|
|
Hydrologie Amatérské jeskyně a ponorných toků se zaměřením na stopovací zkoušky
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Práce stručně shrnuje metodiku stopovacích zkoušek v krasových oblastech (jejich provedení a vyhodnocení). Dále se zabývá severní částí Moravského krasu v okolí obce Sloup, která je zde na základě literatury dostupné k tomuto tématu charakterizována po stránce geologické, hydrogeologické a hydrologické. Poznatky o této oblasti jsou rozšířeny na základě vlastních terénních měření, jejichž výsledky jsou zde prezentovány a lze je využít jako podklad k případnému dalšímu výzkumu.
|
|
|
Využití radonu jako stopovače v hydrogeologii
Malečková, Kateřina ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Předkládaná práce se zabývá možnostmi využití izotopu radonu 222 Rn jako přírodního i umělého stopovače. Jsou uvedeny příklady využití radonu při sledování hydrogeologických, popřípadě tektonických poměrů v daných lokalitách, při studiu interakce podzemních a povrchových vod, při lokalizaci kontaminantů a při určování doby zdržení vod v prostředí. Je popsána rovněž užitá metodika. V závěru práce je vyzdvižen význam radonu pro jeho finanční a časovou nenáročnost.
|
|
|
Fyzikální procesy způsobující řícení a odnos málo soudržných sedimentů, iniciované prouděním podzemní vody
Světlík, Daniel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Mašín, David (oponent)
Teprve v poměrně nedávné době si geomorfologové začali uvědomovat fakt, že nejen povrchový tok vody a jím způsobená eroze, ale i podzemní voda vyvěrající z pórů zeminy může za určitých podmínek způsobovat erozi porézního materiálu a vytvářet tak geomorfologické jevy. Cílem této práce je ukázat na význam podzemní vody jakožto erozního činitele, jenž se na mnoha místech na Zemi významně podílí na utváření reliéfu krajiny a objasnit fyzikální podstatu mechanizmů, jimiž podzemní voda působí na mírně zpevněný sediment či zeminu způsobujíce její odnos nebo řícení. Zvláštní pozornost je pak věnována erozním účinkům podzemní vody v říčních březích, kde, pakliže to geomechanicko-hydraulické vlastnosti horninového prostředí umožňují, může v období srážek docházet ke vzniku zavěšené hladiny a laterálního proudění, které způsobuje tzv. undercutting, neboli podřezávání břehů vedoucí k jejich destabilizaci a řícení.
|
|
|
Sapping - jeho terénní projevy a studie zaměřené na detailní poznání procesu
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce pojednává o erozi sappingem podzemních vod, přičemž je na proces pohlíženo z různých hledisek. V malém měřítku je sledována odlišnost říční sítě utvořené sappingem oproti systému, jež vznikl povrchovým tokem. Dále jsou popisovány formy sappingového zvětrávání a uvedeny příklady vzniku takových údolí z různých částí světa. Okrajově jsou zmíněny dosavadní poznatky o vzniku hlubokých údolí na povrchu Marsu, která zřejmě také z části vznikala sappingem. V druhé části je popsáno několik dosud provedených experimentů zaměřených na vývoj sappingových údolí v laboratorních podmínkách.
|
|
|
Charakterizace krasových kanálů a proudění v nich: využití stopovacích zkoušek, čar vyprazdňování a autokorelace
Vojtěchová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Buzek, František (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
5. ZÁVĚR Ve své doktorské disertační práci jsem studovala charakter vybraných povodí krasových i nekrasových pramenů, povrchových toků a krasových kanálů v ČR. K tomu jsem využila dva různé přístupy (1. kvantitativní stopovací zkoušky a 2. koeficienty výtokových čar, čar překročení a autokorelačních charakteristik, vše odvozené z režimního sledování průtoku pramenů a povrchových toků). Uskutečnila jsem 8 nových kvantitativních stopovacích zkoušek. Celkem jsem zpracovala parametry z 26 kvantitativních stopovacích zkoušek v krasových kanálech. Ze srovnání získaných parametrů vyplývá: Maximální rychlost proudění ve zkoumaných krasových kanálech se pohybuje od 0,2 po 12 km.den-1 ; Střední rychlost proudění dosahuje 0,1 až 11 km.den-1 ; Vyšší rychlosti se vyskytují zejména v kanálech nad nimiž jsou vyvinutá slepá údolí. Nižší rychlosti jsou naopak vázány na kanály pod ponory v řečišti (bez slepých údolí). Nižší hodnoty maximálních rychlostí byly zjištěny i v krystaliniku; Průměrné plochy omočeného profilu krasových kanálů se pohybují od desetin po jednotky m2 (výjimkou jsou rozměrné zatopené sifony mezi Amatérskou a Punkevní jeskyní a v systému Ostrovských vod v severní části Moravského krasu). Tomu odpovídají i objemy zatopené části kanálů v této oblasti, které dosahují až desítek tisíc m3 ; Koeficient disperze...
