|
|
Caspar David Friedrich. Motiv postavy u okna, její geneze a vývoj
Hájková, Zita ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem Caspara Davida Friedricha (1774 - 1840), který je považován za jednoho z nejdůležitějších malířů a kreslířů německého romantismu. Jeho hlavním přínosem pro malířství byla tvorba obrazů se subjektivní, později také s politicky motivovanou symbolikou. Náměty jeho děl zachycují většinou přírodu, v které často stojí lidé a pozorují krajinu v dálce. První kapitola přibližuje osobu a dílo malíře, který vytvořil nový styl krajinářství. V přírodě objevil duchovní složku, kterou spojoval s obrazem. Následně práce popisuje vlivy romantického literárního hnutí a náboženství na jeho tvorbu. Druhá kapitola prezentuje ženskou postavu otočenou zády k divákovi a to v malbě Žena u okna z roku 1822. Jsou představeny nejrůznější interpretace historiků umění, které souvisejí především s romantizujícími vizemi individuality a nekonečna. Dále je nastíněn původ a vývoj ženské postavy otočené zády k divákovi v malířství od pravěku až po 20. století. Ve třetí kapitole je objasněn fenomén okna v umění. Zároveň je předvedeno okno v interiéru a výhled z okna jako výrazový prostředek umělcova vyjádření. V poslední části třetí kapitoly je naznačen vývoj motivu ženy otočené zády k divákovi u okna od prvních zobrazení až po tvorbu 21. století. Ukázky motivů jsou prezentovány v malířské...
|
|
|
Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa
Řezáč, Jan ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Petrasová, Taťána (oponent) ; Machalíková, Pavla (oponent)
Disertační práce Jana Řezáče s názvem: "Evropský kontext k ztvárnění figury v českém malířství druhé třetiny 19. století. Ideové a formální zázemí tvorby Josefa Mánesa", synteticky stanovuje základní metodologické postupy k problematice středoevropského figurálního malířství kolem roku 1850, v užším smyslu se pak zabývá tvorbou českého malíře Josefa Mánesa. V této době dochází ve figurálním umění sice stále k formálnímu napodobování historických vzorů prostřednictvím studia na Akademiích i v mimoakademickém provozu, současně je ale figura nově výtvarně instrumentalizována jako identifikační prvek širšího sociálního celku, především tehdy se ustanovujících národů. Také emancipování se umělců a jejich konceptuální sebereprezentační snahy, se odráží v jimi zpodobované figurální formě. Malířství pozdního romantismu se vyznačuje mimo jiné recepcí Michelangelovského a manýristického ztvárnění lidského těla, a to nad rámec dobově stále ještě oblíbené Raffaelovské klasické, vrcholně renesanční figury. Josef Mánes byl ale nucen v tomto smyslu pracovat převážně pouze s grafickými předlohami. Autor se v této disertační práci dále snaží analyzovat Mánesovy antropomorfizace, stejně jako jeho snahy, směřující k výtvarnému deformování anatomické substance jím traktovaných figur. Tyto Mánesovy tendence mají širší sociální,...
|
|
|
Motiv krajiny v díle J. M. W. Turnera
KUČEROVÁ, Iva
Bakalářská práce s názvem Motiv krajiny v díle J. W. M. Turnera je rozdělena na teoretickou a část a praktickou část. Teoretická část se zabývá osobností J. W. M. Turnera v kontextu doby, obzvláště vlivem jeho tvorby na umělecké dění anglického krajinářství. Pozornost je dále zaměřena na Turnerovu uměleckou tvorbu v plenéru a na oblíbenou techniku, kterou se stal akvarel. Tato část se také zaměřuje na J. M. W. Turnerovy vrstevníky, kteří v této době tvořili. Praktická část se věnuje a inspiruje uměleckou tvorbou J. W. M. Turnera. Cílem praktické části jsou akvarelové malby, skicový materiál a přípravné skici z plenéru.
|
|
|
Zobrazení venkova v dílech malířů 19. století
MARTÍNEK, Miroslav
Bakalářská práce Zobrazení venkova v dílech malířů 19. století se sestává ze dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část popisuje vývoj zobrazování venkovského prostředí v malířských dílech 19. století. Hlavní pozornost je věnována západní malířské tradici a významným českým malířům. S ohledem na toto téma je zmiňován i historický kontext, který přispívá k lepšímu porozumění danému tématu. Praktická část rozvíjí poznatky z teoretické části v podmínkách dnešního venkova. Podobně jako u popisovaných malířů je zpracován skicový materiál, který slouží k získání zkušeností k závěrečným krajinomalbám. Na samém konci se v přílohách mohou čtenáři seznámit s obrazovým materiálem, na který je v textu odkazováno.
|
|
|
Noc ve mlýně
Topínková, Anita ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Zet, Martin (vedoucí práce)
Být v pohybu, hledat, pátrat, zatím nenacházet, je příslibem ráje nebo dokonce ráj sám. Mobilita jako protest, honba za dobrodružstvím, hledání autenticity, exotična či sebe samého.
|
|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
|
Romantic idealism in George Sand's ''country'' novels
SOCHORKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá dílem George Sandové, významné francouzské spisovatelky 19. století. Cílem práce je proniknout do venkovských románů této autorky a stanovit, jakou roli mají v těchto románech idealizované prvky. Práce obsahuje teoretickou a analytickou část. Teoretická část podává stručný přehled o historickém a literárním kontextu romantického hnutí ve Francii a následně připomíná biografii a literární tvorbu George Sandové. Analytická část obsahuje jednotlivé rozbory sandovských venkovských románů (Ďáblův močál, Nalezenec, Malá Fadetka a Mistři dudáci) s důrazem na nalezení idealizovaných prvků. Analýza je zaměřena na charakteristiku hlavních postav a venkovského prostředí, protože právě v tomto prostředí se George Sandová snažila vykreslit podobu ideálního člověka. Následuje shrnutí všech čtyř rozborů, které se věnuje vzájemnému propojení témat v jejích venkovských románech.
|
|
|
Křesťanský kýč
ŠOJSLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá kýčem jakožto manipulačním prostředkem parazitujícím v křesťanském prostředí, v jehož jádru stojí zejména emocionálně zabarvená a mnohdy sentimentální témata přímo atakující city diváka. Hlavní náplní je taktéž vymezení podobností a rovněž rozdílů mezi sakrálním a duchovním uměním, svatými obrázky a kýčem. Cílem práce je na základě zmíněného přiblížit pojem "křesťanský kýč", poukázat na jeho moc a zamyslet se nad otázkou, zda by vůbec dokázalo křesťanství bez kýče existovat.
|
|
| |
|
|
Obrazy hradu Svojanov v české literatuře 19. a 20. století
URBÁNKOVÁ, Soňa
Městys Svojanov s dominantou středověkého hradu se stalo inspirací pro mnoho spisovatelů, prozaiků i básníků. První literární zmínky o Svojanově můžeme nalézt již v době národního obrození a tato literární tradice pokračuje až do současnosti. Cílem práce je zdokumentovat všechny dostupné texty, v nichž byl v průběhu 19. a 20. století rozvíjen literární obraz místa. Sledováno bude zejména, v jakých žánrech se daný obraz uplatňoval a jak se proměňoval v kontextu dobových literárních diskursů (důraz bude kladen na dominantní diskursy 19. století romantismus, parnasismus, realismus). K rešerším budou využity dostupné elektronické zdroje (katalog Caslin, databáze Retrobi, ) a výsledný text bude poskytnut správě hradu Svojanov.
|
host ::
RSS.