|
|
Afterlife
Özsel, Kadriye Töre ; Dušek, Jan (vedoucí práce) ; Korčák, Jakub (oponent)
The subject of this thesis is the visual interpretation for Michael Frayn?s latest play ?Afterlife?. The aim is to find an effective visual language and a different but striking creative perspective for the play.
|
|
|
Euripides : Medeia.
Syrový, Michal ; Dušek, Jan (vedoucí práce) ; David, Milan (oponent)
Řecké dramatické umění definovalo místo, ve kterém se divadelní představení odehrává, zrodilo základní žánry - tragédii a komedii. Vznik dramat.žánru nějak souvisí s počátečními magickými představami našich předků, že sehraje-li se určitý děj, pomůže to jeho reálnému uskutečnění. Některé z mýtů, jež měly pro psýché Řeků zásadní význam. byly předváděny v rámci náboženských rituálů na jevišti a později daly vzniknout klasickým dramatům. Tragédie má patrně svůj původ v rituálním uctívání boha Dionýsa - ve zjednodušeném přehrávání jeho mýtu. Tragédie čerpá svá témama buď z historie, nebo z mýtu. Tragédie nastavuje ppomocí mytického odstupu zrcadlo současným problémům. Aristoteles definuje podstatu tragédie jako: "Zobrazení děje vážného a úplného, který má určitý rozsah, užívá jednající postavy, nikoli vyprávění a působí skrz soucit a strach a očištění takových citů (Katharsis)". Vývoj řeckého divadelního prostoru byl určen hlavně fyzickými potřebami diváků, aby dobře slyšeli a viděli herce a měnící se povahu předváděné činnosti. Athénské divadlo bylo masovou podívanou, přístupnou všem účastníkům slavností, včetně cizinců, otroků a žen, pokud si za ni zaplatili. Z počátku rituální prostor se postupně proměňuje na prostor divadelní kde je jasně vymezeno hlediště a jeviště. Začíná se zdokonalovat jevištní prostor. První scénografií byla "příroda". Divák vnímal herce na pozadí otevřené krajiny. Lidské drama na pozadí Universa. Pozdějším začleněním budovy jako dekorace se divadelní prostor odpoutává od svých nábožensko-obřadních počátků a stává umělým lidským výtvorem. Později se začínají používat malované rámy, s náznakem perspektivy a četné divadelní stroje, umožňujícíc létání, zjevování, atd. Antické drama bylo počátkem celé evropské divadelní tvorby, která se ve svých různých formách později rozšířila do celého světa. V závěru je uvedena praktická část práce - vývoj a finální podoba scénografického řešení Euripidovy Medei.
|
|
| |
|
|
Komplexní scénografický projekt Charles Gounod: FAUST
Strmisková, Denisa ; David, Milan (vedoucí práce) ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Dušek, Jan (oponent) ; Zbořilová, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji jednomu z největších literárních děl a fenoménu evropské literatury, kterým Faust bezesporu je. V úvodu se zabývám samotným mýtem o doktoru Faustovi a jeho historickým pozadím. Sleduji vývoj příběhu od jeho vzniku ve středověku, přes nejznámější adaptace Marlowovu a Goethovu, po libreto pro operu francouzského romantického sladatele Charlese Gounoda. Právě libreto opery Faust a Markétka detailněji analyzuji po jeho formální stránce a dále srovnávám s jeho předlohou Faust Johanna Wolfganga Goetheho. Cílem této části práce je přiblížit jednotlivé rozdíly mezi Gounodovou operou a jeho předlohou se zaměřením na děj. Goethovo dílo je mnohonásobně rozsáhlejší než Gounodova opera. Nastiňuji zde tedy motivy a situace, které se staly tomuto skladateli východiskem pro jeho dílo. Záměrně tak postupně rozebírám jednotlivé obrazy a dějství obou her se zaměřením na vývoj děje.
Dále se pak zabývám dvěmi významnými českými inscenacemi Goethova Fausta. Těmi jsou Faust v Národním divadle z roku 1997 a televizní adaptace inscenace Fausta Divadla na okraji z roku 1989. Zaměřuji se zejména na jejich scénografické řešení, detailněji pak na scénu Josefa Svobody v Rodokově inscenaci v Národním divadle.
V další části této práce se věnuji svému vlastnímu zpracování Fausta a Markétky Charlese Gounoda, které je tématem pro mou praktickou bakalářskou práci. Přibližuji jednotlivé složky, které jsem zpracovala v prezentaci od scénografie, kostýmních návrhů a jejich realizací po světelná a technická řešení. Nastiňuji svou představu o této opeře a možnost jejího řešení.
V závěru mé práce přikládám bohatou obrazovou přílohu související s jednotlivými kapitolami.
|
|
|
Klavír jako prostředník soudobého skladatele
Dušek, Jan ; Bartoň, Hanuš (vedoucí práce) ; Kučera, Václav (vedoucí práce) ; Filas, Juraj (oponent) ; Matějů, Zbyněk (oponent)
Tato magisterská práce se zabývá klavírem a jeho technickými možnostmi. Pozornost je kladena především na techniky používané v hudbě 20. století, jejich možnosti provedení a zápis. V práci jsou popsány krom ortodoxních technik hry (hra na klávesách) i techniky neortodoxní (preparace, hra uvnitř nástroje). V příloze jsou fotografie hry některých neortodoxních technik, na CD pak jejich zvukový výsledek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Tom Stoppard: TRAVESTIE - komplexní scénografický projekt.
Kürner, Marjetka ; Dušek, Jan (vedoucí práce) ; David, Milan (oponent)
Komedie Travestie, dílo jednoho z nejvýznamnějších a nejrespektovanějších současných dramatiků, T. Stopparda, byla poprvé uvedena r. 1974 a je jedním z nejdůležitějších děl tohoto anglického autora naroz. r. 1937 na území tehdejšího Československa. Travestie svede dohromady tři důležité historické osobnosti: modernistu Jamese Joyce, dadaistu Tristana Tzaru a revolucionáře V.I. Lenina, které skrze svou fantazii a nejasné vzpomínky spojuje hlavní postava Henryho Carra. Svoji interpretaci díla jsem založila na analýze díla a hledání inspirace ve vizuálně přitažlivém dadaistickém hnutí. Vytvořila jsem základní koncept, podle které jsem vytvářela scénu a kostýmy postav v inscenaci. Důležitou linii pro mou práci představoval charakter hlavní postavy Henryho Carra, maloměšťáckého narcistického člověka, který není schopný vytvořit ani tradičně umělecké či snad avantgardně revoluční dílo. Carra chápu jako karikaturu nás všech. Protože je celé dílo karikaturou postav, jež se v něm objevují, karikovala jsem také místo, ve kterém se příběh odvíjí. Ocitneme se tak na pískovišti, hřišti, na kterém postavy konfrontují své odlišné názory o politice, umění či umělcích.
|
|
| |
host ::
RSS.