|
|
Zhodnocení odvodnitelnosti vodárenských kalů metodou CST.
Svěrák, Michal ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Vašek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnocením odvodnitelnosti vodárenských kalů metodou CST. CST (capillary suction time) neboli doba kapilárního sání je metoda sloužící k určení specifického filtračního odporu nepřímým způsobem. Její princip spočívá v nahrazení tlakového spádu, který je potřebný k filtraci přepážkou, sací silou vhodného filtračního papíru jež absorbuje filtrát. Výsledky jsou vyjadřovány v čase, za jaký filtrát urazí filtračním papírem definovanou dráhu. Čím je čas CST kratší, tím je kal lépe filtrovatelný. Metoda CST byla kriticky zhodnocena a ukázala se jako ideální pro výběr vhodného polymeru k úpravě kalu před odvodněním a k určení jeho optimální dávky. Byla provedena měření na kalech získaných od úpraven pitné vody Želivka a Kozičín. Na obou kalech byly otestovány polymery firmy Sokoflok a dále produkty Magnafloc a Praestol. Pro každý z kalů byly určeny nejvhodnější polymery. Pro kal Želivka to byl produkt Sokoflok 104, pro kal Želivka 2 Sokoflok 55CN, pro kal Kozičín 1 Magnafloc a pro kal Kozičín 2 Sokoflok 55CN. Dále se práce zabývala citlivostí kalu ke smykovému tření. Havlík (2003) a Bache a kol. (2003) uvádí, že je kal velmi citlivý vůči smykovému tření, které vede k rozpadu agregátů a k celkovému zhoršení filtrovatelnosti. Kaly upravené pomocí polymerů byly vystaveny vysokému...
|
|
|
Coagulation of organic matter produced by phytoplankton
Načeradská, Jana ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent) ; Janda, Václav (oponent)
Překládaná disertační práce se zabývá odstranitelností organických látek produkovaných řasami a sinicemi (AOM - algal organic matter) koagulací při úpravě vody a také vlivem AOM na koagulaci dalších látek přítomných v surové vodě. Zvláštní důraz je kladen na popis mechanismů koagulace. Účinnost odstranění AOM koagulací byla posuzována za pomoci koagulačních testů prováděných s optimalizovanými dávkami koagulačních činidel (síranu hlinitého nebo železitého) při různých hodnotách pH. V experimentech byly použity peptidy a proteiny obsažené v buněčném materiálu sinice Microcystis aeruginosa, o kterých bylo již dříve zjištěno, že narušují koagulační proces. Za účelem posouzení vlivu AOM na koagulaci zakalených vod byly dále provedeny koagulační testy s peptidy a proteiny společně s kaolinovými částicemi, reprezentujícími jílové částice v zakalených vodách, jak s koagulačními činidly, tak bez nich. Aby bylo možné popsat koagulační mechanismy, AOM byly charakterizovány z hlediska náboje, funkčních skupin, molekulových vah a schopnosti tvořit rozpuštěné komplexy s koagulačními činidly. Výsledky experimentů ukázaly, že odstranitelnost peptidů a proteinů je značně závislá na hodnotě pH a vlastnostech koagulujících částic či molekul. Nejvyšší míry odstranění bylo dosaženo při takových hodnotách pH, při...
