|
|
Komunitní přístupy ke zdravotní péči během a po mimořádných událostech
KUČEROVÁ, Barbora
Tato diplomová práce pojednává o problematice komunitní péče, a to s ohledem na komunitní zdravotní péči během a po vzniku mimořádných událostí. Teoretická část práce má za cíl seznámit s problematikou komunitní péče obecně. První kapitoly práce jsou věnovány komunitní péči a využití komunitního ošetřovatelství, včetně historie a vývoje komunitní péče nejen na území České republiky. Jsou zde stručně shrnuty instituce, zdravotní a sociální služby v komunitní péči, včetně možnosti využití domácí péče, role komunitní sestry a její zapojení v procesu komunitního plánování. Další podstatnou součástí práce je problematika mimořádných událostí. Je zde definována mimořádná událost jako taková, včetně dělení mimořádných událostí, spolupráce složek IZS, ale především činnost zdravotnické záchranné složky na místě mimořádné události, včetně mimořádné události s hromadným postižením osob a následné zdravotní péči ve zdravotnických zařízeních. Jedním z cílů práce je tedy popsat význam a vliv zdravotníků v péči o pacienty zasažené mimořádnou událostí, kteří se řadí do nějaké komunity. Další kapitoly práce se tedy věnují specifikům komunitní zdravotní péče u seniorů, dětí, osob se zdravotním handicapem, kulturně odlišných skupin - etnických či národnostních menšin, či specifikům poskytování péče z hlediska náboženství. Praktická část je věnována především kvantitativnímu průzkumu znalostí zdravotníků v problematice komunitní zdravotní péče napříč různým vzděláním zdravotníků a různými pracovními pozicemi. Byla položena výzkumná otázka: "Jaká je informovanost a úroveň zdravotníků v možnosti využití komunitní péče během a po mimořádných událostech?" Data od respondentů byla získána formou dotazníkového šetření a vyhodnocena pomocí grafů. V dotazníkovém šetření bylo cílem zjistit, zda se vůbec někdy setkali s pojmem komunitní péče a jaké jsou jejich teoretické znalosti v problematice, ale především byly zjišťovány jejich zkušenosti z praxe.
|
|
|
Sestra v domácí péči v období pandemie Covid-19
HESSOVÁ, Johana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jak sestry v domácí péči zvládaly pečovat o své pacienty v době Covid-19. Dále jak sestry v domácí péči ovlivnila pandemie Covid-19 a vládní nařízení a jaký dopad měl Covid-19 na práci sester v domácí péči. Praktická část se skládá z deseti rozhovorů se sestrami domácí péče a pak také se dvěma rozhovory s pacienty, kteří využívají domácí péči. Rozhovory se uskutečnily osobně, ale i telefonicky z důvodu velké vzdálenosti sester či jejich pracovní vytíženosti. Kvalitativní šetření bylo provedeno pomocí hloubkového rozhovoru, jelikož právě tento typ výzkumu umožňuje nejhlubší zkoumání otázek k tématu. Jednalo se o předem připravené otevřené otázky. Po uskutečněných rozhovorech se sestrami domácí péče jsme zjistily, že i přes takto náročnou situaci, se sestry dokázaly stmelit, vzájemně se podpořit a společnými silami poskytnout vždy kvalitní péči svým pacientům. Práce sester domácí péče je opravdu velmi fyzicky a psychicky náročná. Tato diplomová práce umožňuje lépe porozumět povinnostem, potřebám a pocitům sester domácí péče právě během pandemie Covid-19. Sestry domácí péče musely pracovat velmi ostražitě, jelikož se snažily ochránit před nemocí Covid-19 tu nejzranitelnější a nejrizikovější skupinu pacientů, tedy seniory. Mnohdy byly a jsou totiž sestry v domácí péči opravdu jejich jediné spojení s vnějším prostředím.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí
RŮŽIČKOVÁ, Karolína
