|
|
Analýza životních projevů dojnic ve volném kotcovém ustájení
Surmová, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku analýzy životních projevů dojnic ve volném kotcovém ustájení. Cílem práce je tyto životní projevy analyzovat a vyhodnotit výsledky. První polovina práce je věnována teoretickému základu dané problematiky. Úvodní část seznamuje čtenáře s pojmy Holštýnský skot, mléčná užitkovost, pořadí laktace, etologie a technologie ustájení skotu. V praktické části je zpracována konkrétní analýza. Pozorování proběhlo v letním období, a to v měsíci červenci a srpnu, vždy jednou za měsíc. Sledovaly se především tyto činnosti: žere, pije, přežvykuje, kálí, močí, stojí a leží. Pozornost byla věnována také užitkovosti dojnic a pořadí laktace. Z výsledků bylo zjištěno, že čím vyšší byla užitkovost, tím obsah mléčných složek byl nižší. I toto se projevilo u pořadí laktace se zvyšující se laktací nám stoupá užitkovost, ale nižší hodnoty mléčných složek. Dojnice na 2. a vyšší laktaci ležely více, než dojnice na 1. laktaci.
|
|
|
Preference boxové řady v závislosti na aktuální mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene
Trněná, Iva
Cílem této bakalářské práce bylo objasnit preferenci boxového řady v závislosti na aktuální mléčné užitkovosti dojnic holštýnského plemene. Pokus proběhl v konkrétním chovu v zimním a letním období. Mezi faktory byly zařazeny: aktuální dojivost (kg mléka), pořadí laktace (n) a fáze laktace (dny). Předmětem pozorování byla jedna sekce s 59 boxy rozmístěnými ve 2 řadách. Řada 1 - nacházející se blíže krmnému stolu (n = 29), řada 2 - nacházející se blíže obvodové stěně stáje (n = 30). U dojnic nacházejících se v boxu byla sledována frekvence stání a ležení, u ležících dojnic pak preference levého a pravého boku (lateralita). Záznam byl prováděn při přímém sledování dojnic do přesného schématu sekce metodou skupinových snímků. Z výsledků je prokázána statisticky vysoká průkaznost, že všechny dojnice nejvíce zaplňovaly řadu nacházející se nejblíže krmnému stolu. Dále bylo zjištěno, že u dojnic s užitkovostí 30,1 - 40 kg mléka byla preferovanou řadou byla řada nacházející se blíže obvodové stěně stáje (P< 0,01). U dojnic s užitkovostí pod 15 kg a nad 45 kg mléka byla pak zjištěná vyrovnaná preference obou řad. Pořadí laktace mělo statisticky vysoce průkazný vliv na preferenci boxové řady, kdy řadu 1 preferovaly ve větší míře dojnice na první, druhé a třetí laktaci. Naopak dojnice na 5. laktaci tuto řadu obsazovaly nejméně. Dojnice nad 90 dnů laktace statisticky vysoce průkazně preferovaly řadu nacházející se nejblíže krmnému stolu a nejméně pak řadu nacházející se blíže obvodové stěně stáje (P< 0,01).Dále byla zjištěna u všech sledovaných faktorů (užitkovost, pořadí a fáze laktace) vyšší míra upřednostňování pravého boku při ležení(P< 0,01).
|
|
|
Vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Zapletalová, Lenka
Téma diplomové práce se zaměřuje na vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu. Cílem práce bylo provést analýzu vlivu 2 různých technologií ustájení v jednom podniku na parametry mléčné užitkovosti v průběhu jednoho kalendářního roku. Analýza probíhala v podniku Dubická zemědělská a.s. od ledna 2020 do prosince 2020. U technologie A se jednalo o vazné ustájení se středním stáním, u technologie B o volné boxové ustájení. Byly získány a následně vyhodnoceny údaje o počtu zvířat, dojivosti, obsahu tuku, obsahu bílkovin, pořadí laktace, fáze laktace a počtu somatických buněk. Při srovnání technologie ustájení A a B bylo zjištěno, že technologie ustájení neměla velký vliv na mléčnou užitkovost z hlediska množství vyprodukovaného mléka, obsahu bílkovin a tuku. Měla však zásadní vliv na počet somatických buněk v mléce. Technologie A vykazovala ve srovnání s technologií B u průměrných ročních hodnot z kontroly užitkovosti nižší dojivost, vyšší obsah tuku i bílkovin, nižší průměrné pořadí laktace a vyšší počet somatických buněk. Hodnoty z bazénových vzorků mléka se lišily pouze v počtu somatických buněk, kdy technologie A vykazovala vyšší počet. Jako perspektivní se jeví technologie B, kdy zvířatům poskytuje lepší životní i produkční podmínky a z hlediska pracovní náročnosti je výhodnější.
