|
|
Koncentrace fosforu v nádržích Orlík a Slapy: výsledek socioekonomického vývoje v povodí a změny klimatu
Hejzlar, Josef ; Jarošík, Jiří ; Kopáček, Jiří ; Vystavna, Yuliya
Na základě existujících datových řad pro fosfor v nádržích Slapy a Orlík a v jejich hlavních přítocích jsme rekonstruovali vstup P z povodí do těchto dvou nádrží pro období 1961–2015 a sestavili\nnádržové modely retence P. Koncentrace P v obou nádržích rostly od 60. let minulého století do roku 1991 a pak začaly klesat, v nádrži Slapy ale s výrazně větší meziroční variabilitou. Trendy\nkoncentračního nárůstu a poklesu P byly odrazem vývoje socio-ekonomiky v povodí Vltavy, zejména stavu kanalizací, vypouštění odpadních vod, aplikace hnojiv, množství hospodářských zvířat\na intenzity rybničního chovu ryb. Po roce 1991 se v nádrži Slapy koncentrace P za zvýšených letních průtoků začaly zvyšovat a podporovat rozvoj fytoplanktonu, kdežto v suchých létech klesaly až\nk mezotrofii. Klimaticko-hydrologicky podmíněné procesy v současnosti zjevně začaly konkurovat obecně klesajícímu trendu znečištění P a zvyšují eutrofizaci nádrže navzdory poklesu zatížení P\nz povodí.
|
|
| |
|
|
Trendy bilance a látkových toků fosforu v ČR.
Hejzlar, Josef
V poslední době se v rozvinutých zemích volá po zvýšení recyklace fosforu (P), který je strategickou surovinou pro zemědělství a další produkční sféry; zároveň P působí vážné environmentální problémy, např. eutrofizaci vod. S použitím metodiky analýzy materiálových toků van Dijk et al. (Sci. Total Environ. 2016, 552: 1078–1093) kvantifikovali hlavní toky a zásoby P v 27 státech Evropské unie. V příspěvku jsou představena a diskutována data z uvedené publikace pro materiálové toky P v ČR ve srovnání s EU. Bilance pro ČR ukazuje její závislost na dovozu P prostřednictvím minerálních hnojiv (1 kg/os/rok), potravin a krmiv (1,5 kg/os/rok) a zároveň upozorňuje na značné ztráty do prostředí a nevyužitý potenciál recyklace. Například komunální kaly (0,4 kg/os/rok) a masokostní moučka (0,25 kg/os/rok) by mohly nahradit 70 % množství aplikovaných minerálních hnojiv. Míra recyklace P je v ČR ve srovnání s EU-27 podprůměrná (68 % v živočišné výrobě, 21 % v produkci potravin, 10 % v lidské spotřebě). Zemědělská výroba v ČR dosud využívá zásobu P v půdě z minerálních P hnojiv aplikovaných v minulosti.
|
|
|
Vliv přísunu živin, hydrometeorologických podmínek a provozních manipulací na fytoplankton ve vodárenské nádrži Římov na Malši.
Hejzlar, Josef ; Jarošík, Jiří ; Nedoma, Jiří ; Seďa, Jaromír ; Znachor, Petr
Analýza dat získaných během dlouhodobého a komplexního limnologického monitoringu nádrže Římov v období 1983 – 2015, která zachycují vývoj fyzikálně-chemických ukazatelů, hydrologie a hydrodynamiky nádrže s návazností na biologická data o fytoplanktonu, zoooplanktonu aj. ukázala, že koncentrace a druhové složení fytoplanktonu závisejí na přísunu a dostupnosti živin, ale zároveň jsou také významně ovlivňovány klimatickými a hydrologickými podmínkami i vodohospodářským provozem nádrže.\n
|
|
| |
|
|
Eroze zemědělské půdy a její význam pro zanášení a eutrofizaci nádrží v České republice
Krása, J. ; Jáchymová, B. ; Bauer, M. ; Dostál, T. ; Rosendorf, P. ; Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Bečička, M.
V 58 povodích významných nádrží v ČR (s celkovou plochou cca 31 500 km2) bylo modelováno množství splavenin a erozního fosforu dlouhodobě vstupující do vodních toků a nádrží ze zemědělské půdy. Retence splavenin ve všech dílčích nádržích povodí byla posouzena na základě teoretické doby zdržení. Pro téměř deset tisíc menších nádrží byly objemy a průtoky dopočteny na základě analýz map a odvozeného specifického odtoku. Prostorová podrobnost řešení umožnila odhadnout význam konkrétních pozemků pro zanášení toků a sestavit mapy ročního zatížení jednotlivých úseků toků splaveninami. Byl odhadnut bilanční podíl rozpuštěného erozního fosforu v kontextu s ostatními zdroji. Vysoké procento menších nádrží je sedimentem již zcela neúnosně zatíženo, pro řadu větších nádrží představuje sediment problém z hlediska bilance živin. Např. na území vltavské kaskády k profilu VN Slapy (12 965 km2) činí celkový erozní smyv 2,34 mil. tun ročně. Do toků zde vstupuje celkem 626 tis. tun a v nádržích vltavské kaskády se ročně ukládá 615 500 tun.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv klecového chovu ryb na jakost vody v nádrži Nechranice
Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Zahrádka, V. ; Rosendorf, P.
Vliv klecového chovu ryb v eutrofní nádrži Nechranice na kvalitu vody byl posuzován prostřednictvím jeho příspěvku k bilanci eutrofizačně účinných forem fosforu (PO4-P) ve vstupech do nádrže a proměřením ovlivnění sedimentu kolem chovných klecí. Studie prokázala, že i když je příspěvek klecového chovu ryb relativně malý (max. v desetinách až jednotkách procent celkového vstupu PO4-P), nelze jeho vliv na kvalitu vody zanedbat, protože působí bezprostřední znečištění a za určitých hydrologických a klimatických situací významně přispívá k eutrofizaci nádrže a ke kritickému zhoršování kvality vody pro rekreaci a koupání. Na druhou stranu je nesporné, že hlavním zdrojem eutrofizace nádrže Nechranice je vypouštění komunálních odpadních vod v povodí.
|
|
| |
host ::
RSS.