Má bakalářská práce se věnuje ošetřovatelské péči u pacientů po amputaci dolních končetin v domácím prostředí. Hlavním cílem práce bylo popsat poskytovanou ošetřovatelskou péči u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí, dále zjistit spolupráci sester a rodinných příslušníků u těchto pacientů a jak sestry hodnotí soběstačnost u pacientů po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí. Aby došlo k naplnění uvedených cílů, zvolily jsme následující výzkumné otázky. Jakou ošetřovatelskou péči poskytují sestry pacientům po amputaci dolní končetiny v domácím prostředí? Jak spolupracují sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny s jejich rodinnými příslušníky? Jakým způsobem hodnotí sestry poskytující ošetřovatelskou péči v domácím prostředí pacientům po amputaci dolní končetiny jejich soběstačnost? Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl složen z 10 respondentek. Vybranými respondentkami byly sestry z agentur domácí péče Jihočeského kraje pečující mimo jiné právě o pacienty po amputaci dolní končetiny. Na základě výzkumného šetření jsme zjistili, že ošetřovatelská péče poskytovaná v domácím prostředí amputovaného pacienta se téměř neliší od ošetřovatelské péče poskytované v nemocničním zařízení. Sestry se při péči zaměřují na velice obdobné činnosti jako jsou především převazy ran a bandážování pahýlu. Pro některé sestry pracující v domácí péči hraje důležitou roli při poskytování ošetřovatelské péče i psychická podpora pacienta. Zjištěné výsledky také poukázaly na to, že spolupráce sester a rodinných příslušníků je převážně efektivní. Rodina o svého amputovaného člena rodiny pečuje především v rámci osobní hygieny a stravování či mu poskytuje každodenní dopomoc při chůzi a pohybu. Nejen v nemocničním, ale i v domácím prostředí sestry hodnotí soběstačnost amputovaných pacientů. Díky výzkumnému šetření jsme odhalili, že některé sestry hodnotí soběstačnost dle hodnotících škál, pro některé je zásadní mobilita amputovaného pacienta nebo zohledňují celkový stav pacienta.
|
|
|
Vliv pandemie na práci sester v agenturách domácí péče
PAĎOURKOVÁ, Aneta
Současný stav: Sestry pracující v agenturách domácí péče pečují o klienty v jejich přirozeném domácím prostředí a jsou nedílnou součástí zdravotní péče. Systém jejich práce byl ovlivněn pandemií způsobenou novým koronavirem SARS-CoV-2. Sestry musely dodržovat mnoho mimořádných opatření a pravidel, aby se toto infekční onemocnění dále nešířilo, ale zároveň byla zajištěna stávající péče o jejich klienty. Je důležité si uvědomit, že sestry agentur domácí péče pracují v první linii v boji s pandemií. Cíle práce: 1. Zjistit, jak sestry agentur domácí péče zajišťovaly ošetřovatelskou péči o své klienty v době pandemie. 2. Zjistit vliv pandemie na práci sester agentur domácí péče. 3. Zjistit, s jakými krizovými situacemi se sestry agentur domácí péče setkaly v době pandemie. Metodika: Výzkumná část bakalářské práce byla realizována kvalitativním výzkumným šetřením. Byla použita metoda dotazování, technika sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Získaná data byla analyzována metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Analýzou dat vzniklo 5 kategorií a 14 podkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 10 sester pracujících ve 4 vybraných agenturách domácí péče v Jihočeském kraji. Výsledky práce: Výsledky poukazují na vliv na práci sester v agenturách domácí péče v době pandemie onemocnění covid-19. Ovlivněna byla zejména oblast organizace práce a návštěv klientů. Sestry ošetřovatelskou péči klientům poskytovaly stejným způsobem jako před pandemii, s rozdílem nošení osobních ochranných pomůcek. Poskytovaná péče byla z jejich subjektivního hlediska stejně kvalitní, jako před pandemií. Sestry se dále setkaly s několika pro ně specifickými krizovými situacemi. Využití v praxi: Výsledky mohou být využity studenty nelékařských oborů, ale také sestrami z praxe.
