procentické zastoupení jednotlivých částí korun, celková defoliace, defoliace primární struktury a procento sekundárních výhonů. Na základě těchto parametrů byl zjištěn stupeň transformace struktury koruny a stromy byly zařazeny do čtyř stresových kategorií. Všechny sledované výzkumné plochy, založené na jaře 2009, s výjimkou plochy ?B? na Černé hoře, byly lýkožroutem nalétnuty. Na ploše ?C? se vyskytoval jen jeden nalétnutý strom z předchozího roku 2009. Při periodickém sledování náletu lýkožrouta smrkového a jednotlivých fází reakce smrkového porostu bylo postupováno dle metodiky Jakuše (2009, 2010). Dále byla ze získaných údajů zkonstruována vrstva výskytu stromů v různém stádiu napadení lýkožroutem smrkovým v GIS prostředí v programu Arc View 9.3. Z ní bylo zjištěno, nakolik byl nálet a další kolonizace okolních stromů lýkožroutem smrkovým závislá na jejich vzájemném postavení a stavu jejich korun. Hypotéza o tom, že lýkožrout smrkový upřednostňuje raději stromy s více transformovanou strukturou koruny (Moravec a kol. 2002), se potvrdila pouze na lokalitě Smrčina. Tato práce by mohla přispět k poznání závislosti napadení lýkožroutem smrkovým na stavu smrkových porostů a jejich dalšího vývoje po napadení.
|
|
|
Rozšíření a denzita chřástala polního (Crex crex) ve vybraných územích NP Šumava v závislosti na způsobu obhospodařování jeho biotopu
PEKSA, Martin
V západní části národního parku Šumava byla zkoumána početnost samců chřástala polního v závislosti na obhospodařování jeho biotopu. Bylo praktikováno noční sčítání volajících samců metodou bodového transektu s použitím teritoriální nahrávky. Výzkum probíhal od 9. 6. 2008 do 8. 7. 2008 na rozloze 598,3 ha a v průměrné nadmořské výšce stanovišť 877,7 m n.m.. Celkem bylo zjištěno 62 výskytů volajících samců. Průměrná populační hustota chřástala polního činila 0,07 ex./ha. Ze sledovaných 39 lokalit byly z 53,9 % zastoupeny trvalé travní porosty (TTP), dále z 23,8 % tzv. sukcesní lokality (ponechané přirozenému vývoji), z 11,9 % pastviny a nejmenší zastoupení měly plochy zařazené do agroenvironmentálního programu (10,5 %). Byl potvrzen pozitivní vliv lokalit zařazených do agroenvironmentálního programu pro výskyt chřástala polního. Přesto, že procentuální zastoupení těchto ploch je nejmenší, průměrný výskyt chřástala je zde největší. Z daných výsledků je zřejmá prospěšnost agroenvironmentálního programu s titulem "Ptačí lokality na travních porostech {--} hnízdiště chřástala polního".
|
|
|
Vliv turistiky na výskyt vybraných druhů živočichů na Šumavě
FIKOTOVÁ, Ludmila
Národní park Šumava poskytuje návštěvníkům celoroční využití v oblasti turismu. Díky tomu, že si krajina zachovala přirozený ráz je pro turisty velmi atraktivním územím. V některých částech přírody turismus překračuje svoji únosnou formu a tak dochází k zvýšenému tlaku návštěvníků na okolní přírodu. Cílem diplomové práce bylo posouzení a zhodnocení vlivu turistických návštěv na vybranou faunu v lokalitě Zhůří-Turnerova chata. Na základě terénního šetření byly klasifikovány pobytové znaky zvěře vyskytující se v dané lokalitě. Dále byly specifikovány jednotlivé aktivity návštěvníků prostřednictvím sociologického šetření.
|
|
|
Analýza služeb cestovního ruchu na Lipensku
ŠTĚRBOVÁ, Kristina
Práce byla zaměřená na mikroregion Lipensko, ve kterém byla provedena analýza služeb týkajících se cestovního ruchu. Do služeb bylo zahrnuto ubytování, stravování, služby infrastrukturní, dále pro cyklisty, lyžaře, motoristy, doplňkové služby. Dále byla posuzována úroveň personálu, čistota a pořádek a také cena. Na základě zjištěných dat byly vypracovány tabulky a následně grafy, které byly dále okomentovány. Stav služeb byl dále posuzován z hlediska zákazníka, vlivu na životní prostředí a zaměstnanost. Byl vysloven návrh opatření pro jednotlivé oblasti Lipenska ke zvýšení atraktivity regionu. Prioritní oblasti: 1. Kvality života místních obyvatel, 2. Infrastruktury a životního prostředí, 3. Rozvoje cestovního ruchu, 4. Podpory podnikání. V konečné fázi byla nabídnuta inovace produktového balíčku služeb pro Lipensko spolu se zhodnocením Lipenského mikroregionu s příhraniční oblastí Rakouska a Německa.
|
|
| |
host ::
RSS.