|
|
Hodnocení vybraných pomologických a fenologických znaků v hybridním sadu meruněk
Růžička, Matěj
Cílem této bakalářské práce bylo hodnocení fenologických a pomologických znaků hybridů meruněk. Pozorování fenofází probíhalo na pozemku Mendelovy univerzity v Lednici, charakterizace a měření probíhalo v pomologické laboratoři. Důvodem vzniku nových hybridů v našich podmínkách je především rezistence vůči šarce švestek a cílený pozdní nástup do květenství. Velice zajímavě hodnocen byl hybrid H. 1103 (strom č. 8), který splňoval požadující parametry. Dále hybridy, které měly sice menší hmotnost, ale s dobrými výsledky byly: H. 1102 (strom č.1, 71) a H. 1112 (strom č. 1). V literární části se práce zaobírá historií a rozšířením meruněk, pěstováním v ČR a ve světě. Dále je zahrnuta detailní morfologie stromu a stanovištních podmínek, popis významných chorob i škůdců. Součástí je také popis odrůd, které daly vzniku hodnocených hybridů. Právní doložka:Prohlašuji, že jsem práci: Hodnocení vybraných pomologických a fenologických znaků v hybridním sadu meruněk vypracoval/a samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Nesouhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování závěrečných prací, a doporučuji odložit zveřejnění práce na dobu max. 3 let. Prohlašuji, že tištěná podoba závěrečné práce a elektronická podoba závěrečné práce zveřejněná v aplikaci Závěrečné práce v Univerzitním informačním systému je identická. Jsem si vědom/a, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
|
|
|
Hodnocení vybraných pomologických a popisných znaků v genofondu meruněk
Dadaková, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo hodnocení fenologických a pomologických znaků jednotlivých odrůd meruněk. Pozorování probíhalo v genofondu na pozemku ZF v Lednici, během roku 2018. V literárním přehledu jsou informace o původu meruněk, dále popis druhu, choroby a škůdci. Praktická část bakalářské práce obsahuje hodnocení fenologických a pomologických znaků odrůd meruněk. Výsledky hodnocených znaků byly zpracovány do tabulek a grafů.
|
|
|
Genetická determinance dormance druhu Prunus armeniaca (L.)
Čechová, Jana
Jelikož jedním ze šlechtitelských cílů v procesu šlechtění meruněk v České republice je vyšší odolnost vůči mrazu, je také důležité hlubší pochopení genetických základů regulace výstupu květních pupenů meruněk z endogenní dormance. Odolnost vůči mrazu totiž po výstupu květních pupenů z endogenní dormance významně klesá. Výsledky této práce by měly přispět k lepšímu pochopení determinace výstupu pletiv z dormance. Jelikož se jedná o složitou problematikou zahrnující různé fyziologické pochody probíhající v rostlině, byl v práci ověřován vývoj koncentrace některých konkrétních kandidátních substancí, stejně jako byly hledány geny, u kterých vývoj jejich exprese může naznačovat vliv na proces výstupu z endogenní dormance. Termín výstupu květních pupenů z dormance byl stanoven metodou počítáním vykvetlých květních pupenů po přenesení odebraných výhonů do laboratorních podmínek. Dále byl sledován stav produkce etylénu, etanu a CO2 odebranými výhony s květními a listovými pupeny. Dalším sledovaným fyziologickým parametrem byla hladina kyseliny abscisové v květních pupenech a jejich váha v průběhu odebírání vzorků v období okolo termínu výstupu květních pupenů z endogenní dormance. Pro hlubší pochopení genetického pozadí výstupu květních pupenů z endogenní dormance, byla na čtyřech zkoumaných odrůdách ('Sundrop', SEO, 'Vestra' a 'Betinka') provedena analýza transkriptomu metodou cDNA-AFLP. Získané transkripční profily byly vyhodnoceny hodnotícími schématy, pomocí nichž byly nalezeny