|
| |
|
|
Drobní zemní savci podél přirozených a antropogenních krajinných bariér
BOHDAL, Tomáš
Disertační práce shrnuje výsledky studia drobných zemních savců (Eulipotyphla, Rodentia) podél přirozených (vodní toky) a antropogenních (pozemní komunikace) krajinných bariér. Ukazuje na zajímavý fenomén odvodňovacích příkopů pozemních komunikací jako přechodného migračního prostředí, dále posuzuje úroveň lokomoční aktivity, míru strukturovanosti subpopulací a četnost překonávání vodních toků u vybraných druhů hlodavců. Svými výsledky přispívá k řeńení problematiky vlivu těchto krajinných struktur na druhovou diverzitu, pozemní mobilitu či genetickou strukturu drobných zemních savců.
|
|
|
Biodiverzita a populační dynamika drobných zemních savců na několika typech rekultivací na Velké podkrušnohorské výsypce
CHARVÁTOVÁ, Pavla
Cílem diplomové práce bylo popsat biodiverzitu a pokusit se nastínit populační dynamiku drobných zemních savců v oblasti Velké podkrušnohorské výsypky. Během vegetační sezóny 2009 a 2010 bylo provedeno celkem šest terénních odchytů drobných savců. Odchyty probíhaly standardní metodou CMR (capture-mark-recapture)do živolovných pastí ve kvadrátech na pěti lokalitách s různým typem rekultivace- hydrická, lesnická (lokalita olšina Klondajk, lokalita bor Klondajk), zemědělská a řízená sukcese. Zjištěná data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel 2003 a pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA) v Canoco for Windows. V roce 2009 bylo odchyceno celkem 67 jedinců pěti druhů drobných zemních savců: Apodemus flavicollis, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus a Sorex araneus Nejvyšší druhová diverzita (3 druhy) byla zaznamenána na lokalitě s hydrickou rekultivací. Nejvyšší abundance (20 jedinců), byla zjištěna na lokalitě s lesnickou rekultivací olšina Klondajk.V roce 2010 bylo odchyceno 258 jedinců 7 druhů: Apodemus flavicollis, A. sylvaticus, Microtus arvalis, M. agrestis, Myodes glareolus, Sorex. araneus a Micromys minutus. Tak jako v roce 2009 byl nejvyšší počet drobných savců zaznamenán v olšině Klondajk (60 jedinců) a nejvíce druhů (7) bylo zjištěno na lokalitě s hydrickou rekultivací.
|
|
|
Vliv managementu krajiny na biodiverzitu drobných zemních savců {--} modelové území niva Lužnice.
KOMENDOVÁ, Barbora
Práce je zaměřena na biodiverzitu drobných zemních savců na vybraných loukách s odlišným vodním reţimem a managementem. Odchyty drobných zemních savců do ţivochytných pastí proběhly během tří termínů od června do října po třech dnech na čtyřech lokalitách na Třeboňsku, kde byly také měřeny po celou vegetační sezónu některé meteorologické veličiny (teplota, vlhkost). U odchycených jedinců byla zaznamenána váha, věk a pohlaví. Poté byli jedinci označeni ušními značkami a opět puštěni. Dvě lokality se nachází na Mokrých loukách u Třeboně. Lokalita Mokré louky nekosené není zemědělsky vyuţívána a porost je pravidelně zaplavován. V blízkosti se nachází lokalita Mokré louky kosené, jedná se o zemědělsky obhospodařovaný porost. Třetí lokalitou jsou louky Církvičný. Louky mají odvodňovací reţim, jsou pravidelně hnojeny a mulčovány. Poslední lokalitou jsou mezické pastviny Jeţek, které jsou střídavě spásány a sečeny. Celkem bylo zpětnými odchyty odchyceno 83 jedinců pěti druhů drobných zemních savců. Jednalo se o druhy Microtus arvalis, Microtus agrestis, Micromys minutus, Apodemus sylvaticus a Sorex araneus. Z uvedeného celkového počtu jedinců bylo označkovaných a znovu vypuštěných 62 jedinců. Nejvyšší počet druhů i počet jedinců byl zjištěn na lokalitě Mokré louky kosené, méně jedinců i druhů bylo odchycených na loukách Církvičný. Nejméně jedinců (pouze jednoho druhu Microtus arvalis) bylo odchyceno na lokalitě pastviny Jeţek. Výsledky odchytů drobných zemních savců z první vegetační sezóny ukazují na zvyšování jejich biodiverzity s vyšší půdní vlhkostí lokality. Odchyty budou probíhat i v dalším roce a bude sledována biodiverzita v závislosti na naměřených meteorologických veličinách.