|
|
|
Hodnocení dostupnosti a kvality domácí hospicové péče na Jindřichohradecku z pohledu pacientů a sester
ŠABOUKOVÁ, Alžběta
Bakalářská práce se zabývá problematikou hospicových služeb na vybraném území Jindřichohradecka se zaměřením na role sester v terénních hospicových službách, pokrytí těchto služeb a chováním zaměstnavatelů v podpoře psychického zdraví všeobecných sester v hospicové péči. Paliativní péče v terénních formách je rozvíjející se odvětví celosvětového zdravotnictví s očekávaným vzestupem. V teoretické části práce je přiblížena problematika hospicové a paliativní péče, jako je její historie i současnost, legislativní rámec a financování. Práce si klade za cíle objasnit, jak se liší role sester v hospicové péči poskytované agenturou domácí péče a v multidisciplinární skupině mobilního hospice, dále analyzovat strukturu poskytování paliativní péče ve vybrané oblasti a popsat činnosti poskytovatelů pro práci s psychickým zdravím svých zaměstnanců. V praktické části práce byl zpracován výzkum kvalitativní metodou za použití polostrukturovaných rozhovorů. Dohromady se výzkumu zúčastnilo 14 respondentů ze skupin všeobecných sester, vedoucích pracovníků paliativních služeb ve vybrané oblasti a pečujících nebo pacientů v péči hospicových poskytovatelů. Z výsledků výzkumu vyplynulo překrytí rolí všeobecných sester v obou formách hospicové péče. Rozdíl výzkum shledává ve vlastnostech a osobnostních rysech všeobecných sester, a konceptu poskytované péče. V práci byla představena struktura poskytování hospicových služeb, kde výzkum poukazuje na nedostatečnou dostupnost a nevýdělečnost specializovaných služeb v nízce osídlených oblastech vybraného území. Bakalářská práce popisuje činnosti pro zlepšení psychického zdraví všeobecných sester v hospicových službách. Výzkum shledává podcenění těchto činností u agentur domácí péče i celkově českého zdravotnického systému. Závěry bakalářské práce mohou sloužit zejména pro správní orgány, poskytovatele a všeobecné sestry se zájmem o hospicovou péči.
|
|
|
Péče o klienta s Alzheimerovou chorobou z pohledu pečovatele a rodiny
ZÍKOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o pacienta s Alzheimerovou chorobou, jak ve specializovaném centru, tak v rodinném prostředí. Práce je rozdělena na dvě části. První část, teoretická, je z velké části věnována Alzheimerově chorobě. Jsou zde zahrnuty veškeré informace týkající se tohoto onemocnění, jako například stádia, diagnostika a léčba. Poslední kapitola teoretické části se věnuje péči a klade velký důraz na informace nejen o sociálních službách a organizacích pomáhajícím rodinám postihnutým tímto onemocněním ale i na informace o přiblížení domácí péče pro dobro nemocného a rodiny. V praktické části bylo cílem formou rozhovoru přiblížit, jak domácí péče a život s člověkem, který Alzheimerovou chorobou onemocněl, probíhá.
|
|
|
Komplexní ošetřovatelská péče o pacienta s onemocněním žlučníku pohledem sestry a pacienta
HLINŠŤÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá komplexní ošetřovatelskou péčí o pacienta s onemocněním žlučníku. Cílem práce bylo zjistit, jak se na předoperační a pooperační péči dívá nejen samotný pacient, ale také sestra. V práci byly stanoveny čtyři cíle, jako první "Zmapovat komplexní předoperační přípravu před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." Jako druhý "Zmapovat komplexní předoperační přípravu pacienta před operací žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Jako třetí "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu sestry." A jako čtvrtý "Zmapovat pooperační péči po operaci žlučníku na chirurgickém oddělení z pohledu pacienta." Pro sběr dat bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření s využitím techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili pacienti, kteří podstoupili operaci žlučníku, a sestry pracující na chirurgickém oddělení. Ukázalo se, že pacienti příliš nevnímají předoperační posloupnost ošetřovatelské péče, spíše se řídí pokyny sester. Další šetření prokázalo, že všichni pacienti znají zásady, které musí dodržovat po propuštění z nemocnice (dieta, péče o ránu, rehabilitace), což svědčí o kvalitní edukaci sester. Výsledky u sester ukazují, že sestry znají zásady předoperační a pooperační péče. Výsledky výzkumu poukázaly na nedostatečnou psychickou podporu pacienta ze strany sester. Sestry vnímají tento problém, který podle nich souvisí s nedostatkem personálu a tím pádem také s nedostatkem času na pacienta. Z bakalářské práce jako doporučení pro praxi vyplynulo, že je nutné vytvořit časovou rezervu v práci sester, aby se mohly věnovat také psychické podpoře pacientů.