fragmenty genů, které vykazovaly změny ve své expresi v průběhu sledovaného období. Tyto vybrané fragmenty byly sekvenovány a výsledné sekvence byly srovnány s referenčními nukleotidovými sekvencemi v elektronických databázích (NCBI a TIGR). Výsledky srovnávání vedly k identifikaci mnohých ze sekvenovaných genů. Výsledky potvrdily vhodnost použití metody cDNA-AFLP k identifikaci kandidátních genů a nastínění hlavních molekulárních mechanismů odehrávajících se v období výstupu květních pupenů z endogenní dormance. Vhodnost použitého postupu v práci potvrzuje shoda sekvenovaných úseků genů, s geny v literatuře popsanými v souvislosti s výstupem rostlin z endogenní dormance a s procesy v rostlinách, v souvislosti s dormancí, probíhajícími (např. gen kódující akvaporin, GTP-vazebné proteiny, elongační faktor 1 alfa, ubikvitin a xyloglucan endotransglykosyláza hydroláza (EXGT-A1)). Výsledky sledování časové závislosti koncentrace vybraných substancí v průběhu výstupu z endogenní dormance neumožňují jednoznačné závěry o jejich vlivu na tento děj. Naopak bylo identifikováno několik genů, které by mohly být kandidáty markerů pro zjišťování načasování výstupu pupenů z endogenní dormance a poskytují dobrý výchozí bod pro další vědecký výzkum v této oblasti.
|
|
|
Výber najvhodnejších klonov odrody 'Velkopavlovická' a ich genetická variabilita.
Mészáros, Martin
Cílem této práce bylo zhodnotit vybranou skupinu 26 klonů odrůdy meruněk 'Velkopavlovická' a vybrat nejlepší klony a sublkony pro pěstitelskou praxi v podmínkách jižní Moravy. Vedle klasických přístupů hodnocení pomocí pomologických a biologických vlastností, využívaných v dosavadních selekčních pracích, bylo v práci za cíl ověřit některé méně známé, starší i novější metodické postupy pro hodnocení relevantních vlastností klonů. Pro hodnocení klonů byly použity biologické a pomologické vlastnosti meruněk popsaných v deskriptoru. Klony byly podrobeny molekulárně genetickému studiu s cílem zjistit genetickou příbuznost spojenou s hledáním možnosti rozlišení jednotlivých klonů. V práci byla hodnocena květní morfologie a její vliv na plodnost hodnocených klonů. V rámci morfologie klonů byla hodnocena tvorba plodných výhonů podle jejich délky, jejich morfologická stavba, schopnost nasazovat generativní orgány a jejich životnost pomocí moderních metod hodnocení. Fyziologický stav klonů byl hodnocen pomocí kalorimetrie. Na konec byla použita rozšířená metoda hodnocení zdravotního stavu klonů pomocí molekulární identifikace přítomných patogenů a biochemické analýzy obranné reakce v souvislosti s výskytem patogenů způsobujících předčasné uhynutí. Pro zpracování dat byly použity testy ANOVA, X2, Mantel test. Pro hodnocení klonů bylo vybrano 11 biologických a pomologických znaků. Jedná se o znaky: 1. výskyt předčasného hynutí, 2. poškození kmínků nekrózami, 3. výskyt patogenu Gnomonia erythrostoma, 4. násada květů, 5. násada plodů, 6. plodnost, 7. specifická plodnost, 8. termín kvetení, 9. hmotnost plodů, 10. šířka plodů, 11. relativní podíl hmotnosti pecky k celkové hmotnosti plodu. Pomocí molekulárně genetické studie S-SAP bylo možné klony odrůdy 'Velkopavlovická' částečně rozlišit do 5 skupin na základě přítomných polymorfních lokusů na bázi transpozonů. Pomocí molekulárně genetických metod S-SAP a AFLP společně s nedávno publikovanou metodou navrženou na základě iPBS sekvencí byly zjištěny podobné výsledky v rozdělení hodnocených klonů. Zjištěné rozdíly v květní morfologii klonů naznačují nestabilitu pořadí klonů v počtu jednotlivých květních orgánů jako i podstatně nižší výskyt v počtu anomálií v květní morfologii naproti dosavadním zkušenostem. Na