|
|
Sociální pozice českého kata v období novověku
Pultarová, Marie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
a klíčová slova: Práce se zabývá sociálním postavením katů v období novověku jakožto skupinou obyvatel v dobovém kontextu považovanou za snížené. Pokouší se sledovat styk katovských rodin s obecnou veřejností, jejich finanční zázemí a především zjistit, jak velká byla míra diskriminace společností. Velký důraz je kladen na otázku novověké cti a její chápání v souvislosti s mistry ostrého meče a jejich rodinami. Větší prostor je v prvé řadě věnován pardubickému rodu Zelingerů, vykonávající katovské řemeslo od konce 17. století v Pardubicích a okolních oblastech. Díky detailnějšímu zaměření na život Jiřího Zelingera mistra ostrého meče a místních poměrů ohledně snížených osob, je učiněna částečná komparace s historiografickým pojetím. K závěrům bakalářské práce bylo dospěno na základě nastudování především české historiografické literatury a pramenů městské správy města Pardubice. Klíčová slova: ranný novověk, kati, město
|
|
|
Výhody a nevýhody moderní doby ve vztahu ke vzdělávání, zájmům a chování dětí a mládeže.
VARGOVÁ, Ivana
Problematika chování dětí a mládeže je zásadní ve vztahu k situaci ve společnosti současné, i ve společnosti generací budoucích. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit volnočasové aktivity dětí a mládeže, jejich hodnoty a postoje, které jsou ovlivněny životem v moderní, ekonomicky rozvinuté společnosti a přivést veřejnost, především z řad rodičů, k zamyšlení nad možnostmi ovlivnění této situace. Informace pro zpracování bakalářské práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat. V praktické části bakalářské práce byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazníku. Dotazník obsahoval 34 otázek a byl distribuován výběrovému vzorku dětí a mládeže ve věku od 13 do 19 let na Českobudějovicku. Dotazníkové šetření probíhalo v období od 15. ledna do 15. března roku 2010. Hypotéza H1 - {\clq}qDěti i mládež tráví více jak polovinu svého volného času neefektivně``, byla potvrzena, hypotéza H2 {--} {\clq}qVíce jak polovina dětí staršího školního věku nechce trávit společně s rodiči svůj volný čas`` byla zamítnuta. Výsledky výzkumu ukazují, že více než tři čtvrtiny respondentů, tráví svůj volný čas s rodiči rádo a dobrovolně. Zarážející je však zjištění, že i přes dobrovolnost, tráví 42% respondentů s rodiči o víkendu maximálně 2 hodiny, nebo jen čas po dobu oběda. Nejčastěji vykonávanou činností společně s rodiči je večeře, druhou nejčastější aktivitou je sledování televize, videa a DVD, naopak nejméně častou aktivitou je sport a kulturní aktivity. Domnívám se, že životní způsob dětí a mládeže a tím i budoucích generací je nutné pozitivně nasměrovat.
|
host ::
RSS.