Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Složená substantiva v ruštině ve srovnání s češtinou
Vaňukova, Jevgenija ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá složenými substantivy. Cílem práce je teoreticky uvést kompozici v ruštině a češtině. V práci jsou vysvětleny základní pojmy související s kompozicí. Následně je provedena analýza složených substantiv z vybraných neologických slovníků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
BIBLICKÉ FRAZEOLOGISMY V POVĚDOMÍ RUSKÉHO A ČESKÉHO NÁRODA
Lázničková, Šárka ; Rajnochová, Natalie (vedoucí práce) ; Giger, Markus (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje biblickým frazeologismům v kontextu povědomí ruského a českého národa. Pomocí empirické sondy se snaží vypátrat do jaké míry se tyto výrazy používají v dnešní době, zda jsou aktuální a srozumitelné, v jakých situacích se používají a zda jsou rodilí mluvčí obeznámeni s jejich původem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Restrikce tvoření přechodníku přítomného ve spisovné ruštině v kodifikaci a úzu
Beňovský, Jan ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem restrikcí přechodníku přítomného v současném ruském jazyce. V první části jsou nastíněna teoretická východiska problematiky přechodníku v ruském jazyce, jeho vznik a diachronní vývoj. V druhé části jsou zpracovány základní gramatické příručky ilustrující kodifikaci restrikcí přechodníku přítomného v průběhu 20. a na začátku 21. století. Pro doplnění jsou zpracovány i gramatiky Lomonosova, Greče a Vostokova, které dokreslují stav kodifikace v předcházejícím období. Na základě teoretických poznatků a údajů z gramatik byly vybrány nejčastěji zakazované přechodníkové tvary, které byly následně podrobeny korpusové analýze. Cílem analýzy korpusu bylo ověření skutečného stavu používání zakazovaných tvarů přechodníků přítomných v literárních textech. klíčová slova: morfologie; ruština; přechodník; kodifikace; úzus; korpus
Biaspektuální slovesa v ruském a českém jazyce
Tikovská, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá biaspektuálními slovesy v ruském a českém jazyce. Teoretická část je rozdělena do dvou hlavních kapitol. První z nich podává stručný přehled o hlavních oblastech aspektologického bádání. Jednotlivé podkapitoly vysvětlují a popisují základní aspektologické pojmy - slovesný vid, vidová dvojice, způsob slovesného děje atd., jejich funkční rysy a hlavní způsoby tvoření vidových dvojic. Druhá teoretická kapitola se věnuje fenoménu obouvidovosti. Jsou zde prezentovány různé přístupy k podstatě obouvidovosti a problematika klasifikace obouvidových sloves. Zmapováno je zde i početní zastoupení biaspektuálních sloves v ruštině a češtině a dynamika jejich vývoje. Praktickou část představuje kontrastivní analýza vzorku 50 ruských a 50 českých obouvidových sloves. Jejím hlavním cílem bylo za použití vybraných elektronických korpusů, internetu i vlastních příkladů popsat fungování obouvidových sloves v ruštině a češtině, nalézt jejich nové potenciální aspektuální partnery, zjistit jakým způsobem jsou tvořeny a určit míru jejich významového překrývání s původními obouvidovými slovesy. V závěru jsou na základě zhodnocení výsledků formulovány hlavní tendence vývoje obouvidových sloves v ruském a českém jazyce. Klíčová slova: aspektologie, čeština, imperfektivizace, obouvidovost,...
Terminologie vyjadřující komplexní sociální hierarchie v češtině a v ruštině
Michajlova, Michaela ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je věnována problematice terminologie vyjadřující komplexní sociální hierarchie v češtině a v ruštině, kterou zkoumá na příkladu vojenských hodností. Cílem této práce je vytvořit paralelní česko-ruské vojenské termíny a prozkoumat je z hlediska jejich slovotvorby, a to především systémovosti, motivace a etymologie. V práci je také stručný historický přehled vývoje českých a ruských vojenských hodností. Materiálový základ tvoří obecná a specializovaná lexikologická a slovotvorná literatura, obecné a specializované slovníky, práce a články autorů zabývajících se tematikou terminologie a vojenství. Primární metodou zpracování je konfrontační analýza, která má vést k závěrům specifik ruské a české vojenské terminologie vyjadřující sociální hierarchii. Klíčová slova Terminologie, hierarchie, slovotvorba, etymologie, vojenské tituly. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Resultative and perfect in -(в)ши in non-standard varieties of Russian
Fedorova, Ekaterina ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Kitzlerová, Jana (oponent)
Anotace: Tématem této práce je perfektum a resultativum na -(v)ši v nestandardních variantách ruského jazyka. Práce se skládá ze čtyř kapitol. První kapitola je věnována teorii. Druhá kapitola se zaměřuje na analýzu příkladů perfekta a resultativa na -(v)ši , které byly sebrané především z hovorového ruského jazyka, a také z dialektologické literatury a beletristiky. Třetí kapitola této bakalářské práce obsahuje výsledky dotazníku a komentáře k němu. Poslední kapitola je závěrem bakalářské práce. Klíčová slova: Rezultativum, perfektum, ruština, nářečí, hovorový jazyk
Slovotvorba slovesa v ruském matu
Vysoký, Josef ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Předkládaná práce se věnuje otázce jazykového fenoménu spojeného s ruským (východoslovanským) prostředím označovaným jako mat. Důvodem pro sepsání této práce je aktuálnost a živost matu v současnosti a zároveň jeho časté přehlížení v odborných pracích. Tento jazykový fenomén je vnímán na pozadí tzv. areálů vulgarismů, tedy rozdělení jazyků různých jazykových skupin evropských jazyků podle tématu jejich nadávek-vulgarismů. Dále je v práci objasněn pojem mat, jeho složení a funkce. Předmětem práce je analýza slovotvorných postupů uplatňovaných při tvorbě slovesa v matu a jeho potenciálu vyjadřovat význam neobscénní v porovnání s původním obscénním významem kořenů slov matu. Čtvrtá kapitola porovnává vulgarismy- nadávky v ruském a českém jazyce, kdy se soustředí v souladu s tématem práce na konkrétní slovní druh, na slovesa.
