Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 16 záznamů.  předchozí11 - 16  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výukové a vzdělávací centrum
Halla, Antonín ; Havířová, Zdeňka (oponent) ; Lavický, Miloš (vedoucí práce)
Práce řeší návrh a prováděcí projekt stavby výukového a vzdělávacího centra, obsahujícího knihovnu, výukové prostory a administrativní zázemí. Objekt je zasazen do prostředí bývalé zahrádkářské kolonie na okraji Brna, rekultivuje toto území. Tvar budovy tvoří dvě spojené křivky, připomíná široce rozevřené písmenu "U". Hmotově se jedná o dvě budovy spojené proskleným vestibulem, objekt je z části zapuštěn pod terén. Jižní stranu objektu tvoří dvojitá transparentní fasáda, která přispívá k úspoře energií, severní fasáda je obložena dřevěnými latěmi. Konstrukce přilehlé k zemině jsou železobetonové, sloupy a vodorovné konstrukce jsou z lepeného lamelového dřeva. Zelená střecha na západní a východní straně objektu přechází do terénu. V interiéru se střídá pohledový beton a lamelové dřevo.
Rekultivace území zasažených těžbou a jejich možné začlenění do projektu komplexní pozemkové úpravy
FIALOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá tématem obnovy krajiny po těžbě. V začátku práce jsou stručně shrnuty typy rekultivací, jejich hlavní etapy a kritéria pro výběr vhodného typu. Diplomová práce se zaměřuje na rekultivaci území po těžbě uranových rud, praktická část je provedena na území Rožná v Kraji Vysočina. V této práci se vyskytuje i kapitola hodnotící možnosti zapojení rekultivovaných ploch do pozemkových úprav, především zapojení do územního systému ekologické stability.
Ovlivňují environmentální organizace a vědci názor široké veřejnosti ČR v oblasti ochrany životního prostředí?
SUCHOPÁR, Petr
Lidé si utvářejí obrázek o nějakém problému podle respektu, který chovají k mluvčímu, který se k danému problému vyjadřuje. Cílem této práce bylo zjistit pomocí dotazníků, zda lidé budou zaujímat stejný postoj k rekultivaci opuštěné pískovny podle toho, jestli na problém bude poukazovat a) vědec z Akademie věd či b) pracovník environmentální aktivistické organizace. Zpracováním a vyhodnocením získaných dat se dospělo k závěru, že rozdíl v přijímání názoru je statisticky významný a lidé mají sklon volit rozhodnutí doporučované vědcem a naopak volit opačný postoj, než zastává environmentální aktivista.
Hodnocení vlastností rekultivačních materiálů z hlediska požadavků na ochranu půdy a vody
Sáňka, Milan
Práce by měla sloužit jako podklad pro návrh metodiky, případně technické normy pro hodnocení kvality rekultivačních materiálů a posouzení jejich možnosti a vhodnosti jejich využití pro rekultivace. Práce uvádí výklad legislativních opatření v ČR, které se týkají provádění rekultivací a vlastností rekultivačních materiálů. Dále jsou uvedeny přístupy k řešení problematiky v jiných zemích. Jsou charakterizovány hlavní skupiny používaných rekultivačních materiálů, od čisté zeminy získané při skrývkách až po materiály vyrobené speciálními postupy, především ze surovin odpadů. Důležitou roli zde hrají komposty. Hlavní náplní práce je návrh specifikace fyzikálních, chemických a biologických vlastností a parametrů materiálů vhodných k rekultivacím půdy a tvorbě krajiny postižené těžbou a jinou devastační činností. Při tom jsou zohledněny rekultivace zemědělské a nezemědělské. Práce obsahuje přehled literatury a přehled použitých domácích a zahraničních legislativních předpisů.
Nepřírodní biotopy s různým stupněm rekultivace - potenciální refugia fauny bezobratlých živočichů
Vrabec, V. ; Starý, Josef
Práce upozorňuje na význam nepřírodních stanovišť pro přežívání a dlouhodobou existenci řady druhů ohrožených a vzácných druhů bezobratlých, zejména teplomilných xerofilů. Výsledky výzkumu pancířníků ukazují, že řada nepřírodních lokalit představuje cenné biotopy. Dochází zde ke kombinaci druhů vysoce specializovaných s druhy široce rozšířenými a odolnými.
Rekultivace vytěžených povrchových dolů -- projekt jezera Medard
Kratochvíl, Petr ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se pokouší nalézt odpověď na otázku, zda jsou územní ekologické limity vhodným nástrojem ochrany životního prostředí. Odpověď na tuto otázku je hledána pomocí rozboru platné legislativy a pomocí porovnání argumentů odpůrců a zastánců územních ekologických limitů. Jednou z nejdůležitějších částí sporu o budoucnost územních limitů je účinnost rekultivací lomů po jejich vytěžení. Účinnost rekultivací je ilustrována na rekultivačním projektu Medard na Sokolovsku. Na tomto projektu je ukázána finanční a administrativní náročnost projektů a jeho přínos pro obyvatele a region.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 16 záznamů.   předchozí11 - 16  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.