|
|
Vliv sledování nutričního screeningu a spolupráce s nutričním terapeutem na stav výživy pacientů v Nemocnici Znojmo, p.o.
OUJEZDSKÁ, Radka
Příjem potravy patří mezi základní biologickou potřebu. Podvýživa vyskytující se v nemocnicích je podmíněna nejen nízkým počtem nutričních terapeutů, ale i malým zájmem o stav výživy pacientů ze strany lékařů i sester. Počet pacientů přijímaných do nemocnice s poruchou výživy dosahuje 20-80% v závislosti na onemocnění, se kterým je pacient přijímán. To má za následek prodloužení doby hospitalizace v závislosti na zvýšené náchylnosti k infekcím, zhoršený účinek podávaných léků, prodlouženou dobou hojení a v té souvislosti i vyššího rizika vzniku dekubitů. Chybějící energii i živiny lze pacientům nahradit podáváním nutričních doplňků vedoucích ke zlepšení výživy. K aktivnímu vyhledávání pacientů s poruchou výživy slouží nutriční screening. Cílem této práce bylo zjistit rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných, a zda má podávání nutričních doplňků vliv na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let v Nemocnici Znojmo, příspěvkové organizaci. Výzkumným souborem byly zdravotní sestry pracující v Nemocnici Znojmo, p.o. na oddělení chirurgickém, interním, neurologickém, lůžkovém oddělení vnitřních oborů a oddělení dlouhodobě nemocných. Stanovená hypotéza potvrdila, že rozsah nutričního screeningu prováděného sestrami u hospitalizovaných v Nemocnici Znojmo, p.o. není dostatečný. Tento závěr potvrdilo nejen srovnání nutričního screeningu prováděného v Nemocnici Znojmo, kde se u přijímaných pacientů sleduje standardně pouze BMI a jejich váhový úbytek, s nutričním screeningem používaného FTN v Praze, který vychází z Nottinghamského screeningového dotazníku ( příloha č. 2 ), ale i absence standardu k provádění nutričního screeningu a nedostatečného složení nutričního týmu. Skutečnost, že hodnocení dalších parametrů nutričního screeningu v Nemocnici Znojmo závisí pouze na interním nařízení daného oddělení, znamená prostor pro možné rozšíření sledování stavu výživy u hospitalizovaných pacientů, které může znamenat zlepšení stavu výživy u pacientů na určitých odděleních. Hypotézy o nedostatečném vlivu podávání nutričních doplňků na zkrácení doby hospitalizace u žen a mužů nad 70 let se nepotvrdily. Mimo oddělení dlouhodobě nemocných došlo v období let 2004 až 2008 na každém ze sledovaných oddělení ke zkrácení doby hospitalizace i v případě, že sledování nutričního screeningu bylo omezené. Otázkou zůstává, jakých výsledků lze dosáhnout při organizaci podávání nutriční podpory, výběru správných produktů a mezioborové spolupráci.
|
|
|
Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách.
SEKEROVÁ, Blanka
Anotace: Tématem mé bakalářské práce je Výživa a její specifika při sportu a rekreačních pohybových aktivitách. Zabývala jsem se nejdůležitějšími oblastmi výživy,které by měly stát v popředí zájmu sportovců i osob provozujících rekreační pohybovou aktivitu. V oboru nutriční terapie je pozornost věnována zejména léčebné výživě, prevenci nemocí není věnováno mnoho prostoru. Pokusila jsem se prostudovat dostupnou literaturu na toto téma a zhodnotit, v jakých oblastech je výživa sportovce hodna nejvyšší pozornosti. V praktické části práce se pak zabývám srovnávací studií dvou sportovců. Jeden se věnuje silovému sportu, druhý silově vytrvalostnímu. Každý tento sportovec byl podroben vyšetření u sportovního lékaře. Sportovci zapisovali retrospektivní metodou příjem potravy po dobu 3 týdnů v přípravě na soutěž. Rovněž zapisovali prováděnou pohybovou aktivitu. Tyto zápisy jsem následně vyhodnotila a srovnala s výživovými doporučeními, kterými by se měli sportovci řídit s ohledem na udržení a upevnění zdraví.
