Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stav organické hmoty v půdě jako indikátor dopadu různých způsobů hospodaření v zemědělské krajině
Severová, Kristýna
Diplomová práce hodnotí vliv různých agrotechnických opatření (osevního postupu, zpracování půdy a organického hnojení) na obsah celkového oxidovatelného uhlíku (Cox). Sledování probíhalo ve dvou dlouhodobých stacionárních polních pokusech vedených na hlinité luvické černozemi v řepařské výrobní oblasti. V prvním pokusu, vedeném v letech 1989 – 2017, byl hodnocen vliv dvou osevních postupů (s 33,3 % a 66,6 % zastoupením obilnin) a čtyř způsobů zpracování půdy k ozimé pšenici, jarnímu ječmeni a cukrovce. U ozimé pšenice a jarního ječmene byly zařazeny následující varianty zpracování půdy: 1 - orba na 0,22 m; 2 - orba na 0,15 m; 3 - přímé setí do nezpracované půdy a 4 - mělké kypření na 0,10 m. U cukrovky to byly varianty: 1 – orba na 0,28 m; 2 – orba na 0,22 m + kypření na 0,40 – 0,45 m; 3 – orba na 0,28 m + výsev vymrzající meziplodiny; 4 – orba na 0,22 m + výsev vymrzající meziplodiny. V druhém polním pokusu, vedeném v letech 1977 – 2017, byl hodnocen vliv organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene). Zařazeny byly tři varianty organického hnojení: 1 – sklizeň slámy, 2 – sklizeň slámy a pěstování meziplodiny na zelené hnojení a 3 – zaorávka slámy. Měření obsahu oxidovatelného uhlíku bylo provedeno v roce 2017, v prvním i druhém pokusu u jarního ječmene. Vliv osevního postupu na obsah Cox byl statisticky významný. Vyšší obsah byl u osevního postupu se 33,3 % zastoupením obilnin (1,71 %), nižší u osevního postupu s 66,6 % zastoupením obilnin (1,62 %). Vliv různého zpracování půdy na obsah Cox byl také statisticky průkazný. Nejvyšší hodnota (1,70 %) byla zaznamenána na variantě 2 (s orbou na 0,15 m u obilnin a s orbou na 0,22 m + kypřením na 0,40 – 0,45 m u cukrovky) a nejnižší (1,62 %) na variantě 3 (s přímým setím u obilnin do nezpracované půdy a u cukrovky s orbou na 0,28 m + výsevem vymrzající meziplodiny). Varianty 1 a 4 zaujímaly střední postavení. Vliv hloubky odběru na obsah Cox byl statisticky významný. Nejvyšší hodnota byla zjištěna v hloubce odběru 0,10 – 0,20 m (1,72 %) a nejnižší v hloubce odběru 0,20 – 0,30 m (1,59 %). V druhém polním pokusu byl vliv organického hnojení na obsah oxidovatelného uhlíku statisticky významný. Nejvyšší průměrná hodnota byla zjištěna na variantě 2 s meziplodinou na zelené hnojení (2,01 %) a nejnižší na variantě 1 se sklizní slámy (1,87 %). S hloubkou odběru zde obsah Cox klesal.
Bonitace půdy v katastrálním území Pozořice
Severová, Kristýna
Tato práce byla zaměřena na pedologický průzkum v katastrálním území Pozořice (okres Brno - venkov). Hodnotili jsme základní fyzikální a chemické vlastnosti půdy a byla klasifikována černozem karbonátová. Výsledky ukázaly, že Komplexní průzkum půd klasifikoval stejný typ půdy, ale následná bonitace už charakterizovala kambizemě. I přes špatnou bonitaci se podle našeho průzkumu černozem karbonátová na pozemku stále vyskytuje. Závěrem byla stanovena úřední cena půdy.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.