|
|
Vybraná problematika v hydrogeologii krasu České republiky
Belokopytov, Daniil ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hydrogeologií třech krasových oblastí České republiky údolí Albeřického potoka, Dyleňským krasem a Javoříčsko - Mladečským krasem. Cílem práce bylo přesnění hydrogeologických poměrů vybraných území pomocí lokalizace pramenů na úsecích vodních toků, kde byl očekáván jejich výskyt. Dílčím cílem pak bylo upřesnění původu vod jímacím území Čerlinka na východním okraji Javoříčsko - Mladečského krasu. Základní metodou užitou v této práci bylo podélné profilování teploty a konduktivity (dále , které je oproti jiným metodám, které přes svoji jednoduchost a časovou nenáročnost (oproti jiným metodám, aplikovaným v krasu) umožňuje přesnou lokalizaci skrytých přítoků. Tato metoda byla v oblasti Javoříčsko - Mladečského krasu doplně umístění piezometrů, sledujících směr proudění mezi vodním tokem a jeho břehy, a zpracování předchozích výzkumů. Výsledkem termometrie byla lokalizace několika potenciálně krasových přítoků v Albeřickém údolí a v Dyleňském krasu. V oblasti Javoříčsko - Mladečského oproti očekávání zaznamenán celkově nízký stav povrchových toků, které byly často vyschlé nebo zamrzlé. Analýza dat chemismu přinesla nejednoznačné závěry, které spočívají především v údajů o chemickém složení zkoumaných objektů oproti jejich hodnotám
|
|
| |
|
|
Možnosti krasovění vápnitých pískovců v jizerské faciální oblasti české křídové pánve a vývoj kanálů v kvádrových pískovcích
Vojtíšek, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
V různých částech České křídové pánve (ČKP) byly pozorovány projevy krasovění jako je rychlé proudění a přítomnost otevřených kanálů, ale vertikální a plošný rozsah krasovějících hornin není dosud dobře znám. U kanálů v kvádrových pískovcích zatím chybí pozorování jejich vzniku v řezu kolmém na průběh kanálu. Na tyto problematiky je zaměřena tato práce. U možností krasovění se práce omezuje na jizerskou faciální oblast ČKP. K tomuto účelu bylo použito loužení v kyselině chlorovodíkové, které bylo zrychlenou simulací rozpouštění hornin kyselými roztoky. Na zkoumaných vzorcích se hodnotila jejich reakce na loužení v kyselině, rozpadavost a obsah vápnité složky. Obsah vápnité složky byl stanoven i nezávisle pomocí kalcimetrie. Horniny, které se loužením rozpadly mohou být vhodným prostředím pro vznik krasových kanálů. Podle litostratigrafických řezů náleží zkoumané lokality jednotkám TUR5 a TUR6 - v těchto jednotkách se tedy v různých částech profilů vyskytují horniny vhodné pro vznik krasových kanálů. Na lokalitě Předměřice se loužením zcela rozpadlo 23 % zkoumaného profilu, v Kosmonosech 8 % a na Turnovsku 36 %. Zhruba jedna desetina až jedna třetina studovaných profilů tedy může podléhat po rozpuštění vápnitého tmelu vyplavení křemitého písku a vzniku krasových kanálů. Možnost krasovění není dána...
|
|
|
Ochrana personálu při cytoredukční chirurgii a hypertermické intraperitoneální chemoterapii
Stein, Radim ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá Ochranou personálu při cytoredukční chirurgii a hypertermické intraperitoneální chemoterapii, se zaměřením na nelékařské zdravotnické pracovníky - anesteziologické sestry. Cílem práce bylo zanalyzovat znalosti anesteziologických sester v používání osobních ochranných pracovních pomůcek, specifika výběru personálu pro daný výkon, používání elektrokauteru s integrovaným odsáváním, dostupnosti pomůcek pro dekontaminaci při nehodě cytotoxických látek a má-li personál obavu o své vlastní zdraví. Data byla získána formou dotazníkové metody. Pro výzkumné šetření byly zvoleny anesteziologické sestry pracující na operačních sálech ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice. Celkový počet respondentů, kteří se účastnili výzkumu, byl 35. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že personál nevyhledává, jaké OOPP jsou pro tento druh operace doporučovány. Je to buď tím, že je personál málo jazykově vybaven, nebo nezná EBN/EBP či EBM. Personál používá pouze ty OOPP, které jsou mu k dispozici. Jako dobrý výsledek zle hodnotit používání elektrokauteru s integrovaným odsáváním u 49 % respondentů. V problematice dostupnosti pomůcek pro dekontaminaci jsem došel ke zjištění, že většina personálu neví, zdali jsou tyto pomůcky vůbec k dispozici. Šetření také poukazuje na fakt, že...
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O; 3H; freony; SF6) a dalších metod pro zhodnocení doby zdržení vod a charakteru proudění v krasových oblastech ČR
Bruthans, Jiří ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Bosák, Pavel (oponent) ; Buzek, František (oponent) ; Grmela, Arnošt (oponent)
7. ZÁVĚR A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Předkládám výsledky hydrogeologického studia 9 vybraných krasových oblastí ČR: 1) oblastí metamorfonavých karbonátů u Chýnova, Horažďovic, Kralického Sněžníku a skupiny Branné v Jeseníkách, 2) nemetamorfonavých devonských vápenců Českého a Moravského krasu, Mladečsko- Javoříčského krasu a 3) křídových vápenců a slínovců krasu u Kutné Hory a okolí Turnova. - Na základě podrobné literární rešerše a terénních výzkumů (2000 - 2006) hodnotím a porovnávám hydrogeologické poměry těchto oblastí. Zabývám se především charakteristikou krasového prostředí a podmínkami proudění podzemních vod. - Hlavním metodickým postupem bylo studium střední doby zdržení vody 24 pramenů a dalších objektů v různých typech krasového prostředí v ČR. Pro studium jsem použil široké spektrum přirozených stopovačů (tritium; 18 O; freony 11, 12, 113; SF6 . V případě freonů a SFse zřejmě jedná o jejich první použití v hydrogeologii v ČR. Ve spolupráci s kolegy jsem provedl 8 nových stopovacích zkoušek a vyhodnotil archivní stopovací zkoušky. K vyhodnocení naměřených dat jsem využil programy FLOWPC (pro přirozené stopovače) a Qtracer2 (pro stopovací zkoušky). )6 Nejdůležitější výsledky jsou následující: - Ve studovaných pramenech převládá nesoustředěná infiltrace přes půdní pokryv nad soustředěnou infiltrací v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.