|
|
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací
GALUŠKOVÁ, Soňa
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací Onkologické onemocnění patří mezi onemocnění, které člověk není v zásadě schopen ovlivnit. Není to onemocnění, které by kdokoliv z nás chtěl. Nastupuje pozvolna, plíživě a mnohdy ho přehlédneme. Onkologické onemocnění, ale vždy změní celý náš dosavadní život a to v rodině , zaměstnání, v našich volnočasových aktivitách a to jak z hlediska fyzického tak i psychického. Každý pacient se s tímto onemocněním vyrovnává jinak, i přístup k těmto pacientům musí být velmi individuální. Každý projde různě rychle a s různým úspěchem všemi fázemi onemocnění a každý jinak se s tímto také vyrovná a je schopen se znovu vrátit ke svému původnímu životu. Onkologické onemocnění je jedním z nejnáročnějších onemocnění a troufám si tvrdit, že onemocnění prsu je pro ženy velmi traumatizující, změní jejich postavení ve všech rolích, náročnost je především na psychiku ženy. Každá žena potřebuje individuální přístup a to jak od lékaře, nelékařů tak hlavně od své rodiny. Toto onemocnění nezasáhne jen pacientku, ale celou rodinu a společnost okolo ní. Tato diplomová práce se zabývala možnostmi pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací. Byli stanoveny čtyři cíle. . Prvním cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o možnostech rekonstrukce chybějícího prsu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacientky mají nedostatek informací a převážná většina respondentek získala ucelené informace od mamologa, popřípadě chirurga při řešení základní diagnózy karcinomu prsu. Druhým cílem bylo zjistit zda mají pacientky zájem spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z šetření jsme došli k závěru, že ano mají zájem spolurozhodovat o metodě, ale je pro ně velmi důležité mít dostatek informací a znát názor lékaře. Třetím cílem bylo zjistit zda mají pacientky možnost spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z výsledků vyplynulo, že pacientky mají možnost spolurozhodovat o výběru metody, ale s ohledem na možnosti, které jsou u každé pacientky individuální. Není možné využití a výběr ze všech metod u každé pacientky, je třeba ke každé respondente přistupovat individuálně a s kompletní znalostí jejího průběhu onemocnění. Čtvrtý poslední cíl měl definovat nejčastější dotazy pacientek spojených s rekonstrukcí prsu. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že nejčastěji se dotazy vztahovaly k délce a počtu hospitalizací a k návratu do společenského, pracovního a osobního života. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje historický vývoj rekonstrukce prsu, základní nádorové onemocnění a jeho rozdělení. Větší část obsahuje možnosti rekonstrukce chybějícího prsu a specifickou ošetřovatelskou péči o tyto pacientky. Pro zpracování empirické části této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientek oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Plzeň a 1 klientka centra Mama Help v Plzni. Byli stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky nedostatku informací o rekonstrukci prsu? Z šetření vyplývá, že pacientky mimo velká specializovaná mamologická centra mají menší přístup k odborným informacím a obecně ze šetření vyplývá absence písemných informací pro pacientky na toto téma. 2. Jaká úroveň informovanosti pacientky rozhoduje o jejím aktivním zájmu při výběru metody rekonstrukce prsu? Výsledky šetření ukázaly, že kompletní informovanost, znalost časového harmonogramu léčby znamená větší aktivní zapojení pacientek do spolupráce a do procesu spolurozhodování. 3. Jaké existují překážky v možnosti spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu?