|
|
|
Výuka Výchovy ke zdraví a sledování jejího vlivu na životní hodnoty a postoje žáků 6. a 7. tříd základní školy v Benešově nad Černou
HOKROVÁ, Ivana
Cílem předkládané bakalářské práce je vytvoření pomocného metodického materiálu pro pedagogy oboru Výchova ke zdraví. Stejně tak i možnosti nahlédnout do přípravy vyučujících hodin v šesté a sedmé třídě předmětu Výchova ke zdraví. Ukázat jak tento nový předmět působí nejen na žáky jmenovaných tříd, ale i na jejich rodiny a širší okolí. Jeho pečlivou přípravou a svědomitou výukou můžeme pomoci dětem jak po vzdělávací stránce, tak po psychické i sociálně kulturní. Nenásilnou formou vedeme pomocí předmětu Výchovy ke zdraví žáky k správnému životnímu stylu. Naplňujeme také myšlenku zdraví v její nejpřirozenější podobě a po všech stránkách - fyzické, psychické, sociální a kulturní, a samozřejmě duševní. Ráda bych touto prací poukázala též na nové netradiční formy výuky a vzdělávací prvky, jako je např. jóga, jednoduché masáže a jiné. Důležitým prvkem práce je také upozornění na růst zájmu ze strany dětí o nový vyučovací předmět, a jak poznatky, které v hodinách výchovy ke zdraví získávají, předávají dál svým nejbližším. Naplňuje se tak význam tohoto nového předmětu, neboť zdraví zde není už pouhým pojmem, ale faktem. Doufám, že má práce napomůže kolegům pedagogům, stejně jako studentům oboru Výchova ke zdraví v jejich nelehké, ale krásné práci.
|
|
|
Názor dětí mladšího školního věku na zdraví, pohyb a sport\\
NOHEJLOVÁ, Markéta
Cílem diplomové práce je zjišťování představ dětí o zdraví, výživě, pohybu a sportu. Předmětem výzkumu je vztah žáků k pohybovým aktivitám a k výživě. Práce také sleduje, jaký vliv na jejich utváření má rodina, škola, televize a okolí. Dále je zaměřena na poznání spolupráce s žáky. Výzkumným souborem bylo 115 žáků třetích tříd základních škol, konkrétně dětí ve věku 8 {--} 9 let. Použitými výzkumnými metodami byly dotazníky a pozorování. Ukázalo se, že téměř všichni žáci mají správný názor na zdraví, výživu a pohyb. Ve výzkumu se potvrdilo, že většina dětí ve věku 8 {--} 9 let provozuje nějaký sport. Tato práce stručně ukázala problematiku životosprávy v životě žáků třetích tříd.
|
|
| |
|
|
Fyzická aktivita a zdravý životní styl jako prevence rostoucí obezity dětí a mládeže na vybraných školách v Českých Budějovicích\\
BALOUNOVÁ, Martina
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem vyjadřující poměr zaměření hodin v tělesných výchovách na jednotlivé sporty či disciplíny. Navštívila jsem 8 náhodně vylosovaných základních škol v Českých Budějovicích, kde jsem zkoumala náplně hodin tělesných výchov na 1. stupni ZŠ. Na jednotlivých základních školách jsem si domluvila termín návštěvy a požádala o třídní knihy prvního stupně za roky 2005/2006 a 2006/2007, zde jsem vyčetla kolik hodin, kterým disciplínám či sportu, se jaká škola věnovala. Myslím, že hodiny tělesné výchovy jsou jedinou fyzickou aktivitou u většiny dnešních dětí. Zjištěná data jsou zaznamenány v podobě tabulek a grafů. V teoretické části práce se zabývám kapitolami příčiny obezity, prevence obezity, rizikové faktory, kolik a čeho jíst.
