|
|
What is a connection between atmospheric aerosols, meteorological parameters and gaseous pollutants?
Slezáčková Zíková, Naděžda ; Ždímal, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent) ; Sedlák, Pavel (oponent)
Název práce: Jak souvisí vlastnosti atmosférických aerosolů s meteorologickými veličinami a koncentracemi plynných polutantů? Autor: RNDr. Naděžda Slezáčková Zíková Katedra: Katedra meteorologie a ochrany ovzduší Vedoucí disertační práce: Ing. Vladimír Ždímal, Dr. Laboratoř chemie a fyziky aerosolů, Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, v.v.i. Abstrakt: Pětiletá řada měření koncentrací amosférického aerosolu (AA) na poza- d'ové stanici Košetice byla porovnána s meteorologickými záznamy a koncentrace- mi plynných polutantů. Bylo popsáno jak měření, tak zpracování aerosolových dat, a naměřená časová rada AA byla statisticky popsána. Dlouhodobé měření AA je nutné z důvodu velké časové proměnlivosti koncentrací AA s výrazným ročním chodem, který je ovlivněn především dvěma jevy. Od dubna do září jsou celkové koncentrace řízeny hlavně vznikem nových částic v atmosféře tzv. nukleacemi, zatímco od října do března ovlivňuje koncentrace AA dálkový trans- port a/nebo lokální znečištění. Z toho důvodu je nutné vlivy meteorologických parametrů a plynných polutantů na AA popisovat odděleně v jednotlivých ročních obdobích. Závislost AA na meteorologických parametrech a koncentracích plyn- ných...
|
|
|
Experimentální stanovení personální expozice PM10 na vybraných pracovištích povrchového lomu na hnědé uhlí
Basslerová, Barbora ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Práce porovnává experimentálně zjištěné hodnoty PM1, PM2,5, respirabilní frakce a PM10 mezi kabinou řidiče a venkovním ochozem kolesového rýpadla v hnědouhelném lomu Doly Nástup Tušimice v období od 16. 3. do 23. 3. 2015. Pro měření koncentrací jednotlivých frakcí byly použity přenosné laserové nefelometry. Ve venkovním prostředí byla potvrzena převaha hrubého aerosolu, která z celkové doby měření představovala 82 %. Frakce PM10 převažovala ve venkovním prostředí a měnila se v průběhu dne, v závislosti na vykonávané činnosti pracovníka. Vliv na koncentraci PM10 měl pravidelný úklid zametáním v úsecích přesypů. V kabině řidiče byly zjištěny výkyvy koncentrací PM1 vlivem pobytu kuřáků na tomto pracovišti. Z těchto příčin dochází k rozdílům koncentrací mezi jednotlivými pracovními směnami. Současně byla monitorována teplota vzduchu a relativní vlhkost vzduchu v obou typech pracovního prostředí. V kabině řidiče teplota vzduchu dosahovala průměrně hodnot mimo optimální rozsah doporučený pro pracovní prostředí. Práce dále zjišťuje personální expozici řidiče kolesového rýpadla, která se pro celkovou koncentraci pohybuje pod limitem. Potenciálně zdravotně rizikovějšími se jeví menší frakce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bezpečnostní aspekty nanoaerosolů v pracovním prostředí
Skřehotová, Marcela ; Hovorka, Jan (oponent)
Lidé jsou exponováni nanoaerosolům od nepaměti, avšak nově vyráběné nanomateriály přinášejí rizika, na která nejsme zdaleka připraveni. Ačkoli se jedná o relativně nové materiály a technologie, již dnes jsou u některých z nich prokázány jejich závažné zdravotní důsledky. Zabývat se proto otázkami ochrany lidského zdraví před jejich nežádoucími účinky je velmi potřebné. Předkládaná práce shrnuje vybrané bezpečnostní aspekty související s expozicí nanoaerosolům na pracovištích, kterým je v současnosti věnována velká pozornost. Práce tak představuje komentované výsledky autorčiny dosavadní odborné práce s odkazem na příslušnou publikační činnost.
