Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 125 záznamů.  začátekpředchozí104 - 113dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití a podpora bakterií rodu Azotobacter pro výživu rostlin: metodika pro praxi
Šimon, Tomáš ; Mikanová, Olga
Metodika poskytuje současné znalosti o možnostech uplatnění nových přístupů k inokulaci polních plodin, o izolaci, testacích a selekci provozních kmenů bakterií rodu Azotobacter pro výrobu inokulačních preparátů, o technologii výroby těchto preparátů a o jejich aplikaci. Vedle toho metodika uvádí určité způsoby hospodaření na půdě, které podporují rozvoj a aktivitu těchto prospěšných bakterií. Vychází z databáze relevantních údajů a též pokusů prováděných na pracovišti VÚRV, v.v.i. Praha 6 - Ruzyně.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Výskyt karcinomu děložního čípku u žen v Jihočeském kraji
NĚMCOVÁ, Eva
Rakovina děložního čípku představuje obrovskou zdravotní, psychologickou a sociální zátěž pro každou ženu. Karcinom děložního čípku je druhé nejčastější nádorové onemocnění žen, které je důsledkem velmi časté sexuálně přenosné choroby {--} infekce lidským papillomavirem. Existuje více než 100 typů HPV. Mezi vysoce rizikové patří zejména HPV 16 a 18. Celosvětově je každý rok diagnostikováno asi 500 000 nových případů rakoviny děložního čípku. V České republice je každý rok 1 000 nových pacientek s tímto onemocněním, z toho až 400 na rakovinu zemře. Odhaduje se, že pokud se výrazně nezlepší prevence rakoviny děložního čípku, bude před rokem 2050 až jeden milion nových případů. Každá žena je v riziku, že onemocní rakovinou děložního čípku. HPV se přenáší sexuálním kontaktem, a to nejen pohlavním stykem, ale také kontaktem s kůží nakaženého partnera v genitální oblasti. Ke vzniku přispívají i rizikové faktory, jako je nízký věk koitarche, počet sexuálních partnerů, kuřáctví, jiné STD a dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce. Použití kondomu, jež chrání proti sexuálně přenosným onemocněním, redukuje HPV až o 70%. Docházení na pravidelné gynekologické prohlídky, jejichž součástí je provedení cytologického stěru, je velmi důležité. Screening umožní průkaz cytologických abnormalit a prekanceróz. Není však schopen zachytit všechny prekancerózy a časná stádia karcinomu. V současné době máme již k dispozici 2 očkovací látky. Tyto vakcíny chrání proti nejčastěji se vyskytujícím onkogenním typům HPV (HPV 16 a 18), které jsou příčinou přibližně 70% případů rakoviny děložního čípku. Imunizace proti lidským papillomavirům je prvním očkováním proti nádorovému onemocnění. Vakcinace spolu se screeningem je nejlepší metodou volby v prevenci proti karcinomu děložního čípku. První část diplomové práce na základě studia odborné literatury podává ucelený přehled o problematice karcinomu děložního čípku. Druhá část práce je výzkumná. Zjišťuje znalosti a chování v oblasti prevence karcinomu děložního čípku u žen z měst Jihočeského kraje v období prosinec 2008 {--} březen 2009 a porovnává je s odbornou literaturou.
Specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami
HVÍŽĎALOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce jsou specifika péče o ženy se sexuálně přenosnými chorobami. Sexuálně přenosné choroby jsou celosvětově stále závažným problémem, i přes veškeré pokroky v moderní medicíně. V případě těhotných žen je toto téma ještě daleko závažnější, protože zde nejde pouze o matku, ale i o dítě a možnosti přenosu na něj. Pro dítě představuje nejvyšší riziko přenosu nákazy vertikální cestou. Péčí o ženy se sexuálně přenosnými chorobami se zabývají dermatovenerologická a infekční oddělení. Těhotné ženy s takovým infekčním onemocněním jsou v České Republice centralizovány ve Fakultní nemocnici Na Bulovce. Sexuálně přenosné nemoci jsou ty, které se šíří pohlavní cestou, nebo je tento způsob přenosu epidemiologicky významný. Můžeme mezi ně zařadit více než 25 mikroorganismů různých druhů, např. houby, členovce, červy, prvoky spirochety, bakterie, mykoplasmata a ureaplasmata, chlamydie a viry. Mezi vlastní pohlavní nemoci se řadí kapavka, vrozený, časný nebo pozdní syfilis, měkký vřed a venerický lymfogranulom. Tyto nemoci podléhají ze zákona povinnému hlášení a nemocný je povinen se léčit a docházet na pravidelné kontroly. Prvním cílem této práce je zjistit informovanost ošetřujícího personálu o specifikách péče o ženy s STD, druhým cílem je zhodnocení situace dodržování zásad bariérové péče o ženy s STD a třetí cíl je vytvořit standard pro péči o ženy s STD. Pro zjištění cílů byla stanovena hypotéza a výzkumná otázka. Pro kvantitativní výzkum byl sestaven anonymní dotazník a pro kvalitativní pozorovací arch. Skupinu dotazovaných a pozorovaných tvořily sestry, pracující na dermatovenerologickém a infekčním oddělení. Výzkum probíhal ve třech zdravotnických zařízení, ve dvou krajích České Republiky. Výsledky výzkumu byly velmi dobré. V hypotéze je předpoklad, že ošetřující personál ví, jakým způsobem pečovat o ženy s STD. Tento předpoklad se potvrdil. Ve většině otázek týkajících se ošetřovatelské péče o ženy s STD odpovědělo více než 70 % respondentek správně. Odpověď na výzkumnou otázku je také velmi dobrá. Z kvalitativního výzkumu vychází, že přes 80 % sester dodržuje téměř všechny zásady bariérové péče velmi spolehlivě. Závěrem výzkumu byl vytvořen standard pro péči o ženy s STD, který by mohl sloužit jako zdroj informací pro zdravotnický personál.