|
|
|
Vliv látek produkovaných sinicemi na koagulaci huminových vod
Brabenec, Tomáš ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá koagulací přírodních vod s obsahem huminových látek a peptidů/proteinů produkovaných sinicí Microcystis aeruginosa během procesu úpravy vody při použití hlinitého koagulačního činidla. Bylo prokázáno, že účinnost koagulačního mechanismu huminových látek i peptidů/proteinů je značně závislá na hodnotě pH. Hodnota pH ovlivňuje nejen velikost a znaménko povrchového náboje huminových látek a peptidů/proteinů ale také charakter a náboj produktů hydrolýzy kovů (Al) koagulačních činidel. Optimální hodnoty pH byly 5 až 6 pro koagulaci huminových látek a 5 až 6,5 pro peptidy/proteiny. V obou případech byly jako dominantní koagulační mechanismus identifikovány elektrostatické interakce mezi organickými látkami a hydrolytickými produkty hliníku vedoucí k vzájemné nábojové neutralizaci a adsorpci. Koagulace huminových látek v přítomnosti sinicových peptidů/proteinů probíhala, obdobně jako u samotných huminových látek, při pH 5 až 6. Přítomnost peptidů/proteinů však měla na účinnost jejich koagulace značně pozitivní vliv, což se projevilo snížením původní dávky hlinitého koagulačního činidla na polovinu (DAl = 2,8 mg.l-1 ). Byla prokázána vzájemná interakce mezi huminovými látkami a peptidy/proteiny, která je příčinou pozitivního vlivu peptidů/proteinů na koagulaci vod s obsahem...
|
|
|
Využití polymerů při úpravě pitné vody
Filipenská, Monika ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
Zdroje kvalitní pitné vody jsou omezené. Je jasně patrné, že potřeba kvalitní pitné vody stoupá a i v budoucnu stoupat bude. Proto je třeba stále zdokonalovat metody, které zajistí dostatečné množství hygienicky nezávadné vody. Velice často se používá k úpravě vody koagulačně- flokulační proces. Mimo vodárenství se koagulace používá i v odpadovém hospodářství k čištění odpadních vod, skládkových výluhů a jinak znečištěných vod. Koagulace je zprostředkována koagulanty - ty mají schopnost potlačit odpudivé síly mezi částicemi natolik, že se dokáží při srážce spojit ve větší celky, zvané vločky. Velké a kompaktní vločky se snadno separují z vyčištěné vody. K tomuto účelu byly dlouhou dobu používány kovové soli. Nejčastěji se jedná o soli hlinité a železité. Jejich účinnost však není dostatečná a jejich používání s sebou přináší i jiné nevýhody. Od používání hlinitých sloučenin navíc odrazuje i potencionální riziko vyvolání Alzheimerovy choroby. Proto byly vyvinuty nové koagulanty na bázi organických polymerů. Tyto polykoagulanty podstatně zefektivňují účinnost čištění. Jejich vlastnosti se snadno ovlivňují podle obsahu látek, které obsahují. Pro úpravu vody se jich používá mnohem menší dávka než anorganických koagulantů, a tak vzniká i méně kalu a celkově se snižují náklady provozu. Ale i jejich užití...
|
|
|
Modelování znečištění povrchových vod v CHKO Křivoklátsko s využitím GIS
Šereš, Michal ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Environmentální modelování se v posledních letech stává významným nástrojem na podporu rozhodování. Zejména v oblasti ochrany povrchových vod představují hydrologické modely významné potenciální uplatnění. V diplomové práci byly pomocí hydrologického modelu SWAT simulovány koncentrace dusičnanů v povrchových vodách na území devíti povodí v oblasti CHKO Křivoklátsko v letech 2003 - 2010. Postup práce se skládal z několika na sebe navazujících kroků. Nejprve byly vytvořeny modely povodí. Na základě citlivostní analýzy byly následně určeny parametry modelu vykazující největší citlivost. Ty byly během kalibrace upravovány v programu SWAT-CUP. Výsledky simulací kalibrovaného modelu byly následně vyhodnoceny. Provedené modelování ukázalo, že zájmové území není celoplošně ohroženo dusičnanovým znečištěním. V rámci jednotlivých povodí je možné vytipovat konkrétní ohrožené lokality. Ve většině případů se jedná o území s významným zastoupením zemědělských půd. Množství vyplavených dusičnanů ze zemědělsky zatížených ploch se pohybuje v rozmezí 6 - 10 kg.ha-1 . Některé velmi disponované plochy vykazují i hodnoty vyšší. Z většiny území se vyplavuje mezi 0 - 4 kg.ha-1 NO3 za rok. Sledované vodní toky nevykazují překračování limitních koncentrací NO3 stanovených nitrátovou směrnicí. Průměrné koncentrace se...