|
|
|
Péče o seniory v jejich domácím prostředí a vstup terénní sociální práce do rodinného systému
ŠEBESTOVÁ, Dagmar
Bakalářská práce se zabývá tím, jakou úlohu hraje pomoc profesionální, tedy terénní sociální služby v domácím prostředí seniora. V úvodu mé bakalářské práce se věnuji zajištění potřeb seniorů a popisuji charakteristiku jejich potřeb. Přibližuji také správně fungující rodinu ve stáří. V další části charakterizuji rodinu, její významnou roli hrající pro seniora. Popisuji důležitost domácího prostředí pro seniora a charakterizuji soužití více generací. Teoretickou část uzavírám problematikou sociálních záležitostí. V praktické části vyhodnocuji výsledky odpovědí na kladené otázky metodou polostrukturovaného rozhovoru. Zjišťuji, jak může vstup sociální práce pomoci při péči o seniora v jeho domácím prostředí.
|
|
|
Management práce všeobecné sestry v ordinaci praktického lékaře
VAŇHOVÁ, Romana
Součástí zdravotnického systému ve všech vyspělých zemích je primární zdravotní péče. Účelem primární péče je poskytnutí preventivní, diagnostické a léčebné péče. Primární péče vyžaduje velmi vysokou úroveň spolupráce, a to hlavně mezi lékařem a sestrou. Činnosti sestry v ordinaci praktických lékařů lze rozdělit do několika základních oblastí. První oblastí jsou úkoly, ke kterým má sestra kompetence, dále je to oblast manažerská, sociální a společenská. Sestra v primární péči je tou nejpovolanější osobou, která realizuje výchovu ke zdraví, a tím se podílí na snižování incidence onemocnění a snižování úmrtnosti na chronická onemocnění. Cílem diplomové práce bylo zmapovat management práce sestry v ordinaci praktického lékaře, zmapovat návštěvní péči u pacientů v domácím prostředí a zjistit potřeby pacientů v domácím prostředí. Empirická část výzkumu byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, a to technikou hloubkového polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořili sestry pracující v ordinacích praktických lékařů, pacienti, u kterých je vykonávána návštěvní péče sestry praktického lékaře, a pečující, kteří se starají o své blízké v jejich přirozeném prostředí. Z provedeného výzkumného šetření vyplynulo, že sestry v ordinacích praktických lékařů nemají dostatek informací o stávající legislativě potřebné k zajištění chodu ordinace. Chybí jim kvalitní odborné kurzy, jako je kurz resuscitace, kurz práce s počítačem, kurz komunikace a managementu. Uvítaly by také vzdělávání v oblasti sociální problematiky. Výzkum souboru pacientů potvrdil výhody jejich setrvání v domácím prostředí s důrazem na uspokojování jejich potřeb. Výzkumné šetření souboru pečujících odhalilo, jak vysoká je míra zátěže pro pečující, kteří se starají o své blízké v jejich domácím prostředí. Pro obě skupiny pak hraje klíčovou roli sestra praktického lékaře. Mnohdy je tím prvním, s kým pacient anebo jeho rodina hovoří. Mnohdy pacienti i rodina sdělují své pocity a prosby raději sestrám než lékařům. Vzhledem k tomu, že v současné době pacienti i jejich rodiny preferují péči o pacienta v domácím prostředí, je důležité, aby o ně pečovala všestranně erudovaná sestra. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že sestry v ordinacích praktických lékařů by uvítaly možnost dalšího komplexního vzdělávání. Proto byl v rámci diplomové práce vytvořen návrh kurzu v rámci celoživotního vzdělávání pro sestry.
|
|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
host ::
RSS.