|
|
|
Kvalita ovzduší ve školách
Hromádka, Jiří ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
(CZE) Diplomová práce popisuje kvalitu ovzduší ve školách, hlavní faktory, které ji ovlivňují, a na základě provedené longitudinální studie navrhuje možná řešení vedoucí ke zlepšení situace. Opírá se o literární rešerši odborné literatury, na jejímž základě pak byla provedena longitudinální studie v ZŠ Kladská, Praha, Česká Republika. Ačkoliv je kvalitě vnitřního prostředí věnována stále větší pozornost v odborné literatuře, jedná se v drtivé většině o krátkodobé studie, kde chybí komplexní pohled na danou problematiku. Školní budova byla vybrána, protože děti patří mezi jednu z rizikových skupin z hlediska zdravotních dopadů způsobených špatnou kvalitou prostředí a zároveň tráví ve škole podstatnou část dne. Důležitými faktory ovlivňujícími zdraví a komfort obyvatel všech vnitřních prostor jsou teplota, relativní vlhkost, koncentrace aerosolových částic a oxidu uhličitého, které byly měřeny v rámci provedené studie. V průběhu celého školního roku bylo provedeno 8 týdenních měřících kampaní s cílem maximálně postihnout variabilitu sledovaných faktorů v rámci vyučovacího dne, roční doby, venkovní situace či v rámci různých učeben ve školní budově. Koncentrace aerosolových částic (PM10) nepřekročila limit daný vyhláškou, přičemž průměrné hodnoty byly ve většině kampaní nižší než 70µg.m-3 , přičemž...
|
|
|
Přístupy ke kvantifikaci horizontální depozice síry a dusíku z mlhy a námrazy
Šrédlová, Kamila ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout metodické přístupy ke kvantifikaci horizontální depozice síry a dusíku z mlhy a námrazy formou rešerše odborné literatury dostupné na toto téma. Atmosférická depozice představuje soubor procesů, kterými jsou znečišťující látky přenášeny z ovzduší na zemský povrch, čímž přispívá k samočištění atmosféry. Zároveň tak však představuje vstup těchto látek do dalších složek životního prostředí. Atmosférická depozice se dělí na složku suchou, probíhající za nepřítomnosti srážek, a mokrou, odehrávající se během srážkových událostí. Mokrá depozice je dále dělena na vertikální (déšť, sníh, kroupy) a horizontální (mlha, námraza, jinovatka). Běžným postupem získání celkové depozice je v dnešní době součet její suché a vertikální mokré složky. Ukazuje se však, že takto získané údaje jsou významným podhodnocením skutečné celkové atmosférické depozice (např. Hůnová et al., 2011) a při nezahrnutí horizontální depozice tak ve skutečnosti neznáme celkové zatížení životního prostředí. Význam horizontální depozice roste s nadmořskou výškou (Lange et al., 2003). Významnou skutečností je také to, že horizontální srážky bývají více mineralizované a zůstávají delší dobu v kontaktu s vegetací. Problémem jsou zatím velké nejasnosti v hodnotách horizontální atmosférické depozice v různých...
|
|
| |
|
|
Změny velikosti dešťových kapiček během deště
Kim, Yong Min ; Hovorka, Jan (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
Práce se věnuje měření velikosti dešťových kapiček za každou minutu během několika srážkových epizod. Ze získaných datových matic lze vytvořit za jednoduchý graf - konturové barevné mapy. Dynamiku velikostních distribucí dešťových kapiček během srážky budeme dávat do souvislosti s typem srážky a globálním pohybem vzdušných mas před srážkovou epizodou.
