|
|
Srovnání ošetřovatelské péče u klientů v terminálním stádiu poskytované v nemocničním zařízení a v hospici z pohledu rodinných příslušníků a všeobecných sester
MACÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí poskytovanou pacientům v terminálním stádiu nemoci a moţnými rozdíly v poskytování této péče v nemocnici a v hospici. Teoretická část práce je zaměřená na problematiku paliativní péče a především na potřeby pacientů v terminálním stádiu a úlohu sestry při jejich uspokojování. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda rodinní příslušníci nemocných pociťují moţný rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče v hospici a v nemocnici. Druhým cílem práce bylo zjistit názor všeobecných sester na moţné rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v hospici a v nemocnici. Výzkumné šetření bylo provedeno formou kvalitativního výzkumného šetření metodou dotazování. Technikou sběru dat byly hloubkové rozhovory se všeobecnými sestrami a s rodinnými příslušníky pacientů v terminálním stádiu. Výběr všeobecných sester a rodinných příslušníků do výzkumného souboru byl záměrný. Podmínkou výběru všeobecných sester bylo splnění tohoto kritéria: být všeobecnou sestrou, která má zkušenost s péčí o pacienty v terminálním stádiu z nemocnice i z hospice. Podmínkou výběru rodinných příslušníků bylo splnění tohoto kritéria: být příbuzným pacienta v terminálním stádiu nemoci, který byl hospitalizován nejdříve v nemocnici a poté přeloţen do hospice. Rozhovory probíhaly v nemocnici v Prachaticích a v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Data z rozhovorů byla zpracována do kategorií odpovídajících uspokojování jednotlivých potřeb pacientů. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, ţe jak všeobecné sestry, tak i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v poskytování ošetřovatelské péče pacientům v terminálním stádiu v nemocnici a v hospici. Největší rozdíly vnímají v uspokojování psychosociálních a spirituálních potřeb pacientů. Všechny sestry se shodují v tom, ţe v hospici je psychosociálním potřebám pacientů věnovaná větší pozornost neţ v nemocnici. Rozdíl vnímají především v niţším počtu personálu a menší časové dotaci pro uspokojování těchto potřeb pacientů v nemocnici. Rodinní příslušníci vnímají tuto problematiku jednotně. Všichni zastávají názor, ţe v nemocnici se psychosociálními potřebami pacientů nikdo nezabývá, zatím co v hospici jsou uspokojovány všechny potřeby pacienta a do péče je zahrnuta i doprovázející rodina. Všeobecné sestry i rodinní příslušníci vnímají rozdíl v reţimu oddělení v nemocnici a v hospici. Shodují se v tom, ţe v nemocnici se pacienti podřizují reţimu oddělení, zatím co v hospici se reţim přizpůsobuje potřebám a přáním pacientů. Všichni také vnímají rozdíl v moţnosti setrvat v hospici v přítomnosti nemocného 24 hodin denně. Z hlediska uspokojování spirituálních potřeb pacientů zastávají všeobecné sestry i rodinní příslušníci podobný názor. Shodují se v tom, ţe v hospici jsou tyto potřeby aktivně vyhledávány a podle zájmu pacienta uspokojovány. Naopak v nemocnici se spirituálním potřebám pacientů pozornost primárně nevěnuje. Tato bakalářská práce by mohla slouţit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelství. Dále by mohla být pouţita jako informační manuál pro jiţ zkušené či začínající všeobecné sestry, které se při své práci setkávají s pacienty v terminálním stádiu nemoci. Praktickým výstupem bakalářské práce je doporučení pro praxi v oblasti uspokojování psychosociálních potřeb klientů v terminálním stádiu.
|
|
|
Lidská důstojnost ve stáří
PEKÁRKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce je zaměřena na pojem lidská důstojnost z pohledu stáří. V první kapitole se věnuji základnímu vymezení lidské důstojnosti a lidským právům. Popisuji jisté pohledy na lidskou důstojnost a lidská práva. Ve druhé kapitole se věnuji pohledu na stáří a změny ve stáří, které mají velký význam pro zachování lidské důstojnosti. Důležitou součástí stáří je pojetí umírání, ke kterému se v dnešní době váže forma paliativní péče spojená s nelehkou etickou otázkou eutanázie. V závěru bakalářské práce je shrnut problém stáří, který je pro každého nelehkou životní etapou, a proto je důležité, pokud se starý člověk v této životní etapě nesetká ve svém prostředí se zachováním lidské důstojnosti, snažit se jim jejich důstojnost zachovat z pohledu pomáhající profese.
