Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
Seal Hunting in the Canadian Arctic:Conflicting Perspectives on EU Regulation 1007/2009
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kýrová, Lucie (oponent)
V září roku 2009 přijal Evropský parlament regulaci (EC) 1007/2009, zakazující dovoz a uvádění tuleních výrobků na trh Evropské Unie. Přijetí tohoto tuleního zákazu bylo kulminací dlouholetých kampaní proti komerčnímu lovu tuleňů, jejichž intenzita narostla na počátku 21. století, spolu s rostoucí popularitou a tržní poptávkou po tuleních kůžích. Informace o zdánlivě krutých metodách lovu, rozšiřované organizacemi bojujícími za práva zvířat, úspěšně vzbudily znepokojení široké veřejnosti, která se začala aktivně dožadovat změny, což vyústilo v přijetí Tuleního zákazu. Přestože zákaz dovozu tuleních výrobků obsahoval výjimku pro Inuitské komunity v Arktidě, které se lovem tuleňů tradičně živí a závisí na příjmu z prodeje tuleních kůží, výjimka se ukázala jako vysoce neefektivní, což mělo negativní dopad na arktické komunity původních obyvatel. Tato práce se zaměřuje na jednotlivé aktéry zapojené do sporu o lov tuleňů, jmenovitě kanadské Inuity, Evropskou Unii, organizace bojující za práva zvířat a kanadskou vládu, s cílem analyzovat různé pohledy a argumenty těchto aktérů v rámci debaty o tulením lovu a následně identifikovat jejich implikace. Práce sleduje hypotézu, že současná debata k lovu tuleňů je ovlivněna koloniálním myšlenkovým přístupem jednotlivých aktérů.
Inuité a Severní strategie Kanady
Jírová, Anna ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Raková, Svatava (oponent)
Bakalářská práce Inuité a Severní strategie Kanady se zabývá vztahem mezi kanadskou federální vládou a skupinou původních obyvatel - Inuitů, především v letech 2006-2015, kdy post kanadského premiéra zastával konzervativní Stephen Harper. V roce 2007 byl zveřejněn plán aktivního rozvoje arktického území tzv. Severní strategie Kanady, založený primárně na ekonomickém rozvoji a zvýšené kanadské přítomnosti v Arktidě. Současně byl v tomto dokumentu oficiálně uznán význam Inuitů pro Kanadu v podobě postavení kanadského nároku na Arktidu, na historické přítomnosti Inuitů v této oblasti. I přes tento fakt, se Inuité nedočkali výrazných změn, které by pomohly řešit současnou socio-ekonomickou krizi, ve které se nacházejí a nadále jsou minimálně konzultováni v krocích, týkajících se oblasti, ve které žijí. Cílem této práce je, na základě dvou stěžejních dokumentů: Severní strategie Kanady a Inuitského plánu akce, analyzovat priority a požadavky Inuitů a federální vlády, za účelem zjištění, zda Inuité a federální vláda sledují stejné cíle, a v čem spočívá neporozumění a selhávající komunikace mezi těmito dvěma stranami, která brání v řešení sociální krize Inuitů a pravé prosperitě arktického území. Práce sleduje hlavní hypotézu, že hlavním problémem je odlišné vnímání Arktidy jednotlivými stranami, vláda ji...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.