|
|
Srovnání vegetace sjezdových tratí s umělým a přírodním sněhem v CHKO Bílé Karpaty a v CHKO Beskydy
KOCKOVÁ, Jitka
Vegetation cover of 24 ski slopes both with artificial and natural snow was studied; on each slope 5 phytocenological relevés measuring 4 x 4 metres were taken. A method of direct gradient analysis (RDA) was used to detect differences in composition of phytocenological reléves on the ski slopes with natural or artificial snow. However, no impact of use of artificial snow on vegetation was identified. During the winter season of 2009 and of 2010 samples of artificial and natural snow were taken for chemical analyses. The chemical composition differed significantly; artificial snow contained more NO3-, SO42- and Ca2+ ions and its pH was more alkaline in comparison with natural snow.
|
|
|
Vliv pastvy na vybrané složky životního prostředí.
KREBSOVÁ, Lenka
Naše příroda a krajina je významnou součástí našeho národního přírodního, kulturního i hospodářského bohatství. Změny v zemědělské politice způsobily, ţe velká část trvalých travních porostů začala být udrţována také pastvou skotu a ovcí. Tato práce se zaměřuje především na porovnání pastevních areálů s kosenými a nekosenými loukami a na charakteristiky vegetačního pokryvu ovlivněné pastvou. Důleţitý je vliv pastvy na přirozenou druhovou skladbu rostlin, zabývám se zde také údrţbou pastevních areálů.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na stabilitu ekosystému Národní přírodní rezervace Řežabinec.
ŠRÁMEK, Pavel
V první části práce je charakterizována Národní přírodní rezervace Řežabinec z hlediska jejího historického vývoje a vzniku. Jsou zde zmíněny metody, způsoby a systém ochrany lokality. V práci je popsán způsob rybářského hospodaření v obdobích platnosti jednotlivých plánů péče. Ekosystém je posuzován na základě mně dostupných literárních údajů. Ve vlastní práci se zaměřuji na sledování chemismu vody a stavu oživení nádrže a to především z hlediska vývoje biomasy a druhového zastoupení zooplanktonu v průběhu jednoho vegetačního období. Okrajově se věnuji též rybím obsádkám, ponořené a litorální vegetaci a výskytu vodního ptactva. V práci je prokázána závislost velikosti rybí obsádky na četnosti a druhovém zastoupení zooplanktonu a pozitivní vliv nižších obsádek na rozvoj a stabilitu celého ekosystému.
|
|
|
Diverzita potápníkovitých brouků v kulturní krajině
EBERMANNOVÁ, Petra
Potápníci (Dytiscidae) představují největší čeleď dravých vodních brouků. Tato práce spočívala v literární rešerši faktorů, které mohou ovlivňovat diverzitu potápníků v čase a prostoru, a ve zjištění diverzity jednotlivých druhů potápníků na člověkem ovlivněných lokalitách v různých částech litorálních porostů v rámci sezóny. Terénní výzkum probíhal na devíti rybnících u vesnic Třebín a Dubné a na okraji města České Budějovice na jaře, v létě a na podzim roku 2011. Výsledky ukázaly, že potápníci převážně preferují rybníky s menší osádkou ryb, menší živinovou dotací a větší pokryvností vegetace. Všechny tyto faktory mají vliv na abundanci potápníků. Také byl zaznamenán výskyt vzácného druhu pro Čechy Hydrovatus cuspidatus.
|
|
|
Vegetation succession in old fields at broad landscape scales
JÍROVÁ, Alena
Práce je zaměřena na sukcesi opuštěných polí v České republice. První zahrnutý článek jest opakování snímkování opuštěných polí v CHKO Český kras po 30ti letech. Druhý článek rozšířil oblast zájmu na okolí opuštěných polí do vzdálenosti 1km. Do třetího článku byly navíc zahrnuty snímky z celé České republiky s cílem odhalit základní principy sukcese v co nejširším krajinném měřítku.
|
|
|
Holocénní vlhká fáze v severní Africe: Geoarcheologická studie vztahu klimatu a lidského osídlení
PARVONIČOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce rešeršním způsobem seskupuje informace o paleoenvironmentalní a archeologické situaci na Sahaře v raném a středním holocénu. Období s výrazně vlhkými podmínkami se nazývá holocenní klimatické optimum a trvalo přibližně do cca 5500 cal. BP. Na archeologických lokalitách práce sleduje vývoj lidského osídlení reflektující tyto klimatické změny. Lidská populace reagovala na příznivé klima rozšířením osídlení po téměř celém území dnešní pouště. Na základě dochovaných artefaktů a ekofaktů lze tyto skupiny identifikovat jako lovce a sběrače, kteří se postupně proměňují v pasteveckou a zemědělskou společnost. Studie se soustředí na východní Saharu a obecný přehled vychází z analýz konkrétních lokalit nacházejících se v Egyptě, Súdánu, Libyi a Čadu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.