|
|
|
DOBROVOLNICTVÍ JAKO NEDÍLNÁ SOUČÁST HOSPICOVÉ PÉČE
DŽUBÁKOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce byla psána s cílem zmapovat, zda dobrovolnictví přispívá k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Hospicová péče se v České republice rozvíjí od devadesátých let. Rozvoj tohoto druhu péče je dán potřebou společnosti, jelikož počet nevyléčitelně nemocných neustále roste.První část této práce popisuje historii a formy hospicové péče, funkce hospice, poskytované služby, personál hospice a potřeby klientů. V další kapitole jsou nabídnuty informace o historii dobrovolnictví, typech dobrovolné činnosti, o důležitosti a rozvoji dobrovolnické práce. Zabývá se také činnostmi a postavením dobrovolníků v hospici, popisuje jejich podíl na činnosti hospice a péči o klienty. Výzkum proběhl během března 2007 v hospici sv. Lazara v Plzni a následný rozbor s vyhodnocením výsledků odpověděl na zkoumanou otázku. Z mého výzkumu vyplynula hlavní hypotéza: Dobrovolníci přispívají k uspokojování psychosociálních potřeb klientů v ústavní hospicové péči. Bylo by velmi přínosné, kdyby se o dobrovolnících více mluvilo, kdyby bylo dobrovolnictví oceněno jako společensky a lidsky prospěšná činnost.
|
|
|
Aktivizace seniorů jako součást ošetřovatelské péče
HÁNOVÁ, Jana
Aktivizace je definována jako proces, kterým jsou lidé, jedinci nebo skupiny vedeny k činorodosti. Aktivizace by měla být co nejpřirozenější, co nejvíce napodobit běžný způsob života. Aktivizace u seniorů je součástí prevence vzniku onemocnění, úrazů a poranění a udržení funkční zdatnosti a soběstačnosti. Ošetřovatelská aktivizující péče je péče podporující soběstačnost seniora a je charakteristická tím, že získává seniora a jeho rodinu ke spolupráci. Součástí každodenní práce sestry je vyhodnocovat úroveň soběstačnosti seniora a sestavit ošetřovatelský plán. Sestry pracující se seniory se musí stále vzdělávat v této oblasti a uplatňovat získané poznatky v praxi. Obsahem této práce je zjistit, zda sestry vyhledávají oblasti, v kterých je nutné seniora aktivizovat a dále zjistit, zda aktivizaci zahrnují do ošetřovatelských plánů péče o seniora. Práce si také dala za cíl zmapovat, jak sestry aktivizaci seniorů vnímají a jaké způsoby aktivizace znají a používají. Posledním cílem bylo zjistit, jak je v praxi uplatněn model profesora Böhma. Všechny údaje byly zjišťovány metodou kvalitativního výzkumu a rozhovory byly vedeny se sestrami pečujícími o seniory, a to v léčebně dlouhodobě nemocných a v domově pro seniory. Výzkum odhalil získávání informací od seniorů a jejich zpracování do ošetřovatelských plánů, dále byly zjištěny způsoby aktivizace seniorů, sestry se zaměřují na fyzickou i psychickou aktivizaci seniora. Celkově sestry vnímají aktivizaci velmi pozitivně a i přes překážky, jako je nedostatek personálu a času aktivizaci v různé kvalitě provádějí. Výzkum také odhalil, že model profesora Böhma je v praxi uplatňován minimálně a zatím se sestry s tímto modelem nesetkaly. Výsledky práce mohou využít ve své práci vedoucí pracovníci, ale i sestry, které přímo se seniory pracují. Sestry pracující se seniory se musí v rámci celoživotního vzdělávání zaměřit na specifika péče o seniora. Vedoucí pracovníci mají vést k individuálnímu přístupu ke každému seniorovi, jen tak lze zajistit kvalitní péči.