|
|
|
Aerosol v mikroporstředí domácností
Pařík, Radim ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Jedná se o literární rešerši sestávající převážně ze zdrojů z Web of Science. Práce se zabývá problematikou znečištění vnitřních prostor obytných budov. Zaměřuje se na aerosol, zvláště pak PM2,5 částic, které představují pro zdraví člověka největší nebezpečí. Důraz je kladen na analýzu emisních zdrojů s porovnáním vnitřních (vaření, kouření) a vnějších (doprava, průmysl), dále na distribuci polutantů v prostoru, na úrovně znečištění v různých geografických, sociálních či kulturních oblastech a částečně i na dopad těchto látek na lidské zdraví. Klíčová slova: aerosol, domácnosti, vnitřní prostředí, kvalita ovzduší, jemné částice
|
|
|
Vliv velikosti, umístění a návštěvnosti na kvalitu ovzduší učeben
Stupková, Kateřina ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Diplomová práce byla zaměřena na sledování velikostně rozlišené hmotnostní koncentrace aerosolu ovlivněnou velikostí, polohou a návštěvností učeben. Motivací k vypracování této práce je zkoumání vlivu aerosolů na zdraví lidí, kteří tráví ve vnitřním prostředí budov většinu svého času. Částice aerosolu mohou mít toxické, alergenní a karcinogenní účinky. Ve školách může zvýšená koncentrace ovlivňovat soustředěnost a pohodu studentů během výuky. Cílem práce bylo popsat vliv venkovního ovzduší na ovzduší uvnitř budovy podle umístění jednotlivých učeben a zjistit vliv velikosti a návštěvnosti na koncentraci aerosolu. Dále se během zpracování posuzoval vliv vybraných mikroklimatických a meteorologických faktorů jako teplota, vlhkost, apod. Měření probíhalo ve třech různě velikých posluchárnách jedné budovy Karlovy univerzity v Benátské ulici a současně venku. Období měření bylo rozděleno na kampaně do jednoho roku, které zahrnovaly tři až čtyři dny v každém měsíci. V průběhu kampaní byla sledována obsazenost učeben a přirozené větrání. K měření 24 hodinové koncentrace velikostně rozlišeného aerosolu byly používány impaktory Sioutas. Koncentrace jsme stanovili gravimetricky. Koncentrace jemného aerosolu uvnitř budov v jednotlivých učebnách reagovala na množství aerosolu vně budovy. Frakce jemného aerosolu...
|
|
|
Hodnocení obtěžování obyvatelstva pachovými látkami ve Štětí
Mikšovská, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Hovorka, Jan (oponent)
Tato práce řeší problematiku výskytu pachových látek ve venkovním ovzduší. Díky růstu životního standardu lidé přestávají být tolerantní k výskytu excesivních pachů v životním prostředí. Předmětem výzkumu je vnímání zápachu obyvateli města Štětí. Město Štětí patří mezi oblasti potýkající se s obtěžováním obyvatel zápachem, jehož hlavním zdrojem je provoz papírny Mondi Štětí a.s. Cíle práce jsou zjistit, zda obyvatelé Štětí vnímají situaci ohledně obtěžování zápachem z papírny jako problematickou a prozkoumat jejich názor na pachovou situaci v místě vzhledem k blízké minulosti, přání do budoucnosti a četnosti obtěžování. Další cíl je zjistit, zda existuje závislost mezi imisními koncentracemi odorantů typických pro papírenský průmysl (sulfan, TRS) a subjektivním hodnocením intenzity pachů dotázaných obyvatel, a také jaký vliv na tuto závislost mají různé faktory ovlivňující čichové vnímání (věk, pohlaví, těhotenství, kuřáctví, osobní a rodinný pracovní vztah k papírně a adaptace na zápach). Metoda zvolená k dosažení odpovědí na cíle práce je opakované dotazování obyvatel. V letech 2010-2011 bylo uskutečněno 16 akcí, během nichž probíhaly osobní rozhovory s obyvateli města Štětí blízko imisních měřících stanic ve Štětí. Celkem bylo dotázáno 538 osob. Následné zpracování proběhlo kontingenčními...
|
host ::
RSS.