|
|
Příčiny vzniku špalkového kopyta a možnosti terapie
Bartoňová, Eliška
Tato diplomová práce řeší možné příčiny vzniku a možnosti terapie špalkového kopyta u koní. Cílem bylo vypracování teoretické literární rešerše a následně pozorování vývoje špalkových kopyt během terapie u pony klisny se sběrem dat, které bylo později vyhodnoceno. Práce má tedy dvě části. První, teoretickou, kdy bylo čerpáno z mnoha českých i zahraničních zdrojů a následně byl vytvořen přehled možných příčin vzniku špalkového kopyta u koní. Ve druhé, praktické, části pak probíhalo pozorování a dokumentování špalkových kopyt pony klisny během tří let terapie. Úhly kopyt byly měřeny pomocí úhloměru a získaná data byla následně vyhodnocena pomocí grafického znázornění. Dále byla zpracována statistická analýza pro ověření spolehlivosti dat. Získané výsledky pak ukazují snižující se trend úhlů obou postižených kopyt. Lze tak usuzovat, že efektivní náprava této patologie je možná.
|
|
|
Výcvik mladého koně se zaměřením na využití ve skokových soutěžích
Sejkorová, Michaela
Obsahem bakalářské práce na téma „Výcvik mladého koně se zaměřením na využití ve skokových soutěžích“ je postupný rozvoj mladého koně po dospělého jedince se závodními zkušenostmi. Je rozdělena do několika kapitol, ve kterých jsou nejdříve obecně shrnuty skokové soutěže, včetně penalizací v nich. Další kapitoly se věnují požadavkům pro výběr skokového koně, jaké vlastnosti by měl mít, tj. jeho exteriér, povaha, temperament a původ. Následně je pojednáváno o správném lonžování koně, o jeho přípravě na obsednutí, a také o samotném obsedání koně, které je nezbytné pro každý výcvik mladého koně. Hlavní část bakalářské práce je základní výcvik mladého koně. Tato část se zabývá postupným stupňováním výcvikových požadavků, tedy prací mladého koně na jízdárně i v terénu, a také prací s kavaletami přes gymnastická cvičení až po samostatné skoky. Závěr práce je věnován přípravě mladého koně na první závody a následným navyšováním jezdeckých požadavků na mladého koně směřujícím k účasti koně na vyšších stupních soutěží.
|
|
|
Posouzení účinnosti různých typů udidel pro využití koně v anglickém jezdectví
Dohodilová, Klára
Bakalářská práce s názvem „Posouzení účinnosti různých typů udidel pro využití koně v anglickém jezdectví“ se zaměřuje na typy uzdění v rámci anglického jezdectví a popis působení různých udidel na hubu koně. Při zpracovávání byla použita dostupná odborná literatura. Práce v první části poukazuje na historii uzdění, jsou zde zmíněna i udidla využívaná v minulosti. Pozornost je také věnována charakteristice základních typů nánosníků, dále jsou popsány druhy a dělení udidel využívaných v současnosti. Součástí práce je popis správného postupu při výběru vhodného udidla pro koně. Nejsou opomenuty ani možné následky nesprávného výběru udidla. Objevuje se zde i krátká charakteristika bezudidlového uzdění. V práci jsou také shrnuta pravidla pro uzdění v olympijských disciplínách jezdeckého sportu, kterými jsou drezura, skoky a všestrannost.
