|
|
Role olympismu v mezinárodních vztazích
Hruška, Jakub ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením olympismu v mezinárodních vztazích. V úvodních kapitolách práce je představena institucionální struktura olympismu, na jejímž vrcholu stojí Mezinárodní olympijský výbor. V dalších kapitolách pak je olympismus analyzován ve vztahu k vybraným mezinárodněpolitickým tématům. Jde o vztah k politickým zájmům států a dalších subjektů, ke konfliktům a ke spolupráci mezi státy. Samostatně je zpracována problematika bojkotů olympijských her. Cílem práce je všestranně zhodnotit roli olympismu v mezinárodních vztazích. K tomuto zhodnocení napomáhají konkrétní historické příklady, které ukazují, jakým způsobem se olympijské hnutí s danými mezinárodněpolitickými výzvami vyrovnávalo. Z uvedených příkladů a zhodnocení vývoje jsou konečně vyvozeny faktory, které jsou pro moderní olympismus klíčové: komercionalizace, medializace a politizace.
|
|
|
Význam ekonomické dimenze ve vztazích ČR a Ruska
Trejbal, Václav ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je konkrétně zhodnotit, zda a jakým způsobem se ekonomická dimenze vztahů mezi Českou republikou a Ruskem promítá i do politické roviny vzájemných vztahů, případně do celkového zahraničně-politického postavení českého státu. V první kapitole bude proveden detailnější rozbor česko-ruských hospodářských vztahů, struktura a dynamika vzájemné obchodní výměny a komparace celkového významu Ruska v porovnání s ostatními obchodními partnery ČR. Ve druhé kapitole se pŕace zaměří na specifické vztahy mezi ruským státem a soukromým sektorem. Třetí kapitola se v konkrétních případech soustředí na současnou expanzivní politiku ruských společností v ČR. Čtvrtá kapitola pojedná o budoucnosti vzájemných hospodářských vztahů a jejich potenciálu. Identifikuje nejdůležitější oblasti možné vzájemné spolupráce a upozorní na konvergující, nebo divergující zájmy aktérů podílejících se na formování ekonomických a politických vztahů mezi Ruskem a Českou republikou.
|
|
|
Potenciál Evropské politiky sousedství pro energetickou bezpečnost EU
Fráně, Luděk ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Vztahy EU se zeměmi a regiony, které s ní sousedí, jsou pro obě strany velmi důležité. Jedním z témat, které je spojuje, je problematika energetických surovin. Miliony barelů ropy a miliardy m3 zemního plynu proudí denně tímto prostorem do Evropy. Právě tomuto tématu -- energetické bezpečnosti EU - se věnuje tato práce. Jde o velmi aktuální, diskutované, ale především pro Evropskou unii důležité téma. Smyslem práce je propojení konceptu energetické bezpečnosti EU a Evropské politiky sousedství -- tedy politiky, kterou EU v posledních letech vytvořila, aby mezi sebou a sousedními regiony na severu Afriky, Blízkém východě ve Východní Evropě a Zakavkazsku vytvořila oblast stability a prosperity. Cílem by mělo být zhodnotit, jaký je potenciál zemí v evropském sousedství a rovněž politiky sousedství pro posílení energetické bezpečnosti EU, tzn. zda existují možnosti pro efektivní spolupráci v oblasti energetiky a zda může tato spolupráce posílit energetickou bezpečnost EU.
|
|
|
Vztahy Evropské unie a Jihoafrické republiky
Krsek, Tomáš ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Práce se zabývá dosavadním vývojem vztahů Evropské unie a Jihoafrické republiky a snaží se najít odpověď na to, zdali se nadále budou prohlubovat a v jakých oblastech. První kapitola popisuje vývoj Jihoafrické republiky od konce 80. let do současnosti. Druhá kapitola se věnuje vývoji vztahů Evropské unie a Jihoafrické republiky od vzniku Evropského hospodářského společenství po současnost. Závěr práce je, že vztahy se nadále prohlubovat mohou. Preferovanými oblastmi rozvojové spolupráce by měly být zaměstnanost, kriminalita a nerovnost mezi obyvateli.Pozornost by měla být věnována i obchodním vztahům.