základě získaných poznatků se vzpomínaná metoda jeví spíše jako neperspektivní. Hodnocení morfologické stavby polokosterních větví s ohledem na tvorbu jednotlivých typů plodných výhonů, jejich plodnosti a životnosti poskytlo poměrně bohaté informace o morfologické struktuře klonů a je vhodnou metodou pro jejich hodnocení v klonové selekci. Rozdíly mezi klony byly zjištěny ve znacích průměrného počtu generativních orgánů na krátkých a středně dlouhých plodných výhonech a jejich rozmístění na plodných výhonech podél hlavní osy polokosterních větví. Fyziologické vlastnosti dospělých jedinců hodnocených klonů v polních podmínkách se pomocí použité metody čistého výkonu asimilace jeví z hlediska interpretace jako komplikované a jeho případná využitelnost je závislá na dalším výzkumu. Výzkum přítomnosti patogenů molekulárními metodami PCR potvrzuje významný výskyt patogenů ESFY a Cytospora cincta v pletivech hodnocených klonů. Uvedené patogeny se pravděpodobně nejvíce podílejí na předčasném hynutí meruněk. Mezi biochemické markery zdravotního stavu je pravděpodobně možné zařadit obsah kyseliny salicylové a počet kopií transkriptu genu kódujícího beta-1,3-glukanázu a genu Pru ar1. Výsledky biochemického rozboru látek spojovaných s obrannou reakcí naznačují možnost hodnocení zdravotního stavu s ohledem na předčasný úhyn meruněk pomocí použitých markerů v terénních podmínkách. Jejich využitelnost pro klonovou selekci však vyžaduje další výzkum. Na základě výsledků biologických a pomologických vlastností se klony LE-108, LE-111, LE-120 a M.72A jeví jako nejperspektivnější z hodnocené skupiny klonů. Jako nejlepší subklony je možné doporučit následující jedince: klon LE-120 - strom 36 (1. řádek výsadby), klon M.72A - stromy 26, 37 a 49 (8. řádek výsadby), klon LE-108 stromy 28 a 29 (3. řádek) a klon LE-111 strom 27 (6. řádek).
|
|
|
Dozrávání meruněk podle látkových složek při rozdílné teplotě plodu těsně po sklizni
Nekužová, Nikola
Byly hodnoceny dvě odrůdy meruněk, které byly sklizeny na počátku klimakterické fáze. Použité odrůdy meruněk byly sklizeny na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici. Jedná se o odrůdu Leskora sklizenou dne 22. 6. 2016 a odrůdu Betinka sklizenou dne 1. 7. 2016. Plody byly uloženy do teploty 1°C, 5°C a 20°C po dobu 9 dnů. Po každých třech dnech skladování byly hodnoceny hmotnostní ztráty, rozpustná sušina, titrační kyseliny, penetrometrická pevnost a fyziologické parametry hodnoceny produkcí etylenu a intenzitou dýchání (produkce CO2).
|
|
|
Hodnocení odrůd meruněk při dozrávání na stromě
Kochová, Eliška
V této diplomové práci na téma Hodnocení odrůd meruněk při dozrávání na stromě byla objasněna v teoretické části charakteristika meruňky obecné, významné látkové složky v plodech meruněk a metody jejich stanovení. Dále zrání meruněk a změny zásobních látek během zrání a skladování. Diplomová práce se zabývá změnami látkového složení během zrání na stromě a během skladování po dobu 4 a 8 dnů při teplotě 20 °C ve třech stupních zralosti: nezralé, zralé, přezrálé. V praktické části byly sledovány dvě odrůdy meruněk ('Leskora', 'Goldrich'). Plody těchto odrůd byly odebrány ze školního sadu Zahradnické fakulty v Lednici. Hodnotily se změny hmotnosti plodů, hmotnosti pecky, penetrometrické pevnosti plodů, obsah rozpustné sušiny a obsah titračních kyselin. Dále se u plodů stanovovala produkce etylenu a produkce oxidu uhličitého. Z hodnot penetrometrické pevnosti, rozpustné sušiny a titračních kyselin byl spočítán index zralosti. Získané hodnoty byly tabulkově a graficky zpracovány a bylo provedeno jejich vyhodnocení. Dané hodnoty platí pro daný rok a stanoviště.
