|
|
Připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí
MAJSTR, Jiří
Četnost mimořádných událostí a rozšiřující se spektrum možných druhů hromadného postižení osob si vynucuje preventivní bezpečnostní opatření a rychlou odbornou reakci při jejich vzniku.Mimořádné události s převažujícími zdravotními následky vyžadují od zasahujících výjezdových skupin poskytovatelů zdravotnické záchranné služby jiný přístup ke své činnosti oproti jejich každodenní praxi. Obvyklý provoz provozovatelů zdravotnických záchranných služeb představuje plnou péči konkrétní osobě od prvního kontaktu až do jejího předání poskytovatelům zdravotních služeb. Při mimořádné události s hromadným postižením osob není možné věnovat péči jedné konkrétní osobě, ale je nutné urychleně a vhodným způsobem stanovit priority zdravotní péče a odsunu všech osob postižených na zdraví do zdravotnických zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Jedná-li se o mimořádnou událost s hromadným postižením osob, jsou z pohledu jejího řešení průvodními jevy: nedostatek času na rozhodování a řízení záchranných prací, panika, prodlení v zahájení léčby a odsunu postižených osob do zdravotnických zařízení, poskytovatelů zdravotní péče. Zejména počátek zásahu složek integrovaného záchranného systému je zatížen nedostatkem sil a prostředků, představující například deficit odborného zdravotnického personálu, záchranářské a zdravotnické techniky včetně léků. Poměr sil a prostředků k počtu osob postižených na zdraví se při mimořádné události optimalizuje až v následném průběhu, kdy je pro úspěšný výsledek stěžejní činnost v prvních třiceti až šedesáti minutách. Od počátku je tedy nutné věnovat pozornost organizaci řízení zásahu složek integrovaného záchranného systému. Diplomová práce s názvem Připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí zmiňuje v teoretické části integrovaný záchranný systém a na podkladě aktuální legislativy obecně pojednává o poskytovatelích zdravotnické záchranné služby. Konkrétní zaměření práce je směrováno na přípravu a řešení mimořádných událostí Zdravotnickou záchrannou službou Jihočeského kraje. Práce charakterizuje specifika traumatologického plánu organizace, pojednává o způsobu třídění osob metodou START a orientuje se na použití identifikační a třídící karty (lékařské třídění) při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretickou část diplomové práce uzavírá nastínění přednemocniční neodkladné péče při radiační mimořádné události Jaderné elektrárny Temelín. Diplomová práce je založena na kvalitativním výzkumu s využitím metody polořízeného rozhovoru vedeného se sedmi vedoucími lékaři oblastních středisek Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Náplní výzkumu bylo zhodnocení možného vývoje a potencionálních změn při přípravě a následné činnosti zdravotnické složky u mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Výzkumné otázky byly směrovány k problematice úlohy zdravotnického operačního střediska, stanoveného postupu 1. výjezdové skupiny na místě mimořádné události, věnovaly se spolupráci zdravotnické složky se složkami integrovaného záchranného systému a návaznosti přednemocniční neodkladné péče na zdravotnická zařízení poskytovatelů zdravotních služeb. Cílem výzkumu bylo vytvoření hypotéz týkajících se připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení mimořádných událostí. Vytvořené hypotézy, uvedené v kapitole Diskuse, mohou být do budoucna prověřeny kvalitativním výzkumem. Další cíle práce jsou zahrnuty v přílohové části. Představují interpretaci taktických a prověřovacích cvičení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje od roku 2006 do roku 2012, tématiky zaměřené na mimořádné události a mapují reálný výskyt mimořádných událostí s hromadným postižením osob v Jihočeském kraji od roku 2003 do roku 2012.
|
|
|
Utrpení, umírání a smrt v přednemocniční péči
MAJSTR, Jiří
Tato práce je tematicky zaměřena na utrpení, umírání a smrt pacienta (pacientů) v přednemocniční neodkladné péči. Zabývá se výše uvedenými jevy z pohledu profese zdravotnického záchranáře. Poukazuje na dopad těchto událostí na zdravotnické záchranáře, jejich vnímání pacientů při náhlém zhoršení chronického onemocnění, akutním zhoršením zdravotního stavu, bezprostředním ohrožení života či smrti. Cílem práce je zmapovat a interpretovat postoj oslovených zdravotnických záchranářů k daným skutečnostem, s nimiž se v praxi běžně setkávají a posouzení zpětného promítnutí výše uvedených prožitků do etického přístupu k pacientům. Tato práce je založena na kvalitativním výzkumu. Využívá metody polřízeného rozhovoru s vybranými deseti zdravotnickými záchranáři, kteří mají rozdílnou dobu odborné praxe. Rozhovory jsou přepsány v kapitole Výsledky výzkumu. V práci jsou porovnány odpovědi na jednotlivé otázky a výsledkem výzkumu jsou hypotézy, které mohou být v budoucnu vyhodnoceny pomocí kvantitativního výzkumu.
|
host ::
RSS.