|
|
Ženský hlas v současné praxi historicky poučené interpretace barokní hudby v České republice
Jägerová, Monika ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Tato práce zkoumá specifický způsob používání ženského zpěvního hlasu v rámci subkultury historicky poučené interpretace barokní hudby v České republice. Je prací kulturně analytickou. Vycházím především z osobních rozhovorů s interpretkami z let 2015 a 2016 a z vlastní žité zkušenosti, nejprve jako studentky zpěvu a posléze i interpretky barokní hudby. V práci zkoumám, jakým způsobem je v oblasti zpěvu naplňován základní požadavek subkultury historicky poučené interpretace na "historickou autenticitu" (ve smyslu "jak hudba zněla v době svého vzniku"). Docházím ke klíčovému pojmu "přirozenosti" a dále si všímám, jak se tento koncept přirozenosti promítá do zvuku, těl a estetických očekávání zpěvaček i posluchačů. Prožitek potěšení z "autentické" a "přirozené" interpretace barokní hudby dávám do kontextu přemýšlení o pojmech jouissance a plaisir, jak o nich hovoří Roland Barthes.
|
|
|
Semiramide riconosciuta G. M. Rutiniho (Praha 1752)
Pincová, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Kompozicí opery Semiramide riconsociuta v Praze roku 1752 se Giovanni Marco Rutini zařadil po bok nejslavnějších skladatelů své doby a k stále rostoucí oblibě zhudebnění tohoto Metastasiova libreta. Hlavním tématem této diplomové práce je zkoumání Rutiniho uchopení libreta v kontextu jeho dalších zhudebnění (hlavně Gluckovy verze, ze které Rutini, jak ukazuje tato práce, pravděpodobně vycházel), tj. vliv škrtů na vyznění děje a postav, a jak toto prvotní nastavení dále ovlivňuje hudební složka. Primárním východiskem zkoumání je hledisko dramaturgické. Použity jsou metody srovnávací a stylové analýzy, které odhalily Rutiniho invenční práci s textem i s charakterizací postav. Kontext operních představení uváděných v 50. letech 18. století v Praze pak poodkryl možné důvody pro právě tuto podobu Rutiniho opery Semiramide riconosciuta. Klíčová slova: Giovanni Marco Rutini, Semiramide riconosciuta, Pietro Metastasio, Giovanni Battista Locatelli, Christoph Willibald Gluck, operní dramaturgie, hudební analýza
|
|
|
Suity pro sólovou flétnu ve francouzských tiscích 1702-1722
Vytlačil, Lukáš Michael ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Diplomová práce "Suity pro sólovou flétnu ve francouzských tiscích 1702-1722" se zabývá kompletním souborem tištěných sbírek se suitami, které představují první sólovou hudbu pro příčnou flétnu s doprovodem bassa continua. První část je věnována jednak vlivům, díky nimž se flétna stala sólovým nástrojem, a dále také skladatelům, kteří působili v královských orchestrech na dvoře Ludvíka XIV. a tyto sbírky zkomponovali (Michel de la Barre, Jacques Martin Hotteterre, Anne Danican Philidor, Pierre Danican Philidor a François Danican Philidor). Druhá část se potom zaměřuje na dílčí témata. Nejprve to je podrobný popis jednotlivých tisků, dále potom problematika instrumentace, ornamentiky, artikulace a formální stavby suit. Práci uzavírá podrobný výkladový slovník mimo - hudebních názvů, jež se v některých sbírkách vyskytují.
