|
|
Vztah jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela
Navrátilová, Olga ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Kranát, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje otázce vztahu jednotlivce a státu v Základech filosofie práva G. W. F. Hegela. Jejím motivem je snaha vyrovnat se s jednostrannou, ale v českých zemích rozšířenou liberální kritikou Hegelovy politické filosofie, která tohoto filosofa obviňuje z etatismu a potlačení svobody jednotlivce. Ve své první části stručně pojednává o řešení otázky vztahu státu a jednotlivce v politických filosofiích nejdůležitějších Hegelových novověkých předchůdců: Thomase Hobbese, Johna Locka, JeanaAJacquese Rousseaua a Immanuela Kanta. Druhá část nejprve seznamuje s hlavními rysy Hegelovy politické filosofie. Dále je krátce zmíněn vztah Hegelova učení o státě a jeho filosofie dějin. Hlavní část práce se zaměřuje na představení Základů filosofie práva s ohledem na pojednávanou otázku. Závěr se pokouší o shrnutí získaných poznatků a nastínění nedořešených otázek. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Přirozený zákon v díle Boženy Komárkové
Vrátníková, Petra ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Božena Komárková se ve svém díle věnovala problematice přirozeného zákona / přirozeného práva především v rámci studia lidských práv. Tvrdila, že přirozený zákon je "nepřirozeným" kulturním výtvorem člověka. Komárková byla oslovena biblí a biblickým způsobem vyjadřování o úloze práva, zákona, lidských institucí a řádů. Bible jim odnímá absolutní platnost, relativizuje je. Bibli jsou cizí představy o přirozeném zákonu. Biblický kánon neobsahuje jen jedno Desatero jako absolutní, nadčasově platný, přirozený zákon. V bibli se nalézá více desater a každé z nich je vysloveno do určité situace - má svůj kontext. Biblické svědectví není pro Boženu Komárkovou automatickým zdrojem věčných, nadčasových pravd. Bible nám může dopomáhat k tomu, abychom objevovali pozemsko- časnou, konkrétně-tělesnou a mezilidskou dimenzi naší existence. Vliv biblického způsobu myšlení nalezla Komárková v reformaci. Reformační pojetí práva je v rozporu s přirozenopravní linií. Komárková upozornil, že s Kalvínem končí tradiční chápání přirozeného práva. Nesouhlas Karla Bartha s jakýmkoli druhem přirozeného zákona v etické oblasti je pouze uplatněním jeho obecného nesouhlasu s přirozenou theologií. Komárková vyslovila závažnou tezi, že přirozený zákon je svojí postatou křesťanství cizí. Víra v živého Boha je pro Komárkovou hrází proni...
|
|
|
Posvátnost lidského života - obhajoba bioetického principu
Vodová, Jana ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Tato práce nazvaná "Posvátnost lidského života - obhajoba bioetického principu" se zabývá aktuálními otázkami etiky souvisejícími s lidským životem a medicínou. Obhajoba principu Posvátnosti lidského života (PLŽ), který je z důvodu současných společenských změn a technologického pokroku oslabován, bude vedena na základě argumentů církevních i sekulárních. Cílem práce je princip PLŽ vysvětlit a pokusit se dokázat jeho stálou platnost i mimo náboženské pole. Práce se blíže zaměřuje na problematiku záměrného ukončení léčby pacienta s následkem smrti, praxi pasivní a aktivní eutanazie a negativní dopady s touto praxí spojené. Dále budou porovnány postoje a názory principů Posvátnosti lidského života a Kvality života, pro něž jsou důležité pojmy jako důstojnost, hodnota člověka a kvalita života. Nutno však poznamenat, že interpretace těchto pojmů a především závěry z nich vyvozené oba principy zásadně rozděluje. Princip Kvality života zastává teorii poměrně snadno zneužitelnou v oblasti péče o pacienty a tato práce se ji pokusí co nejvíce zpochybnit a vyvrátit, především proto, že v dnešní době již máme možnost vidět výsledky uplatnění tohoto principu v praxi, a ty nejsou nijak povzbudivé. Linie lékařských přísah a deklarací, které jsou ve studii zmíněny, zastávají myšlenky vlastní principu Posvátnosti lidského...
