|
Íránsko-čínské strategické partnerství z pohledu íránské zahraniční diplomacie.
Soukup, Eduard ; Kříhová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novák, Ľubomír (oponent)
Diplomová práce představuje obsahovou analýzu článků z íránské internetové domény irdiplomacy.ir, která se věnuje íránské politice v kontextu mezinárodních vztahů. Zkoumané období začíná podepsáním strategické dohody o spolupráci s Čínou v březnu r. 2021 a končí návštěvu prezidenta Ebrahíma Ra'ísího v Číně v únoru r. 2023. Analýza si klade za cíl výzkum a popis postoje Íránské islámské republiky ke spolupráci s Čínskou lidovou republikou. Za klíčové slovní spojení pro vyhledání relevantních informací byla zvolena Dohoda o strategické spolupráci mezi Íránem a Čínou na 25 let, jejíž podpis zásadním způsobem formoval soudobé čínsko-íránské vztahy. Vybrané komentáře jsou chronologicky seřazeny do tabulky, která tvoří hlavní pilíř analýzy, a jako taková i digitální přílohu vlastní diplomové práce. Následuje výzkum obsahu pramene, výběr zmínek o Číně a jejich rozřazení do tematických celků, u nichž byl zároveň určen pozitivní, negativní, nebo neutrální postoj k Číně. Další část analýzy shrnuje rozčleněná data do kompaktních celků prostřednictvím dílčích tabulek a grafů, z nichž byly syntetizovány výsledky kvantitativního charakteru. Výsledkem práce je potvrzení, že íránská propagace Číny během zkoumaného období zásadně klesla a v mnohých případech dokonce začala převažovat její otevřená kritika.
|
|
Nastolení vojenské junty v Řecku (1967-1974), role Spojených států amerických a její odraz v Československu
Soukup, Eduard ; Tsivos, Konstantinos (vedoucí práce) ; Šípová, Pavlína (oponent)
Tato práce se zabývá režimem vojenské junty v Řecku v letech 1967-1974 a rolí Spojených států amerických v jeho nastolení a následné podpoře. Události týkající se vojenského režimu jsou zobrazeny i z pohledu tehdejší Československé socialistické republiky. První kapitola mapuje historii americko-řeckých vztahů od konce druhé světové války až do vojenského převratu v dubnu roku 1967. Je zde vylíčena role Spojených států amerických v událostech od řecké občanské války přes období vlád premiérů A. Papagose, K. Karamanlise a G. Papandrea, až po vojenský puč. Role Spojených států v poválečném vývoji Řecka byla zásadní, USA do Řecka čerpalo peníze, armádu i ideologii. Vychází se z odborné literatury, jejíž autoři měli přístup do archivů USA, CIA a Řecka. Druhá kapitola se týká americké role v puči samotném a americko-řeckých vztahů během následujícího řeckého totalitního režimu. Podrobně jsou rozepsány události 21. dubna 1967 s důrazem na aktivity pučistů, krále Konstantina II. a amerického velvyslance v Athénách, Phillipse Talbota. Dále jsou popsány rozdílné přístupy amerických prezidentů Johnsona a Nixona k řeckému vojenskému režimu. Podle všeho ani Spojené státy Americké, ani Ústřední zpravodajská služba vojenský převrat neočekávaly. Zatímco administrativa prezidenta Lyndona B. Johnsona byla vůči...
|