|
|
|
Adsorpce aminokyselin produkovaných fytoplanktonem na aktivním uhlí
Čermáková, Lenka ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá účinností a faktory ovlivňujícími adsorpci koagulací obtížně odstranitelných AOM (Algal Organic Matter) aminokyselin (AMK) argininu (Arg), fenylalaninu (Phe) a kyseliny asparagové (Asp) na granulovaném aktivním uhlí (GAC) Picabiol 12x40 (PIC). Pomocí rovnovážných a kinetických testů bylo prokázáno, že účinnost adsorpce vybraných AMK je závislá na struktuře jejich molekuly a charakteru funkčních skupin jejich postranního řetězce, a dále především na hodnotě pH roztoku, která určuje charakter a velikost náboje AMK i povrchu GAC. Naopak vliv iontové síly (IS) roztoku měl na adsorpci AMK, oproti původním předpokladům, poměrně malý vliv. Adsorpční účinnost Arg se zvyšovala s rostoucím pH a maxima dosáhla při pH 9, kdy jsou AMK a GAC nabity opačně, a dochází tak k přitažlivým elektrostatickým interakcím. V případě Asp adsorpce na PIC prakticky vůbec neprobíhala. Důvodem je skutečnost, že při všech experimentálních podmínkách nesly molekuly Asp i povrch PIC shodný záporný náboj. To vedlo k silným elektrostatickým repulzím mezi Asp a PIC, které bránily účinné adsorpci. V případě Phe bylo zjištěno, že míra adsorpce s rostoucím pH klesá, nejvyšší adsorpční účinnosti tak bylo dosaženo při pH 5. Hlavním adsorpčním mechanismem byly s ohledem na opačné náboje Phe a použitého GAC opět...
|
|
|
Recyklace papíru, plastů a kovů
Kaireshev, Ruslan ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Doležalová, Markéta (oponent)
Novější trendy v oboru odpadové hospodářství a recyklace odpadů ukazují na každoroční narůst podílu produkce komunálního odpadů, zejména složky směsný komunální odpad, na celkové produkce odpadů jak v České Republice, tak ve světě. Neustaly tlak stanovený pozdějšími upravení zákonu o odpadech a obalech, nařízení směrnic Evropské Unie o snížení množství odpadů uložených na skládky, tlačí systém odpadového hospodářství na zvýšení míry recyklace odpadů, zejména jednotlivých komodit, jako papír, plast, kovy a nápojové kartony. Recyklace má své výhody a nevýhody, současným úkolem odborné veřejnosti je vyhledání cesty s nakládáním s odpady v budoucnu. V současnosti odborná veřejnost se zajímá nejen řešením problém se samotnou recyklací, ale s možnosti alternativních způsobů využití odpadů. V roce 2010 bylo díky recyklaci papíru, plastů, skla a kovů uspořeno 23,3 mil. MJ energie, která nemusela být vyrobena, což reprezentuje jedno procento celkové spotřeby energetických zdrojů ČR. Díky recyklace se snížila celková emise skleníkových plynu o necelé jedno procento, odpovídající 0,96 mil. tun CO2 ekvivalentu (EKO-KOM). Klíčová slova: recyklace, papír, plast , kovy.