|
|
|
Rizika v ošetřovatelském procesu s malnutricí a obezitou
HORČIČKOVÁ, Marie
Péči o výživu nemocných se v poslední době věnuje více pozornosti, než tomu bylo v minulých letech. Nemocní s malnutricí a obezitou představují velký ošetřovatelský problém v interních i chirurgických oborech. V této bakalářské práci jsme se zaměřili na ošetřovatelský proces u klientů s malnutricí a obezitou. Šetření bylo kvantitativní, ke sběru dat bylo využito anonymních dotazníků, které byly určeny všeobecným sestrám. Bylo prováděno na interních a chirurgických odděleních a na odděleních následné péče v nemocnicích Písek a Tábor. Bylo rozdáno 120 dotazníků, v každé nemocnici 60. Na jednotlivá oddělení jich bylo rozděleno 20. Návratnost byla 98 dotazníků, z toho 3 byly vyřazeny pro neúplnost. K šetření bylo použito 95 (100 %) dotazníků. V této práci bylo stanoveno sedm cílů. Cíle byly zaměřeny na provádění ošetřovatelského procesu u klientů s malnutricí a obezitou, na nejčastější ošetřovatelské problémy těchto nemocných a na informovanost zdravotníků v problematice malnutrice a obezity. Stanoveno bylo sedm hypotéz, ke každému cíli jedna. Z šetření vyplývá, že s klienty trpícími malnutricí či obezitou se setkávají sestry na všech výše uvedených odděleních. Většina sester považuje péči o tyto nemocné za náročnější. Je potěšující, že součástí každé ošetřovatelské dokumentace je nutriční screening, který se provádí při příjmu každého klienta. Dále z šetření vyplynulo, že pro klienty s malnutricí a obezitou zatím nebyl vypracován platný ošetřovatelský standard, kterým by se zlepšil ošetřovatelský proces o tyto nemocné. U klientů s malnutricí jsou nejčastějším ošetřovatelským problémem dekubity a u klientů s obezitou, opruzeniny. Informace o problematice malnutrice a obezity všeobecné sestry nejčastěji získávají na odborných seminářích a konferencích. Ošetřovatelský proces u nemocných trpících malnutricí či obezitou je náročný a je třeba k těmto klientům přistupovat citlivě a ohleduplně. Výsledky této práce budou využity k seznámení zdravotníků s touto problematikou.
|
|
|
Parenterální výživa v ošetřovatelství
KIŠŠOVÁ, Katarína
Parenterální výživa je metoda, při které jsou všechny potřebné nutriční složky podávány nemocnému mimo trávicí trakt a to nejčastěji přímo do cévního řečiště. Parenterální výživa ovšem představuje nefyziologickou cestu dodání všech nezbytných složek. Je to metoda, která přináší nemocnému benefit a zlepšuje jeho nutriční stav v době, kdy nemocný není schopen využívat trávicí trakt. Parenterální výživa není ale pro nemocného lepší. Přináší s sebou řadu nevýhod a komplikací. Sestra má nezastupitelnou úlohu ve výživě nemocného. Měla by mít potřebné znalosti v oblasti výživy nemocného. Měla by mít na mysli, že podáním parenterální výživy zabezpečí u nemocného dostatečný kalorický a nutriční příjem, pokud není nemocný schopen užívat trávicí trakt. Ke zpracování bakalářské práce na téma {\clq}qParenterální výživa v ošetřovatelství`` byl použit kvantitativní výzkum pomocí dotazníkového šetření. Technikou ke sběru dat byl anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky byly rozdány sestrám ve standardních a intenzivních provozech v České a Slovenské republice. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit dodržování všech zásad přípravy a podávání ze strany sester v České a Slovenské republice. Druhým cílem bylo zmapovat problematiku parenterální výživy v ošetřovatelství v České a Slovenské republice. Na základě cílů, které byly oba splněny, bylo stanoveno pět hypotéz, z nichž se čtyři hypotézy potvrdily a jedna hypotéza se nepotvrdila. První hypotéza zjišťovala, zda sestry v České republice mají větší zkušenost s podáváním parenterální výživy než sestry ve Slovenské republice. Na základě výsledků dotazníkového šetření byla tato hypotéza potvrzena. Druhá hypotéza zjišťovala, zda sestra ví, jak připravit parenterální výživu all-in-one. I když výsledky dotazníkového šetření nebyly vždy uspokojivé, hypotéza se potvrdila. Většina sester totiž ví, jak připravit parenterální výživu způsob all-in-one. Třetí hypotéza zjišťovala, zda sestra dodržuje všechny zásady podání parenterální výživy. I přes některé chyby v zásadách podání parenterální výživy se hypotéza potvrdila. Čtvrtá hypotéza zjišťovala, zda sestra upřednostňuje podávání parenterální výživy před podáváním enterální výživy. I tato čtvrtá hypotéza se na základě výsledků sester nakonec potvrdila. Pátá hypotéza - Větší množství sester si uvědomuje pozitiva než negativa při podávání parenterální výživy - se nepotvrdila. Z dotazníkového šetření se zjistilo, že sestry si uvědomují spíše negativa než pozitiva při podávání parenterální výživy. I když většina sester mnohokrát neví, co je pozitivum, a co negativum při podávání parenterální výživy nemocnému. O výsledky výzkumného šetření zažádala hlavní sestra Fakultní nemocnice Motol. Výsledky budou rovněž odeslány hlavním sestrám dvou fakultních nemocnic ve Slovenské republice. Výsledky výzkumu bude následně možné použít pro zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Edukace pacienta o výživě se stomií tlustého střeva před propuštěním do domácí péče v nemocnicích Jihočeského kraje Písek, České Budějovice, Tábor
