|
|
Palivový cyklus jaderné elektrárny Temelín
Ježek, Martin ; Zlámal, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá střední částí palivového cyklu jaderné elektrárny Temelín. Popisuje obecně celý palivový cyklus, od těžby uranu až po trvalé uložení vyhořelého paliva a stručně se zmiňuje o možnostech jeho přepracování. Největší pozornost je ovšem věnována střední části palivového cyklu. Práce se dále orientuje na jadernou elektrárnu Temelín. Stručně popisuje používaný reaktor VVER-1000 i jeho aktivní zónu a jsou zde blíže popsána obě dvě používaná paliva, v současnosti používané palivo od ruské společnosti TVEL i v minulosti používané palivo od americké společnosti Westinghouse. Je zde popsán vývoj palivového cyklu od uvedení elektrárny do provozu až po současnost a jsou zmíněny provozní problémy s palivem americké společnosti. Práce se také zabývá delšími než ročními cykly a snaží se kvantifikovat jejich základní přínosy oproti ročním cyklům. V práci je velmi jednoduchým způsobem proveden návrh prodlouženého palivového cyklu a jeho zhodnocení z hlediska ekonomie provozu a organizace odstávek.
|
|
|
Jaderné palivo v provozních podmínkách
Konopová, Tamara ; Novotný, Filip (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou jaderného paliva. V práci je nejprve představeno palivo v realizaci pro tlakovodní reaktory a je probrána jeho výroba včetně představení společností, zabývající se výrobou tohoto paliva. Následně je probrána problematika jaderného paliva za provozu, se zaměřením na vyhořívající absorbátory a jevy v palivu. V další části je proveden výpočet absorbátoru a srovnání gadolinia jako vyhořívajícího absorbátoru a erbia jako vyhořívajícího absorbátoru.
|
|
|
Inovace jaderného paliva
Mičian, Peter ; Zeman, Miroslav (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá najnovšími poznatkami o jadrovom palive, hlavne palivami pre tlakovodné reaktory. V práci je uvedený prehľad najnovších výskumov z oblasti pokrytia paliva, ktoré oddeľuje palivo od chladiva. Časť je venovaná vyhorievajúcim absorbátorom, ktoré pomáhajú vyrovnať neutrónový tok počas prvého roka novej kazety zavezenej v aktívnej zóne. Ďalej práca pojednáva krátko o transmutačných palivových cykloch, hlavný dôraz je venovaný ATF palivám v podobe palív so zvýšenou tepelnou vodivosťou. Vývoj v tejto oblasti by mohol zvýšiť bezpečnosť a využitie jadrovej energetiky. Posledná časť práce je venovaná použitiu výpočtového programu FEMAXI-6 a analýze jeho výstupov. Tento program je zameraný na výpočty chovania palivových elementov pri vysokom vyhorení. Pre vstupy do programu boli použité reálne dáta z jadrovej elektrárne Dukovany.
|
|
|
Náhřev a spouštění jaderného bloku Elektrárny Dukovany po odstávce
Ludvík, Lubomír ; Suk, Ladislav (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou náhřevu a spouštění jaderného bloku Elektrárny Dukovany po odstávce. V první části práce jsou vysvětleny jednotlivé provozní režimy jaderných elektráren, konkrétně provozní režimy jaderné elektrárny Dukovany. V následující části je proveden rozbor zdrojů tepla v primárním okruhu a také jednotlivá výroba a spotřeba páry celého jaderného bloku, potažmo celého areálu. Dále je teoreticky rozčleněn samotný náhřev do několika bodů. Samotná analýza náhřevu bloku po odstávce je provedena z reálných dat, naměřených v prosinci 2015. Výsledkem analýzy je určení množství přepouštěné páry ze sousedního bloku, na které navazuje samotný návrh externího zdroje páry.
|
|
|
Provoz jaderného bloku na teplotním a výkonovém efektu
Smetana, Jan ; Vojáčková, Jitka (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi provozu jaderného bloku na teplotním a výkonovém efektu na konci kampaně, se zaměřením na reaktory VVER. Pro lepší představu čtenáře je rozebrána konstrukce klíčových komponent bloku z hlediska výkonu. Ve stručnosti jsou uvedeny parametry dotyčných komponent pro jadernou elektrárnu Dukovany. Možnosti provozu jaderného bloku na teplotním a výkonovém efektu na konci kampaně jsou demonstrovány zejména na příkladu jaderné elektrárny Dukovany. Dále je představen program Moby-Dick a jsou popsány základní možnosti jeho použití pro výpočet průběhu kampaně. V závěru práce jsou provedeny ukázkové výpočty pro průběh kampaně na čtvrtém bloku jaderné elektrárny Dukovany.
