|
| |
|
|
Metody a prespektiva odstraňování oxidu uhličitého z emisí zdrojů v ČR
Pulkrábek, Jan ; Hovorka, Jan (oponent) ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce)
S přibývající frekvencí výskytu problémů způsobených globální změnou klimatu se vědecká obec snaží najít možná řešení omezení emisí skleníkových plynů do atmosféry. Za jedno z možných řešení tohoto problému se považuje systém na separaci, transport a dlouhodobé ukládání CO2, anglicky zvaný CCS z Carbon Capture and Storage. Tato práce je literární rešerší problematiky CCS s cílem zjistit možné využití CCS v ČR. Je zde základně popsán systém CCS, dále je brán zřetel na možná rizika pro životní prostředí s ním spojená a na závěr jsou shrnuty perspektivy nasazení této technologie v ČR.
|
|
|
Jemný a hrubý aerosol v ovzduší studentského klubu: porovnání před a po zákazu kouření
Valchářová, Tereza ; Ondráček, Jakub (oponent) ; Hovorka, Jan (vedoucí práce)
Tato práce měla za úkol zjistit jestli a jak se změnil parametr vnitřního prostředí ve studentském klubu "Mrtvá Ryba", tedy atmosférický aerosol o velikosti částic od 0,524 do 20 mikrometrů. Práce se snaží o zmapování vnitřního nekuřáckého prostředí a jeho porovnání s kuřáckým prostředím. Práce popisuje koncentrace PM1 a PM10, a jejich denní chod. Koncentrace byly naměřeny přístrojem APS (Aerodynamic particle sizer). Prvním krokem bylo měření v nekuřáckém studentském baru, následovalo zpracování získaných informací, a to v programech CoPlot, CoStat, a Excel, kde byla vypracována statistika, a nakonec porovnání s hodnotami naměřenými za doby, kdy se ještě ve studentském klubu kouřilo. Ke srovnání byly použity párové t-testy a lineární regrese. Výsledek potvrdil, to, co jsme předpokládali, tedy hodnoty koncentrací se od sebe výrazně liší. Průměrná koncentrace všech naměřených dní (šest) z kuřácké kampaně byla u PM1 13,28 µg.m-3 a u PM10 23,38 µg.m-3. Průměrná koncentrace všech naměřených dní nekuřácké kampaně (třicet šest) byla u PM1 4,88 µg.m-3 a u PM10 24,61 µg.m-3. Výsledná koncentrace aerosolových částic byla jednoznačně nižší za nekuřáckého období než za kuřáckého. Znečištění vnitřního ovzduší je ovlivňováno mnoha faktory. Nejdůležitějšími jsou přítomnost osob a jejich počet, koncentrace...
|
|
|
Znečištění ovzduší v malé obci Vlastějovice - problematika lokálních topenišť
Stoklasová, Petra ; Hovorka, Jan (oponent) ; Hůnová, Iva (vedoucí práce)
Tato práce se týká vlivu lokálních topenišť na znečištění ovzduší v malých sídlech. Pozornost je zaměřena na konkrétní situaci v obci Vlastějovice, která leží v okrese Kutná Hora. Cílem bylo zjistit, zda jsou lokální topeniště významným zdrojem znečištění ovzduší v obci na základě výpočtu celkových ročních emisí. Vstupními daty byly informace získané z dotazníkového šetření a pro porovnání také data ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Výsledky z těchto dvou zdrojů se lišily (výsledky podle dat z dotazníkového šetření byly vyšší) a tyto odlišnosti jsou pravděpodobně způsobeny nepřesností údajů z dotazníkového šetření. Po porovnání výsledků s obdobnou prací: bakalářská práce Petra Dvorščíka (2009), jsem zjistila, že vypočtené roční emise pro byt v rodinném domě Vlastějovic jsou vyšší než pro modelový byt, jehož plocha má velikost průměrného bytu v rodinném domě. Nicméně ke zjištění přesnějšího zatížení obce lokálními topeništi by bylo vhodné provést dlouhodobější imisní monitoring.
|
|
| |
|
|
Bioaerosoly
Hladíková, Dita ; Hovorka, Jan (oponent) ; Hůnová, Iva (vedoucí práce)
Bioaerosol a jemu srovnatelný pojem aerobiologie jsou termíny spojené se studiem chemických, fyzikálních a biologických oborů. Bioaerosol v ovzduší je část aerosolu, která obsahuje částice biologického původu, jako jsou viry, bakterie, plísňové spory, domácí prach s roztoči a pyl. Tyto částice mohou ovlivnit zdraví živých organismů z hlediska alergie, toxicity, karcinogenity či infekce a v neposlední řadě mají vliv na klimatický systém planety z důvodu působení jako kondenzační jádra pro vznik srážek. Nejvíce studovanými účinky biologických částic na lidské zdraví jsou uváděny respirační symptomy a plicní onemocnění. To souvisí s téměř nepřetržitou expozicí člověka těmto částicím jak v domácím prostředí, kde se vyskytují především roztoči v domácím prachu, zvířecí alergeny, plísně a bakterie, tak ve venkovním prostředí, kde je člověk vystaven účinkům pylu a venkovních plísní. V případě ovlivnění klimatického systému Země se zde jedná o přímý i nepřímý vliv. Nepřímé ovlivnění zahrnuje tvorbu oblačnosti a srážek, které má mimo jiné vliv na hydrologický cyklus planety. Jako přímé ovlivnění klimatu označujeme rozptyl a absorpce slunečního záření. Při psaní práce bylo vycházeno především ze zahraniční literatury, která byla považována za stěžejní zdroj informací týkajících se této problematiky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.