|
|
Specifika urgentních stavů v gynekologii a porodnictví
PUPÍKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se zabývá tématem "Specifika urgentních stavů v gynekologii a porodnictví". Skládá se ze dvou částí, a to teoretické a praktické. V teoretické části předáváme informace o jednotlivých urgentních stavech z gynekologie a porodnictví. Řešíme u stavů, jak se projevují, jaké mohou být rizikové faktory a jaká je léčba v rámci přednemocniční neodkladné péče. V urgentních stavech z gynekologie rozebíráme stavy jako mimoděložní těhotenství, torze adnex, ruptura ovariální cysty, endometrióza, ovariální hyperstimulační syndrom, pánevní zánětlivá nemoc a patologické gynekologické krvácení. V porodnictví popisujeme hypertenzní stavy v těhotenství, preeklampsii, eklampsii, HELLP syndrom, předčasný porod, porod koncem pánevním, prolaps pupečníku, abrupci placenty, vcestnou placentu, embolii plodovou vodou, postpartální krvácení a kardiopulmonální resuscitaci těhotné. V praktické části předáváme informace získané z rozhovorů se zdravotnickými záchranáři. Získané informace byly analyzovány a následně rozděleny do 11 kategorií. Cílem práce bylo - 1. Zmapovat jednotlivé urgentní stavy v gynekologii a porodnictví. 2. Zmapovat postupy zdravotnických záchranářů u urgentních stavů v gynekologii a porodnictví. Věříme, že se nám podařilo naplnit stanovené cíle. Výsledky výzkumu mohou sloužit k vytvoření doporučených postupů v rámci urgentních stavů v gynekologii a porodnictví.
|
|
|
Spektrum chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
MONDEK, Jan
Bakalářská práce se zaměřuje na chirurgické výkony v přednemocniční neodkladné péči v rámci řešení reverzibilních příčin. Bakalářská práce je tvořena teoretickou a výzkumnou částí. V úvodu teoretické části se věnuji jednotlivým chirurgickým výkonům, které do prostředí přednemocniční neodkladné péče patří a popisuji jejich rozdělení, indikace, rizika a praktický postup při jejich aplikaci. Dále popisuji traumatickou zástavu oběhu a rozšířenou kardiopulmonální resuscitaci. V dalších kapitolách práce se zabývám monitorací a vyšetřením pacienta, které je pro odhalení reverzibilních příčin důležité. Dále popisuji nutnost analgezie v přednemocniční péči a v poslední kapitole se věnuji důležitosti zachování aseptického prostředí a riziky sepse. V rámci výzkumné části byl proveden kvalitativní výzkum formou polostrukturovaného rozhovoru, přičemž výzkumný soubor tvořilo celkem 9 zdravotnických záchranářů Jihočeského kraje. Cílem výzkumu bylo zmapovat indikace a rizika chirurgických výkonů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Dalším cílem bylo zjistit, jaké povědomí a zkušenosti v této problematice záchranáři Jihočeského kraje mají. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle práce byly naplněny. Výzkumem bylo zjištěno, že zkušenosti a znalosti záchranářů na jednotlivých stanovištích jsou velmi podobné, oslovení zdravotničtí záchranáři se v problematice dostatečně orientují, přičemž stanoviště v Jindřichově Hradci je objektivně lehce v popředí. Práce by mohla být využita, jako studijní materiál v rámci vzdělávání studentů zdravotnického záchranářství, popřípadě pro sebevzdělávání samotných zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Farmakoterapie v přednemocniční péči z pohledu zdravotnického záchranáře
VACEK, Daniel
Bakalářská práce na téma farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře, jednotlivými lékovými skupinami, které jsou užívány v přednemocniční neodkladné péči a jsou součástí vozidel zdravotnické záchranné služby. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti farmakoterapie u zdravotnických záchranářů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie bez indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie na základě indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje z oblastních středisek Prachatice, Strakonice, Tábor, Písek, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně, a to jak v lékových skupinách, tak v indikacích a dávkování. Zdravotničtí záchranáři znají své kompetence, které však někdy vědomě překračují.
