|
|
Effect of canopy openning on undergrowth of pioneer forests
Lutišan, Zuzana ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hofmeister, Jeňýk (oponent)
Svetliny vytvorené pádom respektíve smrťou jedného či viacerých stromov v zapojenom lese sú prirodzenou súčasťou aj temperátnych lesov mierneho pásma. Existujú štúdie, ktoré popisujú tento disturbančný mechanizmus obnovy a regenerácie lesa v primárnych kontinuálnych lesných spoločenstvách. V súčasnej krajine strednej Európy však čoraz častejšie narazíme na lesy sekundárne, ktoré vznikli v tejto oblasti po predošlom hospodárení človeka, na miestach, ktoré boli opustené a postupne zarastajú sukcesnými procesmi až do štádia lesných spoločenstiev. A práve v tomto type lesa som sa snažila zachytiť vplyv svetlín na vegetáciu v podraste. Výsledky, ktoré popisuje predkladaná práca vychádzajú z územia Doupovských hor z oblasti Vojenského újezdu Hradiště, kde sa nachádzajú práve fragmenty pionierskych lesov, ktoré vznikli po vysídlení obyvateľstva z tohto územia v 50. rokoch minulého storočia. Cieľom práce bolo zistiť ako tieto otvorenia korunového zápoja vplývajú na druhové zloženie a diverzitu podrastu pionierskych lesov a aký význam majú vybrané podmienky prostredia na zloženie a diverzitu vegetácie podrastu. Na základe získaných dát sa som mohla potvrdiť predpoklad, že svetliny aj v pionierskych lesoch vytvárajú prostredie pre druhy, ktoré sa normálne pod zápojom nevyskytujú. Na zloženie mali významný...
|
|
|
Původ rozvolněných doubrav na Podbořansku
Procházka, Michal ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Rozvolněné teplomilné doubravy jsou fenoménem, jehož původ není dosud zcela vyjasněn. Jedná se však o hodnotný zdroj biodiverzity daný diverzitou mikrostanovišt, který má v krajině střední Evropy nezastupitelnou úlohu. Z důvodu vhodné ochrany je žádoucí porozumět faktorům, které tento fenomén utvářely. Tato literární rešerše shrnuje současné poznání o faktorech, které podporují vznik a udržení rozvolněných doubrav ve střední Evropě. Kromě abiotických faktorů, jako je malá mocnost půdního horizontu, je velký prostor věnován především vlivu člověka a dnes již převážně opuštěných způsobů hospodaření. Mezi takové způsoby hospodaření patří například pařezení či lesní pastevectví. Otázka původu rozvolněných doubrav je diskutována v kontextu historie hospodaření v oblasti Podbořanska, které dodnes několik rozvolněných doubrav na svém území hostí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fragmentace a homogenizace lesních společenstev v městském prostředí
Pevná, Tereza ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Prach, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou fragmentace a homogenizace lesních společenstev v urbanizovaném prostředí. Fragmentace biotopu může být přirozená i antropogenní. V současné době hlavní příčinou fragmentace biotopu je lidská činnost. Mezi nejzávažnější příčiny patří urbanizace. Jeden z mála důsledků, ovšem pro biodiverzitu fragmentovaného biotopu velmi podstatný, je vymírání druhů. K vymírání druhů ve fragmentovaném biotopu nemusí docházet okamžitě. Ve fragmentovaném biotopu může docházet k vymírání druhů s určitým časovým zpožděním. S úbytkem druhů ve fragmentovaném biotopu souvisí další skutečnost. Ve fragmentovaném biotopu může docházet k biotické homogenizaci. Biotická homogenizace je výrazná a dobře pozorovatelná právě v urbanizovaných místech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Krajinné faktory ovlivňující sukcesi a výskyt dřevin
Jablonská, Viola ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tesnerová, Cecílie (oponent)
sukcese vegetace temperátní zóny je mnohovrstevný proces výměny rostlinných dominant, v němž hrají dřeviny zcela zásadní úlohu. Pro pochopení dějů, které se v rámci sukcese odehrávají na úrovni mikrostanoviště, je však nezbytné zaměřit se na širší krajinný kontext. Tato literární rešerše hledá odpovědi na otázky, jakým způsobem mohou faktory jako reliéf, topografie, krajinná struktura, propojenost či izolovanost stanovišť, vzdálenost od zdrojů nebo způsob šíření semen ovlivnit výskyt, distribuci a sukcesi dřevin. Zohledněny jsou také environmentální aspekty krajiny a stručně je pojednáno o disturbancích, které jsou součástí přirozené dynamiky vývoje ekosystémů. Specifickým faktorem je způsob využití krajiny, známý pod pojmem land use. Naše nakládání s prostorem, s půdou a dalším přírodním bohatstvím zanechává v krajině nesmazatelný otisk, jež se odráží i ve změnách struktury vegetace.