Informovanost žen o screeningu v těhotenství
VAŇÁČOVÁ, Tereza
Nejlepší cestou, jak dovést těhotenství k úspěšnému porodu a udržet zdraví matky a plodu je včasná a také pravidelná prenatální péče. U nás zajišťují prenatální péči porodníci, praktičtí lékaři a porodní asistentky. Úkolem porodní asistentky je pomáhat hodnotit fyzické, psychologické i sociální potřeby a naučit ženu, jak má pečovat o sebe samou. Zdravotnický personál musí spolupracovat jako tým, jako jeden celek, aby bylo dosáhnuto co nejlepší péče o ženu. Pro ženu je důležité prožít klidné těhotenství a úlohou asistentky je zmírnit obavy pacientky. Porodní asistentka musí ženě poskytnout dostatečné informace před každým výkonem a musí dostat souhlas těhotné ženy k provedení výkonu. Musí umět těhotné ženě poskytnout správné informace v jednotlivých trimestrech těhotenství. Dalším úkolem je zajistit ultrazvukové vyšetření a odběry krve ve správném gestačním stáří a transportovat vzorky do laboratoře a předtím správně vyplnit žádanku. Velmi důležité je zajistit zpětnou informaci, která se týká výsledku screeningu a následná vyšetření v centru prenatální diagnostiky.
Využívání možnosti očkování proti rakovině děložního čípku u žen v kraji Vysočina podle vzdělání
ŠIDLÁKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce zachycuje, jakou povědomost o rakovině děložního čípku mají dnešní dívky a mladé ženy. Jak k možnosti očkování proti rakovině děložního čípku přistupují, zda znají výši ceny, počet dávek, rizikové faktory aj. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje současný stav - anatomii ženských pohlavních orgánů, historii, výskyt, příčinu, přenos, příznaky, diagnostiku, možnosti léčby a hlavně prevenci. Praktická část obsahuje cíle a hypotézy, metodiku, výsledky výzkumu, které jsou převedeny do grafů. Součástí praktické části je i diskuse, kde se zamýšlím nad výsledky získanými vlastním výzkumem.
Informovanost žen o mamografickém vyšetření v Jihomoravském kraji
MICHNOVÁ, Lenka
Jedním z cílů bakalářské práce bylo zmapovat informovanost žen o mamografickém vyšetření. Od roku 2002 je spuštěn organizovaný preventivní program aktivního vyhledávání karcinomu prsu. Karcinom prsu je závažné onemocnění, které postihuje ženy již v mladém věku. Při včasném záchytu je však dobře léčitelný. Mnoho žen už vyšetřeno mamografem bylo. Právě proto byl proveden průzkum, jak jsou ženy informované o vyšetření. Potřebná data ke zpracování bakalářské práce byla zjišťována pomocí kvantitativního šetření. Pro sběr dat byla použita dotazníková metoda. Dotazníky byly dobrovolné a anonymní. Byly určeny ženám ve vybraných nemocnicích Jihomoravského kraje (Masarykův onkologický ústav Brno, Fakultní nemocnice Brno, Nemocnice Břeclav a Nemocnice Kyjov). Šetření se zúčastnily ženy starší 18 ? ti let, bez ohledu na to, zda byly na vyšetření poprvé nebo opakovaně. Dotazníků bylo celkem rozdaných 120, z toho se jich vrátilo 110. Šetření probíhalo v červenci a v srpnu roku 2010. V práci byly stanoveny tři cíle a tři hypotézy. První cíl měl za úkol zmapovat informovanost žen jdoucí na mamografické vyšetření. Cíl byl splněn. Druhým cílem práce bylo informovat a připravit pacientky na další postup při nalezení zhoubného nádoru. Cíl byl rovněž splněn. Třetí cíl, poukázat na odlišnost informovanosti mezi jednotlivými nemocnicemi Jihomoravského kraje, byl také splněn. První hypotéza, že informovanost žen v nemocnicích je dostatečná, se potvrdila. Hypotéza druhá, že jsou pacientky plně informovány a připraveny na další postup, v případě zjištění zhoubného nádoru, se také potvrdila. A poslední třetí hypotéza, že informovanost žen se v jednotlivých nemocnicích liší, se rovněž potvrdila. Problematika informovanosti pacientek před mamografickým vyšetřením je stále aktuální téma. Jelikož současná legislativa uvádí, že pacientka musí být o vyšetření poučena, je nutné, aby měla pacientka možnost poskytnuté informace v klidu vyhodnotit a vznést případné dotazy.