|
|
|
Kvalita teplomilného ovoce v průběhu skladování
Čížková, Jitka
Teoretická část práce Kvalita teplomilného ovoce v průběhu skladování zahrnuje popis teplomilných druhů a podmínek skladování, zahrnuje též kapitolu o chorobách a škůdcích daných druhů, jejich látkovém složení a nových trendech při skladování a to obalový materiál Xtend. V praktické části byly uskladněny meruňky odrůd Betinka a Moi Chua Sin ve třech variantách: volně uskladněné plody, skladované v polyethylenovém obalu a Xtendu při teplotě cca 1 stupeň a vlhkosti vzduchu cca 80 %. Za těchto podmínek byl sledován zdravotní stav, úbytek hmotnosti, hmotnost plodu a pecky, rozměry plodů a index tvaru, rozpustná sušina, titrační kyseliny a pevnost plodů. Výsledky byly vyhodnoceny statisticky, do tabulek i grafů. Jako nejvhodnější varianta pro skladování bylo vyhodnoceno skladování v Xtendu.
|
|
|
Hodnocení vzájemného synergismu fytoplazmy ESFY a viru šarky švestky (PPV) u meruněk a broskvoní
Vašková, Barbora
Hodnocení vzájemného synergismu fytoplazmy ESFY a viru šarky švestky (PPV) u meruněk a broskvoní. Tato práce se zabývá společným působením Candidatus phytoplasmy prunorum a Plum Pox virus. Obě choroby jsou celosvětově rozšířené a velice nebezpečné. Jedinou známou ochranou je prevence. Evropská žloutenka peckovin je způsobována Candidathus Phytoplasma Prunorum. Candidathus Phytoplasma Prunorum je mikroorganismus bez buněčné stěny, který je taxonomicky řazen Tenericutes třídy Mollicutes. Nemoc šarky švestky je způsobována Plum Pox virus. Plum Pox virus je mikroorganismus patřící do Potyviridae třídy Potyvirus. Na ústavu ovocnictví na Zahradnické fakultě Mendelovi univerzity na MENDELEU v Lednici byl roku 2014 založen dlouhodobý experiment zkoumající interakci fytoplazmy ESFY a PPV. Tento výzkum se zabývá možným synergickým efektem (PPV a ESFY). Symptomy obou chorob byly pozorovány každé dva týdny a zapisovány do tabulky. Jelikož se jednalo o dlouhodobý výzkum, výsledky jsou pouze dílčí. Klíčová slova: Synergický efekt, křížová ochrana, meruňky, broskvoně, PPV, fytoplazma ESFY
|
|
| |
|
|
Hodnocení hybridního potomstva meruněk s očekávanou resistencí vůči viru šarky švestek (PPV)
Kelečeniová, Daniela
V této diplomové práci bylo cílem u zvoleného hybridního potomstva křížení ' Betinka ' x ' Harlayne ' převést pomologická hodnocení plodů podle stanovené metodiky. Vyhodnotit heritabilitu a korelaci znaků mezi rodiči a potomky. Hodnocení bylo provedeno v měsíci červenci v roce 2013 v hybridním sadě na Ústavu ovocnářství na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Vzorky byly odebírány v sklizňové zralosti a byly pomologicky vyhodnoceny v laboratoři . V hodnocení bylo pozorovaných pár zajímavých hybridů. Hybridy H998 11 / 39 s hmotností plodu 50,3 g a H998 11 / 157 o hmotnosti 48,9 g, který měl velmi dobré chuťové vlastnosti. Ani na jednom hybridu nebyly zpozorovány příznaky napadení virem šarka PPV. Nejvyšší heritabilitu dosahovaly znaky: refraktometrická sušina v % , odlučitelnost dužiny a plodnost hybridů. Nejvyšší korelační závislost u rodičovských odrůd a hybridů projevily znaky atraktivnost a hmotnost plodů, hmotnost plodů a hmotnost pecky. Hodnocení je prováděno za jeden rok.
|
host ::
RSS.