|
|
|
Zhodnocení výsledků reprodukce dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve vybraných chovech
VÁCA, Vít
Bakalářská práce se zabývá problematikou reprodukce mléčných plemen skotu, konkrétně holštýnského a českého strakatého skotu. První část práce zahrnuje obecné seznámení s plemeny holštýnský skotu a český strakatý skotu, jejich základní charakteristikou a historií. Další část práce je zaměřena na reprodukci skotu. Tato kapitola zahrnuje hlavní ukazatele reprodukce, faktory ovlivňující reprodukci a problémy související s reprodukcí dojnic. Následující kapitola práce se věnuje podrobnému popisu estrálního cyklu krav. Cílem práce je vyhodnotit úroveň plodnosti a dalších vybraných ukazatelů reprodukce dojnic (zejména inseminační interval, servis perioda, březost po první inseminaci apod.) plemen holštýnský skot a český strakatý skot ve vybraných chovech. Data z vybraných chovů byla získávána z databáze plemenářské organizace za plemenářský rok 2020/2021. Tato data byla posléze zpracována do tabulek a grafů a vyhodnocena.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic
ŠLEGLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vybraných faktorů na dlouhověkost a mléčnou užitkovost holštýnského skotu v podniku ZOD Mrákov. Podnik poskytl data o vyřazených dojnicích z období od 1. ledna do 31. prosince 2021, kdy bylo vyřazeno celkem 316 dojnic. U těchto dojnic byly zjištěny příčiny vyřazení a následně zpracovány do tabulek a grafů. Dále bylo náhodně vybráno 102 vyřazených dojnic, které byly rozděleny podle plemene, věku při prvním otelení, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Z celkového počtu 102 dojnic bylo 60 ks červenostrakatých a 42 ks černostrakatých dojnic. U dojnic byla sledována celoživotní užitkovost v kg, užitkovost v kg na jednotlivých laktacích, věk při prvním otelení v měsících, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami pomocí programů MS Excel a Statistica 12. Ze shromážděných dat byl vypočítán aritmetický průměr a směrodatná odchylka (SD). Pomocí dvoufaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) byly vyhodnoceny základní charakteristiky a rozdíly mezi jednotlivými skupinami a k vyhodnocení hladiny významnosti byly použity t-testy. Při statistickém šetření vyšel jako průkazný pouze vliv plemene a pořadí laktace na užitkovost dojnic na hladině významnosti p < 0,01, což je bráno jako statisticky vysoce významný rozdíl. Ostatní statistická šetření byla statisticky nevýznamná. V dnešní době se chovatelé přiklánějí více k bezproblémovým, dlouhověkým dojnicím, které mají výbornou produkci mléka a zůstanou ve stádě více laktací. Optimálně by měla dojnice pravidelně zabřezávat, tj. jedno tele ročně, mít dobrou schopnost pohybu a být odolná, aby nepotřebovala zvláštní péči ošetřovatele nebo veterináře.
|
|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic
MICHÁLKOVÁ SUDOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných vlivů na mléčnou užitko-vost dojnic sledovaného stáda holštýnského skotu. Vyhodnocení a sběr dat proběhly v podniku farma Miller ve Svrkyni. Data z kontroly užitkovosti byla následně zpra-cována a statisticky vyhodnocena.
|
|
|
Funkční stav mléčné žlázy v závislosti na způsobu zaprahnutí dojnic
KOSOVÁ, Vendula
Způsob zaprahování dojnic významně ovlivňuje celkový průběh období stání na sucho, funkční stav mléčné ţlázy a výskyt mastitid v první fázi laktace. V posledních letech vzrůstají obavy z antimikrobiální rezistence a to vede k poţadavkům na redukci antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Snaha o sníţení spotřeby antibiotik se dotýká i způsobu zaprahování dojnic. Jako vhodnou alternativou plošného zaprahování antibiotiky, které bylo běţnou praxí na většině farem v České republice, se jeví selektivní metoda zaprahování. Cílem bakalářské práce bylo zpracování zaznamenaných údajů o zaprahnutých dojnicích a jejich následné porovnání za účelem zhodnocení různých způsobů zaprahnutí mléčné ţlázy. Sběr dat probíhal v zemědělském podniku Agrodam Hořepník, v období od září 2020 do října 2021 a celkem pojednává o 398 dojnicích. Porovnávané způsoby zaprahování byly: zaprahování s pouţitím antibiotického přípravku Orbenin a strukové zátky Orbeseal, kombinace antibiotického přípravku Orbenin, strukové zátky Orbeseal a bylinného doplňku stravy Herba Dry, zaprahování s pomocí strukové zátky Orbeseal s bylinným doplňkem stravy Herba Dry a varianta samotné strukové zátky Orbeseal. Antibiotická terapie zaprahování dojnic měla nejefektivnější výsledky při porovnávání PSB před zaprahnutím a po otelení. Avšak i přes to, ţe za pouţití alternativních metod nebylo dosaţeno stejně příznivých výsledků, jako tomu bylo při aplikaci antibiotik, jeví se jejich pouţití u dojnic s nízkým PSB jako účinné.