|
|
|
Rozvoj venkovské turistiky na Českokrumlovsku se zaměřením na využití koní
Kněžourová, Tereza
Tato diplomová práce se zabývá analýzou rozvoje venkovské turistiky v okrese Český Krumlov se zaměřením na využití koní. Venkovská turistika je specifickou oblastí cestovního ruchu. Počet koní v České republice se stále zvyšuje a jízda na koni se postupem času stává dostupnější a oblíbenější, což vede k průběžnému rozvoji venkovské turistiky. Úvodní část práce se zabývá základní charakteristikou Českokrumlovska v oblasti cestovního ruchu a venkovské turistiky. Dále pak organizacemi a programy, které podporují venkovskou turistiku. Následuje část popisující průběh vlastního výzkumu a zjišťování informací od provozovatelů podniků a široké veřejnosti týkající se problematiky venkovské turistiky. Potřebná data byla zjišťována pomocí dotazníkového šetření a případného osobního dotazování. Výsledkem práce je zhodnocení současného stavu venkovské turistiky s využitím koní na Českokrumlovsku a nastínění možností jejího dalšího rozvoje.
|
|
|
Změny kvality vody v toku vlivem přítoku odpadů z koňské farmy
Khainová, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na sledování změn kvality toku Všeminka vlivem přítoku odpadu z koňského Ranče Všemina. Dohromady bylo určeno šest odběrných lokalit, které se rozmístily po délce toku tak, aby první lokalita byla nad rančem a poslední pod vodní nádrží Všemina. Odběry byly provedeny čtyřikrát během třinácti měsíců v průběhu vegetačního období. Během odběrů byly na místě stanoveny hodnoty pH, koncentrace rozpuštěného kyslíku, konduktivita, teplota vody a u vodní nádrže i průhlednost vody. Odebrané vzorky byly ihned po odběru převezeny do laboratoře na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně, kde následovalo jejich vyhodnocení. Pro následnou analýzu byly vybrány fyzikálně-chemické ukazatele, jako je celkový dusík, amoniakální dusík, dusitanový dusík, dusičnanový dusík, celkový fosfor, orthofosforečnany, celkové železo, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, biochemická spotřeba kyslíku-pětidenní, kyselinová neutralizační kapacita, vápník a chloridy. Cílem bylo zjistit, zda má daný ranč vliv na kvalitu vody v toku či vodní nádrži Všemina. Výsledné hodnoty z laboratorní analýzy byly vyhodnoceny podle normy ČSN 75 7221 sloužící ke klasifikaci jakosti povrchových vod i podle nařízení vlády 401/2015 Sb., zda kvalita dané vody odpovídá požadavkům pro obecné užívání vod, pro lososové a kaprové vody. Dále byla porovnána s obdobnými výzkumnými pracemi na dané téma vlivu chovu koní na jakost vody.
|
|
|
Vyhodnocení životních projevů koní ve vztahu ke způsobu jejich využití a ustájení
Vurstová, Aneta
Tato bakalářská práce „Vyhodnocení životních projevů koní ve vztahu ke způsobu je-jich využití a ustájení“ se zabývá etologií koní a tím, jak ji ovlivňuje prostředí, ve kterém koně žijí. V první části literární rešerše je stručně popsán původ koní. Druhá část se zabývá základními životními projevy jako je potravní chování, vylučování, odpočinek, pohyb, sexuální chování a sociální chování. V další části je popsána koňská psychika a inteligence. Poslední část se zabývá abnormálním chováním. Praktická část byla zrealizována formou etologického pozorování. Byl vyhodnocován vliv způsobu ustájení a využití koní. Experiment byl proveden v letním období roku 2022 v devíti různých stájích. Nejčastějším projevem, u všech skupin, byl příjem potravy. Dalším významným projevem bylo odpočinkové chování, které se u všech skupin projevovalo zejména v odpoledních hodinách. Třetím nejčastějším projevem bylo pozorování okolí.
|
|
|
Herpesvirové infekce zvířat
Křižánková, Petra
Bakalářská práce se zabývá významnými druhy herpesvirových onemocnění u hlavních kategorií hospodářských zvířat a také u psů a koček. Jednotlivě charakterizuje vybrané nákazy způsobené těmito viry u skotu, kaprů, koní, prasat, psů a koček. Práce popisuje etiologii onemocnění, patogenezi, léčbu i prevenci. Dále jsou zde uvedeny aktuální stavy výskytu jednotlivých herpesvirových nákaz v České republice. V závěru literárního přehledu je popsána kazuistika případu herpesvirózy u feny Německého ovčáka.