|
|
| |
|
|
Dobrovolnictví v hospici
WEGEROVÁ, Lenka
V bakalářské práci je rozpracováno téma {\clqq}Dobrovolnictví v hospici``. V současné době se stále častěji setkáváme s dobrovolníky a s dobrovolnictvím. Dobrovolnictví je nesmírně důležité v oblasti zdravotně sociální péče, jelikož lidem, kteří se s dobrovolníky setkávají, pomáhá překonat těžké životní situace. Je velmi důležité, aby i lidé, kteří jsou těžce nemocní, měli pocit smysluplnosti, věděli, že jsou potřební, že o ně má někdo zájem. U těžce nemocných a umírajících je důležité, aby byla zachována kvalita života. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, jsou dobrovolníci v hospici a jejich individuální přístup ke každému klientovi. Také vhodně zvolené činnosti, které spolu dobrovolník a klient vykonávají, zajišťují, aby se klienti necítili sami, měli pocit užitečnosti. Hlavním cílem práce je popsat dobrovolnictví, dobrovolnickou činnost, motivaci a náplň činnosti dobrovolníka v hospici. Dílčím cílem je zmapovat přínos dobrovolnictví v hospici z pohledu pracovníků a klientů. Bylo využito kvalitativního výzkumu a to metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly prováděny s 15 pracovníky hospice a s 6 klienty hospice. Tento výzkum byl realizován v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Domnívám se, že cíle bakalářské práce {\clqq}Dobrovolnictví v hospici``, byly splněny. Výzkum ukázal, že dobrovolníci v hospici jsou velkým přínosem jak pro klienty hospice, tak pro pracovníky hospice. Z výzkumu vyplynulo, že klienti jsou rádi, když je dobrovolníci navštěvují. Dobrovolníci jim pomáhají zapomenout na svá trápení, krátí klientům dlouhou chvíli. Klienti tak mají pocit smysluplnosti a také toho, že jsou stále pro někoho důležití. Pracovníci v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích vidí v dobrovolnictví velký přínos. Jsou rádi, že dobrovolníci navštěvují klienty, jelikož se jim věnují a pozitivně ovlivňují klientovu náladu. Díky dobrovolníkům se pracovníci mohou věnovat, vzhledem k velkému množství práce, i jiným klientům. Bakalářskou práci bude možno použít k rozšíření informovanosti o dobrovolnictví v hospici. Může být také využita jako zpětná vazba pro dané zařízení.
|
|
|
Rozvoj domácí hospicové péče v jihočeském regionu
PŘEDOTOVÁ, Eva
Hospice poskytují paliativní lékařskou péči pacientům v terminální fázi onemocnění. Myšlenka hospicové péče vychází z úcty k člověku jako k jedinečné a neopakovatelné bytosti. Tento přístup zaručuje, že člověk nezůstane v posledních chvílích svého života osamocen, nebude trpět nesnesitelnou bolestí a v neposlední řadě je mu garantováno, že za všech okolností bude zachována a respektována jeho lidská důstojnost. Tato práce se především zaměřuje na poskytování hospicové péče v domácnostech klientů. Cílem domácí hospicové péče je umožnit člověku se závažným onemocněním strávit poslední chvíle života doma, v rodinném kruhu. Klade důraz jak na kvalitní péči o umírajícího, tak na podporu pečující rodiny. Název této bakalářské práce je: Rozvoj domácí hospicové péče v jihočeském regionu. Jejím cílem je zjistit potřebu poskytování terénní hospicové péče a současně zjistit problematiku rozvoje domácí hospicové péče v jihočeském regionu. K dosahování těchto cílů bylo použito metod kvalitativního výzkumu, tedy konkrétně polořízených rozhovorů. Jako doplňková technika byla použita anketa. Z tří rozhovorů provedených s představiteli Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích zcela jednoznačně vyplynulo, že mezi veřejností i lékaři je zájem o terénní hospicovou péči. Obdobného názoru jsou i zdravotníci, kteří se účastnili ankety. Ti především poukazují na zájem o domácí hospicovou péči ze strany svých pacientů. Rozhovor s ředitelem prachatického hospice jasně naznačuje, že pro zahájení provozu domácího hospice je vše připraveno. Uvedení této služby do provozu však není možné z důvodu nevůle pojišťovny, která je hlavním poskytovatelem finančních prostředků. Pojišťovna nemá zájem uzavřít smlouvu s jediným registrovaným poskytovatelem v jihočeském regionu, tedy Hospicem sv. Jana N. Neumanna.
|
|
|
Problematika domácí hospicové péče v Brně
MACANOVÁ, Miriam
Bakalářská práce na téma: {\clqq}Problematika domácí hospicové péče v Brně``, je zaměřena na poskytování domácí hospicové péče na území města Brna, kde je služba zavedena od roku 2008. Teoretická část je věnována charakteristice problematiky hospiců obecně. Popisuje vývoj moderního pojetí hospiců v České republice i ve světě a vymezuje formy hospicové péče. Zásadní pro tuto kapitolu je objasnění problematiky domácí hospicové péče a její popis. Mezi další okruhy, kterými se teoretická část zabývá, patří: paliativní péče, paliativní medicína, kvalita života, fáze umírání dle Küblerossové. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat součastný stav domácí hospicové péče v Brně. Dílčím cílem bylo zjistit postoj klientů k životu a hodnotám po zjištění onkologické diagnózy. Při vypracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. K získání dat byla pro dosažení hlavního cíle aplikována technika polostrukturovaného rozhovoru s vedoucí domácího hospice Tabita v Brně a k doplnění informací byla použita sekundární analýza dat. Při naplnění dílčího cíle, byla zvolena technika narativního rozhovoru. Do výzkumu bylo zařazeno pět respondentů z řad klientů domácího hospice Tabita v Brně. Výsledky výzkumu ukazují, že domácí hospicová péče v Brně, je poskytovaná v souladu s principy hospicového hnutí. Díky permanentnímu rozvoji, je těchto služeb využíváno častěji. Rozvoj této péče, dává pacientovi možnost strávit finální část života v domácím prostředí za podpory rodinného kruhu. Díky poskytování domácí hospicové péče, jak vyplývá z výsledků, nedošlo ke snížení kvality života. Pro klienty bylo velmi důležité, že mohli zůstat doma a nebylo zapotřebí být v institucionální péči. Přesto, že se rozhodli zemřít doma, nezůstali na tuto situaci sami. Měli oporu v pracovnících domácího hospice a v případě akutní potřeby mohli, kdykoliv po dobu 24 hodin a sedm dní v týdnu, volat a konzultovat vzniklou situaci, ohledně zdravotního stavu, se zdravotní sestrou nebo lékařem, kteří zajišťují {\clqq}telefonickou pohotovost``.
