|
|
Charakterizace krasových kanálů a proudění v nich: využití stopovacích zkoušek, čar vyprazdňování a autokorelace
Vojtěchová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Buzek, František (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
5. ZÁVĚR Ve své doktorské disertační práci jsem studovala charakter vybraných povodí krasových i nekrasových pramenů, povrchových toků a krasových kanálů v ČR. K tomu jsem využila dva různé přístupy (1. kvantitativní stopovací zkoušky a 2. koeficienty výtokových čar, čar překročení a autokorelačních charakteristik, vše odvozené z režimního sledování průtoku pramenů a povrchových toků). Uskutečnila jsem 8 nových kvantitativních stopovacích zkoušek. Celkem jsem zpracovala parametry z 26 kvantitativních stopovacích zkoušek v krasových kanálech. Ze srovnání získaných parametrů vyplývá: Maximální rychlost proudění ve zkoumaných krasových kanálech se pohybuje od 0,2 po 12 km.den-1 ; Střední rychlost proudění dosahuje 0,1 až 11 km.den-1 ; Vyšší rychlosti se vyskytují zejména v kanálech nad nimiž jsou vyvinutá slepá údolí. Nižší rychlosti jsou naopak vázány na kanály pod ponory v řečišti (bez slepých údolí). Nižší hodnoty maximálních rychlostí byly zjištěny i v krystaliniku; Průměrné plochy omočeného profilu krasových kanálů se pohybují od desetin po jednotky m2 (výjimkou jsou rozměrné zatopené sifony mezi Amatérskou a Punkevní jeskyní a v systému Ostrovských vod v severní části Moravského krasu). Tomu odpovídají i objemy zatopené části kanálů v této oblasti, které dosahují až desítek tisíc m3 ; Koeficient disperze...
|
|
|
Proudění vody a vysoce propustné zóny v kolektorech východočeských křídových synklinál na příkladu jímacího území Litá a okolí
Lachman, Vladimír ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
6 Abstrakt Proud�ní vody a vysoce propustné zóny v kolektorech východo�eských k�ídových synklinál na p�íkladu jímacího území Litá a okolí V práci se zabývám charakterem vysoce propustných zón ve slínovcích a vápnitých pískovcích východo�eských synklinál �eské k�ídové pánve. Zájmové území se nachází jihozápadn� od Nového M�sta nad Metují a zahrnuje jímací území Litá, významný zdroj podzemní vody pro královéhradecký kraj. Podzemní vody oblasti byly v osmdesátých letech zasaženy kontaminací chlorovanými uhlovodíky. Na základ� podrobného terénního vzorkování 23 vrt� a 4 lokalit povrchových tok� z roku 2008 a z archivních dat o koncentracích kontaminantu ve vrtech hodnotím charakter a p�íbuznost vod. Vrty jsem rozd�lil do skupin na základ� chemických a fyzikálních parametr�. Ve druhé �ásti práce se v�nuji analýze vlivu zlomových linií na proud�ní v širší oblasti východo�eských synklinál. Výsledky ukazují, že nejvydatn�jší vrty se nacházejí v prostorech mezi zlomy, což nazna�uje nepropustnou funkci zlom�. Ze všech dostupných informací se pak zabývám otázkou vysoce propustných zón preferen�ního proud�ní podzemní vody. Na základ� pozorované rychlosti proud�ní, nerovnom�rného charakteru ší�ení kontaminace a odhalené...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vlhkost a její transport v připovrchové zóně kvádrového pískovce
Svobodová, Eliška ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce je zaměřena na transport vlhkosti v porézním prostředí kvádrového pískovce. Kapilární voda a její pohyb hraje zásadní roli při mnoha procesech (solné a mrazové zvětrávání, růst organismů, vznik voštin a tafone). Přesto jsou dosavadní informace o pohybu vlhkosti velmi kusé. Zaměřila jsem se zejména na dvě nově aplikované metody v pískovci. V laboratoři jsem pomocí opakované injektáže roztoku fluoresceinu studovala pohyb vlhkosti na odvrtaných pískovcových jádrech a na základě změně barvy v závislosti na koncentraci roztoku jsem sledovala vývoj výparové fronty. V terénu jsem na třech lokalitách v české křídové pánvi studovala zastoupení vlhkosti v mělké hloubce výchozů kvádrového pískovce pomocí měření sacího tlaku mikrotenzometry a měření vlhkosti přístrojem TDR. Fluorescein se ukázal jako výborný stopovač pro zviditelnění výparové fronty. Experimenty v laboratoři ukázaly, že na postup vlhkosti v pískovcích má zásadní vliv přítomnost biokrusty, která je hydrofobní a zpomaluje transport vlhkosti k povrchu. Experimenty na vzorcích bez krusty s uměle vytvořenými voštinami ukázaly, že při nižší vlhkosti se roztok vypařuje v důlcích, kdežto při vyšší vlhkosti především na hřbítkách. Tento poznatek, stejně jako hodnoty sacího tlaku naměřené v důlcích a na hřbítkách voštin a měření provedené na...
