|
|
Možnosti domácí péče z pohledu sester a laické veřejnosti
PEŇÁSOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na povědomí sester a laické veřejnosti o službách agentur domácí zdravotní péče. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část zahrnuje problematiku domácí péče a charakteristiku role sester v domácí péči. V praktické části jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky získané ve výzkumném šetření. Pro bakalářskou práci byly zvoleny čtyři cíle, které jsou zaměřeny na informovanost sester a laické veřejnosti o možnostech domácí péče. Výzkumná část byla rozdělena do čtyř skupin. První dvě skupiny byly zaměřeny na sestry, kdy první skupinou oslovených byly sestry z lůžkových částí a druhou skupinou, sestry z ambulantních sektorů. Další dvě skupiny byly zaměřeny na laickou veřejnost, kdy třetí skupinou oslovených byla široká laická veřejnost a čtvrtou skupinu tvořili klienti aktuálně ošetřovaní agenturou domácí péče. Pro naplnění cílů byl zvolen polostrukturovaný rozhovor, který obsahoval osmnáct otázek pro sestry a dvanáct otázek pro pacienty. Z výsledků zaměřených na skupinu sester je patrné, že podrobnější informace o možnostech domácí péče mají pouze sestry, které jsou v tomto procesu přímo zapojeny. Dále pak na lůžkových odděleních vnímají sestry, jako zásadní bariéry v procesu předávání klientů agentuře domácí péče, nedostatek času a nedořešené smluvní vztahy s pojišťovnami. Z výsledků zaměřených na skupinu laické veřejnosti, která se osobně s touto službou nikdy nesetkala, je povědomí velmi všeobecné. Oproti tomu, klienti ošetřovaní agenturou domácí péče mají díky vlastní zkušenosti přehled o možnostech domácí péče. Předkládaná bakalářská práce umožňuje lépe porozumět problematice domácí péče, shledává nedostatky v informovanosti všeobecných sester i laické veřejnosti a poukazuje na problémy vzniklé během spolupráce mezi agenturou domácí péče a indikujícího zařízení.
|
|
|
Fyzická manipulace s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči
ZAVADILOVÁ, Leona
Bakalářská práce se zabývá fyzickou manipulací s pacientem s poruchou soběstačnosti v domácí péči. Definuje fyzickou manipulaci jako součást každodenní ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Přibližuje péči o pacienta s poruchou soběstačnosti v rámci rehabilitačního ošetřování s využitím manipulačních pomůcek a kinestetického konceptu. Neodborný úkon manipulace s sebou nese rizika, která mohou negativně ovlivnit tělesnou i psychickou stránku všech zúčastněných. Cíl práce byl zjistit využití manipulačních pomůcek v domácí péči při fyzické manipulaci s pacientem s poruchou soběstačnosti. Výzkumné otázky byly zaměřeny na manipulační pomůcky, které jsou k dispozici pečujícím v domácí péči a na komplikace fyzické manipulace. Realizace kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s osmi sestrami z domácí péče poskytla informace o využívaných manipulačních pomůckách i komplikacích fyzické manipulace v domácím prostředí. Kategorizací dat metodou tužka - papír bylo vytvořeno pět kategorií. Z výzkumu vyplývá, že informace k bezpečné manipulaci poskytuje rodině pacienta sestra. Pečující využívají při péči polohovací podložku. Velmi důležité, ale někdy nedostupné, je v domácí péči polohovatelné lůžko. Fyzická manipulace se pak stává rizikovou. Sestry nepoužívají slide sheet. Dvě z nich pomůcku vůbec neznají. Mezi komplikace fyzické manipulace, ke kterým dochází u sester i pacientů patří poškození pohybového aparátu nebo kožní poranění. Z výsledků výzkumu vyplývá nutnost popularizovat téma bezpečné fyzické manipulace. Pro agentury zúčastněné na výzkumu fyzické manipulace vznikl leták. Další možnost, jak předcházet rizikovým faktorům fyzické manipulace v domácí péči a učinit jí bezpečnou pro pacienta i pečující, jsou kurzy a konference s teoretickým i praktickým obsahem o bezpečné fyzické manipulaci pro profesionály i laiky.
