|
| |
|
|
Renesanční a barokní evropská krajka
Svobodová, Veronika ; Jarošová, Helena (oponent) ; Kybalová, Jana (vedoucí práce)
Tato pnice se pokusila nacrtnout dulezite a zajimave aspekty vyvoje evropske krajky a jeji ulohu ve spolecnosti. Krajka je definovami svoji vzdusnosti, prolamovanosti a bohatosti vzoru. Mezi prave krajky se fadi krajka sita a palickovana. Obe techniky se vyvinuly zfejme behem prvni poloviny 16. stoleti soucasne v Italii a ve Flandrech. Sita krajka vznika sitim ozdobnych stehu jehlou na pomocnych konturach z niti napnutych na pergamenu. Palickovana krajka se vytvari kfizenym a kroucenim pfizi navinutych na palickach. Je upevnena spendliky na podusce, na ktere je umisten podvinek s vypichanym vzorem. Palickovana krajka se dale deli na krajku mnohoparovou a stfihanou. Sita krajka se vyvinula z prolamovane vYsivky. Jejim nejblizsim pfedstupnem jsou techniky point coupe a reticella. Bohate vzorovanou reticellu muzeme spatfit na mnozstvi dobovych portretu. Palickvana krajka se vyvinula z pozamenterie, z propletanych prymku. Prvni krajky, vychazejici z prolamovanych vYsivek, mely geometricky dekor odvisly z pravouhlosti osnovy a utku tkaniny. Geometricky vzor napodobovala i krajka palickovana. Ve druhe ctvrtine 17. stoleti se dekor meni na linearni a rostlinny. Ve druhe polovine 17. stoleti jsou m6dni velke kvetinove motivy. Ve stoleti 18. jsou krajky jemne a lehke, v prvni polovine 18. stoleti vypliiuje bohaty...
|
|
|
Ekosystémové služby mokřadů v krajině
Brynychová, Kateřina ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je seznámit se a pochopit důležitost ekosystémových služeb, které mokřady plní v krajině. Pouze důkladné pochopení a docenění ekologických funkcí mokřadů v krajině může vést k udržitelnému hospodaření a zajištění ochrany mokřadů. Ekologické funkce mokřadů jsou závislé na přirozených procesech (fyzikálních, chemických a biologických), které se v mokřadech odehrávají. Z nich plynou pro člověka přínosy označované jako ekosystémové služby, jejichž hodnotu si stanovuje člověk.
Mokřad je jedinečný biotop, který tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Vyznačuje se specifickým výskytem organismů, jejichž existence vyžaduje ke své prosperitě trvalý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody.
V práci je zaměřena pozornost na funkci mokřadů v hydrologickém režimu krajiny, při hromadění živin, produkci biomasy, stabilizaci břehů, ochraně proti erozi, krajinotvorné činnosti vodních toků a na jejich úlohu při tlumení průběhu povodní, v disipaci energie a stabilizaci mikroklimatu. Je zde zmíněn i kulturní a historický význam mokřadů. Mokřady jako domov mnoha druhů flóry i fauny obohacují významným způsobem biodiverzitu české krajiny.
Všechny přirozené mokřadní lokality v České republice jsou v současné době nějakým způsobem ovlivněny lidskou činností. Z velké většiny jsou poškozené, především v důsledku intenzivní zemědělské činnosti. Z těchto důvodů by mělo docházet k integraci mokřadů do zemědělské krajiny.
O významu mokřadů na jedné straně a jejich vážném ohrožení na straně druhé svědčí i mezinárodní úmluva na ochranu mokřadů, tzv. Ramsarská úmluva. Nejvýznamnější mokřady České republiky jsou zapsány v seznamu mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské konvence.
|
|
|
Využití terapie za pomoci ryb Garra rufa pro humánní léčbu
Nacvalač, Tomáš ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Garra rufa obývá biotopy řek, malých vodních toků, nádrží a jezer a jedná se o málo
dotčený druh. Její původní výskyt je v Íránu, Iráku, Sýrii a Turecku. Žije na dně potoků a řek,
kde se pomocí adhezivního orgánu přisává ke dnu a kamenům. Jelikož má Garra rufa malý
pohlavní dimorfismus, je její rozmnožování v zajetí složitější. Pro efektivní rozmnožení je
důležité připravit třecí nádrž tak, aby se vytvořily podmínky co nejvíce podobné těm
v přirozeném prostředí, jako je například období dešťů.
Garra rufa se stává v poslední době velmi oblíbenou, a to díky svému využití
v ichtyoterapii a v zařízeních, kde se provádí takzvaná "rybí pedikúra". V některých zemích
jsou dokonce terapie za pomoci této ryby zakázány a to z důvodu nedostatečné hygieny a často špatných chovných podmínek.
Bakalářskou práci na toto téma jsem si zvolil proto, abych soustředil a posbíral co
nejvíce vědecky podložených informací ke zlepšení názoru na tento druh terapie. V práci
uvádím použití vhodné techniky pro použití v nádržích, která zvyšuje bezpečnost a kvalitu
prováděných procedur jak pro ryby, tak pro osoby, které podstupují celkovou, či lokální
terapii pomocí ryby Garra rufa.
Z hlediska rizika léčby jsem vycházel ze zdrojů, při kterých vědecké týmy testovaly vodu
v nádržích na přítomnost bakterií, jako jsou například Mycobacterium marinum, Aeromonas
hydrophila, Escherichia coli či Staphylococcus aureus. A uvedl možné druhy přenosu infekcí
na osoby podstupující terapii.