|
|
|
Možnosti krasovění v přechodní facii České křídové pánve
Balák, František ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
V České křídové pánvi (ČKP) se nachází mohutné prameny s vydatností přes 100 l/s. Nestor české hydrogeologie Prof. Hynie považoval některé z pramenů za krasové a za nejpropustnější oblast označil tzv. přechodní facii mezi mělkovodními kvádrovými pískovci a hlubokovodními slínovci a vápenci. Schopnost krasovění hornin dosud nebyla v ČKP rigorózně studována a vznik silně propustných cest v ČKP je předmětem spekulací. Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jaké sedimentární horniny potenciálně umožňují tvorbu krasové propustnosti v České křídové pánvi. K tomu je na horninových jádrech odvrtaných z výchozů v ČKP používána zrychlená simulace rozpouštění pomocí jejich loužení v kyselině chlorovodíkové Obsah karbonátů je měřen standartní i vlastní metodou. Dále je zjišťováno mineralogické a zrnitostní složení a struktura vzorků pomocí SEM. Jak se ukázalo, hranice krasovění není určena pouze obsahem karbonátu ale i zrnitostí sedimentu, jeho strukturou a přítomností sekundární křemenné složky. Z hlediska rozpustné složky může hranice úplného rozpadu pro některé horniny představovat 30% obsah karbonátů, nejodolnější vesměs velmi jemnozrnné horniny s SiO2 tmelem se však nerozpadají ani při 80% podílu karbonátů. Práce ukázala, že z obsahu karbonátů v horninách nelze spolehlivě odhadnout, zda se materiál bude rozpadat...
|
|
|
Rozpad sedimentů díky kapilárně stlačenému vzduchu: přehlížený erozní mechanismus
Vaculíková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kostkanová, Vladislava (oponent)
Cílem této práce bylo orientačně otestovat, do jaké míry je rozpad díky vzduchu stlačovanému kapilární vodou nasávanou do sedimentu (kapilárně-pneumatický rozpad, KP rozpad) významným procesem při erozi různých sedimentů, jako jsou písky až slabě cementované pískovce, spraše, jíly, jílovce a případně i jílovité půdy. Dílčím cílem bylo především vytvořit a na několika vybraných materiálech otestovat jednoduchou metodiku, prokazující, zda sediment podlehne KP rozpadu, dále vypočítat destrukční tlak daný KP rozpadem v pórech sedimentu a porovnat ho s tahovou pevností materiálu a konečně posoudit vliv mineralogie a porosity sedimentů na KP rozpad. Pro odlišení KP rozpadu od jiných destrukčních procesů jsem zvolila pozorování rozpadu dvojic vzorků, kdy jeden byl saturován za běžného atmosférického tlaku vzduchu a druhý ve vakuu. Tato metoda je schopná odlišit KP působení od jiných erozních procesů a zároveň je přiměřeně rychlá a vhodná pro různé sedimenty a zeminy. Pozorování potvrzuje, že KP působení je schopno rozložit různé sedimenty a zeminy na jemné částice, jedná se o velmi důležitý proces rozpadu, který probíhá i ve stojaté vodě, může být iniciátorem pipingu a měl by být proto intenzivně studován. Srovnání vypočtených hodnot pórového tlaku s tahovou pevností ukázala, že vypočtené pórové tlaky...
|
host ::
RSS.