|
|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Sestra v domácí péči v období pandemie Covid-19
HESSOVÁ, Johana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak sestry v domácí péči zvládaly pečovat o své pacienty v době Covid-19. Dále jak sestry v domácí péči ovlivnila pandemie Covid-19 a vládní nařízení a jaký dopad měl Covid-19 na práci sester v domácí péči. Praktická část se skládá z deseti rozhovorů se sestrami domácí péče a pak také se dvěma rozhovory s pacienty, kteří využívají domácí péči. Rozhovory se uskutečnily osobně, ale i telefonicky z důvodu velké vzdálenosti sester či jejich pracovní vytíženosti. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí hloubkového rozhovoru, jelikož právě tento typ výzkumu umožňuje nejhlubší zkoumání otázek k tématu. Jednalo se o předem připravené otevřené otázky. Po uskutečněných rozhovorech se sestrami domácí péče jsme zjistily, že i přes takto náročnou situaci, se sestry dokázaly stmelit, vzájemně se podpořit a společnými silami poskytnout vždy kvalitní péči svým pacientům. Práce sester domácí péče je opravdu velmi fyzicky a psychicky náročná. Tato diplomová práce umožňuje lépe porozumět povinnostem, potřebám a pocitům sester domácí péče právě během pandemie Covid-19. Sestry domácí péče musely pracovat velmi ostražitě, jelikož se snažily ochránit před nemocí Covid-19 tu nejzranitelnější a nejrizikovější skupinu pacientů, tedy seniory. Mnohdy byly a jsou totiž sestry v domácí péči opravdu jejich jediné spojení s vnějším prostředím.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Má bakalářská práce se věnuje ošetřovatelské péči u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí. Hlavním cílem práce bylo popsat poskytovanou ošetřovatelskou péči u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí, dále zjistit spolupráci sester a rodinných příslušníků u těchto pacientů a jak sestry hodnotí soběstačnost u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí. Aby došlo k naplnění uvedených cílů, zvolily jsme následující výzkumné otázky. Jakou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pacientům po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí? Jak spolupracují sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny s jejich rodinnými příslušníky? Jakým způsobem hodnotí sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny jejich soběstačnost? Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl složen z 10 respondentek. Vybranými respondentkami byly sestry z agentur domácí péče Jihočeského kraje pečující mimo jiné právě o pacienty po amputaci dolní končetiny. Na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že ošetřovatelská péče poskytovaná v domácím prostředí amputovaného pacienta se téměř neliší od ošetřovatelské péče poskytované v nemocničním zařízení. Sestry se při péči zaměřují na velice obdobné činnosti jako jsou především převazy ran a bandážování pahýlu. Pro některé sestry pracující v domácí péči hraje důležitou roli při poskytování ošetřovatelské péče i psychická podpora pacienta. Zjištěné výsledky také poukázaly na to, že spolupráce sester a rodinných příslušníků je převážně efektivní. Rodina o svého amputovaného člena rodiny pečuje především v rámci osobní hygieny a stravování či mu poskytuje každodenní dopomoc při chůzi a pohybu. Nejen v nemocničním, ale i v domácím prostředí sestry hodnotí soběstačnost amputovaných pacientů. Díky výzkumnému šetření jsme odhalili, že některé sestry hodnotí soběstačnost dle hodnotících škál, pro některé je zásadní mobilita amputovaného pacienta nebo zohledňují celkový stav pacienta.
|
|
|
Vliv pandemie na práci sester v agenturách domácí péče
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: Sestry pracující v agenturách domácí péče pečují o klienty v jejich přirozeném domácím prostředí a jsou nedílnou součástí zdravotní péče. Systém jejich práce byl ovlivněn pandemií způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2. Sestry musely dodržovat mnoho mimořádných opatření a pravidel, aby se toto infekční onemocnění dále nešířilo, ale zároveň byla zajištěna stávající péče o jejich klienty. Je důležité si uvědomit, že sestry agentur domácí péče pracují v první linii v boji s pandemií. Cíle práce: 1. Zjistit, jak sestry agentur domácí péče zajišťovaly ošetřovatelskou péči o své klienty v době pandemie. 2. Zjistit vliv pandemie na práci sester agentur domácí péče. 3. Zjistit, s jakými krizovými situacemi se sestry agentur domácí péče setkaly v době pandemie. Metodika: Výzkumná část bakalářské práce byla realizována kvalitativním výzkumným šetřením. Byla použita metoda dotazování, technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 14 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 10 sester pracujících ve 4 vybraných agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce: Výsledky poukazují na vliv na práci sester v agenturách domácí péče v době pandemie onemocnění covid-19. Ovlivněna byla zejména oblast organizace práce a návštěv klientů. Sestry ošetřovatelskou péči klientům poskytovaly stejným způsobem jako před pandemii, s rozdílem nošení osobních ochranných pomůcek. Poskytovaná péče byla z jejich subjektivního hlediska stejně kvalitní, jako před pandemií. Sestry se dále setkaly s několika pro ně specifickými krizovými situacemi. Využití v praxi: Výsledky mohou být využity studenty nelékařských oborů, ale také sestrami z praxe.
