|
|
Uranová mineralizace ortorul lugika jako prekurzor výskytu radioaktivních pramenů
Fatková, Karolína ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Škoda, Radek (oponent)
Oblast lugika je známa výskytem vývěrů radioaktivních radonových minerálních vod oblastech tvořených ortorulami. Byly zkoumány vzorky mineralizovaných sněžnických, krkonošských a jizerských ortorul nalezených terénní radiometrií. Laboratorní gama metrií vzorků bylo zjištěno, že K i Th mají pozaďové koncentrace, naproti tomu U Ra je zvýšeno až do radionuklidů byla zjišťována metodou alfa autoradiografie u osmi vybraných vzorků s nejvyššími koncentracemi uranu. optické a elektronové mikroskopie s ED analýzou jsou radionuklidy přítomny následujících minerali čních stádiích: V primárně magmatické asociaci se vyskytují běžné ). Ve dvou vzorcích se podařilo nalézt primární magmatický uraninit s.s., asociující se zirkonem. Jeho přítomnost je pravděpodobně hlavním důvodem vysoké fertility lugických ortorul. Uraninit s.s. se ve formě inkluzí v metamorfní (syndeformační) periodě. Ve vzorcích jizerských ortorul jsou pozorovatelné příznaky greisenizace (fluorit, zirkon bohatý fluorem). Ve vzorcích krkonošské ortoruly je patrná i hydrotermální etapa s hřebenitým křemenem a hematitem v žilkách Silně se projevují procesy hypergeneze: Chloritizace slíd za vzniku aktivních HFO a Ti oxidů ("leukoxenu"), alterace monazitu za vzniku fosfátů rabdofánové skupiny (brockitu), "U slíd" sk. autunitu v dutinách a puklinách za vzniku...
|
|
| |
|
|
Léčivé radioaktivní minerální prameny v oblasti Skalná - Bad Brambach
Turnová, Štěpánka ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
V letech 2016-2018 proběhl radiohydrogeochemický průzkum východní části smrčinského plutonu mezi Skalnou - Plesnou - Bad Brambach. Cílem tohoto průzkumu bylo vyhledávání a podrobný průzkum možného výskytu vod s objemovou aktivitou vyšší než 1500 Bq/l. Tato hodnota je dána lázeňským zákonem č. 164/2001 Sb., kdy vody nad 1500 Bq/l jsou již klasifikovány jako radioaktivní (radonové) minerální vody. Nejvýznamnější oblasti je Plesná - jih, kde bylo objeveno několik pramenů přesahujících hodnotu 5000 Bq/l. Nejvýznamnější je pramen "Břetislav - Radonka", který se nachází 1 km jihozápadně od nádraží Plesná, s aktivitou okolo 12,5 kBq/l 222 Rn a průtokem okolo 2,5 l/min. Je to nejaktivnější povrchový vývěr radonové minerální vody na území ČR. Další významná pramenní oblast je severně od Skalné. Tyto prameny objevila před téměř 60 lety Dr. Marie Zukriegelová. Hlavní pramen této oblasti byl pojmenován po jeho objevitelce - pramen "Marie Z" při aktivitě 5800 Bq/l 222 Rn. Dále se výzkum zaměřil i na historický radioaktivní vodovod, který v minulém století přiváděl vodu do Skalné. V obou větvích tohoto vodovodu byly nalezeny významné přítoky radioaktivní vody. Nejvýznamnější je pramen "Pod skalou" západně od Skalné, s nejvyšší naměřenou aktivitou 7950 Bq/l a průtokem okolo 1,5 l/min. Všechny výše uvedené oblasti...
|
|
| |
|
|
Uran v historických keramických glazurách: Stanovení detekcí alfa záření, porovnání s dalšími metodami
Vopat, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
V Čechách se v předválečném a meziválečném období vyráběly v průmyslovém měřítku žluté a slonovinové glazury s uranem ve firmách Ditmar-Urbach a Terra Teplice. Produkce těchto glazur probíhala nejpozději od roku 1900, hmotné prameny existují od roku 1912. Jejich výroba končí v roce 1945. Jako nejvhodnější metoda nedestruktivního stanovení uranu bylo aplikováno měření povrchové alfa aktivity na rovinných površích sondou vlastní konstrukce se ZnS (Ag) scintilátorem. Celkem bylo měřeno 85 vzorků, hmotných dokladů této produkce. Pro určení přepočtu zjištěné plošné alfa aktivity na obsah uranu byla zvolena metoda nepřímé kalibrace naměřením obsahu uranu ve třech typech glazur WDS analýzou. Ve studovaném souboru se obsahy uranu pohybovaly v rozmezí 0,2-2,2 % s nejvyšší četností v rozmezí 0,5-0,6 % U. 16 vzorků žlutých a slonovinových glazur bylo bez přidaného uranu s obsahy pouze do 322 ppm eU. Srovnání obsahů uranu stanovených na základě měření povrchové alfa aktivity s hodnotami plošné beta aktivity potvrdilo, že glazury netvoří pro beta záření nasycenou vrstvu. Tři typy glazur analyzované WDS byly současně měřeny pomocí XRF. Srovnáním obsahů uranu stanovených oběma metodami bylo zjištěno, že XRF není vhodné pro kvantitativní stanovení obsahu uranu v glazurách, pravděpodobně kvůli jejich malé tloušťce....
|
|
|
Podzemní vody a lázeňské prameny Lázní Jeseník: Nová hydrogeochemická data
Kohn, Tomáš ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Vylita, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o proběhlém plošném průzkum vodních zdrojů v okolí Priessnitzových léčebných lázní, za účelem vyhledávání přírodních léčivých zdrojů a sběru moderních dat pro zhodnocení radiohydrogeochemické situace zájmového území. Zájmové území se nachází v horském prostředí v masivu Hrubého Jeseníku. Hydrogeologicky se jedná o prostředí krystalinika, které je tvořeno převážně metamorfovanými horninami Českého masívu, moravskoslezské oblasti, konkrétně obalu desenské skupiny silezika. Celkem bylo evidováno 83 objektů a z toho mnohé byly navštíveny opakovaně. Měřeny byly fyzikální parametry (teplota, pH, Eh, vodivost), aktivita 222 Rn, průtok. Dále bylo u většiny zdrojů stanovováno chemické složení a u vybraných zdrojů také obsahy tritia. Proběhla plošná konduktometrie, termometrie a sondáž pro vyhledávání peloidů. Nebyl nalezen žádný zdroj vody (či peloid), který by splňoval kritéria přírodního léčivého zdroje (dle lázeňského zákona). Nicméně celková hydrogeologická a hydrochemická situace je značně složitá. Jak geneze vod, tak jejich chemické složení je značně heterogenní a silně ovlivněno složitou geologickou stavbou. Generelně jsme vyčlenili tři typy vod dle chemického složení a rozdělili vody dle geneze na "zlomové" a vody ovlivněné průtokem v kvartéru. Také byly nalezeny...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.