|
|
Výskyt poporodních onemocnění - ketóza, acidóza v zavislosti na kondici a struktuře krmné dávky v tranzitním období
Bubnová, Zuzana ; Hučko, Boris (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V této diplomové práci byl sledován vliv tělesné kondice (BCS) před porodem na výskyt ketózy po otelení a vliv struktury směsné krmné (TMR) dávky na výskyt bachorové acidózy v produkčním stádě.
Tato diplomová práce byla zpracovávána na farmě AGROBOS spol. s r.o. ve Slatině, která chová 165 kusů krav. Bylo hodnoceno celkem 25 dojnic a 10 vysokobřezích jalovic v období stání na sucho a celé stádo dojnic v produkční hale bylo sledováno pomocí kontroly užitkovosti (KU).
V době před porodem byla hodnocena tělesná kondice dojnic i jalovic na pětibodové stupnici s rozlišením 0,25 bodu. Po otelení jim byl odebrán vzorek krve z kořene ocasu. Byla sledována koncentrace betahydroxybutyrátu (BHB) v krvi 1 až 4 dny po otelení pomocí glukometru FreeStyle Optimum NEO. V produkční hale byla hodnocena struktura krmné dávky pomocí Penn State separátoru a z KU v systému MOOML byl sledován poměr tuku a bílkovin a ten vyhodnocen pro výskyt chronické bachorové acidózy.
Naměřené hodnoty BHB, struktura krmné dávky a poměr tuku a bílkovin byly porovnávány s doporučovanými hodnotami. Jako kritérium pro zdravou dojnici byla zvolena koncentrace BHB do 1,4 mmol/l v krvi. Hranice pro bachorovou acidózu byl poměr tuku a bílkoviny 1,1. Nižší poměr T/B byl označen jako bachorová acidóza. Doporučené podíly krmné dávky byly upraveny s ohledem na koncentrovanou jadrnou směs, která byla dojnicím podávána zvlášť v dojícím robotovi.
Ketóza byla zjištěna u 83 % krav na druhé a vyšší laktaci, ze kterých mělo 9,5 % zvýšenou kondici před otelením, tedy 3,75 bodu a větší. Všechny hodnocené jalovice trpěly ketózou po otelení a 70 % z nich mělo zvýšenou kondici před otelením.
Struktura směsné krmné dávky měla největší odchylky podílu částic na horním sítě separátoru. Byl naměřen až 50 % podíl částic na sítě s velikostí ok 19 mm.
Průměr poměru T/B byl v celém stádě 1,12. Dojnice, kterým byl měřen BHB a následně byly sledovány v KU na první laktaci, měly v první KU průměrný podíl tuku a bílkoviny 1,09, což naznačuje, že prvotelky průměrně trpěly bachorovou acidózou na začátku laktace. Dojnice na druhé a vyšší laktaci měly v první. KU průměrně poměr tuku a bílkoviny 1,17.
Naměřené hodnoty: BCS a BHB; T/B a struktura TMR byly statisticky hodnoceny pomocí korelace. Nebyla však potvrzena závislost ani u jednoho produkčního onemocnění.
|
|
|
Vybrané parametry látkového metabolismu dojených krav
KAŇKA, Vladimír
Cílem práce bylo vyhodnocení antiketogenní profylaxe veterinárního přípravku Kexxtone v chovu vysokoužitkových dojnic plemene Holštýn v podniku Agrodam Hořepník, s.r.o. Ve sledovaném stádě pak byly vyhodnoceny parametry metabolického stavu. Dále vyhodnocena dojivost, obsahu tuku, bílkovin, laktózy a somatických buněk v mléce ve 100 dnech laktace a následně byly zhodnocena úroveň zabřezávání po 1. a 2. Inseminaci. Pokus probíhal od července 2014 do prosince 2014. A to tak, že každé dva měsíce bylo vybráno 8 krav a 8 jalovic s podobným datem otelení. Následně byly roztříděny do dvou skupin tj. do pokusné (podávaný přípravek kexxtone) a kontrolní. Těmto dojnicím byla odebírána krev a mléko. Následně byly tyto biologické vzorky laboratorně diagnostikovány. U pokusné skupiny byl zjištěn vyšší nádoj a obsah mléčných složek, tj. tuku a bílkovin. Příznivý vliv antiketogenního přípravku na množství ketolátek v krvi a mléce podávaného pokusné skupině byl taktéž potvrzen. V ostatních sledovaných parametrech nebylo shledáno významných statistických rozdílů.
|
host ::
RSS.