ŠÍMOVÁ, Lucie
V současné době žije v České republice 10 {--} 11 tisíc kolostomiků, a jelikož počet těchto nemocných narůstá, je potřeba vytvoření systému komplexní ošetřovatelské péče o tyto pacienty stále aktuálnější. Založení stomie znamená pro pacienta hluboký zásah do osobního, pracovního i společenského života. Překonat nové problémy a úskalí pomáhá nemocným stomická sestra. Ta zároveň vede kompletní edukaci jak v péči o vývod samotný, tak o zvláštnostech výživy, na kterou je u kolostomiků kladen zvláštní důraz, jelikož dodržování jejích zásad vede ke zkvalitnění života těchto lidí. Cílem práce je zjistit míru informovanosti kolostomiků a sester o výživě a pitném režimu před propuštěním do domácí péče a zda sestry edukují kolostomiky, v nemocnicích Jihočeského kraje. Byly stanoveny 2 hypotézy: H1: Kolostomici mají dostatek informací o výživě a pitném režimu před propuštěním z nemocnice do domácí péče, H2: Sestry edukují kolostomiky o výživě a pitném režimu. Ke sběru dat ke splnění stanoveného cíle byla použita metoda dotazování, technikou dotazníků, které byly rozdány 40 pacientům s kolostomií a 60 sestrám chirurgických oddělení v Nemocnici Písek, a.s., v Nemocnici České Budějovice,a.s. a v Nemocnici Tábor,a.s., přičemž jejich návratnost byla překvapivě 100%. Dotazník pro pacienty se skládal z 20 otázek a dotazník pro sestry z 18 otázek. Cíl práce byl splněn, obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky naší práce budou poskytnuty vrchním sestrám chirurgických oddělení nemocnic, ve kterých šetření probíhalo a mohly by být použity jako příspěvek k odborným seminářům nejen pro stomické, ale i pro všechny chirurgické sestry, které s kolostomiky pracují.
|
|
|
NEJZNÁMĚJŠÍ SVĚTOVÉ KUCHYNĚ - SPECIFIKA V OBLASTI TZV. RYCHLÉHO OBČERSTVENÍ (FAST-FOOD), VLIV NA ZDRAVÍ A JEJICH OBLÍBENOST U STUDENTŮ JIHOČESKÉ UNIVERZITY
TESAŘOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá velice aktuálním tématem dnešní doby {--} výživou. Zatímco v některých částech světa dochází v této oblasti ke strádání a nedostatkům, problémem rozvinutých zemí je spíše přebytek a následná ohrožení spojená se špatnou životosprávou. Díky globalizaci se dnes stále častěji setkáváme s nejrůznějšími exotickými jídly a mnohem snadněji podléháme trendům, souvisejícím s měnícím se stylem života a rostoucím počtem provozoven rychlého občerstvení. Teoretická část práce shrnuje základní informace o výživě a jejím vlivu na zdravotní stav člověka, připomíná hlavní složky výživy, jejich funkci a rozdílné působení na organismus. Přiblížen je následně i vliv stravování na zdraví člověka. Výživu lze totiž označit za jeden z nejrizikovějších faktorů u mnoha onemocnění. Tyto nemoci, známé jako civilizační choroby, ohrožují stále větší část populace, ačkoli s nimi lze úspěšně bojovat, především prevencí. Dalším cílem teoretické části práce je poukázat na odlišnost jednotlivých zahraničních kuchyní, připomenout jejich tradiční pokrmy a nejčastěji používané suroviny. Tímto směrem je zaměřen i následný výzkum, jehož výsledky jsou prezentovány v empirické části práce. Výzkumná část, realizovaná formou dotazníku, se věnuje míře informovanosti respondentů o vlivu konkrétních potravin na zdraví člověka a následnému uplatňování těchto informací v praxi. Výsledky výzkumu dokládají, že ačkoli většina respondentů je o negativních vlivech špatné výživy informována, při svém rozhodování se těmito informacemi příliš neřídí. Dalším cílem práce bylo zmapování situace v oblasti stravování a stravovacích zvyků, zjištění oblíbenosti a preference různých světových kuchyní mezi studenty. Celkové výsledky dokazují, že zahraniční kuchyně již nejsou naprostým tabu, většina studentů se v problematice orientuje a zahraniční restaurace navštěvuje. I přesto nejoblíbenější kuchyní zůstává tradiční česká kuchyň, která je nám bezesporu nejbližší.
|
host ::
RSS.