|
|
|
Využití podpůrných skupin pacientkami po operaci prsu
PETRŮ, Lenka
Využití podpůrných skupin pacientkami po operaci prsu Tato bakalářská práce zkoumá důležitost podpůrných skupin v životech žen po operaci prsu. V dnešní moderní době, je známo více případů, které nad onemocněním zvítězily a vybojovaly si tím tak svůj život. To vše díky včasnému zachycení nádoru. Přesto ale neubývá počtu nemocných. Teoretická část mé práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá onemocněním prsu. Tedy hlavně karcinomem prsu, jeho léčbou, která se rozděluje do několika druhů. A ošetřovatelskou péčí, do které spadá nejen fyzická, ale i psychická stránka člověka. Ve druhé části byl vymezen pojem podpůrná skupina. A uvedeno několik vybraných skupin, jejich cíle a služby nabízené a poskytované lidem s různým onemocněním. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo, zjistit důvody využívání podpůrných skupin, a druhým cílem bylo, zjistit jejich přínos pro pacientky po operaci prsu. Výzkum byl realizován formou rozhovoru, který byl proveden s pacientkami po operaci prsu navštěvujícími podpůrnou skupinu Arcus-Život v Českých Budějovicích. Byly stanoveny 2 výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: Jaké jsou důvody využívání podpůrných skupin pacientkami po operaci prsu? Z odpovědí vyplynulo, že důvodů pro využívání podpůrných skupin je více, ale hlavním důvodem je pocit sounáležitosti a jistoty. Výzkumná otázka č. 2: V čem vnímají pacientky po operaci prsu přínos při využívání podpůrných skupin? Pacientky z podpůrné skupiny v Českých Budějovicích uvedly jako přínos pochopení od stejně nemocných žen, možnost zodpovězení mnoha otázek, cenné rady a již vyzkoušené tipy. Na základě výsledků byl vytvořen letáček, který může být používán nejen v podpůrných skupinách, ale také na odděleních na kterých se mohou vyskytovat tyto pacientky např. chirurgie, onkologie. V letáčku jsou uvedeny důvody, proč skupinu navštívit, co jim skupina může nabídnout a co můžou ve skupině získat.
|
|
|
Radioterapie karcinomu prsu
TRAKALOVÁ, Barbora
Pod diagnózou C50 se skrývá nádorové onemocnění karcinom prsu. Je to nejčastější nádorové onemocnění u žen. Za rok 2009 bylo v České Republice nově diagnostikováno 5975 případů u žen a 1607 žen na toto onemocnění zemřelo. Existuje mnoho rizikových faktorů, které podmiňují vznik nádoru, jako je například dědičná dispozice, věk, menstruace, menopauza a další faktory. Zároveň existuje i mnoho faktorů, které můžeme my sami ovlivnit a onemocnění tak předcházet. Důležitá je i prevence, ať už ve formě samovyšetření prsu nebo mamografického screeningu, který je pojišťovnou hrazen od 45. roku. Léčba karcinomu prsu zahrnuje spoustu léčebných modalit, jako je například chirurgická, hormonální a biologická léčba, chemoterapie a radioterapie. Tato práce se podrobněji zabývá radioterapií, která je v léčbě tohoto onemocnění nenahraditelná. Radioterapie je léčba zhoubných i nezhoubných nádorů pomocí ionizujícího záření. Aby mohl být pacient ozářen, musí mu tým lékařů a radiologických asistentů vytvořit individuální ozařovací plán, ve kterém je přesně uveden cílový objem, kritické orgány, ozařovací technika, frakcionace a jednotlivé dávky záření, ozařovací poloha a spousta dalších údajů, které jsou potřebné k přesnému ozáření. Nejvyužívanější technikou při léčbě karcinomu prsu je technika dvou tangenciálních polí. Tato technika se využívá i v Nemocnici České Budějovice a.s., kde jsem vytvořila soubor 60 pacientek s karcinomem prsu léčených na onkologickém oddělení v roce 2011. Použito bylo celkem 536 verifikačních snímků, tedy 1608 hodnocení. V průběhu léčby by měl pacient zaujímat totožnou ozařovací polohu, které dosahujeme pomocí ozařovacích a fixačních pomůcek. Z různých důvodů však při jednotlivém ozařování dochází k malým či větším odchylkám od optimální polohy, tudíž dochází k možnosti ozáření jiného objemu, než je požadovaný cílový objem. Je nutné si uvědomit, že v průběhu léčby onkologických pacientů dochází často ke změně hmotnosti, změně tvaru těla pacienta a u pokročilých stádií třeba i změně fyzického stavu a pohyblivosti pacienta. Z tohoto důvodu u pacientů s karcinomem prsu může docházet k velkým odchylkám