|
|
|
Spiritualita u vážně nemocných a umírajících pacientů
Špaček, Martin ; Lachman, Jan (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Tato práce se soustředí na téma spirituality zejména ve vztahu k problematice umírání a smrti v naší společnosti. Jejím hlavním cílem je poskytnout úvod do spirituality pro zdravotnické profesionály - především lékaře - a diskutovat možnosti, jak duchovní aspekty zahrnout do komplexní péče o pacienta. Moderní sekularizovaná společnost a technologicky vyspělá medicína značně marginalizovaly problematiku smrti a umírání; hospicové hnutí a paliativní péče však přinesly nový model "dobré smrti" a podnítily obnovení zájmu a ocenění spirituality u vážně nemocných a umírajících pacientů. Navzdory mnoha oficiálním doporučením, včetně dokumentů Světové zdravotnické organizace, je spiritualita v naší společnosti i zdravotnickém systému minimálně tematizována a duchovní otázky vesměs vůbec nejsou zahrnuty do výuky studentů lékařských fakult, ani jiných zdravotnických pracovníků. Spiritualita, podobně jako náboženství, je fenoménem velmi rozmanitým a může být vyjadřována různými způsoby v závislosti na kulturních a náboženských tradicích. Zdravotničtí pracovníci by měli v péči o pacienty brát zřetel na důležité duchovní aspekty, a to nejen v terminální fázi jejich nemoci, ale i v průběhu celé léčby. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Křesťanství a životní prostředí, Historické kořeny ekologické krize
Kameník, Pavel ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Člověk by neměl hledat jediný střed nebo programový plán v ekosystémech, zejména ne pro své subjektivní zkušenosti. Místo toho by měl najít matrice pro propojení jednotlivých oborů vědy k tvůrčím podnětům a konečně odhalit jejich možnosti. Lidé mají větší dar chápání než svět přírody, který v rámci svého vzniku a vývoje obydlili. Lidé mají větší predikční dar předvídat zamýšlené i nezáměrné výsledky své činnosti a zároveň lepší možnosti zabránit nežádoucím účinkům. Váha několika miliard let tvůrčí lopoty milionů druhů překypujících životem byla předána do péče tomuto mnohem později přicházejícímu druhu, jehož myšlení zažívá rozkvět a který naštěstí má morální uvažování. Především je zjevné, že lidský blahobyt závisí na podpoře ekosystému a v tomto smyslu jsou tvořeny také naše předpisy o čistotě vzduchu, čisté vodě a půdě. Především z tohoto důvodu jej také znepokojuje úroveň ekosystému. Jedním z těchto pohledů je naturalistická environmentální etika a křesťanská odpovědnost, která se zdá být jedním z kořenů naší ekologické krize. Proto je nutné, abychom se učili naslouchat Zemi a nalezli svou vlastní novou roli, případně se vrátili ke svému původnímu určení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vědomí viny jako cesta k Dobru
Gallasová Pilecká, Kristýna ; Trojan, Jakub (oponent) ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce)
Záměr mé diplomové práce spočívá v objasnění fenoménu viny jako přirozené součásti lidského života. V textu diplomové práce nahlížím různé přístupy k vině, tak jak se odehrávaly v historii a pokračují dodnes. Stručně pojednávám o psychologickém náhledu k problematice vyrovnání se s vlastní vinou. Východiskem pro mé objasnění vědomí viny jako cesty k Dobru se mi stává Jaspersovo pojetí viny. Jaspersovo čtveré dělení viny zakládá mé rozpoznání čtyř úrovní viny v biblických událostech Starého i Nového zákona. Třebaže není Jaspersovo rozlišení viny zcela převoditelné na události biblické, lze ho vnímat jako model, který je platný i v současné době. Mou snahou je poukázat na vědomí viny, které formuje a ozřejmuje určení člověka, dává mu poznat horizont víry, bez kterého se s vinou nelze dost dobře vyrovnat. Horizont víry, který vědomí viny otevírá, ilustruji zejména na biblických událostech, jež tvoří modelové situace i pro člověka 21. století. Vědomí viny má v podstatě budoucností charakter, tím, že otevírá horizont života formovaného vírou v Boha či transcendentno. Můj text se snaží o pochopení viny jako dynamiky života, neboť takové vědomí odkazuje do minulosti, ale především ukazuje cestu k budoucnosti. V neposlední řadě vědomí viny posiluje víru v Boha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Pokora jako předpoklad dokonalého následování Krista
Jirsová, Barbora ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Tato práce zkoumá na poli teologické etiky pokoru jako důležitou křesťanskou ctnost a její význam pro křesťanskou praxi a duchovní život vůbec. Na základě studia Bible se ozřejmuje, že právě pokora jako dobrovolné sebeponížení patří k esenciální charakteristice samotné Boží inkarnace Krista na svět a celého Ježíšova příběhu až po jeho smrt na kříži. Pokora coby sebe-překročení se tak jeví jako důležitý předpoklad dokonalého následování Krista. To autorka vnímá jako výzvu pro každodenní křesťanskou praxi. Téma je zpracován o místy s exkurzy do psychologie, čímž zčásti poskytuje i mezioborovou diskuzi. Práce současně poukazuje na univerzální hodnotu pokory přesahující její vymezení coby "křesťanské ctnosti". Autorka tak nabízí pohled na pokoru i jako na podstatný aspekt dialogu mezi náboženstvími a kulturami 2 a dialogu vůbec. Vedle Bible jsou hlavním pramenem této práce díla křesťanských mystiků, zvláště dílo Tomáše Kempenského, a teologů, zejména dílo Augustina z Hippo, Martina Luthera, Dietricha Bonhoeffera a Jana Hellera. Konkrétní příklady "žité pokory" jsou přiblíženy na odkazu života a díla čtyř osobností z různých duchovních tradic: Terezie z Lisieux, Martina Bubera, Mahátmy Gándhího a J. S. Dalajlamy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.