|
|
Česká onomastická škola po 36 letech
Harvalík, Milan
V roce 1975 uveřejnil Ivan Lutterer v časopisu Zpravodaj Místopisné komise ČSAV stať Česká onomastická škola. Tento příspěvek se věnuje vývoji české onomastické školy v posledních desetiletích, přibližuje její teoretická a metodologická východiska a soustřeďuje se na hlavní trendy současných českých onomastických výzkumů a jejich výsledky.
|
|
|
Ke slovotvorným specifikům anoikonymie Čech
Štěpán, Pavel
Příspěvek vychází z teorie parasystémového tvoření slov a shrnuje některé výsledky výzkumu slovotvorné stránky jmen neosídlených geografických objektů z území Čech. Analyzované příklady parasystémového tvoření zahranují jak sufixaci, tak kompozici. Zkoumané sufixy jsou klasifikovány do tří skupin: (1) sufixy nevyskytující se u apelativ, (2) sufixy, jejichž funkce u toponym se odlišují od jejich funkcí obvyklých u apelativ, (3) sufixy vyskytující se v apelativní sféře jazyka výhradně u expresivních výrazů. Kratší část příspěvku věnovaná kompozitům je zaměřena na jeden specifický typ složených adjektiv typický pro propriální sféru jazyka.
|
|
|
Staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských
Jamborová, Martina
Příspěvek si klade za cíl připomenout staročeský právnický text, jehož uplatnění v českých kodifikačních sbírkách městského práva není dostatečně vyzdviženo. Je jím staročeský překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských (1468) připisovaný Vítu Tasovskému z Lipoltic. Text rukopisu je bohatým jazykovým materiálem: obsahuje soudobé korektury, výklady slov a slovních spojení, lexikální úpravy, překlady latinských a německých termínů, pravopisné opravy atd. Poskytuje tím řadu informací o vývoji jazyka českých právních textů v 2. polovině 15. století. Význam rukopisu dokládá mimo jiné fakt, že se stal hlavním pramenem Knihy městských práv M. Brikcího z Ličska (1536) a zprostředkovaně též zdrojem Městského práva Kristiána Koldína (1579).
|
|
|
Staročeský překlad Tabulí Mikuláše z Drážďan
Homolková, Milada
Staročeský překlad latinského spisku Mikuláše z Drážďan Tabulae veteris et novi coloris čili Cortina de Anticristo z roku 1412 se zachoval ve dvou ilustrovaných exemplářích (v tzv. Göttingenském rukopise datovaném kolem r. 1465 a ve známém Jenském kodexu z přelomu 15. a 16. stol.). Dosud mu nebyla věnována hlubší filologická pozornost. Článek se nejprve zabývá obsahem a kompozicí textu a dále se na pěti příkladech věnuje vztahu stč. verze Tabulí ke čtyřem redakcím staročeského překladu bible.
|
|
|
Morfologie proprií včera a dnes
Šimandl, Josef
Příspěvek ukazuje hlavní náplň a omezení při zkoumání gramatických vlastností proprií na bázi elektronických textů, zvláště korpusů. Oddíl 1 připomíná starší přístupy. Dva hlavní oddíly, 2 o pomnožných toponymech na -y a 3 o jménech typu Kabáti 'členové rockové skupiny Kabát' (kromě dalších významů), představují dva komplexy současných problémů: na jedné straně se ukazuje nečekaně pestrá variantnost, na druhé straně se z propustného rozhraní mezi standardním a nestandardním zacházením s jazykem vynořují (zejména u chrématonym) nové jevy, jejichž celkový rozsah je těžké dokumentovat. Oddíl 4 vypočítává možné způsoby deskripce v gramatice.
|
|
|
Elektronický slovník staré češtiny
Voleková, Kateřina
Článek představuje Elektronický slovník staré češtiny, který vzniká v Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky, v. v. i., a je přístupný na internetové stránce Vokabulář webový. Účelem slovníku je zpřístupnit všem zájemcům z řad odborné i laické veřejnosti základní informace o staročeské slovní zásobě.
|
|
|
Bílej kůň, žlutej drak: diskurz o autorství
Jílková, Lucie
Příspěvek se zabývá analýzou mediálních textů (celkem 15 mediálních textů uveřejněných v době od 1. 9. do 7. 12. 2009) reflektujících vítězství mladé vietnamské autorky Lan Pham Thi, která v roce 2009 vyhrála Literární cenu Knižního klubu za novelu Bílej kůň, žlutej drak, a textů, jež se dotýkaly odhalení pravého autora knihy – Jana Cempírka. Cílem analýzy, která se metodologicky opírá o koncept dialogických masmediálních sítí, je získat odpověď na následující výzkumné otázky: 1. Jak média charakterizují autorku (tj. Lan Pham Thi)? 2. Jak média charakterizují autora (tj. Jana Cempírka)? 3. Jaká je úloha Jana Cempírka v utváření mediální dialogické sítě? Analýza ukázala, že pisatelé všech vybraných mediálních textů považovali za nutné autorku etnicky vymezit, řada z nich (v rámci jednoho textu) opakovaně. Jan Cempírek, skutečný autor knihy, naopak etnicky vymezován spíše není; pisatelé mediálních textů se orientují na charakteristiky jiné než etnické, a to většinou na město, odkud autor pochází. Jan Cempírek hraje zásadní úlohu ve vytváření zkoumané mediální dialogické sítě. Je autorem knihy, která je první replikou v tomto dialogu, on napsal dvě klíčové věty Jsem Češka. Jsem Vietnamka., které byly v mediálních textech mnohokrát zmnoženy. A Jan Cempírek tuto síť také uzavřel: přiznáním své pravé identity.
|
|
|
Sémantické diateze v češtině a dalších slovanských jazycích
Skwarska, Karolína
V článku jsou zkoumány různé typy tak zvaných sémantických diatezí v češtině, ruštině a polštině. Diateze je chápána jako vztah dvou konstrukcí se stejným situačním obsahem a týmž slovesným lexémem, které jsou různě syntakticky strukturovány. Zdůrazněn je srovnávací aspekt - rozdíly jsou sledovány na povrchové a hloubkově úrovni. Analyzovány jsou určité sémantické skupiny sloves a jejich schopnost být základním členem příslušné diateze. Komplikované vztahy jsou demonstrovány na lexémech léčit, prořezat a jejich polských a ruských protějšcích.
|
|
|
Nová expresivní slovní zásoba (na materiálu českých a bulharských tištěných médií)
Nisheva, Bozhana
Příspěvek je zaměřen na novou expresivní slovní zásobu užívanou v jazyce tištěných českých a bulharských médií z posledních 20 let. Na základě konfrontační analýzy jsou sledovány slovotvorné modely tvoření současného českého a bulharského expresivního lexika. Pozornost je zaměřena na vztahy expresivizace a procesů charakteristických pro současnou slovotvornou dynamiku. K nim patří zejména sériové uplatnění tzv. „přechodových“ morfémů při tvoření nových slov, tvoření neologizmů pomocí univerbizace a juxtapozice, aktivizace tvoření abstrakt. Expresivita neologizmů je pojata jako výsledek kombinace slovotvorných prostředků s neshodnými genetickými a komunikačně-stylovými rysy, nejčastěji tedy jde o obměnu spisovných a nespisovných slovotvorných formantů a uplatňování domácích a přejatých (internacionálních) slovotvorných prvků v rámci jednoho slova. Expresivita nových slov je v příspěvku viděna jako neoddělitelná součást jejich slovotvorného významu.
|
|
| |
host ::
RSS.