Ne všechny způsoby využití této ryby jsou pouze negativní. Některé mohou naopak
být velmi užitečné. Například při ichtyoterapii, léčbě osob, trpících lupénkou, atopickým
ekzémem, či akné. Výsledky těchto terapií jsou velmi dobré a při dodržování nezbytných
hygienických a bezpečnostních doporučení jsou bezpečné. V oboru akvaristiky je tato ryba
také přínosem, a to zejména pro odstraňování řasy a podle jedné studie pozitivně ovlivňuje
léčení ostatních druhů ryb v případě propuknutí infekce v nádrži.
Práce pojednává i o současném stavu v chovu a bezpečnosti výše zmíněných procedur
v České republice. Tuto problematiku jsem zpracoval podle Ing. Jaroslava Macenauera, který
mi poskytl informace o původu ryb k nám dovážených, správném výběru vybavení nádrže a o
péči, kterou je nutné provádět při zmiňovaných procedurách.
|
|
| |
|
| |
|
|
Obnova katastrálního operátu v katastrálním území Lomnice u Tišnova
Svobodová, Veronika ; Cwik, Jan (oponent) ; Berková, Alena (vedoucí práce)
V této diplomové práci je popsán postup při obnově katastrálního operátu přepracováním. Přepracovávané katastrální území je Lomnice u Tišnova, přesněji její intravilán, ve kterém je doposud platná mapa v měřítku 1 : 2880. Digitalizace analogových map je jedním z nejdůležitějších úkolů resortu katastru. Na základě toho vznikla i tato práce v tomto katastrálním území, kde je plánovaný rok obnovy stanoven na rok 2015 a extravilán je již veden jako digitální katastrální mapa. Při obnově se postupovalo dle Návodu pro obnovu katastrálního operátu a převod ve znění dodatků. Výsledkem diplomové práce je návrh digitální formy katastrální mapy vyhotovený v programu MicroGEOS Nautil.
|
|
|
Hodnocení výkonnosti podniku
Svobodová, Veronika ; Koval, Stanislav (oponent) ; Žižlavský, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení výkonnosti podniku s využitím konceptu Balanced Scorecard. V teoretické části je vymezen pojem výkonnost podniku a popsána metoda Balanced Scorecard. V analytické části je zhodnocena současná situace společ-nosti DINA-HITEX, spol. s.r.o. prostřednictvím vybraných analytických metod a v závěru práce je vypracován návrh implementace konceptu Balanced Scorecard do této společnosti. V návrhové části jsou stanoveny strategické cíle zvolených perspektiv, je sestavena strategická mapa, rozpočet, časový harmonogram implementace projektu a zhodnocení přínosů zavedení této metody do podniku.
|
|
|
Pracovní deník
Svobodová, Veronika ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; KRÁLOVÁ, Andrea (oponent)
Koncepčně se text dělí do čtyř částí. V úvodní části nejprve odhaluji ideová
východiska, tj. prvotní myšlenky, podněty a inspirační zdroje práce.
V autorských východiscích představuji prostor volných asociací, kde splétám
pavučinu dokumentů i dokladů vlastního myšlenkového přístupu. Další část
prezentuje teoretická východiska a otevírám zde obecné téma percepční
zkušenosti a dominance vizuálnosti dnešní technologické a konzumní kultury.
Kapitola stručně popisuje moţnosti zobrazování viděného, včetně krátkého
historického exkursu do vývoje perspektivního zobrazení. V závěrečné části
práce předkládám vlastní praktické výstupy, konkrétně instalaci BU
realizovanou pro festival Artijuli 2015 v Norsku a senzorické představení
Močeradek gre čez cesto na motivy poezie Srečka Kosovela pro Lutkovno
gledališče Ljubljana 2013. V těchto projektech jsem se zabývala otázkou, jak
vytvořit platformu pro moţnost setkání diváka s uměleckým artefaktem
nebo jak akcentovat prostor i čas, aby se divák v tomto setkání nepoddával
pasivní roli. Obě realizace uvádím záměrně společně s popisem poměrně
nového fenoménu imerzivního divadla. Nejprve charakterizuji některé jeho
zákonitosti, zejména nezbytnost ponoru diváka do situace či fiktivního
světa/prostředí, zprostředkovaného specifickým médiem působícím na jeho
smysly. Prostřednictvím této diplomové práce jsem chtěla dospět k získání
praktického komentáře, vztahujícího se k problematice autorských postupů na
poli imerzivního divadla. Proto se v závěru práce pokouším pojmenovat jakási
pravidla hry a základní návod pro diváka i tvůrce.
|
|
|
Vývoj hodnot indexu lidského rozvoje
Svobodová, Veronika ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Helman, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zkoumáním a kvantifikací kvality života pomocí indexu lidského rozvoje převážně v evropských zemích. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je definována kvalita života a důvody jejího zkoumání. Dále je zmíněn pojem udržitelný rozvoj. Druhá část se zaměřuje na vlastní výpočty, zejména popis vývoje hodnot ILR, rozklad ILR na dílčí složky a porovnání ILR s dalšími ekonomicko -- demografickými ukazateli. Ve třetí části je vedena kritická diskuze nad zjištěnými výsledky, zjištěné výsledky jsou porovnány s již dříve publikovaným výzkumem a dalšími zdroji. V práci lze také nalézt kritické pohledy na ILR a další způsoby měření kvality života.
|
host ::
RSS.