|
|
| |
|
|
Vytváření bezpečnostní architektury v Evropě po konci studené války
Kubicová, Marcela ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou budování evropské bezpečnostní architektury po konci studené války. První část práce je věnována definování nového bezpečnostního prostředí po skončení konfrontační éry. Druhá část pojednává o jednotlivých úvahách o modelu evropské bezpečnostní architektury po konci studené války. Vynechána není ani diskuze o roli jednotlivých bezpečnostních organizací v procesu budování evropské bezpečnostní architektury. Třetí část práce seznamuje s ruským návrhem známým jako tzv. Medvěděvova iniciativa a nabízí přehled studií renomovaných bezpečnostních analytiků, kteří se zabývají rozborem a kritikou ruského projektu. Další část práce se věnuje summitu OBSE v Astaně. V závěrečné části jsou rozebrány vybrané strategické dokumenty Evropské unie a Severoatlantické aliance. Použitými metodami jsou především rešerše, komparace a analýza. Práce si klade za cíl analyzovat diskuzi týkající se evropské bezpečnostní architektury od konce studené války po současnost a konfrontovat ji s faktickým vývojem. Takovýto ucelený přehled dosud v českém prostředí chybí. Diplomová práce konstatuje, že rétorika užitá ve strategických dokumentech jednotlivých organizací, jež tvoří pilíř evropské bezpečnosti, nijak nebrání vytvoření fungující evropské bezpečnostní architektury. Problematickým se však jeví rozdílný názor na konkrétní problémy. Bylo shledáno, že skutečně funkční panevropská bezpečnostní architektura vytvořena nebyla, jelikož do ní nebyla zahrnuta Ruská federace a evropská bezpečnost je zajišťována pouze NATO a Evropskou unií.
|
|
|
Neutralita Švédska jako členského státu EU
Bohatová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Švédsko je v současné době vnímáno jako malá, severoevropská země. Přesto se může pochlubit dlouhou historickou tradicí a řadou politických úspěchů -- za ten největší lze považovat skutečnost, že se v zemi už víc jak dvě stě let neválčilo -- údajně díky neutralitě. Neutralita je v práci vnímána jako politicko-bezpečnostní koncept. Práce si klade za cíl ve třech kapitolách zhodnotit vnímání definice švédské neutrality, zmapovat její proměny v čase a zaměřit se na její slučitelnost s členstvím v EU na základě zkoumání švédské zahraniční politiky, účasti na Společné zahraniční a bezpečnostní politice, Společné bezpečnostní a obranné politice a přípravě předsednictví Radě EU. Cílem práce je potvrdit hypotézu, že Švédsko je díky změnám ve vnímání konceptu neutrality plnohodnotným členem Evropské unie i v tak komplexních věcech jako je Společná zahraniční a bezpečnostní politika a Společná bezpečnostní a obranná politika.
|
|
|
Norsko jako mírotvorce: případová studie humanitární pomoci Súdánu
Žáková, Alice ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Norské království se dlouhodobě snaží profilovat jako mírotvorný aktér mezinárodních vztahů. Na příkladu humanitární a rozvojové pomoci, která je poskytována Norskem Súdánu, se práce pokusí ukázat, zda je norský model mírotvorce ovlivňován i národními hodnotami a jestli je norská zahraniční pomoc efektivní. První dvě kapitoly představují základy hodnot norské společnosti a konfliktní situace v Súdánu pro analýzu aktivit norské vlády a nevládních organizací v Súdánu. Ze srovnání těchto projektů s rámcovým programem norského ministerstva zahraničí pro udržení míru pak vyplývá, že Norsko se angažuje ve všech odvětvích programu a aktivně se snaží o zlepšení situace v Súdánu a nastolení míru.
|
|
|
Specifika Velké Británie a Irska ve vztahu k Schengenskému prostoru
Dostalíková, Sandra ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Velká Británie a Irsko se ve vztahu k Schengenskému prostoru těší zvláštního zacházení. Cílem této práce je jejich specifické postavení analyzovat a odhadnout jeho udržitelnost do budoucna. V práci jsou zachyceny rozdílné důvody, které státy k jejich postoji vůči Schengenu vedly a které základ jejich odmítavého postoje dodnes formují. S využitím evropské legislativy je nastíněn aktuální právní rámec výjimek obou zemí následovaný zhodnocením pozitiv a negativ, které z nich státům plynou. Jsou vysloveny také prognózy dalšího vývoje schengenské spolupráce ve vztahu k Evropské unii jako celku a doporučení pro jeho udržitelnost.
|
|
|
Inconsistencies in Norwegian foreign policy
Olšiak, Matúš ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Nórska zahraničná politika sa vonkajšiemu pozorovateľovi môže zdať plná rozporov. Krajina si dlhodobo razí svoju vlastnú, unikátnu cestu na poli integračných aktivít a bezpečnostnej politiky. Vytrvalo odmieta vstúpiť do EÚ, ale zároveň sa dlhodobo snaží o čo najbližšie vzťahy s touto inštitúciou. Na poli bezpečnostnej politiky je zase cítiť určité pnutie medzi jej tradične mierovou orientáciou a členstvom v NATO. Pri bližšej analýze sa rozpory vo vzťahu k EÚ ukazujú byť zapríčinené nesúladom medzi postojmi politických elít a verejnosti voči tejto inštitúcii. Zdanlivo protirečivé aspekty bezpečnostnej politiky Nórska sa zase dajú vysvetliť zmenou tradičného poňatia bezpečnosti na tzv. "komplexnú bezpečnosť" po Studenej vojne.
|
host ::
RSS.