|
|
Podpora autonomie u seniorů - Sociální služby Města Milevska
HEJNOVÁ, Bohdana
Práce je orientována na charakteristiku a problematiku stárnutí a stáří. Zabývá se změnami, které v souvislosti s tímto obdobím lze očekávat, dále pohledem demografickým, náhledem společnosti na stárnoucí populaci; popisuje důležitost volného času jako podporujícího prostředku autonomie seniorů. Cílem práce je představit Sociální služby Města Milevska jako organizaci podporující právě autonomii seniorů, jíž posláním je zaměřit se na takovou pomoc a podporu, aby senioři byli stále součástí přirozeného místního společenství, uplatňovali vlastní vůli a jednali na základě vlastních rozhodnutí.
|
|
|
Úloha sestry při podpoře péče o nemocného seniora v rodině
MRÁZOVÁ, Lucie
Stáří je přirozenou fází lidského života. Poeticky vyjádřeno bývá jeho podzimem. Je to přirozený proces, který můžeme v přírodě pozorovat u všech živých organizmů. Někdy bývá rychlejší, jindy zase pomalejší. Stárne všechno a stárneme všichni. Dlouhověkost je dnes ukazatelem civilizovanosti země. Zvyšující se životní úroveň, současná medicína a péče o vlastní zdraví jsou kreditem naší doby. Díky kvalitní zdravotní péči a rozvoji společnosti se lidé dožívají stále vyššího věku. V populaci je v dnešní době průměrně dožitým věkem u žen 79 roků a u mužů 74 roků, což jsou čísla, která byla v minulosti nepředstavitelná. Dnes ţo je v ČR přibližně 1,5 milionů občanů starších 65 let, to je 15% celkové populace, a v roce 2050 se očekává, že tato skupina občanů vzroste až na 3 miliony občanů. To znamená, že budou občané nad 65 let tvořit přibližně 30% populace. A z tohoto faktu vyplývá několik otázek - Jsme dostatečně připraveni? Máme dnes kvalitní systém péče o staré, který do budoucna zajistí důstojný život nás a našich rodičů? Odpověď na ně není vůbec jednoduchá. V minulosti se lidé zajišťovali na stáří v rámci rodiny. Nikoho nenapadlo, že by se měl se svými starostmi obracet na stát. Sociálně slabí pak často využívali pomoc charity či církevních zařízení. Teprve koncem 19. a počátkem 20. století se začíná více o seniory zajímat stát. Převzal na sebe nemalou část z rodinných funkcí. Rodiny se tak naučily spoléhat na jeho pomoc a senioři s úlevou osvobozovali své děti ze závazků vůči nim. Teď si stát uvědomuje, že není schopen dnes ani do budoucna zajistit zázemí pro všechny staré lidi a není schopen zajistit kvalitní péči pro všechny. Již dnes jde na provoz zařízení pro seniory ročně ze státního rozpočtu kolem 20 miliard korun a částka je každým rokem považována za nedostatečnou. Zdá se, že jedinou možnou cestou je posilování oblasti služeb pro seniory, aby mohli zůstat v domácím prostředí co nejdéle, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Ideálním případem je stav, kdy se o starého, nemocného a nesoběstačného člověka stará rodina nebo někdo blízký. To je ale v dnešní vypjaté a uspěchané době pro rodinné prostředí velmi náročné. A proto je tu domácí péče, což je moderní forma zdravotní a sociální služby. Úlohou sestry v domácí péči je poskytovat služby ošetřovatelské a zdravotní tak, aby byly doplňujícím faktorem péče rodinné. Jejím úkolem je zajistit pro klienta a jeho blízké takové podmínky, které odpovídají maximálním možnostem systému zdravotní i sociální péče v rozsahu, který se nejvíce přibližuje individuálnímu vnímání kvality života. Okolí, tedy pacient a jeho rodina, očekává od sester vysokou profesionální úroveň a širokou paletu informací. Proto je nezbytně nutné, aby sestry v komplexní domácí péči byly na tuto práci dobře připravené. Ve své bakalářské práci bych se proto chtěla zamyslet nad pojmem stáří a nad problémy, které s sebou stáří přináší. Od těchto znalostí se potom odvíjí ošetřovatelská práce s těmito klienty a role sestry v domácím ošetřování. V teoretické části této práce se snažím o náhled do problematiky domácí péče, stárnutí a stáří. Při zpracování vycházím z literatury českých i zahraničních autorů, kteří se zabývají problematikou seniorů. Cílem praktické části je zmapování práce sestry v domácí péči, zjistit její možnosti působení při ošetřování nemocných seniorů v rodině, kterou vyhodnocuji na základě šetření, formou dotazníkové techniky. Dalšími dílčími cíly práce jsou zjistit potřeby nemocných seniorů v rodině a jak může tyto potřeby sestra uspokojovat, zjistit psychickou a sociální zátěž pečovatelů.
|
|
|
Zdravotně sociální problematika obezity u seniorů
KLÍMOVÁ, Alžběta
ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce nese název: Zdravotně sociální problematika obezity u seniorů. Obezita je závažné chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno zvýšeným podílem tuku na tělesném složení se současným vzestupem tělesné hmotnosti nad normální rozmezí. Obezitu je nutno chápat jako nemoc a zároveň jako důležitý rizikový faktor podílející se na vzniku řady dalších onemocnění. Výsledky rozsáhlých studií jednoznačně dokumentují nárůst počtu osob postižených nadváhou nebo obezitou v celosvětovém měřítku. Kvůli vzestupu prevalence a incidence obezity v populaci vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1997 obezitu celosvětovou epidemií. Z hlediska vzniku obezity představují senioři rizikovou skupinu. Snížené energetické nároky organismu na jedné straně a pevně zakořeněné nevhodné stravovací návyky s nadbytkem nekvalitní stravy a snížením fyzické aktivity na straně druhé, nutně vedou ke vzniku nadváhy a obezity. Toto závažné chronické onemocnění vyžaduje komplexní diagnostický, terapeutický na jedince zaměřený přístup. Hlavní a nezastupitelný prvek v boji proti obezitě je prevence, která by se měla stát celospolečenským úkolem. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s tématem práce: definice obezity, prevalence obezity, příčiny vzniku obezity, důsledky obezity, diagnostika v obezitologii, terapie obezity a prevence obezity. Je zde také popsána problematika obezity u seniorů. Cílem vlastní práce je zjistit postoje populace seniorů k problematice obezity, posoudit jejich zájem o zdravotní stav a zdravou životosprávu, zda znají a řídí se současnými trendy zdravé výživy. Dále pak je cílem zkoumat jejich ochotu aktivně se podílet na změně životního stylu a převzít tak zodpovědnost za svůj zdravotní stav. Pro účely výzkumu byla v rámci bakalářské práce použita kvantitativní technika výzkumu. Zvolenou metodou bylo dotazování a výslednou použitou technikou byl dotazník. Praktická část bakalářské práce je uzavřena rozborem s vyhodnocením výsledků. Z výsledků výzkumu vyplývá, že senioři nepovažují obezitu za zásadní zdravotní problém. Cíl práce byl dle mého názoru splněn.
|
host ::
RSS.