|
|
|
Proudění vody a vysoce propustné zóny v kolektorech východočeských křídových synklinál na příkladu jímacího území Litá a okolí
Lachman, Vladimír ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
6 Abstrakt Proud�ní vody a vysoce propustné zóny v kolektorech východo�eských k�ídových synklinál na p�íkladu jímacího území Litá a okolí V práci se zabývám charakterem vysoce propustných zón ve slínovcích a vápnitých pískovcích východo�eských synklinál �eské k�ídové pánve. Zájmové území se nachází jihozápadn� od Nového M�sta nad Metují a zahrnuje jímací území Litá, významný zdroj podzemní vody pro královéhradecký kraj. Podzemní vody oblasti byly v osmdesátých letech zasaženy kontaminací chlorovanými uhlovodíky. Na základ� podrobného terénního vzorkování 23 vrt� a 4 lokalit povrchových tok� z roku 2008 a z archivních dat o koncentracích kontaminantu ve vrtech hodnotím charakter a p�íbuznost vod. Vrty jsem rozd�lil do skupin na základ� chemických a fyzikálních parametr�. Ve druhé �ásti práce se v�nuji analýze vlivu zlomových linií na proud�ní v širší oblasti východo�eských synklinál. Výsledky ukazují, že nejvydatn�jší vrty se nacházejí v prostorech mezi zlomy, což nazna�uje nepropustnou funkci zlom�. Ze všech dostupných informací se pak zabývám otázkou vysoce propustných zón preferen�ního proud�ní podzemní vody. Na základ� pozorované rychlosti proud�ní, nerovnom�rného charakteru ší�ení kontaminace a odhalené...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vlhkost a její transport v připovrchové zóně kvádrového pískovce
Svobodová, Eliška ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce je zaměřena na transport vlhkosti v porézním prostředí kvádrového pískovce. Kapilární voda a její pohyb hraje zásadní roli při mnoha procesech (solné a mrazové zvětrávání, růst organismů, vznik voštin a tafone). Přesto jsou dosavadní informace o pohybu vlhkosti velmi kusé. Zaměřila jsem se zejména na dvě nově aplikované metody v pískovci. V laboratoři jsem pomocí opakované injektáže roztoku fluoresceinu studovala pohyb vlhkosti na odvrtaných pískovcových jádrech a na základě změně barvy v závislosti na koncentraci roztoku jsem sledovala vývoj výparové fronty. V terénu jsem na třech lokalitách v české křídové pánvi studovala zastoupení vlhkosti v mělké hloubce výchozů kvádrového pískovce pomocí měření sacího tlaku mikrotenzometry a měření vlhkosti přístrojem TDR. Fluorescein se ukázal jako výborný stopovač pro zviditelnění výparové fronty. Experimenty v laboratoři ukázaly, že na postup vlhkosti v pískovcích má zásadní vliv přítomnost biokrusty, která je hydrofobní a zpomaluje transport vlhkosti k povrchu. Experimenty na vzorcích bez krusty s uměle vytvořenými voštinami ukázaly, že při nižší vlhkosti se roztok vypařuje v důlcích, kdežto při vyšší vlhkosti především na hřbítkách. Tento poznatek, stejně jako hodnoty sacího tlaku naměřené v důlcích a na hřbítkách voštin a měření provedené na...
|
|
|
Možnosti krasovění v přechodní facii České křídové pánve
Balák, František ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
V České křídové pánvi (ČKP) se nachází mohutné prameny s vydatností přes 100 l/s. Nestor české hydrogeologie Prof. Hynie považoval některé z pramenů za krasové a za nejpropustnější oblast označil tzv. přechodní facii mezi mělkovodními kvádrovými pískovci a hlubokovodními slínovci a vápenci. Schopnost krasovění hornin dosud nebyla v ČKP rigorózně studována a vznik silně propustných cest v ČKP je předmětem spekulací. Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jaké sedimentární horniny potenciálně umožňují tvorbu krasové propustnosti v České křídové pánvi. K tomu je na horninových jádrech odvrtaných z výchozů v ČKP používána zrychlená simulace rozpouštění pomocí jejich loužení v kyselině chlorovodíkové Obsah karbonátů je měřen standartní i vlastní metodou. Dále je zjišťováno mineralogické a zrnitostní složení a struktura vzorků pomocí SEM. Jak se ukázalo, hranice krasovění není určena pouze obsahem karbonátu ale i zrnitostí sedimentu, jeho strukturou a přítomností sekundární křemenné složky. Z hlediska rozpustné složky může hranice úplného rozpadu pro některé horniny představovat 30% obsah karbonátů, nejodolnější vesměs velmi jemnozrnné horniny s SiO2 tmelem se však nerozpadají ani při 80% podílu karbonátů. Práce ukázala, že z obsahu karbonátů v horninách nelze spolehlivě odhadnout, zda se materiál bude rozpadat...
|
host ::
RSS.