|
|
|
Vliv způsobu hospodaření na biodiverzitu modelových skupin obratlovců {--} drobní savci.
KOUTNÍKOVÁ, Lenka
Předkládaná diplomová práce zapadá do rozsáhlejší vědecké studie, která hodnotí vlivy rozdílného managementu na ekologické funkce a zároveň vodní režim krajiny v pramenných oblastech Šumavy. Jednou ze zkoumaných charakteristik, vypovídajících o stavu povodí, je biodiverzita rostlinných i živočišných společenstev. Moje diplomová práce má za cíl porovnání diverzity drobných zemních savců na třech povodích s podobnými přírodními podmínkami, které se však liší managementem. Drobní zemní savci, jakožto skupina, která má vysoký reprodukční potenciál, dobré invazní schopnosti a velmi dobře indikuje změny a stav kvality prostředí je často používanou skupinou obratlovců ke studiím stavu prostředí. Diplomová práce navazuje na předešlou bakalářskou práci a významně ji rozšiřuje. Teoretická část obnáší literární rešerši o problematice výskytu drobných savců na Šumavě, jejich mikrohabitatových preferencích a vlivu způsobu hospodaření na biodiverzitu jejich společenstev. Praktická část práce obsahuje vyhodnocení výsledků z pravidelných odchytů do živochytných pastí, které proběhly od června do září roku 2007 a 2009. V těchto dvou odchytových letech bylo chyceno 52 jedinců, z toho bylo 7 jedinců odchyceno podruhé. Odchycení DZS byli zařazeni do 5 druhů, jejichž výskyt byl předem na sledovaných lokalitách předpokládán. Jednalo se o myšici lesní (Apodemus flavicollis {--} 22 jedinců), hraboše mokřadního (Microtus agrestis {--} 6 jedinců), hraboše polního (Microtus arvalis {--} 10 jedinců), norníka rudého (Clethrionomys glareolus {--} 2 jedinci) a rejska obecného (Sorex araneus {--} 5 jedinců). V povodí Bukového potoka se v roce 2007 podařilo chytit 20 jedinců a v roce 2009 pouze 2 jedince. Jednalo se o zástupce Apodemus flavicollis, Clethrionomys glareolus a Sorex araneus. V povodí Mlýnského potoka bylo odchyceno 10 jedinců (všichni v 2009). Jednalo se o jedince Microtus arvalis. Posledním sledovaným povodím byl Horský potok, na němž bylo v roce 2007 odchyceno 5 jedinců a v roce 2009 8 jedinců. Byli to zástupci druhu: Apodemus flavicollis, Microtus agrestis, Clethrionomys glareolus a Sorex araneus. Největší změna v abundanci jedinců byla zaznamenána, oproti minulému odchytovému létu v roce 2007, v povodí Mlýnského potoka. Povodí Bukového potoka vykázalo, co se týče abundance odchycených jedinců, velký propad v porovnání s rokem 2007. Jedině v povodí Horského potoka byl zaznamenán relativně stabilní stav ve srovnání s předešlými odchyty v roce 2007. Diplomová práce je podpořena projekty: MSM 6007665806, NAZV-QH82106 a NPV2-2B08006.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
host ::
RSS.