Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Srovnání růstu juvenilního (1+) jesetera malého (Acipenser ruthenus) při použití experimentální a komerční diety
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Cileček, M. ; Mareš, J. ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Cílem práce bylo srovnání růstových vlastností juvenilního jesetera malého (1+) při použití rozdílných krmných směsí. Experiment probíhal od 25.7. do 4.9.2005 (42 dnů) na průtočných žlabech v objektu líhně Rybníkářství Pohořelice. Ryby byly rozděleny do 4 skupin po 45 ks. Použita byla experimentální krmná směs (44/12) a komerční krmná směs firmy Skretting ve dvou opakováních. Experiment potvrdil velice dobrou růstovou schopnost juvenilního jesetera malého v podmínkách pokusného odchovu při současné příznivé konverzi krmiva. Výborných parametrů bylo dosaženo při krmení komerční dietou - FCR 0,82, resp. 0,87 a SGR 2,17, resp. 2,02 % za den při DFR 2 %. Skupiny krmené experimentální dietou dosáhly následujících hodnot: FCR 1,27, resp. 1,26 a SGR 1,45, resp, 1,46 % za den při DFR 2%. Dosažené výsledky otevírají možnost produkce násad jesetera malého pro tekoucí vody intenzivním odchovem.
Ochov larev candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách - krátké sdělení
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Prokeš, Miroslav ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Cílem tohoto experimentu bylo ověření možnosti využití komerčně vyprodukované tzv. startérové krmné směsi pro chov larev candáta obecného (Zander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách prostředí. Devatenáctý den po vylíhnutí (D15 experimentu) bylo přežití od 16% (odstavení k startéru od D6) do 55% (živá potrava, Artemia salina), ale přes 99% z přežívajících jedinců nemělo naplněný plynový měchýř.
Převod rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) na umělou dietu (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Prokeš, Miroslav ; Jirásek, J. ; Spurný, P.
Odstavovací proces rybničně chovaného plůdku candáta obecného (Zander lucioperca) byl ohodnocený pomocí tří různých použitých metod: přímý převod na suché krmivo (Bio - Optimal Start 0,5 – 0,8 mm) – varianta A, třídenní aplikace polovlhké krmné směsi se základem rybího masa – varianta B a třídenní aplikace polovlhké směsi + třídenní smíšené krmení polovlhké směsi a suchého krmiva - varianta C. Metody byly hodnoceny pomocí parametrů: tempa růstu (SGR), Fultonova faktoru hmotnostní kondice (FWC), přežití a kanibalismu. Průměrná hodnota celkové délky (TL) ryb byla 35,22 ± 2,15 mm a průměrná kusová hmotnost (w) byla 0,31 ± 0,05 g. V každé variantě bylo 600 jedinců chovaných v cirkulační nádrži. Počáteční hustota obsádky byla 0,62 g.l1 (2 ryby.l1). Teplota vody během tohoto experimentu kolísala od 22 do 24oC. Přežití během 14-denního chovu bylo 34,33% (varianta C) až 50,33% (varianta A). U variant A a B bylo dosaženo lepšího odstavení plůdku ryb než u varianty C v rámci všech parametrů.
Biometrie a růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v České republice
Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Baránek, V. ; Ošanec, J. ; Šutovský, I.
U dvou vzorků jesetera malého (Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758) z umělého chovu z České republiky (původ z Ruska) a ze Slovenské republiky (původ ze slovenského úseku Dunaje) byla provedena biometrická srovnávací analýza. Analyzovaní jedinci se nelišili v rámci maximo-minimálního rozmezí hodnot meristických parametrů prezentovaných pro druh jeseter malý, ale průkazně se lišili v průměrných hodnotách meristických a metrických znaků. Na základě výsledků vícerozměrné analýzy (UPGMA) byla zjištěna dobrá shlukovatelnost vzorků jesetera malého z ČR se vzorky jiných populací jesetera malého. Na základě výsledků analýzy hlavních komponent (PCA) byla zjištěna afinita analyzovaných vzorků jesetera malého ke vzorkům tzv. bestěra, tj. hybrida Huso huso x A. ruthenus. V rámci analýzy výsledků srovnávacího chovu juvenilních jedinců jesetera malého a jesetera sibiřského (Acipenser baerii) byl zjištěn v identických experimentálních podmínkách průkazně intenzívnější růst u jesetera sibiřského.
Růst jesetera malého (Acipenser ruthenus) v podmínkách rybníkářství Pohořelice
Baránek, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Němec, R.
V letech 2003 a 2004 byly zjištěny a následně analyzovány parametry růstu jesetera malého (Acipenser ruthenus), chovaného v Rybníkářství Pohořelice. Během časového období od 28. července do 2. září 2003 byl u jesetera malého (věk 1+ a 4+ až 5+) realizován potravní experiment, v rámci kterého byly dosaženy velmi dobré růstové parametry: u věkové kategorie 1+ (počáteční průměrná hmotnost 99,5; 71,2 a 53,8 g) při DFR 1,6; 1,7; 2,1% byla SWGR 1,02; 1,36; 0,91 %.d-1 a FCR 1,45; 1,10; 2,38. U věkové kategorie 4+, 5+ (počáteční hmotnost 316,9; 375,0 a 478,85 g) při DFR 1,3; 1,1; 0,9% byla SWGR 0,88, 0,73; 0,59 %.d-1 a FCR 1,35; 1,39; 1,42. Na základě těchto výsledků může být jeseter malý využit pro intenzívní akvakulturu a jako původní druh ČR také pro vysazování do tekoucích vod ČR. Původ pohořelických jeseteřích násad ze slovenského úseku Dunaje byl doporučen.
Chov násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca) v kontrolovaných podmínkách (předběžné výsledky)
Baránek, V. ; Mareš, J. ; Spurný, P. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Němec, M.
Cílem této studie bylo ověřit možnost využití letního plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) pro produkci násadového materiálu v kontrolovaných podmínkách. Dvě skupiny těchto ryb byly převedeny z přirozené diety na umělou dietu pomocí polovlhkého krmiva (varianta A) a pstružího suchého krmiva (Dan-Ex 1352 - varianta B). Průměrná celková délky (TL) importovaných ryb byla 44,3 mm a průměrná individuální hmotnost (w) 0,606 g. V každé nádrži bylo 255 jedinců. Počáteční hustota obsádky byla 2,34 g.l-1 (3,86 ks. l-1). Teplota vody během experimentu kolísala v intervalech 21-23 0C. Dne 14. července 2004 byla u 96 chovaných jedinců ve variantě A průměrná individuální hmotnost 1,51 g (přežití 37%) a u 61 jedinců ve variantě B průměrná individuální hmotnost 1,26 g (přežití 24%). Dne 30.10. 2004 byla průměrná individuální hmotnost ryb 13,34 g. Náš jednoduchý experiment prokázal možnost exploatace plůdku candáta obecného pro intenzívní chov násadového materiálu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.