|
|
|
Management život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči
PFEFFER, František
Bakalářská práce je vypracována na téma "Management život ohrožujícího krvácení v přednemocniční neodkladné péči". Skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. Cílem první části je seznámit čtenáře s problematikou managementu život ohrožujícího krvácení a vymezit jakýsi teoretický rámec nutný k pochopení tohoto tématu. Nejprve jsou uvedeny informace o anatomii kardiovaskulárního systému, například co je to krev, jakým způsobem je rozváděna do celého těla. Následně je vysvětleno, co je to krvácení, jaké jsou důvody jeho vzniku, následky a jak lidské tělo reaguje, aby tento patologický stav zvrátilo. V neposlední řadě je uvedena definice život ohrožujícího krvácení a současné doporučené postupy, nefarmakologické a farmakologické prostředky, kterých se užívá v přednemocniční neodkladné péči při tomto závažném stavu. V praktické části jsou uvedeny informace získané pomocí polostrukturovaných rozhovorů se šesti zdravotnickými záchranáři. Ty byly nejprve analyzovány a následně rozděleny do 11 kategorií s cíli - 1. Zjistit, jaké diagnosticko-terapeutické možnosti a znalosti v oblasti život ohrožujícího krvácení mají zdravotničtí záchranáři pracující u pozemní a letecké záchranné služby v Jihočeském a Plzeňském kraji. 2. Porovnat získané poznatky mezi uvedenými kraji. Věříme, že se stanovené cíle podařilo naplnit a je díky tomu možné nahlédnout do současných postupů, které zdravotničtí záchranáři každodenně v přednemocniční neodkladné péči uplatňují, setkají-li se s pacientem s život ohrožujícím krvácením.
|
|
|
Paliativní péče v přednemocniční neodkladné péči
DOBOŠ, Štěpán
Bakalářská práce se zabývá tématem paliativní péče v kontextu zdravotnické záchranné služby. Základem paliativní péče je zkvalitnění péče o pacienty, u kterých již byla kurativní léčba vyměněna za léčbu paliativní. Téma je aktuální, neboť zdravotničtí záchranáři dnes stále častěji vyjíždějí k paliativním pacientům. Hlavním cílem práce je zjistit, jak zdravotničtí záchranáři rozeznávají potřeby paliativních pacientů. V práci se dále porovnává znalost záchranářů ohledně možností poskytování paliativní péče a je zjišťováno, zda se cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům. Výzkumné otázky jsou: "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby rozeznávají potřeby paliativních pacientů?", "Jaké pracovníci zdravotnické záchranné služby znají možnosti poskytování paliativní péče?" a "Jak se pracovníci zdravotnické záchranné služby cítí být psychicky připraveni na výjezdy k paliativním pacientům?" Práce obsahuje teoretickou a empirickou část. Teoretická část definuje paliativní péči a rozděluje potřeby paliativních pacientů i druhy poskytování paliativní péče. Rozebírá možnosti poskytování paliativní péče v Jihočeském kraji a otázky konfrontace zdravotnické záchranné služby s paliativní medicínou. V empirické části je předloženo kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaných rozhovorů s vybranými zdravotnickými záchranáři. Odpovědi na výzkumné otázky vycházejí ze zkušeností zdravotnických záchranářů s problematikou a reflektují jejich pohled na ni. Paliativní péče je jimi vnímána jako složité téma, které by mělo být lépe řešeno. Z hlediska srovnání s odbornou literaturou o fenoménu paliativní péče projevují zdravotničtí záchranáři dobrou znalost o možnostech jejího poskytování i o potřebách paliativních pacientů. Vypovídají, že po psychické stránce jsou připraveni na výjezdy k těmto pacientům, i když náročnějšími jsou výjezdy k pacientům dětským nebo mladším.