Specifika češtiny ruských studentů (se zaměřením na vybrané fonetické a morfosyntaktické jevy)
Ramasheuskaya, Katsiaryna ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bednaříková, Božena (oponent) ; Giger, Markus (oponent)
Jazyková adaptace cizinců je vždy provázena řadou problémů spojených s akvizicí a užíváním druhého jazyka, který se pro ně stává základním komunikačním prostředkem v novém prostředí. Ignorování a podceňování těchto problémů, typických pro určitou jazykovou komunitu, může vést k situaci, kdy cizinec nezvládne cílový jazyk a poté nebude schopen se úspěšně integrovat do nové společnosti. Předkládaná práce se zaměřuje na vybrané specifické problémy v oblasti morfosyntaxe a fonetiky typické pro ruskojazyčné studenty češtiny. Zároveň upozorňuje na nebezpečí přeceňování pozitivního transferu z ruštiny a zdůrazňuje nutnost využití speciálního didaktického přístupu ve výuce této skupiny jinojazyčných mluvčích. Analýza vybraných jazykových jevů je založena na datech z Fonetické databáze mluvených projevů cizinců s ruštinou jako prvním jazykem a Databáze jazykových chyb v češtině mluvčích s prvním jazykem slovanským, které byly vytvořeny mimo jiné pro účely této práce. Pozornost je zaměřena konkrétně na užívání reflexivního se/si, tvarů pomocného slovesa být v minulém čase, krátkých tvarů osobních zájmen v mluvených a psaných projevech rusky mluvících studentů a rovněž na realizaci kvantity.
Analýza diskurzu o kulturních akcích v deníku Serbske Nowiny
Tomčík, Stanislav ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Brankačkec, Katja (oponent)
Stanislav Tomčík Analýza diskurzu o kulturních akcích v deníku Serbske Nowiny Práce analyzuje diskurz o kultuře v deníku Serbske Nowiny a odpovídá na otázky, jaká jsou témata kulturního diskurzu, jak jsou kulturní události hodnoceny, zda je věnován prostor i jiným událostem než těm s lužickosrbským obsahem, a pokud ano, jak jsou hodnoceny. Předmětem této práce je lužickosrbská kultura a identita, ale zpracovává i jiná témata obsažená v diskurzu. Práce se opírá o metody diskurzně-historického přístupu a pracuje především s pojmem strategií. V diskurzní prezentaci kultury v Serbskich Nowinach má hlavní postavení lužickosrbská kultura, a ta je převážně pozitivně hodnocena. Jiné kultury jsou marginalizovány, následkem čehož lužickosrbská identita není konstituována na lužickosrbsko-německém kontrastu My- Oni, nýbrž na základě sebestřednosti. Vedle konstruktivních strategií, které diskurzně konstituují lužickosrbskou kulturu a identitu, jsou přítomny strategie obranné. Jejich úkolem je bránit a legitimovat lužickosrbskou identitu. Jiné strategie, jako strategie transformace, destrukce a ospravedlnění, jsou v diskurzu používány jen okrajově. V diskurzu jsou zřetelné dvě základní tendence. První tendence je podávat obraz nekonfliktního světa. Ta je realizována pomocí pozitivních evaluací a nepřítomností...
Vliv německého jazyka na kašubštinu a jeho konfrontace s vlivem polštiny
Knoll, Vladislav ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Berger, Tilman (oponent) ; Cybulski, Marek (oponent)
Vliv německého jazyka na kašubštinu a jeho konfrontace s vlivem polštiny Mgr. Vladislav Knoll Tématem dizertační práce jsou diachronní proměny přítomnosti jevů souvisejících s jazykovým kontaktem, analyzované na specifickém příkladu ze slovansko-germánské hranice v průběhu 20. století. Výzkum je založen na rozboru kašubštiny přelomu 19. a 20. století a následných změn v jazyce při současném zvážení následujících tří aspektů: rozsahu německé (tedy dolnoněmecké i spisovně německé) interference v kašubštině, dlouhodobého dopadu prudké sociolingvistické změny (nahrazení němčiny jako vyššího jazyka polštinou) na zkoumaný jazyk a utváření spisovného jazyka z pohledu kontaktní lingvistiky. Studie je rozdělena na dvě hlavní části. První polovina dizertace je věnována podrobné analýze morfosyntaktického a lexikálního vlivu němčiny na kašubštinu na základě korpusu zápisů mluvených textů z doby kolem roku 1900. Druhá část práce zahrnuje rozbor výskytu kontaktních jevů (popsaných v první části) v reprezentativních památkách kašubské literatury od konce 19. století do současnosti. Výstupem studie je identifikace a popis osudu německých morfosyntaktických a lexikálních jevů v kašubštině a integrace nových rysů z polštiny. Podle výsledků předkládaného výzkumu lze německý vliv na kašubštinu z diachronního hlediska...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.