|
|
|
Sezónní změny kvality vody v nádržích Litovecko- Šárecké kaskády
Stegarescu, Rodica ; Komínková, Dana (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá sledovanním kvality vody v nádržích tvoricích Litovecko-Sarecke kaskádu. Litovecko-Šárecká kaskáda je soustava rybníků, vodních děl a retenčních nádrži, umístěná na Litovecko-Šáreckém potoce a se skládá z 9 významných nádrži a několika menších. Tyto nádrže plní různé funkce, od krajínotvorné, retenční, biologické a také rekreační: rybolov a koupáni. Mnoha z těchto nádrži protekají přes lidská sídla, jsou ovlivněné lidskou činností, která negativně ovlivňuje kvalitu vody v celé kaskádě. Cílem teto práci je sledovat fyzikálně-chemické ukazatele vody a také určit složeni fytoplanktonních společenstev, hodnotit stav vody v závislosti na antropogenních aktivitách v povodí a také sledovat jak se změnila kvalita vody časem a jaké jsou hlavní zdroje znečištěni. Kvalita vody byla hodnocená na základě 11 vzorků odebíraných v měsičním intervalu v období od březena 2012 do květen 2013. Odebíralo se ze všech nádržích vždy na přítoku, ze středu a na odtoku z nádrže pro sledování fyzikálně-chemických ukazatelů a jenom ze středu nádrže pro biologické stanoveni. Byly stanovené následující ukazatele: teplota, pH, konduktivita, rozpuštěny kyslík ukazatele neutralizačně kapacity (ZNK8.3 a KNK4.5), tvrdost, CHSKMn, koncentrace amoniakálního, dusičnanového, dusitanového dusíků, fosforečnany,...
|
|
|
Modelování znečištění povrchových vod v povodí Rakovnického potoka s využitím GIS
Komárková, Lenka ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Existuje řada hydrologických modelů se širokým spektrem použití. Díky svému rozvoji se v poslední době stávají významným nástrojem hydrologů, vodohospodářů a ekologů v operativním i návrhovém plánování. Vždy ale musíme brát v úvahu, že hydrologický model je jen zjednodušením celé komplexity systému a nelze v něm zahrnout všechny proměnné. Z tohoto důvodu je vhodné výsledky modelu porovnat s měřenými daty. Ve své práci jsem zvolila model SWAT, jelikož byl kladně hodnocen ostatními uživateli a je kompatibilní s programem ArcGIS 10.1.. Diplomová práce se zabývá využitím geografických informačních systémů (GIS) a programu SWAT (Soil and Water Assessment Tool) pro hodnocení znečištění povrchový vod Rakovnického potoka dusičnany v hydrologickém roce 1999 a 2000 s důrazem na bodové a plošné zdroje znečištění. Pro zpracování prostorových dat bylo využito programu ArcGIS 10.1. s podporou základních mapových vrstev ZABAGED a DIBAVOD a dále dostupných leteckých snímků a satelitních scén z družic LANDSAT. Tato diplomová práce navazuje na projekt GAUK, který probíhal na Rakovnickém potoce v letech 1998 - 2000 a jeho cílem bylo celkové zhodnocení fyzikálně - chemických parametrů Rakovnického potoka. Model SWAT se ukázal být velmi náročným a citlivým na vstupní data. Povodí Rakovnického potoka je značně antropogenně...
|
|
|
Možnosti recyklace mobilních telefonů
Slováková, Jana ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Polák, Miloš (oponent)
Mobilní telefony jsou nejpoužívanějším elektronickým zařízením na světě. Míra jejich recyklace je nízká, neboť systém sběru vysloužilých mobilních telefonů je neefektivní. Bakalářská práce se zabývá jednak systémy sběru mobilních telefonů, jejich složením a obsahem využitelných složek. Dále uvádí způsoby nakládání s mobilními telefony v ČR, a v praktické části popisuje výsledky výzkumu provedeného v rámci systému ASEKOL, s.r.o. Celková hmotnost vzorků EEZ byla 20 830,27 kg. Celková hmotnost u skupiny 3, kam mobilní telefony spadají, byla 13 740,79 kg (5 730 ks). V porovnání s rokem 2009 došlo u skupiny 3 k nárůstu o 155,14 kg, naopak došlo k poklesu počtu kusů ve skupině a to z 6 092 ks na 5 730 ks.
|
host ::
RSS.