|
|
Vyhodnocení stravovacích návyků a příjmu energie a vybraných živin u vysokoškolských studentů.
PAVELKA, Filip
Diplomová práce se zabývá mapováním stravovacích zvyklostí vysokoškolských stu dentů a hodnocením úrovně příjmu energie a hlavních živin u vybraného vzorku vy sokoškolských studentů. Literární přehled řešené problematiky je orientován na oblast racionální výživy a stravovací zvyklosti osob ve věku vysokoškolských studentů, na význam energie a hlavních živiny ve výživě člověka. Výzkumná část je zaměřena na dvě oblasti. První z nich je hodnocení jídelníčků vybraného vzorku deseti studentů, z toho pět žen a pět mužů, kteří zaznamenávali čtyřtýdenní jídelníčky po dobu čtyř měsíců (květen, červenec, říjen a prosinec). Druhou částí výzkumu byl dotazník, který zkoumal stravovací zvyklosti 196 studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V dotazníku respondenti odpovídali na otázky spojené s frekvencí stravování, frekvencí konzumace určitých skupin potravin, a také odpovídali na demografické otázky.
|
|
|
Výživa při ulcerózní kolitidě
PAVELKA, Filip
Tato bakalářská práce se zabývá výživou při ulcerózní kolitidě. Cílem práce bylo zjistit, jak strava odpovídá nutriční a energetické potřebě nemocných, zjistit, jaké potraviny pacientům nejčastěji způsobují problémy a zjistit, jaké potraviny jsou v relapsu dobře tolerovány a vyhledávány. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá onemocněním ulcerózní kolitida, jeho definicí, klinickým obrazem, léčbou či např. výživou. Část o výživě se zabývá jejími nejdůležitějšími složkami, významnými potravinami, nutrienty, a také doporučovanými a zmiňovanými dietami. Praktická část je rozdělena do dvou částí. V první části byla kvantitativní metodou získána data pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořilo 179 respondentů s ulcerózní kolitidou, kteří v dotaznících mimo jiné uváděli, jaké potraviny konzumují v různých fázích nemoci. V druhé části výzkumu byly hodnoceny dvoutýdenní jídelníčky od 4 respondentů. Tyto jídelníčky byly vyhodnoceny s pomocí aplikace Nutriservis a výsledky byly srovnány s doporučenými hodnotami příjmu energie a živin jednotlivých respondentů, vypočítaných na základě výšky, váhy, věku a pohlaví. Z dat získaných pomocí dotazníků vyplývá, že problémy pacientům nejčastěji způsobují v relapsu např. luštěniny, mák či tučné maso. V remisi způsobují problémy nejčastěji např. mák, luštěniny či ořechy. Naopak dobře tolerováno je v relapsu např. libové maso, mořské ryby, vejce či brambory. Z vyhodnocených jídelníčků respondentů vyplývá, že žádný respondent v průměrných hodnotách z celých dvou týdnů nedosáhl vypočítaných hodnot energie a základních živin, které jsem určil na základě výpočtů. Nejvíce deficitní živinou byly sacharidy, u kterých bylo 52 deficitních dnů z celkových 56.
|
host ::
RSS.