|
|
|
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
|
|
|
Interakce mezi živočichy a rostlinami v městských lesích
Dobešová, Jana ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Horčičková, Eva (oponent)
INTERAKCE MEZI ŽIVOČICHY A ROSTLINAMI V MĚSTSKÝCH LESÍCH ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá vlivem velkých savců (především jelenovitých, divokých prasat, jezevců a lišek) na bylinné patro městských lesů. Plocha měst se neustále rozšiřuje a zabírá těmto živočichům původní stanoviště. Tito živočichové se proto šíří do městských lesů. V práci jsou rozebrána specifika městského prostředí a jejich vliv na vlastnosti a distribuci živočichů a rostlin. Z vlivů živočichů na bylinné patro je rozebrána především herbivorie, která má dopad na jedince a populace rostlin i na složení celého společenstva. Dalšími zkoumanými vlivy jsou sešlap, změna cyklu živin urinací a defekací a budování nor. V závěru je shrnut význam velkých savců v porovnání s lidskými vlivy. Klíčová slova: Městské lesy, herbivorie, bylinné patro, disturbance, živiny, velcí savci
|
|
|
Influence of military activities on vegetation diversity in Doksy region
Staněk, Ondřej ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Volařík, Daniel (oponent)
Práce je důkladnou studií oblasti Dokeska na severu čech. Tato oblast byla v historii ovlivněna existencí vojenského prostoru Ralsko a po více než 50 let byla vystavena vojenskému managementu. Pro účely určení vlivu vojenského managementu byla sebrána data o složení vegeatce a druhovém bohatství a také o některých charakteristikách prostředí. Vše bylo prověřeno různými statistickými technikami. Nebyl objeven žádný signifikantní efekt vojenského využití v minulosti na počet druhů, ale byl prokázán efekt na složení vegetace. Také některé charakteristiky prostředí (především půd) stále nesou čitelné stopy vojenského zacházení. Žádné výrazné rozdíly v Beta diverzitě vojensky využívaných a nevyužívaných ploch zjištěny nebyly, zřejmě z důvodu různých procesů působících homogenizaci na úrovni beta diverzity. Také bylo zjištěno několik druhů ze seznamu invazních a expanzivních druhů MZE ČR vyskytujících se na území ve větším množství, pravděpodobně vázaných na vojensky obhospodařované plochy.
|
|
|
Vliv křovin na uchycování dřevin v pastevní krajině
Wiesner, Pavel ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Má bakalářská práce se zabývá mechanismy ovlivňujícími uchycování a růst dřevin pod pastevním tlakem převážně v oblasti mírného klimatického pásu. Na základě rešerše literárních zdrojů určuje a vysvětluje jednotlivé mechanismy a snaží se je spojit do uceleného pohledu na problematiku reprodukce, šíření a udržování dřevin v pastevní krajině. Obecně pastva ovlivňuje přirozený průběh sukcese a za určitých podmínek napomáhá vytvoření a udržení pohyblivé krajinné mozaiky, přičemž je vliv pastvy zpětně modifikován již existující vegetační mozaikou. V tomto směru je důležitá existence křovin, které poskytují ochranu semenáčkům a juvenilním jedincům před nepříznivými podmínkami prostředí i před pastevním tlakem a napomáhají tak změnám prostorové heterogenity vegetace a vytvoření zmíněné pohyblivé mozaiky. Protože prostorová heterogenita a celková diverzita vegetace se mohou vlivem pastvy zvyšovat i snižovat na základě celé řady faktorů, zabývá se práce také významem prostorové distribuce pastvy a její intenzity, různými druhy pasených zvířat a běžnými způsoby managementu pastvy. Klíčová slova: pastva, asociační rezistence, cyklická sukcese, pastevní lesy, prostorová heterogenita vegetace, vegetační diverzita
|
|
|
Vegetace úhorů a její dynamika ve vztahu ke změnám managementu zemědělské půdy v Českém Banátu
Veselý, Adam ; Kovář, Pavel (vedoucí práce) ; Vojta, Jaroslav (oponent)
- 5 - Abstrakt V souvislosti s recentním opouštěním orné půdy obyvateli českých vesnic, které v rumunském Banátu vznikly po kolonizaci území začátkem 19. století, vzniká řada nových stanovišť reprezentovaných různě starými úhory. Můžeme zaznamenat sukcesní stadia s různou diverzitou rostlin, v některých případech pozoruhodně vysokou a zahrnující řadu ochranářsky cenných druhů, které jsme z minulosti znali i z české krajiny, ale které v ní již zcela nebo téměř vymizely. Mj. v Banátu v posledních letech došlo k úbytku hospodářských zvířat, což vede k méně intenzivnímu využití tradičních pastvin, které jsou lokalizovány na těžko obdělávatelných a obtížně přístupných lokalitách (např. krasová údolí) a často jsou sdíleny sousedními vesnicemi (včetně rumunských). Opouštění polí také umožňuje pastevně využít produktivnější lokality, k čemuž přistupuje lepší dostupnost z vesnic. S postupující sukcesí a narušením někdejšího cyklu v obhospodařování polí, se stávají významnou složkou roztroušené dřeviny strukturující vegetaci na pastvinách, které navíc hrají významnou roli v návratu k lesním porostům. Cílem práce je posoudit vliv opouštění orné půdy, dále pak vliv managementu úhorů na diverzitu rostlin a vegetace včetně udržení ochranářsky cenných druhů a výhledově vliv pastvy na prostorovou distribuci uchycování...
|
|
|
Metody studia zoochorie volně žijícími herbivory
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pokorná, Adéla (oponent)
Epizoochorie i endozoochorie jsou dlouho známé disperzní mechanismy. Toto téma je poslední dobou studované čím dál častěji, ale naše znalosti jsou stále nedokonalé. Vlastnosti takto šířených rostlin nejsou zatím dostatečně dobře prozkoumány a chybí i znalosti o vzájemné interakci rostliny a živočicha při přenosu. Také vliv samotného transportu, hlavně u endozoochorie, není příliš znám. Endozoochorie se nejčastěji studuje klíčením životaschopných semen obsažených v trusu. Zajímavou podkapitolu zde tvoří krmící pokusy, kterými zjišťujeme míru přežití semen v trávicím traktu. Nejoblíbenějšími metodami studia epizooochorie jsou ochočená zvířata a používání různých způsobů atrap. Další hojně používanou metodu tvoří rozličné laboratorní pokusy, například třepací stroj. Klíčová slova: endozoochorie, epizoochorie, vlastnosti rostlin, analýza semenné banky
|
host ::
RSS.