Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 76 záznamů.  začátekpředchozí57 - 66další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hydrodynamika bubliny narážející na stěnu. Experiment a modelování
Zedníková, Mária ; Vejražka, Jiří ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří
Příspěvek se zabývá jak experimentálním tak teoretickým studiem kolize bubliny s horizontální hydrofóbní (skleněnou) stěnou. Terminální rychlost bubliny, rychlost při nárazu, doba kontaktu bubliny se stěnou a restitučný koeficient (poměr rychlosti při odrazu a terminální rychlosti) jsou vyhodnoceny v závislosti na velikosti bublin. Experimentální výsledky jsou porovnány s modely založenými na bilanci sil působících na bublinu během procesu kolize. Z tohoto porovnání je patrná dobrá shoda mezi experimentem a teoretickými předpovědi.
Optické sondy a jejich přesnost měření
Vejražka, Jiří ; Večeř, Marek ; Orvalho, Sandra ; Sechet, P. ; Cartellier, A.
Pro experimentální měření ve vícefázových systémech kapalina-plyn jsou běžně používány tzv. optické sondy. Při měření se vyhodnocuje množství světla, které se odrazí od konce optického vlákna umístěného v místě měření. Ze získaných signálů je možné vyhodnotit dobu zdržení bublin, lokální zádrž, a lze též odhadnout velikost a rychlost bublin. V této studii jsou signály optické sondy porovnány s výsledky přímého pozorování rychloběžnou kamerou. Bylo zjištěno, že optická sonda pracuje dobře v případě velkých a rychle se pohybujících bublin. V případě malých a pomalých bublin se projevuje její intruzivní charakter a výsledky jejího měření použitelné nejsou. Na základě pohybové rovnice pro bubliny bylo potom odvozeno bezrozměrné kritérium pro minimální Weberovo číslo bublin, pro které je optická sonda použitelná.
Hydrodynamika bubliny narážející na stěnu, experiment a modelování
Zedníková, Mária ; Vejražka, Jiří ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří
Příspěvek se zabývá jak experimentálním tak teoretickým studiem interakce bubliny s horizontální hydrofilní (skleněnou) stěnou. Měření jsou prováděna pomocí rychloběžné kamery zaznamenávající pohyb bubliny. Ze sekvence obrázků jsou potom vyhodnocovány poloha bubliny, její velikost a tvar. Pro popis interakcí jsou získávány tyto veličiny: konečná rychlost bubliny v kapalině, rychlost bubliny při nárazu do stěny, doba kontaktu bubliny se stěnou, deformace bubliny během nárazu a restitučný koeficient (poměr rychlosti bubliny při odrazu a při nárazu). Výsledky měření jsou porovnávány s teoretickými modely založenými na bilanci sil působících na bublinu a ukazují dobrou shodu experimentálních dat s teoretickými předpovědi.
Tvorba bublin řízená pohybem jehly
Vejražka, Jiří ; Stanovský, Petr ; Zedníková, Mária
Pro experimentální výzkum v oblasti vícefázové mechaniky tekutin často potřebujeme vytvářet dobře definované bubliny. Příkladem takového výzkumu je např. studium akustické emise bublin, interakce bublin s pevnými částicemi (např. při flotaci) nebo vzájemných interakcí bublin. Vytvořit bublinu s dobře definovanou velikostí je však překvapivě obtížné a ještě obtížnější je, pokud je třeba velikost bublin během výzkumu postupně měnit. Z tohoto důvodu jsme vyrobili zařízení (přezdívané „generátor bublin“), které umožňuje tvořit bubliny řízeným způsobem. Je možné nastavit velikost bublin, frekvenci jejich tvorby a jejich počet. Zařízení je založeno na řízení pohybu jehly, na které bubliny vznikají; vhodným pohybem lze ovlivnit odtrh bubliny.
Hydrodynamické interakce mezi bublinami stoupajícími v řadě
Stanovský, Petr ; Vejražka, Jiří ; Růžička, Marek ; Drahoš, Jiří
Hydrodynamické interakce jsou důležitou složkou pro pochopení systémů pracující s probublávanou vrstvou kapaliny. Cílem této práce je ověřit experimentálně, zdali existuje stabilní rovnovážný rozestup mezi bublinami stoupající v tandemu (ve vertikálním zákrytu). Vzduchové bublinky byly vytvářeny v ultračisté vodě pomocí speciálního zařízení – generátoru bublin. Chování bylo zaznamenáno pomocí sekvence obrázků pořízených digitální zrcadlovkou. Bubliny byly osvětleny zezadu přes světelný difuzor. Ekvivalentní poloměr bubliny, odchylka od kulovitosti, vertikální rozestup a horizontální posuv byly vyhodnoceny z obrázků zpracovaných v MATLABu s využitím Image Processing Toolboxu. Chování bublin bylo porovnáno s teoretickými předpoklady a modely.
Experimentální studie interakcí bubliny s pevnou stěnou.
Zedníková, Mária ; Vejražka, Jiří ; Růžička, Marek
Práce je zaměřena na experimentální studium hydrodynamického chování bublin různé velikosti narážejících na pevnou stěnu s ohledem na sledování trajektorie bubliny a získání rychlosti pohybu bubliny. Experimenty jsou prováděny pomocí rychloběžné kamery Kodak Ektapro (max 10 000 snímků/s) a z obrázků jsou vyhodnocovány velikost bubliny a její těžiště, ustálená rychlost stoupání bubliny a také její lokální rychlost zejména při nárazu a odrazu od stěny. Dále jsou vyhodnocovány podmínky odrazení bubliny od stěny. Výsledky měření jsou porovnávána s modely dostupnými v literatuře.
Numerické modelování impaktního proudění tekutiny na stěnu a experimentální ověření výsledků pomocí teplotní anemomerie
Cvetinović, D. ; Tihon, Jaroslav ; Vejražka, Jiří ; Drahoš, Jiří
Toková konfigurace impaktního proudění proudu tekutiny, která vychází z konvergentní trysky a dopadá na stěnu, je studována pomocí numerických simulací a ověřovacích experimentálních měření. Komerční CFD software je použit pro numerické modelování tří s cílem ověřit tři odlišné turbulentní modely: k–? RNG (“Re-Normalized Group”), k–? SST (“Shear Stress Transport”) a RSM (“Reynolds Stress Model”). Teplotní anemometrie je využita pro podrobné zmapování rychlostního pole uvnitř tekutinového proudu.Z porovnání numerických a experimentálních výsledků vyplývá, že SST model je pro danou tokovou konfiguraci nejvhodnější.
Spontánní tvorba bublin na jehle
Vejražka, Jiří ; Zedníková, Mária ; Stanovský, Petr
Studium spontánní tvorby bubliny na jehle je prvním krokem k možnosti aktivního řízení tvorby bublin na jehle tak, aby měly požadovaný objem a aby vznikaly s požadovanou frekvencí. Proto je studován systém, kde je plyn přiváděn do komory, z níž poté odchází jehlou a v okolní kapalině vytvoří bublinku. Tento systém byl modelován modifikovaným modelem podle Oguze a Prosperettiho (1993). Výsledky modelu umožňují pochopit, jak je růst bublinky a její velikost při odtrhu ovlivněna objemem komory, délkou a průměrem jehly. Pro tvorbu bublin na jehle jsou navíc prezentovány experimentální výsledky.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 76 záznamů.   začátekpředchozí57 - 66další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.