|
|
|
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče
MAŠKOVÁ, Vlasta
Postoj studentů oboru ošetřovatelství na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích k oboru paliativní péče. Tato bakalářská práce je věnována studentům, kteří procházejí praktickou výukou v Hospici sv. Jana Nepomuka Neumanna v Prachaticích. K výběru tohoto tématu jsem se rozhodla z několika důvodů. O hospicích se v dnešní době mnoho mluví, hodně se medializuje a probíhají různé charitativní akce pro hospic. Přesto lidé k hospici nemají důvěru a mají z hospice strach. Toto by mohl být první důvod. Tím druhým je vlastní zkušenost se studenty, kteří do hospice přicházejí na praktickou výuku. V tomto hospici pracuji jako staniční sestra a jsem se studenty v denním kontaktu. Bohužel, většina z těchto studentů si na začátku praktické výuky myslí, že v tomto ?domě? přichází smrt každý den. Mají strach a neumějí si představit, jak tuto situaci během čtrnáctidenní praxe zvládnou?! Cílem našeho výzkumu je zjistit, zda současné studium ovlivňuje postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné. Zda se jejich postoje mění po absolvování teoretické a praktické výuky. K dosažení cíle jsme vytvořili dvě výchozí otázky. 1. výchozí otázka - Jak ovlivňuje teoretická výuka paliativní péče postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? 2. výchozí otázka ? Jak ovlivňuje praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné v hospici? Výzkumné šetření bylo realizováno ve dvou fázích: před zahájením teoretické výuky paliativní péče a po praktické výuce v hospici. Použili jsme metodu experimentu, technikou dotazování byl hloubkový rozhovor se studenty. Výzkumný soubor tvořilo 5 studentek 3. ročníku prezenční formy na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, oboru všeobecná sestra. Po zpracování odpovědí jsme zjistili, že po teoretické přípravě se přístup k péči o umírající většinou příliš nezměnil. Studenti pociťují nedostatek teoretických informací, které by jim pomohli eliminovat strach z neznámé situace, strach z bolesti, strach z denní konfrontace s umírajícími a se smrtí. Také na komunikaci s blízkými nemocného si nepřipadají připraveni. Jsou přesvědčeni, že na tak složité téma, jako je péče o nevyléčitelně nemocné, je při výuce příliš málo času. Praktická výuka v hospici postoje studentů k péči o nevyléčitelně nemocné mění. Poskytla jim více poznatků o paliativní-hospicové péči. Vlastní postoje k péči o nevyléčitelně nemocné hodnotí pozitivněji, již nemluví o strachu a nejistotě. Přáli by si více osobní zkušenosti v komunikaci s nemocnými a jejich rodinami. Cíl výzkumu byl naplněn. Současné studium má vliv na studentovy postoje k paliativní péči o nevyléčitelně nemocné v hospici. Avšak stále u nich převažuje strach z tohoto ne již nového oboru. Ke změně dochází až po praktické výuce. Výsledky výzkumu lze využít pro pochopení pocitů studentů, pro možnou úpravu didaktiky a metodiky teoretické i praktické části výuky v paliativní péči. Vytvořená informační brožura by mohla napomoci studentům při výběru praxe, a také pro usnadnění nástupu na praktickou výuku do lůžkového hospice.
|
|
|
Péče o umírajícího v domácím prostředí
VACHOVÁ, Marie
Bakalářská práce je koncipována v rovině teoretické i praktické. Teoretická část bakalářské práce je z části věnována využití možnosti hospicové a paliativní péče, a péči o umírajícího v domácím prostředí. Část práce přibližuje i roli sociálního pracovníka, a jeho podpory pro pečující. Výzkumná část je věnována respondentům, kteří doprovázeli své blízké. Na základě rozhovorů s nimi je zkoumána (zjišťována) jejich motivace k tomuto rozhodnutí. V této části práce je vytvořen prostor pro vyhodnocení výsledků, diskuzi a závěru. Práce je doplněna přílohami.
|
host ::
RSS.