|
|
Měšťanská elita v Táboře 1848-1938
DĚDIČOVÁ, Pavla
Diplomová práce na téma Měšťanská elita v Táboře je věnována politickému a s ním neodmyslitelně spojenému společenskému životu ve městě Táboře. V prvé řadě cílem zmíněné práce bude zmapovat, nakolik byl politický a společenský život propojen. Je tedy nezbytně nutné zaměřit se na složení městských zastupitelstev, což je druhým cílem předkládané diplomové práce. Abychom mohli určit ty, kteří byli zvoleni do městských zastupitelstev a následně do městských rad, musíme analyzovat voličské seznamy, i když jejich dochování je značně různorodé. V neposlední řadě je s měšťanskou elitou spojen způsob jejího života. Kde její členové bydleli, zda existovala tzv. dobrá adresa, jak velkou rodinu a movitost daný příslušník elity měl. S životním stylem pochopitelně souvisí úroveň bydlení. Jeho moderní formu představovaly vily, které v Táboře vznikly na poč. 20. století a jejich stavba pokračovala především v době první republiky. S první republikou je spojen poslední cíl předkládané práce a to pokusit se nastínit prvorepublikový vývoj a případnou změnu ve složení místní elity. V příloze diplomové práce jsou dodány biogramy jednotlivých měšťanů a pochopitelně nechybí seznam pramenů a literatury.
|
|
|
Rodina Zeisova v táborském veřejném životě
DĚDIČOVÁ, Pavla
Práce na téma Rodina Zeisova v táborském veřejném životě mapuje dějiny Tábora ve 2. polovině 19. století. Sleduje postupnou urbanizaci a industrializaci města, přičemž se pokouší poukázat na vliv elitní táborské rodiny. Rodina Zeisova neodmyslitelně patřila mezi nejvýraznější táborské rodiny. Jejími nejvýznamnějšími členy byli Jakub a Emanuel Zeisovi. Otec se synem, kteří se angažovali v táborském veřejném životě od počátku 2. poloviny 19. století. Jakub byl prvním samosprávným starostou města v letech 1850 {--} 1870. Emanuel se stal třetím táborským starostou mezi léty 1883 {--} 1889. Následně pak stanul v čele okresu jako okresní starosta, jímž byl až do své smrti. Za dobu více než padesátiletou prošel Tábor významným rozvojem: bylo vybudováno táborské střední školství, samo město se stalo dopravním uzlem jižních Čech, rozvíjel se i průmysl. V tomto období se město vyhranilo jako výhradně české samosprávní středisko. Byly zakládány spolky, připomínala se slavná husitská minulost města a na památku národních velikánů vznikla řada pomníků. Práci uzavírá přelomové období roku 1918. Nejenom proto, že v tomto roce zemřel Emanuel Zeis, ale také proto, že rokem 1918 byla uzavřena jedna etapa národních dějin. V poslední kapitole je vykreslen obraz města a rodiny Zeisovy z pohledu význačného táborského rodáka Emanuela Chalupného. Tato část kontrastuje se zbytkem práce v tom, že postoj Emanuela Chalupného k rodině Zeisově nelze v žádném případě hodnotit jako kladný.
|
host ::
RSS.