|
|
|
Rozložení výkonu a teplot v palivových souborech reaktoru VVER-440 na Elektrárně Dukovany
Smola, Luděk ; Novotný, Filip (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výpočtem rozložení výkonu a teplot v palivových souborech reaktoru typu VVER-440 na Elektrárně Dukovany. Teoretická část obsahuje stručný popis technologie zmíněného reaktoru VVER-440, paliva a jeho vývoje na Elektrárně Dukovany, základy problematiky vývinu tepla v jaderných reaktorech a souhrnný popis a rozdělení výpočetních kódů, používaných pro reaktorové výpočty. Podrobněji je popsán výpočetní program MOBY-DICK, včetně vstupních a výstupních souborů. Pomocí tohoto programu je proveden poproutkový výpočet rozložení výkonu u vybraných kampaní definovaného bloku na Elektrárně Dukovany, pro reprezentativní kazety jsou výstupní hodnoty výpočtu vizualizovány. Na jejich základě je provedena analýza vlivu nerovnoměrného rozložení výkonu v aktivní zóně a náklonu výkonu v rámci palivových kazet na měření teploty na výstupu palivových kanálů, která je stěžejním bodem celé práce.
|
|
|
Analýza provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku velkého výkonu
Prokop, Ondřej ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá analýzou provozu uzlu sítě po připojení jaderného bloku. Cílem diplomové práce je popsat vliv síťových poruch na blok jaderné elektrárny. Práce řeší tři základní problémy: Vliv zkratu a výkonové nerovnováhy v síti na synchronní generátor jaderné elektrárny a její provoz v ostrovní síti. Práce je zaměřena zejména na blok jaderné elektrárny. V případě poruchy v síti je nutné sledovat další bloky v modelu a jejich ochrany, protože výpadek bloku by mohl způsobit rozpad soustavy. Pro účely simulace je vytvořen testovací model elektrizační soustavy. Model byl optimalizován v programu LUG, který slouží pro výpočet elektrických síti. Simulace dynamických dějů je provedena v programu MODES. Jednotlivé poruchy jsou nastaveny pomocí scénářů. Výsledky jsou generovány do výstupních souborů, ze kterých byla vytvořena analýza vlivu síťových poruch na synchronní generátor jaderné elektrárny. Schopnost synchronního generátoru obnovit původní rovnovážný stav nebo zaujmout nový rovnovážný stav při změnách provozních parametrů sítě je jednou z nejdůležitější vlastností bezpečného a spolehlivého provozu sítě. Při zkratu vzniká tlumený přechodný děj. Prodloužením doby trvání zkratu vzrůstá amplituda přechodného děje. Nebezpečí ztráty stability synchronního generátoru se zvyšuje. Proto se určuje mezní doba trvání zkratu, při které nedojde ke ztrátě stability. Mezní doba trvání zkratu pro zkoumaný generátor je dostatečná pro vypnutí zkratu ochranami (v nejhorším případě 0,8 s). Například v porovnání s vodními elektrárnami je výrazně delší. Na výkonovou nerovnováhu v síti reaguje jaderný blok stabilním přechodem do nového provozního stavu. Modely ostatních elektráren byly navrženy s vysokou spolehlivostí a tak v případě těchto poruch nedojde k jejich výpadku a nedojde k rozpadu soustavy. Vznik ostrovní sítě je doprovázen silnými proudovými rázy. Bloky musí být odolné proti těmto rázům. V ostrovním provozu často dochází k rychlým změnám elektrických parametrů. Proto bloky musí reagovat na tyto změny co nejrychleji a co možná v nejširších mezích. Pro tento účel se používá regulátor ostrovního provozu. V případě přebytkového ostrova lze u parních elektráren využít přepouštěcí stanici do kondenzátoru. Tento režim je velkou výhodou parních elektráren, které jsou tak schopné rychle reagovat na změny zatížení. Hlavním výsledkem práce je chování synchronního bloku jaderné elektrárny při různých poruchách v síti. Na základě zjištěných údajů lze konstatovat, že zkoumaný blok jaderné elektrárny je vysoce stabilní vůči poruchám v síti. Výsledky této práce umožňují pokračování v tomto tématu využitím reálného modelu sítě a reálného modelu bloku.
