|
|
Aspekty genové regulace CYP3A4 v jaterní tkáni.
Krausová, Lucie ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Mičuda, Stanislav (oponent) ; Skálová, Lenka (oponent)
1 Souhrn CYP3A4 je významným enzymem podílejícím se na eliminaci většiny biotransformovaných xenobiotik. Hraje zásadní úlohu v detoxifikačním systému lidského těla, čímž je také zodpovědný za vznik řady lékových interakcí. Tyto interakce představují výraznou komplikaci současné farmakoterapie, neboť v krajních případech mohou ústit až k selhání léčby či život ohrožujícímu vystupňování toxických účinků. LI jsou důsledkem změn aktivity CYP3A4, která je mezi jednotlivci velice variabilní. Důležitým mechanismem ovlivnění aktivity CYP3A4 je regulace indukovatelné transkripce prostřednictvím xenobiotiky aktivovaných nukleárních receptorů. Jedná se zejména o receptory PXR, CAR a GR. Intenzivní studium struktury promotoru CYP3A4 a mechanismů regulace jeho transkripce v posledních letech ještě zdaleka není u konce, vztahy mezi jednotlivými receptory a kofaktory, stejně jako schopnost léčiv zasahovat do exprese CYP3A4 je doposud odkryta jen zčásti. Tato práce přispívá k objasnění některých otázek týkajících se účinků azolových antimykotik na aktivitu transkripce CYP3A4 zprostředkovanou PXR, schopnosti valproátu aktivovat PXR a CAR či okolností placentární exprese CYP3A4 prostřednictvím GR. K experimentům byly využity moderní molekulárně biologické metody a probíhaly in vitro v kulturách primárních hepatocytů a...
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolismus anthelmintik
Forstová, Veronika ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Machala, Miroslav (oponent) ; Chládek, Jaroslav (oponent)
Souhrn Terapie anthelmintiky je v současné době hlavní metodou v boji s parazitickými červy. Anthelmintika, stejně jako ostatní xenobiotika, v organismu podléhají účinkem biotransformačních enzymů strukturálním změnám, kdy se z látek lipofilních stanou látky polární, snáze vyloučitelné z organismu. Biologický účinek metabolitů a parentní látky je obecně odlišný. Aktivita biotransformačních enzymů je tedy stěžejním faktorem, který určuje rychlost detoxikace a eliminace látky z organismu a tedy i délku účinku léčiv. Ovlivnění aktivit biotransformačních enzymů (modulace) může vést ke změně farmakokinetických parametrů léčiva samého i dalších xenobiotik a tím i k nebezpečí snížení žádoucího účinku a/nebo zvýšení nežádoucích učinků s příslušnými dopady na kvalitu léčby. U hospodářských zvířat je navíc nutno brát v úvahu i možné riziko výskytu reziduí léčiv v živočišných produktech. Biotransformaci xenobiotik ovlivňuje řada faktorů fyziologických i patologických. Tyto faktory lze rozčlenit na inter-individuální (druh, pohlaví, genetický polymorfismus) a intra-individuální (věk, výživa, medikace, onemocnění, atd.). Všechny tyto faktory způsobují obrovskou variabilitu v zastoupení a aktivitě biotransformačních enzymů a jsou příčinou velkých rozdílů v biotransformaci xenobiotik u různých jedinců. Variabilita v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vliv vybraných látek na redukci a toxicitu doxorubicinu v nádorové buněčné linii
Vildová, Lenka ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Mgr. Lenka Vildová Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Titul, jméno, příjmení školitele specialisty: Mgr. Martina Gavelová, Ph.D. Název rigorózní práce: Vliv vybraných látek na redukci a toxicitu doxorubicinu v nádorové buněčné linii Antracyklinové antibiotikum doxorubicin je hojně používané v léčbě solidních i hematopoetických nádorů, včetně karcinomu prsu. Hlavním metabolitem doxorubicinu je 13-doxorubicinol, který vykazuje výrazně nižší protinádorové účinky ve srovnání s mateřským léčivem a významně se podílí na vývoji kardiomyopatie, závažného nežádoucího účinku antracyklinů. V této práci jsme zkoumali vliv inhibitorů karbonylreduktasy 1 (CBR1) quercitrinu, rutinu a menadionu a potenciálního cytostatika oracinu na redukci a toxicitu doxorubicinu v nádorové buněčné linii MCF-7 izolované z lidského adenokarcinomu prsu. Na základě výsledků inhibiční studie s menadionem jsme stanovili, že CBR1 hraje stěžejní roli v redukci doxorubicinu v cytosolu MCF-7 buněk. Oracin byl schopný inhibovat tvorbu 13-doxorubicinolu kompeticí o aktivní místo CBR1. Toxický efekt doxorubicinu na buňky MCF-7 linie byl hodnocen pomocí Neutral Red uptake testu....
|
|
|
Metabolismus anthelmintik u helmintů
Cvilink, Viktor ; Skálová, Lenka (vedoucí práce) ; Holčapek, Michal (oponent) ; Machala, Miroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Viktor Cvilink Školitel: Doc. RNDr. Lenka Skálová, Ph.D. Název disertační práce: METABOLISMUS ANTHELMINTIK U HELMINTŮ Terapie anthelmintiky je v současné době hlavní metodou v boji s parazitickými červy. Znalost a pochopení detoxikačních systémů, kterými tyto organismy disponují a které jsou jimi využívány k obraně proti působení xenobiotik, jsou důležité pro porozumění pochodům ovlivňujícím hladinu léčiva v těle parazita a rozhodujícím tak o výsledku anthelmintické léčby. Nedosažení efektivní koncentrace léčiva v organismu parazita nevyhnutelně vede ke snížení účinnosti léčby, může vést k indukci přítomných biotransformačních enzymů parazita a vyústit ve vznik rezistence vůči podávanému léčivu. Biotransformační enzymy helmintů jsou však doposud jen málo prostudovány a často je nezřejmé, zda je jimi daný druh vůbec vybaven a zda je dovede v tomto ohledu využít. V předkládané práci bylo naším cílem popsat biotransformační cesty vybraných anthelmintik ve vybraných druzích helmintů, identifikovat vytvářené metabolity a charakterizovat biotransformační enzymy zkoumaných parazitů. Pozornost jsme zaměřili na dva druhy helmintů, vlasovku slézovou (Haemonchus contortus) a motolici kopinatou...
|
|
| |
host ::
RSS.