|
|
|
Analýza sepolker Jiřího Ignáce Linka
Tříletý, Petr ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Autor předkládané práce si klade za úkol prověřit použitelnost konceptu galantního stylu, jak je představen v pojednání Roberta Gjerdingena, Music in the Galant Style, 2007. Za hudební materiál, jejž se chce pokusit pomocí zmíněného konceptu analyzovat, si vybírá tři dochovaná sepolkra bakovského kantora Jiřího Ignáce Linka (1725- 1791). Důkladněji se zabývá též diplomovou prací Evy Tomandlové (1934-2010) z konce padesátých let, jejímž tématem byla řečená sepolkra. Při představování Gjerdingenova přístupu a jeho specifických možností si tak může vypomoci jeho porovnáním s metodou, kterou lze považovat za reprezentanta převládající analytické tradice. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mešní tvorba Antonína Reichenauera
Podroužek, Vojtěch ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Cílem této diplomové práce je přispět k výzkumu mešní tvorby pražského skladatele Antonína Reichenauera. První dvě kapitoly zahrnují popis aktuálního stavu bádání, úvahu nad světci v dedikacích Reichenauerových mší a popis tří pražských rukopisů a jejich konkordančních opisů. Součástí úvodních kapitol je též soupis mší Antonína Reichenauera. Třetí kapitola pojednává o typu koncertantní mše a o jejích konkrétních podobách ve významných evropských hudebních centrech (vznik a vývoj druhu v Itálii a jeho podoba ve Vídni, Drážďanech a Praze). Poslední kapitola je stylovou analýzou jednotlivých složek Reichenauerova mešního kompozičního stylu. Vybrané Reichenauerovy mše jsou konfrontovány se skladbami benátských, neapolských, vídeňských a drážďanských autorů, celá analýza je pokusem o vymezení některých individuálních/společných rysů Reichenauerovy tvorby a tvorby jeho současníků působících ve zmíněných centrech. Klíčová slova: Antonín Reichenauer, Praha, rukopis, pramen, mše, 18. století Abstract The goal of this diploma thesis is to contribute to the Antonín Reichenauer's mass compositions research. The first two chapters deal with current state of research, saints in Reichenauer's mass compositions dedications and description of three Prague musical sources and its concordance manuscripts. These...
|
|
|
Oratorium Antonia Draghiho Santa Cecilia (1680)
Czerninová, Anna ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Předmětem bakalářské práce je analýza oratoria Santa Cecilia Antonia Draghiho (1634 - 1700). Text shrnuje dosavadní poznatky o Draghiho životu a díle. Historicko-popisná část pojednává o vzniku oratoria v Itálii a převzetí a vývoji této tradice ve Vídni v 17. století. Prostor je věnován také legendě o Svaté Cecílii a jejímu zpracování v hudbě. Součást bakalářské práce tvoří spartace několika árií a jednoho ansámblu z tohoto díla. Klíčová slova Antonio Draghi, Santa Cecilia, oratorium, císařský dvůr, Leopold I., Vídeň, 17. století, hudební analýza
|
|
| |
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
|
Antonín Celestýn Mentzel a hudba v Broumově v 18. století
Dědečková, Viktorie ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá nejprve historickým pozadím Broumova. Zaměřuje se také na provoz obou broumovských škol v 18. století (klášterního gymnázia a městské školy) s důrazem na tamní hudební vzdělávání a činnost. Dále se práce věnuje dvěma broumovským sbírkám hudebnin, klášterní a kostelní. Ty poskytují o místním hudebním provozu v 18. století cenné informace, týkající se jak duchovní figurální hudby, tak i chorální praxe. Katalog hudebnin klášterní sbírky ze 17. a 18. století je jednou z příloh. Součástí studie je samozřejmě také popis pramenů, se kterými pracuje. Jedná se o pět rukopisů Antonína Celestýna Mentzela (1684?- 1740) obsahující celkem třináct jeho kompozic, které jsou v rámci této práce podrobeny analýze z hudebního i textového hlediska. Jejich edice jsou též přiloženy k práci. V závěru se studie zaměřuje na raritní výskyt violy d'amore v některých z Mentzelových kompozic.
|
|
|
Hudební činnost sester voršilek v Kutné Hoře během 18. století
Králová, Markéta ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kabelková, Markéta (oponent)
Cílem práce je popsání hudební činnosti voršilského kláštera v Kutné Hoře v 18. století. Tohoto bylo docíleno pomocí nenotových pramenů z tohoto kláštera uložených v SOA Praha-Chodovec a hudební sbírky nacházející se v Českém muzeu hudby. Hudební sbírka následně byla analyzována dle různých měřítek. Hudební činnost kutnohorských voršilek byla srovnávána s hudebními aktivitami voršilek v Praze a Bratislavě a cisterciačkami na Starém Brně. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.