Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
J. B. Foerster: Ze Shakespeara
Vasilek, Lukáš ; Eliška, Radomil (vedoucí práce) ; Eliška, Radomil (vedoucí práce) ; Chvála, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá jedním z vrcholných děl Josefa Bohuslava Foestera ( 1859 - 1951) , suitou Ze Shakespeara op. 76. Její první oddíl sestavuje na základě dostupných pramenů a literatury obraz vzniku a existence skladby- Věnuje se mj. i jejímu koncertnímu provozování, nahrávkám a zabývá se problematikou názvu. Druhý oddíl je analytický a vedle samotné hudební analýzy přináší také vhled do mimohudebního obsahu suity. Třetí oddíl je pak zaměřen na některé otázky její interpretace, přičemž vychází ze zkušeností získaných v praxi. K textu je připojena řada příloh, které mj. publikují části některých významných rukopisných a tištěných pramenů.
Symfonie jana Hanuše v hudebních souvislostech 2. pol. 20. století
Valášek, Marek ; Válek, Vladimír (vedoucí práce) ; Eliška, Radomil (oponent) ; Štědroň, Miloš (oponent)
Disertace pojednává o smfoniích významného českého hudebního skladateleJana Hanuše (1915-2004) z pohledu chronologického, faktografického a analytického.
Rozhlasové a televizní opery Bohuslava Martinů
Brauner, Tomáš ; Eliška, Radomil (vedoucí práce) ; Svárovský, Leoš (oponent)
Tato magisterská práce se věnuje rozhlasovým a televizním operám Bohuslava Martinů. V úvodu své práce pojednávám o vztahu Bohuslava Martinů a hudebního divadla.V následujících kapitolách se věnuji rozhlasovým a televizním operám. V poslední kapitole uvádím příklady jeho hudební filmové tvorby. Použitou literaturu a prameny uvádím v závěru práce.
Srovnání interpretačních přístupů ke skladbě
Krausová, Andrea ; Vavřínek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bělohlávek, Jiří (vedoucí práce) ; Eliška, Radomil (oponent)
V práci je analyzována problematika různých přístupů k interpretaci hudebního díla. Úvodní historický přehled si klade za úkol poukázat na proměny přístupů k interpretaci v průběhu hudebních dějin. Synchronní metodou nastiňuje autorka vývoj role interpretačního fenoménu od původního improvizačního vytváření hudby, přes předávání hudebního projevu ?ústní formou?, až k vytváření a zdokonalování hudebního zápisu. Druhá část se zabývá kategorizováním jednotlivých interpretačních přístupů, které dosud náleží k dnešnímu pohledu na interpretaci. Rozděluje je na přístup z hlediska současného, z pohledu historicky poučené interpretace a srovnává s přístupem tradičním a přístupem autorského pohledu a pohledem vycházejícím z hudebního textu. Definování kritérií jednotlivých problematik má pomoci interpretově při volbě mezi respektováním tradičně zažitých postupů anebo hledání původního zvukového tvaru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.