Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 39 záznamů.  předchozí7 - 16dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sídliště z doby římské v Holubicích
Zahnašová, Markéta ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Jílek, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské na území Čech a poté představuje detailněji výzkumy a objevy na katastru obce Holubice, okr. Praha-západ. Základem práce je vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě "Kozákova zahrada" a "Na Ovčárně", který probíhal pod vedením Vladimíra Sakaře v letech 1977-1989. Odkryta byla část sídliště z mladší fáze starší a z počátku mladší doby římské. Keramický materiál byl podroben kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je analýza zachycených objektů a také nástin posunu osídlení na katastru obce na základě vymapování nálezů pořízených skrze terénní prospekci. Práci doplňují kresebné tabulky vytvořené autorkou (pokud není uvedeno jinak), tabulky plánů k výzkumu a ostatních příloh.
Římsko-germánské vztahy a kontakty ve světle nálezů předmětů římské provenience v Čechách, zvláště TERRY SIGILLATY
Halama, Jakub ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Tyszler, Lubomira (oponent) ; Musil, Jiří (oponent)
Studijní obor: Pravěká a raně středověká archeologie Římsko-germánské vztahy a kontakty ve světle nálezů předmětů římské provenience v Čechách, zvláště TERRY SIGILLATY DIZERTAČNÍ PRÁCE Mgr. Jakub Halama Abstrakt Dizertační práce se zabývá daným tématem především na základě nálezů terry sigillaty v Čechách. V 1. části katalogu (jisté nálezy) je evidováno 103 kusů sigillaty (celkem ale 112 zlomků a celých nádob) z 52 lokalit a ve 2. části (nejisté či nerevidované nálezy) dalších 23- 24 ks z 15 lokalit. V drtivé většině pochází sigillata z germánských sídlišť, které jsou rozprostřeny ve všech hlavních oblastech známého osídlení doby římské, zajímavé jsou doklady z jihozápadních Čech. Z určitelné sigillaty 1.- 3. stol. zaujímá největší podíl zboží z Rheinzabernu (41 %) a ze střední Galie (35,9 %); keramika z Westerndorfu je již zastoupena méně (7,7 %) a nálezy sigillaty z jižní Galie, Trevíru, Heiligenbergu a Pfaffenhofenu jsou ojedinělé. Tato skladba nálezů se nejvíce blíží lokalitám v provincii Norikum. Odtud přicházela sigillata přes jižní Čechy a Moravu, další směr byl z Raetie přes JZ Čechy. Výrobky z 1. - 1. pol. 2. stol. se v Čechách vyskytují velmi málo, největší přísun lze datovat od 2. pol. 2. do konce 1. třetiny až pol. 3. stol. Tvarově převládají reliéfní mísy Drag. 37, více kusy též Drag. 18/31, 31...
Rozbor tvarového spektra germánské keramiky na sídlišti v Pasohlávkách
Chytrá, Hana ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tvarovým spektrem keramiky na sídlišti v Pasohlávkách (bývalý okr. Břeclav). Jedná se o germánské sídliště, datované do doby římské (10 př.n.l. - 400 n.l.), nacházející se na jižní Moravě. Cílem studie je tvarové určení dostupných střepů v sídlištních objektech, tj. v polozemnicích (chatách) a v sídlištních jamách. V analytické části srovnávám tvary nádob, zjišťuji procentuální zastoupení střepů z hrnců, misek, terin, zásobnic a dalších tvarů a pokouším se o stanovení možného počtu nádob na sídlišti. V závěru práce se věnuji funkci nádob a jejich nemalé roli v běžném životě germánských rodin.
Nálezy římsko-provinciální spotřební keramiky z Čech
Rypka, Luboš ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Musil, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží podchytit jednotlivé nálezy římsko-provinciální, tzv. spotřební keramiky v Čechách. Již označení "spotřební" či také často užívaný název "užitková" keramika je ovšem mírně zavádějící a nepřesný. Termínem spotřební keramika lze v užším slova smyslu označit běžnou, většinou nezdobenou keramiku, sloužící mnohdy jen v kuchyňském provozu, k uchování potravin, či k transportním účelům. Tohoto označení je zde použito v širším slova smyslu, podobně jako jej již dříve užili jiní badatelé (Jančo 2003; Jančo 2004, 482; Košnar- Břicháček 1999, 168; Petznek 1998; Petznek 1999; Petznek 2000; Sakař 1978). Měli bychom se spíše držet přesnější názvu římsko-provinciální keramika či keramika římských provincií1 . Ovšem do této kategorie lze zařadit i nálezy terry sigillaty, takže ani tento termín nepostihuje zcela okruh zpracovávaného keramického zboží, i přesto se ale (narozdíl od vlastního názvu bakalářské práce) raději přidržuji neutrálnějšího označení římsko-provinciální či jen provinciální keramika2 , jakkoliv nepřesné toto označení může být. ...