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících stanovení energetického příjmu a výdeje u koní
Slámová, Kateřina
Diplomová práce se zabývá stanovením energie obsažené v krmné dávce koní a zhodnocením, zda je přísun energie dostečný s ohledem na záchovnou potřebu (ZPE) a jejich pracovní vytížení. Výzkum probíhal po dobu 28 dní u 6 koní teplokrevných plemen – 5 klisen a 1 valach s průměrnou hmotností 561,5 ± 36,6 kg a BCS (Body Conditional Scoring) stupněm 5 až 6. Kontrolní vážení bylo srovnáno se stanovením hmotnosti koní výpočtem z tělesných měr. Odhadovaná hmotnost stanovená výpočtem se zdá být podle výsledků v průměru podhodnocena o 58,05 ± 15,69 kg. Na základě zjištění živé hmotnosti vážením bylo posouzeno 5 norem pro stanovení záchovné potřeby energie (ZPE). Průměrná ZPE koní je 73,2 MJ ± 4,42 MJ, tj. 130 kJ/kg živé hmotnosti. Pro výpočet energetického výdeje během fyzické zátěže bylo užito 5 norem s využitím dat získaných z přístroje Polar Equine RC3 GPS (srdeční tep, vzdálenost, rychlost, čas). Navýšení potřeby energie na fyzickou zátěž (SE) u jednotlivých koní se podle zjištěných výsledků v závislosti na normě pohybovalo od 7,30 ± 2,34 MJ/den do 20,05 ± 3,17 MJ/den. Koně v krmné dávce průměrně přijali 102,64 ± 7,94 MJ stravitelné energie (SE) na den. V konečném srovnání vychází, pro stanovení denní potřeby stravitelné energie z krmné dávky, jako nejvhodnější spojení norem Zemana et al (2005) pro stanovení záchovné potřeby energie a stanovení potřeby SE na na fyzickou zátěž podle Harrise (2001).
|
|
|
Analysis of ponies bred for sports performance based on results in international dressage competitions
Havlíčková, Kristina
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit výkonnost sportovních pony na mezinárodní drezurní úrovni na základě analýzy faktorů: rok startu, věk, pohlaví a plemeno. Podkladem analyzované databáze byl drezurní pony žebříček Mezinárodní jezdecké federace z let 2014 až 2020. Byly provedeny dvě analýzy. Jedna pro celou populaci pony a druhá pro 10% nejlepších pony každého ročníku žebříčku. V celé populaci byl zjištěn statisticky průkazný vliv roku startu (p ≤ 0.05) a vysoce průkazný vliv věku a plemene (p ≤ 0.01). Pohlaví jako jediné nemělo průkazný vliv (p > 0.05). Nejlepších průměrných výsledků dosahovali pony v roce 2019 (983.72 bodů). Nejúspěšnější byli v průměru pony ve věku 9-12 let (968.91 bodů) a ve věku 13-16 let (968.90 bodů). Nejvýkonnější byli hřebci (975.28 bodů). Nejlepší bodové ohodnocení dosahovali pony nizozemské plemenné knihy jezdecký koní a pony (1 040.70 bodů) a dánského sportovního ponyho (1 039.50 bodů). U 10% nejlepších pony se prokázal statistický vliv pouze u faktorů rok startu a plemeno (p ≤ 0.05). Nejvyšší průměrné bodové ohodnocení získali pony v roce 2020 (1 873.80 bodů). Nejlepší výkony podávali pony ve věku 17 a více let (1 899.00 bodů), avšak tato kategorie obsahovala pouze dva jedince. Hřebci získávali nejvíce výkonnostních bodů (1 842.70 bodů) a nejlepším plemenem byl německý jezdecký pony (1 828.20 bodů).
|
|
| |
host ::
RSS.