a to například v případě deformace prsu nebo při nadměrném hubnutí způsobeném léčbou. V Nemocnici České Budějovice a.s. je stanovena maximální povolená odchylka pro vertikální, laterální a longitudinální osu 0,7 cm a pro rotaci 3°. Získané hodnoty odchylek z verifikačních snímků jsem tedy zaznamenala do tabulky a následně do grafů, kde jsou zobrazeny průměrné odchylky a četnosti těchto odchylek v jednotlivých osách pro každé ozařovací pole. K největším odchylkám docházelo ve vertikální ose a průměrná odchylka v této ose byla 0,29 cm. Z celkového počtu hodnocení byla maximální povolená odchylka překročena pouze u 3 %, tedy u 45 odchylek. Snahou této práce bylo dokázat, že verifikační snímky umožňují předcházet případným chybám při ozařování. Tato hypotéza byla potvrzena, protože k překročení maximálních povolených odchylek došlo pouze u 3 % hodnocení. Díky verifikačním snímkům můžeme tedy odhalit nesprávnou ozařovací polohu, tudíž je ozářen pouze cílový objem a nedochází k ozařování okolní zdravé tkáně a kritických orgánů.
|
|
|
Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu.
KRBCOVÁ, Julie
Současný problém v populaci žen spočívá ve vysokém výskytu patologických nálezů v prsu, které mohou být benigní, ale častěji maligní. Téma: "Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu" pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala z důvodu stálé aktuálnosti této problematiky. Základní teoretická východiska práce popisují anatomii a patologii ženského prsu. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku nádorového onemocnění a s nejčastějšími příznaky tohoto onemocnění. Významný podíl na vysokém procentu zachycených časných stadií má využití moderních diagnostických metod (především mamografie) a jejich plošné zpřístupnění ve skríningovém programu. Operace nádorového onemocnění prsu patří k fyzicky i psychicky náročným operacím. Zde je důležitá úloha všeobecných sester poskytování předoperační a hlavně pooperační ošetřovatelské péče. Sestra zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči, řídí se zásadami ošetřovatelského procesu tak, aby byly uspokojovány individuální potřeby pacientky. Sestra nezapomíná na poskytování informací, edukaci, empatický přístup a psychickou podporu pacientky. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Druhým cílem bylo zjistit úlohu sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Pro splnění cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: "Jaké specifické ošetřovatelské činnosti provádí sestra v pooperačním období u pacientek po operaci prsu?" Druhá výzkumná otázka: "Jakou roli zastává sestra v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu?" Ke zpracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření bylo realizováno na chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. První výzkumná otázka mapovala specifické ošetřovatelské činnosti sester prováděné u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Z odpovědí vyplynulo, že sestry znají specifické ošetřovatelské činnosti, které provádějí u pacientek s nádorovým onemocněním prsu v pooperačním období. Specifika, která jak sestry, tak pacientky popisují, se úzce týkají výkonu, který podstoupily a který je sám o sobě specifický. Druhá výzkumná otázka zjišťovala role sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Z výsledků odpovědí sester i pacientek (co se týče předávání informací o pooperační péči) vyplývá, že byly naplněny role sestry komunikátorky, edukátorky a nositelky změn. Možností jak dosáhnout efektivního uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci nádorových onemocnění prsu by mohly být edukační i názorné pomůcky (silikonový prsní fantom k výuce samovyšetřování) pro ošetřovatelský personál, který by pomohl sestrám zlepšit vztah komunikace a edukace v této problematice. Výsledky mé práce by mohly být použity jako informační materiál, který by mohl posloužit ke zkvalitnění či zefektivnění ošetřovatelské péče pro již zkušené, nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s těmito pacientkami. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako podkladový materiál k vytvoření přednášky na odborném semináři či konferenci pro sestry.
