|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Porovnání mluvního a zpěvního hlasu.
Jirovská, Anita ; Márová, Libuše (vedoucí práce) ; Jonášová, Jana (oponent)
Diplomová práce " Porovnání mluvního a zpěvního hlasu" je věnována převážně fysiologii hlasu. Celkově lze práci rozdělit na tři základní kapitoly. První kapitola, která se zabývá mluvním hlasem, se soustředí na hlas v řeči běžně užívaný, bez znalostí mluvní techniky. Druhá oblast se týká zpěvu - tentokrát jde o projev s technickým zázemím. Poslední část práce se soustředí na odlišnosti výše zmíněného, tedy mluvního a zpěvního hlasu. Uveden je zde ve zkratce také hlasový vývoj, a to jak z pohledu zpěvního, tak mluvního.
|
|
| |
|
|
Wexford Opera Festival 1951 - 1959
Mátlová, Markéta ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o založení a počátcích irského Wexford Opera Festivalu. Popisuje zde hlavní myšlenku a historická fakta, která provázela první desetiletí trvání festivalu. Toto je zatím jediný ucelený faktografický materiál v českém jazyce. V magisterské práci bych ráda pokračovala v popisu a rozboru festivalu až do současnosti.
|
|
|
Práce rešisérů při aranžování operních děl z pohledu členky sboru Národního divadla
Šindelková, Ladislava ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Tato bakalářská práce se zaobírá prací režisérů a scénografů při aranžování oper s operním sborem Národního divadla. Je zaměřena na sezóny 2005 ? 2007. V této sezóně byla uvedena spousta operních děl.
V této práci jsou vybraná díla od českých autorů. Jsou to opery Fantom, čili Krvavá opera od autorů Petr Kofroň, Zdenek Plachý, Jiří Šimáček; Řecké pašije od Bohuslava Martinů; Její pastorkyňa od Leoše Janáčka; Tajemství a Hubička od Bedřicha Smetany.
Jsou zde vloženy doložené recenze na tato představení, stručný obsah oper spolu s obsazením a kolektivem lidí, který na nich spolupracoval.
Dále je zde vložen vlastní pohled a názor na aranžování operních režisérů od členky operního sboru Národního divadla Ladislavy Šindelkové.
|
|
|
Švédsko očima zpěváka aneb Historický pohled na hudební vývoj ve Švédsku se zaměřením na vokální tvorbu
Kocourková, Tereza ; Jonášová, Jana (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Práce se věnuje vývoji vokální hudby ve Švédsku. První kapitola je stručným historickým úvodem. Počínaje nástupem Vasovců na švédský trůn lze Švédsko považovat za samostatnou zemi - hospodářsky i kulturně.Píše se rok 1523. V kapitole Velmocenské období se zabývám především rodinným klanem Dubenových, který tu sehrál významnou roli na poli hudebním.V následujícím období, tzv. Období svobody, se věnuji dvěma okruhům. Jsou jimi život a dílo prvního švédského skladatele mezinárodní úrovně J.H.Romana, a dále vznik prvních švédských oper. Dominantou další kapitoly je jednoznačně Franz Berwald, všestranný a podnikavý člověk, který i jako skladatel dosáhl věhlasu po celé Evropě. V následujících 5 kapitolách se zabývám vývojem písně.Setkáváme se postupně s E.G.Geijerem, A.F.Lindbladem a dašími, na vrchol písňové tvorby nás vynesou W.Peterson-Berger, W.Stenhammar a H. Alfvén.Název poslední kapitoly, Opera 20.století, mluví sám za sebe. Shrnuje dění na švédských operních scénách od počátku 20.století až po současnost.
|
|
|
Moje zkušenosti ve Staatsoper Hamburg
Hanfová, Marta ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
V této práci se zabývám hlavně svými zkušenostmi, které jsem získala v rámci hostování ve Staatsoper Hamburg. V práci uvádím můj studijní pobyt v zahraničí, konkurz na Janáčkovu Barenu z opery Její Pastorkyňa, následné nastudování celé opery, spolupráce se všemi složkami divadla a samozřejmě premiéru. V poslední rozsáhlé kapitole jsem se zaměřila na mimo hudební fakta, která mně napomohla ještě lépe poznat Janáčkovo dílo. Z estetického hlediska rozebírám scénu tohoto představení, v jedné podkapitole se zabývám námětem dramatu v souvislosti s libretem opery a také jsem se zaměřila na rodinné vztahy jednotlivých hrdinů. V poslední podkapitole uvádím složitou cestu Její pastorkyně na jevišti Národního divadla a následné proražení na světové scény jako je např. Staatsoper Hamburg.
|
|
|
M.P.Musorgskij a jeho vokální tvorba
Khidirova, Arina ; Hajóssyová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Márová, Libuše (oponent)
Moje práce pojednává o velikém ruském skladateli Modestu Musorgským, jenž se stal mým oblíbeným autorem. Zabývám se zde především kompletním přehledem jeho děl, do úplné hloubky se zaměřuji na jeho životopis, abych jsem co nejlépe mohla pochopit jeho originalitu, nesmírné novátorství a veškeré podněty, jež dokázaly ovlivnit jeho hudební směr, který je nyní tolik obdivován. Můj spis se snaží otevřít čtenáři veškerou podstatu jeho tvůrčího génia. Je spíš schrnutím některých zásadních i dílčích otázek jeho života a tvůrčího snažení, které jsou pro nás dnes zvláště cenné a zajímavé. Musorgskij náleží k umělcům, jejichž dílo bylo již prověřeno dějinami. Celý svůj život Modest Musorgskij vřele miloval ruský národ, se vší sílou se mu snažil přiblížit a žít s ním zároveň. Na počest lidu skládá své největší doposud známá díla - opery Boris Godunov, Chovanština a jeho nesmrtelné vokální cykly, jež se staly pro mě největší zálibou a motivaci při výběru mého bakalářského pěveckého programu.
|
host ::
RSS.