|
|
|
Tonutí v přednemocniční neodkladné péči
HLADKÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce bylo Tonutí v přednemocniční neodkladné péči. Byly stanoveny tři cíle, které mapovaly postup zdravotnických záchranářů při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dospělého člověka. Dále postup zdravotnických záchranářů při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dítěte. Dostupné záchranné pomůcky používané při poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonoucích osob. Dále byly stanoveny tři výzkumné otázky, na které se v průběhu výzkumného šetření odpovědělo. Teoretická část bakalářské práce byla věnována přednemocniční neodkladné péči, Vodní záchranné službě a Zdravotnické záchranné službě. Práce dále popisuje definice tonutí, utonutí, první pomoc při tonutí, základní neodkladnou první pomoc a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Praktická část byla provedena kvalitativní metodou technikou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 21 otázek. Výzkumný soubor tvořilo 6 členů Vodní záchranné služby Jihočeského kraje a 14 zdravotnických záchranářů z jednotlivých oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výsledky výzkumu byly rozděleny pro přehlednost do 9 kategorii a zpracovány do tabulek. Výzkum ukázal, že členové Vodní záchranné služby i zdravotničtí záchranáři mají dostatečné teoretické znalosti ale i pracovní zkušenost při poskytování přednemocniční neodkladné péče při tonutí dospělé osoby. Kdežto u poskytování přednemocniční neodkladné péče u tonutí dítě neprokázali členové Vodní záchranné služby dostatečnou pracovní zkušenost. Z rozhovorů vyplynulo, že členové Vodní záchranné služby i zdravotničtí záchranáři jsou dobře vybaveni záchrannými prostředky pro záchranu tonoucích osob.
|
|
|
Kontrola přístrojového a materiálního vybavení vozu záchranné služby a příprava na výjezd - manuál pro zdravotnické záchranáře
PROCHÁZKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá kontrolou přístrojového a materiálového vybavení ve vozidle zdravotnické záchranné služby. Kontrola vybavení je jedna z pracovních povinností zdravotnického záchranáře, kterou musí během směny splnit. Při nedostatečné kontrole hrozí porucha přístrojového vybavení nebo nedostatek materiálu, potřebného během výjezdu. V nejhorším případě může vést nedostatečná kontrola až ke smrti pacienta. Vzhledem k narůstajícímu počtu výjezdů může být někdy náročné provést kontrolu mezi výjezdy. V teoretické části jsem čtenáři přiblížil legislativu týkající se zdravotnické záchranné služby, požadavky na vybavení jejích vozidel, rozdělením výjezdových skupin. Zabýval jsem se také popisem jednotlivých přístrojů a materiálů, které záchranná služba využívá. Cílem bakalářské práce bylo zmapování časové náročnosti, průběh a kompetence při kontrole přístrojového a materiálního vybavení. Také byla zjišťována nejrizikovější oblast při nedostatečné kontrole. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s devíti zdravotnickými záchranáři. Z výsledků bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají na kontrolu přístrojů i vybavení, ve většině případů dostatek času během směny i při pomalejším tempu kontroly. Vzhledem k charakteru této profese se však nedá naplánovat daný čas kontroly, ani její délka trvání. Nejlepší východiskem by bylo zkrátit kontrolu na minimum času s co největší kvalitou kontroly. Dále bylo zjištěno, že mají záchranáři různé druhy kontrol, které provádějí sami a jsou za ně zodpovědní. Poslední část výzkumu ukázala, že záchranáři považují za nejvíce rizikovou oblast při nedostatečné kontrole přístrojové vybavení. Vzhledem k minimálním zkušenostem s poruchou přístroje během výjezdu, si myslím, že je na tuto oblast mezi záchranáři kladen nevětší důraz.
|
|
|
Problematika fyzického zatížení záchranáře zdravotnickou technikou a výbavou
PARÁČEK, Martin
Bakalářská práce se zabývá legislativně ukotvenou vybaveností vozidel zdravotnické záchranné služby zdravotnickou technikou a výbavou, která je povinná a každé vozidlo musí tuto podmínku splňovat. Čtenář bude seznámen s rozdíly mezi jednotlivými výjezdovými skupinami a jejich vybaveností. Existuje legislativa stanovující podmínky pro práci s nadměrnými břemeny a jejich limitní hodnoty, které jsou často v praxi zdravotnického záchranáře překročeny. V práci jsou dále zmíněny parametry vybraných a k praxi neodmyslitelně důležitých technických prvků výbavy vozidel ZZS. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat přehled skutečných hmotností výbavy a techniky, porovnat ji s požadavky na vybavení vozidel zdravotnické záchranné služby, zjistit, jak vnímají fyzické zatížení technikou sami záchranáři a tím vytvořit případný podklad k potenciálním inovativním postupům při vybavování výjezdových skupin. Výzkumná část byla vypracována pomocí sběru dat měřením hmotností zdravotnické techniky a výbavy, které následně doplnilo zodpovězení několika otázek čtrnácti zdravotnickými záchranáři ZZS Jihočeského kraje. Před zahájením výzkumu došlo k definici tří výzkumných otázek, týkajících se hmotnosti výbavy, následného porovnání s hygienickými limity, a nakonec názoru na problematiku samotných záchranářů. Splněny byly cíle ohledně vytvoření přehledu o hmotnostech prvků zdravotnické výbavy a techniky, které se běžně užívají v terénu při zásazích zdravotnické záchranné služby, a zjištění mínění záchranářů o daném tématu. Dále bylo porovnáno reálné hmotnostní zatížení technikou s hygienickými předpisy. Cíl vytvořit podklad k potenciálním inovativním postupům byl naplněn.
