|
|
Úloha glukokortikoidů při synchronizaci fetálních suprachiasmatických jader
Janáčová, Klára ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Lužná, Vendula (oponent)
Vývoj a synchronizace fetálních suprachiasmatických jader (SCN) jsou řízeny mateřskými podměty, mimo jiné hormony procházející v cirkadiánním rytmu placentou. Nedávná studie poukázala na působení glukokortikoidů (GC) na fetální SCN in vitro a in vivo, přičemž po aplikaci syntetického GC dexametazonu (DEX) in vivo byla zaznamenána regulace genové exprese c-Fos (Čečmanová et al., 2019). S využitím organotypických explantátů SCN ze 17. embryonálního dne (E17) transgenního myšího modelu mPer2Luc bylo navázáno na prvotní studii s cílem bližšího objasnění působení GC při aplikaci in vitro. Záznamem PER2-bioluminiscence E17 SCN explantátů v reálném čase bylo potvrzeno, že DEX zvyšuje amplitudu E17 SCN explantátů a aplikace DEX v CT 15-18 vede k fázovému předběhnutí rytmu. Specificita působení DEX byla potvrzena aplikací antagonisty glukokortikoidových receptorů, mifepristonu. Inhibice signálních drah protein kináz A a C, vedoucích k regulaci genové exprese c-Fos, neměla na působení DEX in vitro u E17 SCN explantátů žádný vliv. Zaznamenán nebyl ani vliv DEX na dynamiku degradace hodinového proteinu PER2. Pomocí nově zavedené metody izolace RNA následované RT-qPCR byla u E17 SCN explantátů po 1h od aplikace DEX detekována zvýšená hladina c-Fos v porovnání s kontrolní skupinou VEH, zatímco při aplikaci DEX v...
|
|
|
Cirkadiánní systém a reprodukce
Hrubá, Anežka ; Lužná, Vendula (vedoucí práce) ; Ladislavová, Lucie (oponent)
V závislosti na střídání dne a noci si savci vyvinuli vnitřní hodiny, tzv. cirkadiánní systém, který napomáhá synchronizovat fyziologické pochody s vnějším prostředím. Cirkadiánní systém je hierarchicky uspořádán. Centrální hodiny sídlí v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN). Hlavním signálem pro nastavení hodin k vnějšímu času je světlo, které do SCN vstupuje skrz sítnici oka. SCN komunikuje s periferními oscilátory v ostatních orgánech a tkáních našeho těla pomocí hormonálních signálů a synchronizuje tak celou řadu fyziologických pochodů. Cirkadiánní rytmy můžeme nalézt také v pohlavních orgánech. Na molekulární úrovni jsou hodiny řízeny tzv. hodinovými geny. Zjišťuje se, že cirkadiánní systém má zásadní dopad na reprodukci savců. Vliv tohoto systému se projevuje od rytmické exprese hodinových genů v pohlavních orgánech a hormonech jimi uvolňovaných, přes úspěšnost rozmnožení, pokud hodiny fungují správně, až po problémy s reprodukcí, jestliže správně nefungují. Z pohledu pohlaví můžeme nalézt v SCN několik rozdílů mezi ženami a muži. Stejně tak existuje v průběhu života řada odlišností mezi ženami a muži v chronotypech. K biologickým rytmům se řadí také cirkanuální rytmy, které se podílejí na načasování reprodukce ve vhodném období v roce. Podle délky březosti se tak zvířata páří v...
|
|
|
Molecular mechanisms of entrainment of the fetal circadian clocks
Lužná, Vendula ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Šauman, Ivo (oponent) ; Štaud, František (oponent)
Rytmicky se střídající světelné podmínky na Zemi vedly ke vzniku endogenních biologických hodin - evoluční adaptaci umožňující organismům tyto změny předvídat. Tento tzv. cirkadiánní systém řídí v těle velké množství rytmických funkcí a procesů s periodou přibližně 24 hodin. Centrálním oscilátorem jsou suprachiasmatická jádra (SCN) hypothalamu, jež jsou seřizována vnějšími světelnými podmínkami, následkem čehož vysílají silný synchronizační signál do ostatních buněk a tkání těla. Synchronizace SCN je nezbytná již v průběhu ontogeneze, neboť poruchy ve vývoji biologických rytmů mohou vést ke vzniku onemocnění v dospělosti. Jelikož prenatální SCN ještě nejsou plně vyvinuta, jejich rytmicita je pravděpodobně řízena především mateřskými signály. Během mého doktorského studia jsme se zaměřili na objasnění podstaty těchto mateřských signálů a jejich vlivu na hodiny ve fetálních SCN u myši a potkana jakožto modelových organismů. Jedním z našich stěžejních zjištění je fakt, že fetální cirkadiánní hodiny jsou schopny specificky reagovat na různé změny v mateřské signalizaci. Následně jsme zkoumali funkci glukokortikoidních hormonů a objevili jejich potenciál působit jako silný synchronizační mateřský signál. Pozorovali jsme, že glukokortikoidy jsou schopny nejen nastavit, nýbrž také urychlit vývoj...
|
host ::
RSS.