|
|
|
Předpoklady realizace reprodukční schopnosti skotu z hlediska podmínek chovu
VACHOUŠKOVÁ, Jana
Cílem této diplomové práce bylo vypracovat přehled faktorů ovlivňujících reprodukci dojnic, získat data o reprodukci krav a vyhodnotit úspěšnost zabřezávání za rok 2019. Údaje pro tuto práci byly nashromážděny ve společnosti Úněšovský statek, a.s. na farmách Pernarec a Chrančovice. Pro zpracování dat byla použita zootechnická evidence, data Českomoravského svazu chovatelů a údaje o společnosti poskytlo ředitelství společnosti Úněšovský statek, a.s. Práce se zabývá především vlivem tepelného stresu na reprodukci vysokoužitkových dojnic na farmě v Pernarci s užitkovostí 11 877 kg a farmě v Chrančovicích 12 103 kg mléka. V období od 10. 6. 2019 - 14. 9. 2019 byl v produkčních stájích jednotlivých farem instalován měřič THI - Cooper, který na základě teploty a vlhkosti ve stáji vypočítává hodnotu teplotně - vlhkostní index. Na základě výpočtu je stanoveno, zda dojnice procházely za sledované období tepelným stresem. Výsledná měření byla rozdělena do skupin bez tepelného stresu, se středním a vysokým tepelným stresem. Z výsledků vyplývá, že nejvyšší míra zabřezávání byla prokázána na farmě Pernarec v období absence tepelného stresu a to 60 %. Na farmě v Chrančovicích byla naměřena nejvyšší míra zabřezávání v období středního tepelného stresu s procentem zabřezávání 58 %. Celkové měření za sledované období naznačuje, že vzhledem k používání synchronizačních programů, byla na farmách v Pernarci a Chrančovicích udržena vysoká míra zabřezávání i v období vysokého tepelného stresu.
|
|
|
Onemocnění paznehtů u holštýnského skotu
KLABOUCHOVÁ, Taťána
Zdravotní stav dojnic má přímý dopad na produkci mléka. Jakékoliv narušení zdravotního stavu dojnic snižuje dojivost a negativně ovlivňuje ekonomiku chovu. Udržení dobrého zdravotního stavu končetin patří mezi významné úkoly produkční a preventivní veterinární medicíny. Bakalářská práce je zaměřena na výskyt onemocnění paznehtů ve třech mléčných farmách chovající dojnice holštýnského plemene. Sledování probíhalo v letech 2018 - 2020. Do sledování bylo zařazeno celkem 2 163 dojnic, rozdělených do 5 skupin dle pořadí laktace. Nejčastější onemocnění byly specificko-traumatické záněty škáry paznehtní, kde se jejich incidence pohybovala od 7,9 % až do 14,8 %. Dalším posuzovaným onemocněním byla dermatitis digitalis, která se v průběhu sledovaných let vyskytla od 7,28 % do 14,24 %. Posledním sledovaným onemocněním byla nekrobacilóza. Ta se na farmách vyskytovala v rozmezí od 1,22 % do 4,74 %. V práci je také popsána charakteristika holštýnského plemene, anatomie paznehtu, léčba a prevence jednotlivých onemocnění a také faktory ovlivňující vznik nemocí paznehtu.
|
|
|
Vliv tepelného stresu na produkci a chování dojnic holštýnského skotu v letních měsících ve vybraném chovu
Zavadilová, Kristýna
Cílem bakalářské práce bylo zpracování literatury k vlivu tepelného stresu na chování a produkci dojnic holštýnského skotu v letních měsících ve vybraném chovu. V Zemědělském družstvu Hříšice byla v červenci, srpnu a září roku 2016 prováděna praktická část této práce. Za použití teplotně-vlhkostního čidla Onset HOBO byly získávány teploty a relativní vlhkosti stájového prostředí. Denní nádoje byly zaznamenávány pomocí systému AfiFarm. Výsledky mléčné užitkovosti byly porovnány s kontrolou užitkovosti. Zároveň byly pozorovány změny v chování dojnic. Bylo znatelné, že při vyšších teplotách leželo v boxech méně dojnic a větší dobu trávily u napájecího zařízení. Z výsledků vyplývá, že nejteplejším měsícem byl červenec. Průměrná teplota dosahovala 21,19 °C. Vliv tepelného stresu na produkci však nebyl zcela prokázán z důvodu malého rozptylu dat. Nejvíce nádojů bylo provedeno při 22 °C, což zkresluje vyhodnocené výsledky.
|
host ::
RSS.