|
|
|
Vliv mastektomie na sociální život žen s karcinomem prsu
VIKTOROVÁ, Vendula
Karcinom prsu je v současné době jedním z nejčastějších zhoubných onemocnění žen, které zasahuje do všech oblastí života postižené ženy a stává se tak celospolečenským problémem. Jedná se o onkologické onemocnění, které ve všech svých důsledcích znamená pro ženu a její blízké okolí obrovskou psychickou a fyzickou zátěž. Jedna z možností léčby rakoviny prsu je chirurgické odstranění celého prsu (mastektomie), která pro ženu znamená velikou změnu nejenom v sociálním životě. Práce předkládá informace o karcinomu prsu, rizikových faktorech pro vznik karcinomu prsu, klinických příznacích, diagnostice a léčbě karcinomu prsu. Dále o možnostech rekonstrukční terapie, rehabilitace a o psychosociálních důsledcích rakoviny. Cílem práce bylo zjistit, zda a jakým způsobem mastektomie ovlivňuje sociální život žen. Při zpracování dat byla použita metoda kvantitativního výzkumu pomocí dotazování. Dotazníky byly určeny ženám s karcinomem prsu po mastektomii. Výzkumný soubor tvořily klientky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dotazníky byly anonymní a dobrovolné, formou 25 uzavřených a polootevřených otázek. Hypotéza H1: Negativní vliv mastektomie závisí na postoji partnera a na podpoře rodiny se potvrdila. Hypotéza H2: Mastektomie ovlivňuje negativně více svobodné a bezdětné ženy se také potvrdila. Poslední hypotéza H3: Ženy po mastektomii mají zhoršené pracovní uplatnění, byla výzkumným šetřením vyvrácena. Výzkum ukázal, že otázka řešení sociální problematiky žen po mastektomii je stále více aktuální. Průměrný věk respondentek je 51 - 60 let. V otázce týkající se změny života žen po mastektomii, byly nejčastěji odpovězeny problémy se změnou v oblékání, při sportovních aktivitách a psychické problémy. Zlepšit by se měla informovanost žen o rehabilitaci, rekonstrukčních operacích, o možnostech používání epitéz a také o řadě občanských sdružení soustředěných na onemocnění prsu.
|
|
|
Management karcinomu prsu
Šimková, Veronika ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Nádory prsu představují nejen hlavní incidenční nádorovou zátěž ženské populace, ale jsou stále nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Ročně na ně umírá přibližně 1950 žen, tedy 37 ze 100.000 žen. Celkově jsou pak nádory prsu příčinou úmrtí 3,6% žen v populaci. I přes stále rostoucí incidenci nádorů prsů, úmrtnost na tento typ nádorů dlouhodobě stagnuje, což jednozančně ukazuje na zlepšování úspěšnosti léčby, především díky vyššímu záchytu nádorů v časných klinických stádiích. U nás je během 28 let petrný přesun incidence do mladších věkových kategorií, což začíná být patrné již ve věkové skupině 44-44 let. Dnešní možnost prevence je na vysoké úrovni, záleží na samotných pacientkách, zda budou tyto pravidla dodržovat. Při včasném záchytu onemocnění karcinomu prsu je prognóza vyléčení vysoká. Vzhledem k aktuálnosti tohoto onemocnění jsem se rozhodla toto téma zpracovat a rozšířit si své znalosti.
|
|
|
Rakovina prsu
Gablerová, Pavlína ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Križan, Karol (oponent)
V této práci je téma karcinomu prsu zpracováno spíše obecně a zaměřeno hlavně na rizikové faktory vzniku. V teoretické části jsou popsány obecné poznatky o rakovině prsu jako její stádia nebo léčba. Praktická část je zaměřena na dosud objasněné rizikové faktory, které mají určitou souvislost s diagnostikou rakoviny prsu. Jakou mírou se podílejí na pravděpodobnosti výskytu? Můžeme je eliminovat? Je provedeno srovnání rizikových faktorů zkoumaných v České republice, Anglii, Austrálii a Spojených státech amerických.
|
host ::
RSS.