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém.
NUSKOVÁ, Oldřiška
Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém. Pro bakalářskou práci Využití možností prevence karcinomu prsu u žen jako ošetřovatelský problém byly stanoveny 4 cíle. Cíl 1: Zjistit využití ošetřovatelských intervencí zaměřených na prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči. Cíl 2: Zjistit, jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu. C 3: Identifikovat překážky, které brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu. C 4: Zmapovat důvody, které vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu. Byly stanoveny 4 výzkumné otázky. 1. Které ošetřovatelské intervence využívají sestry v primární péči v prevenci karcinomu prsu u žen? 2. Jaké informace sestry v primární péči poskytují ženám o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu? 3. Jaké překážky brání ženám využít možnosti prevence karcinomu prsu? 4. Jaké důvody vedou ženy k návštěvě lékaře s pokročilým karcinomem prsu? Výzkumný soubor představovaly dvě skupiny respondentů. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester pracujících v zařízeních primární péče v Českých Budějovicích. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 žen, které byly léčeny pro karcinom prsu na Onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Rozhovory s respondenty byly vedeny za použití techniky nestandardizovaného rozhovoru, na podkladě předem připravených otázek. Na základě analýzy rozhovorů byly zodpovězeny výzkumné otázky. Z výzkumného šetření dále vyplynulo, že sestry využívají ošetřovatelské intervence v prevenci karcinomu prsu u žen a informují ženy o rizikových faktorech vzniku karcinomu prsu pouze na základě údaje o genetické zátěži nádorového onemocnění prsu v rodině žen nebo na základě dotazu žen. Možností, jak dosáhnout uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci karcinomu prsu u žen v primární péči, by mohly být edukační pomůcky pro ošetřovatelský personál a uskutečněné projekty zaměřené na cílenou preventivní péči a včasné odhalení karcinomu prsu.
Nutriční screening jako součást ošetřovatelské diagnostiky u dialyzovaných pacientů
STEJSKALOVÁ, Eva
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku nutričního screeningu pacientů s chronickým selháním ledvin v terminálním stádiu, kteří se léčí pomocí hemodialýzy. Odpovídající výživa je nedílnou součástí jejich léčby, a proto je velmi důležité zvolit vhodný způsob edukace. Sestra v roli edukátorky má za úkol pacienta motivovat, pomáhat identifikovat problémy a pomoci mu zorientovat se v dané problematice. Cílem práce bylo zjistit způsoby edukace o správné výživě a význam nutričního screeningu z pohledu sester a pacientů. Data byla získána metodou kvalitativního výzkumu, pomocí dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. První z nich byl veden se všeobecnými sestrami z dialyzačních středisek Fresenius Medical Care, s. r. o v Benešově a Nemocnice v Českých Budějovicích, a. s. Druhý typ rozhovorů proběhl s pacienty ze stejných oddělení. V další fázi šetření byla provedena analýza písemných dokumentů. Z výsledků práce vyplynulo, že výživovou edukací pacientů se zabývá polovina dotazovaných sester. Nutriční screening považuje většina sester za významný v rámci ošetřovatelské péče o pacienty. Pacienti jsou s edukačním procesem většinou spokojeni a nutriční screening vnímají pozitivně. Z analýzy písemných dokumentů se zjistilo, že polovina z dotazovaných pacientů nemá ve zdravotnické dokumentaci, kromě výsledků krevních odběrů žádný materiál, který by se vztahoval k jejich nutrici. Doporučením pro praxi by mohlo být, organizování pravidelných školení sester v oblasti výživy a komunikačních technikách, které s procesem edukace úzce souvisejí. U vedoucích pracovníků středisek je na zvážení možná spolupráce s nutričními terapeuty. Tato práce může být podkladem pro další výzkumné šetření v oblasti výživy hemodialyzovaných pacientů.