Sídliště starší doby římské v Berouně - Plzeňském předměstí
Ničová, Magdaléna ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské v Čechách a shrnuje poznatky o osídlení Berounska v tomto období. Práce je zaměřena především na zpracování a vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě Beroun - Plzeňské předměstí, který proběhl pod vedením P. Břicháčka, P. Charváta a V. Matouška v letech 1979-1981. Bylo zde odkryto sídliště ze starší doby římské s nadzemními i zahloubenými objekty. Hlavní pozornost byla věnována zejména zahloubeným chatám. Keramický materiál a chronologicky citlivé (kovové, kostěné a parohové) předměty byly podrobeny kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je také stručný popis dalších sídlištních objektů a jejich vzájemných vztahů. Na závěr práce je zde předložen význam sídliště pro problematiku Berounska v době římské.
Osídlení Lounska v době laténské (revize a východiska dalšího výzkumu)
Grolmusová, Adéla ; Frank Danielisová, Alžběta (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
V práci jsou revidovány výzkumy z Počedělic z let 1988-1989, při kterých byly zjištěny dva sídlištní objekty z přelomu doby laténské a časné doby římské (LT D2b/ Ř A). Blíže jsou analyzovány a vyhodnoceny nemovité a movité nálezy; polozemnice, keramické zlomky, mazanice, osteologický soubor, pec a železný předmět. Druhá část práce se soustřeďuje na strukturou osídlení a pohřebiště ve východní části Lounska, nastiňuje stav bádání a východiska pro další výzkum, předkládá vytvořený katalog lokalit datovaných do doby laténské a časné doby římské v diskutované oblasti.
Nové doklady osídlení na území Prahy ve starší době římské
Bursák, Daniel ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Břicháček, Václav (oponent)
Předkládaná práce sleduje několik cílů. První kapitola stručně seznamuje se současným stavem bádání o germánských sídlištích ze starší doby římské na území Prahy, podává stručnou charakteristiku tohoto osídlení a sleduje jeho vazby na specifické přírodní podmínky území dnešního hlavního města. Je připojeno i souhrnné zhodnocení četných zdejších dokladů germánských železářských aktivit. Jako příloha práce byl v elektronické podobě připojen i seznam lokalit, na kterých došlo k zachycení nálezů, majících souvislost s osídlením z konce starého letopočtu a z prvních dvou staletí letopočtu nového. Tento seznam vznikl především jako aktualizace katalogu E. Droberjara z roku 2005. Doplněny byly některé nové, do roku 2008 publikované akce. Některé informace z výše zmíněného katalogu byly v rámci možností revidovány v muzejních sbírkách Muzea hlavního města Prahy a Národního Muzea či v archivu nálezových zpráv Archeologického ústavu v Praze. Z této činnosti vyvstalo mnoho perspektiv pro další navazující bádání a publikační činnost.
Sídliště z doby římské v Holubicích
Zahnašová, Markéta ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Jílek, Jan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá problematikou sídlištní archeologie doby římské na území Čech a poté představuje detailněji výzkumy a objevy na katastru obce Holubice, okr. Praha-západ. Základem práce je vyhodnocení archeologického výzkumu na lokalitě "Kozákova zahrada" a "Na Ovčárně", který probíhal pod vedením Vladimíra Sakaře v letech 1977-1989. Odkryta byla část sídliště z mladší fáze starší a z počátku mladší doby římské. Keramický materiál byl podroben kvantitativní a kvalitativní analýze. Součástí práce je analýza zachycených objektů a také nástin posunu osídlení na katastru obce na základě vymapování nálezů pořízených skrze terénní prospekci. Práci doplňují kresebné tabulky vytvořené autorkou (pokud není uvedeno jinak), tabulky plánů k výzkumu a ostatních příloh.
Možnosti identifikace elit mladší doby římské v prostoru středoevropského barbarika
Payne, David ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Košnar, Lubomír (oponent)
Práce se zabývá těmi aspekty hmotné kultury na sídlištních a pohřebních areálech, které se spojují s manifestací elit 3. a 4. století v barbariku střední Evropy. Diplomant provede kompilaci relevantních pramenů a kriticky zhodnotí přístup různých badatelů k možnostem poznání reprezentace elit, a to jak prostřednictvím identifikátorů v hmotné kultuře, tak v kulturně- antropologickém pojetí problematiky. Výsledky pak srovná s projevy elit v předcházejícím období. Autor také předloží návrh možných metodických postupů k syntetickému pochopení fenoménu reprezentace elit a prestižního zboží.
Archeologické doklady vztahů mezi Skandinávií a severozápadem Ruska v raném středověku
Trusova, Daria ; Košnar, Lubomír (vedoucí práce) ; Štefan, Ivo (oponent)
Tato diplomová práce je věnována raně středověkým kontaktům severozápadní Rusi a Skandinávie. Pozornost je v ní zaměřena na rozkrytí povahy pobytu Skandinávců na území Rusi. K tomu bylo zaměřeno shromáždění a vyhodnocení archeologických nálezů nejdůležitějších ekonomických center podél obchodních cest středověku. Údaje o výzkumech v Rusku a objevených předmětech byly převzaty z novějších ruskojazyčných vědeckých publikací. Práce usiluje o moderní chápání přítomnosti severských přistěhovalců. Jejím výsledkem je uznání Seveřanů jako trvalých obyvatel v několika ekonomických centrech zároveň s ugrofinskou a slovanskou populací. Klíčová slova Skandinávie, severozápadní Rusko, archeologické nálezy, obchodnicko-řemeslnická centra, raný středověk

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 39 záznamů.   předchozí7 - 16dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.