|
|
|
Výpočet vyhořívání jaderného paliva reaktoru VVER 1000 pomoci programu KENO
Janošek, Radek ; Katovský, Karel (oponent) ; Novotný, Filip (vedoucí práce)
Na úvod této diplomové práce je provedeno seznámení s provozovanými typy jaderných reaktorů a zvláště s lehkovodními tlakovými reaktory typu VVER 1000. Tato práce zpracovává základní technologii reaktoru VVER 1000 se zaměřením na jeho aktivní zónu. Důležitým bodem je také detailní představení jaderného paliva TVSA-T. Jedním z dalších cílů této práce je uvedení pojmů jaderné bezpečnosti a jejích metod. Jelikož hlavním cílem práce je tvorba modelu reaktoru VVER 1000 sloužícího pro výpočet vyhořívání jaderného paliva v programu KENO, je část práce věnována prostředí kódu KENO a vysvětlení statistické metody Monte Carlo, kterou tento program využívá.
|
|
|
Hodnocení průmyslového znečištění životního prostředí Moravskoslezského kraje s použitím radioanalytických metod
Brunčiaková, Miriama ; Varmuža, Jan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Moravskosliezský región je súčasťou územia tzv. „malého čierneho trojuholníka“. Je to územie s vyšším znečistením, spôsobeným jedným z druhu priemyslu. Tento región patrí medzi najznečistenejšie ovzdušie v Českej republike. Znečistenie je spôsobené rôznymi faktory, medzi ktorými v najväčšom dôsledku prispieva metalurgický priemysel a potom následne ťažba, doprava a malé lokálne kotle. Pro analýzu znečistenia je využitá inštrumentálna neutrónová aktivačná analýza s analýzou machu. Machy sú veľmi vhodné pro analýzu znečistenia ovzdušia, pretože veľmi dobre zachytávajú ťažké kovy. Ožarovanie prebehlo vo Spojenom ústavu pre jadrový výskum v Dubne, Ruská federácia, vo Frankovom laboratóriu neutrónovej fyziky (FLNP) na reaktore IBR 2M. Vzorky byli ožarované dvakrát, pre zistenie krátko-žijúcich a dlho-žijúcich izotopov. Krátkodobé ožarovanie bolo po dobu 3 minút a vzorky boli následne merané jeden krát asi 15 minút. Dlhodobé ožarovanie trvalo 3 dny a vzorky boli merané dvakrát, po prvý krát po 4 dňoch po dobu 30 minút a po druhý krát po 23 dňoch po dobu 90 minút. Pre dlhodobé ožarovanie bol využitý reaktorový kanál s kadmiovým filtrom. K analýze a spracovaniu dát bol využitý software Genie 2000 a software vytvorený vo FLNP, SÚJV. Z celkom 43 vzoriek machu (Hypnum cupressiforme, Pleurozium schreberi a Brachythecium rutabulum) nazbieraných na jeseň v roku 2015 boli určené koncentrácie 38 prvkov zahrňujúcich i ťažké kovy. Výsledky z merania sú spracované faktorovou analýzou a vynesené do máp.
|
|
|
Malé a střední jaderné reaktory a jejich využití
Novotný, Filip ; Sklenka,, Ľubomír (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na oblast malých a středních jaderných reaktorů, na jejich roli při počátečním vývoji jaderné energetiky. Shrnuje současné malé a střední reaktory v provozu a zamýšlí se nad budoucím vývojem v této oblasti. Analyzuje možnosti jejich využití a aplikace v různých oblastech lidské činnosti. Soustředí se na nové projekty malých a středních reaktorů, s důrazem na projekty dostupné v nejbližší době. Hodnotí odolnost proti šíření jaderných zbraní, ekonomické a technické výhody malých a středních reaktorů. Provádí analýzu možnosti využití malých reaktorů v pohonech vesmírných lodí a jejich využití v odlišných geografických oblastech. Získané poznatky z této analýzy aplikuje na situaci v České republice. Popisuje nerealizované projekty a projekty, které mohou být realizovány v budoucnosti.
|
host ::
RSS.