Syndrom diabetické nohy z pohledu sestry.
OBERFALCEROVÁ, Eva
Abstrakt Téma této bakalářské práce je:"Syndrom diabetické nohy z pohledu sestry". Diabetes mellitus je časté endokrinologické onemocnění a právě nejčastější komplikací diabetu je syndrom diabetické nohy, který vzniká na podkladě špatné kompenzací diabetu. Výskyt tohoto onemocnění je velmi častý a proto je důležité včasné zachycení komplikace pomocí screeningu.Výzkumná část této bakalářské práce je zpracována pomocí metodyky kvalitativního výzkumu, kde dotazovanými byly sestry na chirurgickém a interním oddělení a sestry v diabetologické a podiatrické ambulanci. Cílem této práce bylo zjistit nejčastější problémy v ošetřování diabetické nohy a zjistit úlohu sestry při standardním creeningovém posouzení nohou diabetiků v běžné praxi ambulantního diabetologa a sester v nemocnici. Výsledky výzkumu jsou zpracovány pomocí rozhovorů se sestrami.Jako hlavní výzkumné otázky jsme si položili: Jaké jsou nejčastější komplikace u klientů se syndromem diabetické nohy? Jaké screeningové testy se provádí v ambulanci diabetologa? Je rozdíl mezi posouzení nohy diabetika v ambulanci diabetologa a u hospitalizovaného diabetika v nemocnici? Zvládá sestra samostatně posoudit nohy diabetika? Mají sestry dostatek informací o ošetřování diabetické nohy? A na základě těchto otázek jsme vytvářeli podotázky k rozhovorům. Rozhovor celkem tvořil 23 otázek, které byly určeny sestrám.Tato práce bude využita jako informační materiál pro sestry na lůžkovém oddělení a pro sestry v ambulanci. A dále jako informační materiál pro studenty, kteří absolvují specializační kurzy, jako je podiatrická sestra nebo diabetologická sestra. Výsledek práce nám poukazuje na problémy v ošetřování diabetické nohy a problémy při screeningovém vyšetření nohou diabetika.
Úloha dětské sestry a porodní asistentky při laboratorním screeningu u novorozenců
CHVÁTALOVÁ, Lenka
Novorozenecký laboratorní screening je aktivní a celoplošné vyhledávání chorob v jejich časném, preklinickém stádiu. Je založen na analýze suché kapky krve na filtračním papírku. Krev se odebírá za určitých podmínek všem novorozencům narozeným na území ČR. Tento výkon je v kompetenci porodních asistentek a dětských sester, které zodpovídají za správnost odběru. V roce 2009 došlo ke změnám v počtu vyšetřovaných nemocí z devíti na třináct. Nyní se pro odběr používají dvojité, samopropisovací kartičky a veškeré údaje o novorozenci a okolnostech odběru se zaznamenávají na tuto dvojitou kartičku, se samoprůpisem demografických dat. Úlohou porodní asistentky a dětské sestry je edukace matky, která by měla být přítomna u odběru. V teoretické části se autorka zabývala historií novorozeneckého screeningu, charakteristikou novorozeneckého screeningu a jeho principy, vyšetřovanými chorobami, přípravou, postupem a péči po výkonu. Praktická část je zpracována kombinací kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. Pro kvantitativní výzkumné řešení byla zvolena metoda dotazování, technika dotazníků. Cílem 1 toho výzkumného šetření bylo zmapovat znalost dětské sestry/ porodní asistentky v laboratorním screeningu u novorozenců. Cíl 1 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena hypotéza: Dětské sestry a porodní asistentky znají zásady laboratorního screeningu. Hypotéza byla potvrzena. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla zvolena metoda dotazování, technika hloubkového rozhovoru. Cílem 2 bylo zmapovat překážky v laboratorním screeningu u novorozenců z pohledu dětské sestry a porodní asistentky. Cíl 2 byl splněn. Na základě zvoleného cíle byla stanovena výzkumná otázka: Jaké překážky jsou v odběru laboratorního screeningu u novorozenců? Výzkumná otázka byla zodpovězena. Nejčastějšími překážkami jsou špatně tekoucí krev, nutnost více vpichů, předepsaná jedna kapka krve nestačí. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací a studijní materiál pro studentky porodní asistence. Výsledky výzkumu mohou být využity v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 125 záznamů.   začátekpředchozí104 - 113dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.