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a kvality domácí hospicové péče na Jindřichohradecku z pohledu pacientů a sester
ŠABOUKOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicových služeb na vybraném území Jindřichohradecka se zaměřením na role sester v terénních hospicových službách, pokrytí těchto služeb a chováním zaměstnavatelů v podpoře psychického zdraví všeobecných sester v hospicové péči. Paliativní péče v terénních formách je rozvíjející se odvětví celosvětového zdravotnictví s očekávaným vzestupem. V teoretické části práce je přiblížena problematika hospicové a paliativní péče, jako je její historie i současnost, legislativní rámec a financování. Práce si klade za cíle objasnit, jak se liší role sester v hospicové péči poskytované agenturou domácí péče a v multidisciplinární skupině mobilního hospice, dále analyzovat strukturu poskytování paliativní péče ve vybrané oblasti a popsat činnosti poskytovatelů pro práci s psychickým zdravím svých zaměstnanců. V praktické části práce byl zpracován výzkum kvalitativní metodou za použití polostrukturovaných rozhovorů. Dohromady se výzkumu zúčastnilo 14 respondentů ze skupin všeobecných sester, vedoucích pracovníků paliativních služeb ve vybrané oblasti a pečujících nebo pacientů v péči hospicových poskytovatelů. Z výsledků výzkumu vyplynulo překrytí rolí všeobecných sester v obou formách hospicové péče. Rozdíl výzkum shledává ve vlastnostech a osobnostních rysech všeobecných sester, a konceptu poskytované péče. V práci byla představena struktura poskytování hospicových služeb, kde výzkum poukazuje na nedostatečnou dostupnost a nevýdělečnost specializovaných služeb v nízce osídlených oblastech vybraného území. Bakalářská práce popisuje činnosti pro zlepšení psychického zdraví všeobecných sester v hospicových službách. Výzkum shledává podcenění těchto činností u agentur domácí péče i celkově českého zdravotnického systému. Závěry bakalářské práce mohou sloužit zejména pro správní orgány, poskytovatele a všeobecné sestry se zájmem o hospicovou péči.
|
|
|
Péče o klienta s Alzheimerovou chorobou z pohledu pečovatele a rodiny
ZÍKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o pacienta s Alzheimerovou chorobou, jak ve specializovaném centru, tak v rodinném prostředí. Práce je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, je z velké části věnována Alzheimerově chorobě. Jsou zde zahrnuty veškeré informace týkající se tohoto onemocnění, jako například stádia, diagnostika a léčba. Poslední kapitola teoretické části se věnuje péči a klade velký důraz na informace nejen o sociálních službách a organizacích pomáhajícím rodinám postihnutým tímto onemocněním ale i na informace o přiblížení domácí péče pro dobro nemocného a rodiny. V praktické části bylo cílem formou rozhovoru přiblížit, jak domácí péče a život s člověkem, který Alzheimerovou chorobou onemocněl, probíhá.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku pohledem sestry a pacienta
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s onemocněním žlučníku. Cílem práce bylo zjistit, jak se na předoperační a pooperační péči dívá nejen samotný pacient, ale také sestra. V práci byly stanoveny čtyři cíle, jako první "Zmapovat komplexní předoperační přípravu před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." Jako druhý "Zmapovat komplexní předoperační přípravu pacienta před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Jako třetí "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." A jako čtvrtý "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci žlučníku, a sestry pracující na chirurgickém oddělení. Ukázalo se, že pacienti příliš nevnímají předoperační posloupnost ošetřovatelské péče, spíše se řídí pokyny sester. Další šetření prokázalo, že všichni pacienti znají zásady, které musí dodržovat po propuštění z nemocnice (dieta, péče o ránu, rehabilitace), což svědčí o kvalitní edukaci sester. Výsledky u sester ukazují, že sestry znají zásady předoperační a pooperační péče. Výsledky výzkumu poukázaly na nedostatečnou psychickou podporu pacienta ze strany sester. Sestry vnímají tento problém, který podle nich souvisí s nedostatkem personálu a tím pádem také s nedostatkem času na pacienta. Z bakalářské práce jako doporučení pro praxi vyplynulo, že je nutné vytvořit časovou rezervu v práci sester, aby se mohly věnovat také psychické podpoře pacientů.
|
|
|
Péče o seniory v jejich domácím prostředí a vstup terénní sociální práce do rodinného systému
ŠEBESTOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá tím, jakou úlohu hraje pomoc profesionální, tedy terénní sociální služby v domácím prostředí seniora. V úvodu mé bakalářské práce se věnuji zajištění potřeb seniorů a popisuji charakteristiku jejich potřeb. Přibližuji také správně fungující rodinu ve stáří. V další části charakterizuji rodinu, její významnou roli hrající pro seniora. Popisuji důležitost domácího prostředí pro seniora a charakterizuji soužití více generací. Teoretickou část uzavírám problematikou sociálních záležitostí. V praktické části vyhodnocuji výsledky odpovědí na kladené otázky metodou polostrukturovaného rozhovoru. Zjišťuji, jak může vstup sociální práce pomoci při péči o seniora v jeho domácím prostředí.
|
host ::
RSS.