|
|
|
Zdravotnický záchranář v České republice a v Lotyšsku
RIDVALOVÁ, Nicole
Předmětem bakalářské práce je porovnání podmínek pro činnost zdravotnických záchranných služeb v České a v Lotyšské republice. Hlavními cíli této bakalářské práce je zmapovat rozdíly ve vzniku pozice záchranáře v České republice a v Lotyšské republice, rozdíly v aktuálních kompetencích zdravotnické záchranné služby v obou republikách a dále rozdíly v organizaci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Teoretická část je věnována zkoumání vývoje struktury systémů poskytujících přednemocniční, neodkladnou péči, spolu s odbornými a právními aspekty vzdělávání zdravotnických záchranářů v těchto zemích. Uvedená práce klade v teoretické části důraz na zkoumání historických aspektů vývoje obou republik, společných rysů a rozdílů stávajícího českého a lotyšského zdravotnictví a jejich dopadů na formování zdravotnických záchranných služeb i podmínek pro činnost zdravotnických záchranářů. Klíčová pozornost je věnována zkušenostem a srovnání současné úrovně vzdělávání zdravotnických záchranářů jako základu pro formování jejich kompetencí. V praktické části bakalářská práce zkoumá aktuální poznatky zdravotnických systémů, které mají podstatný vliv na zabezpečení a podmínky činnosti českých a lotyšských zdravotnických záchranářů. Jedná se zejména o srovnání geografických a sociálních vlivů, organizačních a regulačních faktorů, podmínek zabezpečení provozu u obou zdravotnických záchranných služeb. Dále posouzení přístupů a rozdílů z praktického uplatňování norem integrovaného záchranného systému v obou republikách. V souladu se stanovenými výzkumnými otázkami bakalářská práce soustřeďuje hlavní pozornost na komparaci kompetencí zdravotnických záchranářů a způsobu poskytování přednemocniční péče v České republice a v Lotyšsku, která bude provedena analýzou rozhovorů, rozhodujících zákonných norem, nařízení, analytických a metodických dokumentů v oblasti zdravotnictví a zdravotnického záchranářství v obou republikách. Výsledky zkoumání budou podpořeny osobními poznatky zpracovatelky, které získala během studijní praxe na pracovišti zdravotnické záchranné služby v Rize v období únor-duben 2022. Tato práce upozorňuje, srovnáním praxe v České republice a v Lotyšské republice, na možnosti obohacení procesu vzdělávání zdravotnických záchranářů širším zavedením praktické výuky po celou dobu vysokoškolského studia. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese.
MAREŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce nese název "Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese" a skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. V části teoretické je podrobněji vysvětleno, kdo je zdravotnický záchranář a jaká je jeho osobnost. Dále jsou zde definovány zákony, kterými by se měl zdravotnický záchranář řídit a jaké jsou jeho kompetence. Povolání záchranáře je velmi stresující, tudíž v práci nechybí ani kapitola psychologie zdravotnických záchranářů a syndrom vyhoření. V dalších kapitolách jsou rozepsány studijní programy pro maturanty, kde všude lze studovat obor ZZ na vysokých školách a možnosti uplatnění studentů po ukončení studia. Dále jsme se zabývali tématem adaptačního procesu v novém zaměstnání. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na studenty prvního až třetího ročníku oboru Zdravotnický záchranář. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti studentů oboru Zdravotnický záchranář o jejich budoucí profesi. Byl proveden kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku na webových stránkách a odkaz na něj byl rozeslán na tři vysoké školy v České republice - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita obrany v Brně a Západočeská univerzita v Plzni. Výsledky z dotazníků byly statisticky zpracovány pomocí testu homogeneity do kontingenčních tabulek a popsány v diskuzi.
|
host ::
RSS.